Operace srdce - bypass
Operace srdce (
bypass
v?n?ite tepny
)
Kardiochirurgie
je
chirurgicky
obor, zabyvajici se opera?nim le?enim nemoci
srdce
a velkych cev. Nej?ast?ji se jedna o operace
v?n?itych tepen
,
srde?nich chlopni
,
aorty
, operace pro poruchy rytmu a nahrady srdce v?etn?
transplantace srdce
.
Nej?ast?j?imi operacemi srdce dnes jsou p?emost?ni v?n?itych tepen ?
bypassy
, nahrady a plastiky (zachovne operace)
srde?nich chlopni
, nahrady vzestupne aorty a aortalniho oblouku pro vydut? nebo disekce (natr?eni st?ny) a operace pro poruchy srde?niho rytmu (nap?. tzv.
MAZE
p?i
fibrilaci sini
).
V ?eske republice je nyni 14 kardiochirurgickych pracovi??. Mezi nejv?t?i pat?i
Institut klinicke a experimentalni mediciny
(IKEM), brn?nske Centrum kardiovaskularni a transplanta?ni chirurgie (ob? pracovi?t? jsou zarove? transplanta?nimi centry) a Kardiochirurgicke odd?leni pra?ske
Nemocnice Na Homolce
.
Institut klinicke a experimentalni mediciny (IKEM) v
Praze-Kr?i
Dal?imi pracovi?ti jsou 3 pracovi?t? v Praze ?
Fakultni nemocnice Kralovske Vinohrady
,
V?eobecna fakultni nemocnice
,
Fakultni nemocnice v Motole
; dale to jsou
Fakultni nemocnice v Hradci Kralove
,
Fakultni nemocnice v Plzni
,
Nemocnice v ?eskych Bud?jovicich
,
Fakultni nemocnice v Olomouci
,
Fakultni nemocnice v Ostrav?
, Nemocnice Podlesi v
T?inci
a
Masarykova nemocnice
v Usti nad Labem.
Jedinym pracovi?t?m operujicim v ?R d?tske pacienty je kardiochirurgicke odd?leni D?tskeho kardiocentra 2. LF UK a Fakultni nemocnice v Motole.
Konkretni problemy:
doplnit wikilinky a upravit mluvu do relativn? srozumitelne podoby pro ?tena?e, ne v?ichni jsme absolventi leka?skych fakult (nepi?eme ?lanky pro sebe, nybr? pro ostatni!).
Roku 1513
Leonardo da Vinci
jako prvni popsal anatomii srdce a srde?nich chlopni a popsal zaklady toku krve srdcem.
4. za?i 1895 je udavano jako datum, kdy byla provedena prvni znama operace srdce. Chirurg
Axel Cappelen
(Rikshospitalet Kristiania ? dne?ni
Oslo
) podvazal krvacejici v?n?itou tepnu u 24leteho mu?e s bodnou ranou v podpa?di (axile). Pacient ale zem?el 3 dny po operaci na sepsi. 7. za?i 1896 byla provedena prvni znama usp??na operace srdce. Dr.
Ludwig Rehn
(Frankfurt) za?il pacientovi poran?ni prave komory srde?ni zp?sobene bodnou ranou no?em do hrudniku.
Pro provad?ni operaci srdce je d?le?ity p?istroj pro
mimot?lni ob?h
, ktery umo??uje vy?adit srdce z krevniho ob?hu a jeho funkci p?ebira p?istroj. Princip tohoto p?istroje teoreticky popsali v roce 1885 Maximilian von Frey (1852?1932) a Max von Gruber (1853?1927) ? prvni funk?ni p?istroj byl ale vyroben a pou?it a? v 50. letech 20. stoleti.
V roce 1912 obdr?el francouzsky chirurg
Alexis Carrel
Nobelovu cenu za objev cevniho stehu. V roce 1925
Henry Souttar
provedl prvni operaci uvnit? srdce ? mitralni valvulotomii: pacientovi se zu?enou
mitralni chlopni
tuto chlope? "roztrhl" a tim toto zu?eni zlep?il. Za provedeni teto nevyzkou?ene operace byl ale kolegy leka?i kritizovan a (i kdy? operace dopadla usp??n?), tuto operaci pak ji? neopakoval.
V roce 1938
Robert Edward Gross
provedl prvni usp??nou operaci vrozene srde?ni vady. Podvazal tepennou du?ej (spojka mezi plicnim a velkym krevnim ob?hem, ktera umo??uje krevni ob?h plodu v d?loze a normaln? po porodu zanika. Pokud p?etrvava, tak zp?sobuje zkrat mezi plicnim a velkym ob?hem). V roce 1943 chirurg
Alfred Blalock
a kardiolo?ka
Helen Taussigova
navrhli a provedli operaci, ktera zlep?ila kvalitu ?ivota a prodlou?ila p?e?ivani velke skupin? pacient? s vrozenymi vadami praveho srdce (nej?ast?j?i je
Fallotova tetralogie
). ?lo o tzv. subclaviopulmonalni spojku ? spojku mezi
podkli?kovou tepnou
a
plicni tepnou
.
V roce 1952
Charles A. Hufnagel
implantoval deseti pacient?m s
nedomykavosti
aortalni chlopn?
kuli?kovou chlopenni protezu do sestupne aorty a tim alespo? ?aste?n? zlep?il jejich onemocn?ni (chlope? p?imo v srdci nahradit nemohl, to umo?nilo a? sestrojeni mimot?lniho ob?hu, ktery umo?nil vy?adit srdce z ob?hu na dobu nutnou k operaci v jeho vnit?ku). ?est pacient? operaci p?e?ilo.
V roce 1953 provedl
John Gibbon
prvni usp??nou operaci v mimot?lnim ob?hu ? uzav?r defektu mezisi?ove p?epa?ky. Mimot?lni ob?h p?ebira po dobu operovani funkci srdce a take zaji??uje okysli?eni krve, nebo? b?hem operace jsou z ob?hu vy?azeny take plice. Proto je sou?asti p?istroje pro mimot?lni ob?h za?izeni na okysli?eni ? oxygenator. Zpo?atku se jednalo o kovove to?ici se disky, p?es ktere krev protekala a dostavala se do kontaktu s kyslikem (deskovy oxygenator), pote byla krev probublavana kyslikem (bublinkovy oxygenator). Ob? tato za?izeni m?la vysoke procento komplikaci zejmena
embolii
vzduchu a krevnich sra?enin do ob?hu pacienta. Dnes je krev prohan?na p?es kapilary tvo?ene polopropustnou mebranou, na jeji? zevni stran? je kyslik (kapilarni oxygenator), a ji? se tyto komplikace tem?? nevyskytuji. V roce 1954
Walton Lillehei
ve snaze vyhnout se komplikacim zp?sobenym oxygenatorem mimot?lniho ob?hu p?ipojil operovane dit? na cevy v t?isle matky po dobu operace (tzv. zk?i?ena cirkulace), tak?e okysli?eni krve operovaneho dit?te zajistily plice jeho matky
Dne 2. za?i 1960
Robert Goetz
(USA) provedl prvni operaci pro ischemickou chorobu srde?ni ? tzv. koronarni bypass, p?emost?ni zu?eneho mista v?n?ite tepny. V roce 1960 Starr Albert a Edwards Lowell vyvinuli a pou?ili prvni dlouhodob? fungujici nahradu srde?ni chlopn? ? chlope? Starr Edwards. ?lo o silastikovou kuli?ku v kovove klicce, fungujici jako jednocestny ventil. Tento typ protezy se pak vyrab?l a? do roku 2007. Dnes se pou?ivaji jine typy chlopennich nahrad ? mechanicke chlopn? s pohyblivymi listky nebo modifikovane chlopn? ze zvi?eciho materialu, tzv. biochlopn?. V roce 1964 provedl rusky chirurg
Vasilij Kolesov
(Petrohrad) prvni koronarni bypass s pou?itim tepenneho ?t?pu. Na?il levou vnit?ni prsni tepnu na v?n?itou tepnu na srdci a tim p?emostil jeji zu?eni. V kv?tnu 1967
Rene Geronimo Favaloro
(Cleveland Clinic) pou?il ke koronarnimu bypassu ?ilni ?t?p odebrany z dolni kon?etiny pacienta (vena saphena magna).
Dne 3. prosince 1967 jihoafricky chirurg
Christiaan Neethling Barnard
(Kapske M?sto) provedl prvni transplantaci srdce u ?lov?ka. Pacient Louis Washkansky p?e?il 18 dn?, zem?el na zapal plic. Darkyni srdce byla mlada ?ena Denise Darvall sra?ena autem p?i p?echazeni ulice v Kapskem M?st? s po?kozenim mozku zp?sobenym poran?nim p?i nehod?.
V roce 1980 francouzsky chirurg
Alain Frederic Carpentier
rozt?idil p?i?iny nedomykavosti mitralni chlopn? a popsal principy plastik mitralni chlopn?, kdy u vhodnych nalez? ji? neni nutne chlope? nahrazovat protezou, ale lze ji "opravit". V roce1987 James Cox popsal MAZE-proceduru ? operaci pro nej?ast?j?i
srde?ni arytmii
,
fibrilaci sini
, ktera umo?ni u v?t?iny pacient? navrat normalniho srde?niho rytmu. Principem operace je rozd?leni tkan? srde?nich p?edsini na men?i ?asti (vytvo?eni bludi?t? ? anglicky MAZE), co? zabrani nekoordinovanemu krou?eni elektrickeho vzruchu v srde?nich sinich. Operace se provad?la chirurgicky pomoci ?ez?, dnes nej?ast?ji pomoci zmra?eni tkan?, kdy vznikne elektricky nevodiva jizva.
Zakladni onemocn?ni a operace srdce ? informace pro pacienty
[
editovat
|
editovat zdroj
]
1)
Ischemicka choroba srde?ni
Je d?sledkem onemocn?ni
v?n?itych tepen
, jejich? ukolem je zasobovat srde?ni sval (
myokard
) krvi. Tyto tepny obepinaji srdce jako v?nec a jmenuji se proto tepny v?n?ite (nebo take koronarni, jeliko? latinsky se v?nec ?ekne corona). Za normalnich okolnosti jimi voln? proteka krev a p?ina?i pot?ebne mno?stvi kysliku a ?ivin pro praci srde?niho svalu. Jestli?e ov?em dojde k jejich zu?eni ? co? ma nej?ast?ji na sv?domi proces, ktery se jmenuje
ateroskleroza
(lidov? ?kornat?ni tepen“) ? neni p?islu?na ?ast srde?niho svalu dostate?n? zasobovana kyslikem a ?ivinami, a je ohro?ena
srde?nim infarktem
, co? znamena, ?e ?ast svalu zasobovana krvi ze zu?ene cevy odum?e a je nahrazena jizvou a celkova funkce srdce se zhor?i. V?echny p?i?iny vzniku a rozvoje aterosklerotickeho procesu znamy dosud nejsou ? zname v?ak ?adu rizikovych faktor?, z nich? n?ktere m??ete ovlivnit. Rizikovymi faktory jsou zejmena zvy?eny krevni tlak, nadm?rny obsah tuk? a cholesterolu v krvi, kou?eni, nezdrava strava,
cukrovka
, nadvaha, nedostatek pohybu, nadm?rny stres a dal?i. Samoz?ejm?, ve h?e jsou i rodinne zd?d?ne dispozice. Velkou ?ast t?chto rizik m??e ka?dy z nas svym aktivnim p?istupem odstranit ?i zmen?it. Nekou?it, udr?ovat si optimalni t?lesnou vahu, dostatek pohybu, omezit v potrav? p?isun energie, zejmena tuk?, cukr?, a naopak p?idat zeleninu, ovoce, ryby a potraviny bohate na vlakniny, kontrolovat si pravideln? krevni tlak (je-li zvy?en, pak se i le?it). Takto by se m?l chovat ka?dy ?lov?k, nebo? v?dy je lepe nemocem p?edchazet.
Angina pectoris
a
infarkt myokardu
Nedostate?ny p?isun krve do srde?niho svalu se projevuje nejd?ive p?i namaze, kdy se zvy?i pot?eba kysliku v srde?nim svalu a zu?ene v?n?ite tepny ji? dostatek okysli?ene krve nemohou p?ivad?t. Nedokrevnost srde?niho svalu se nej?ast?ji projevi palivou bolesti na leve stran? hrudniku, v leve ruce nebo do krku. Tato bolest se nazyva
angina pectoris
. Z p?echodnych bolesti, ktere ustanou po p?eru?eni namahy a po podani nitroglycerinovych tabletek nebo sprej?, se ale mohou vyvinout i trvalej?i, poci?ovane take v klidu. Jestli?e se k zu?eni v?n?ite tepny p?idru?i dal?i komplikace ? v?t?inou ucpani tepny krevni sra?eninou (trombem), dochazi k uzav?ru cevy, krevni pr?tok se p?eru?i docela, a neni-li b?hem kratke doby obnoven, nedokrevnost bun?k srde?niho svalu zp?sobi a? jejich odum?eni, to jest
infarkt myokardu
. Zale?i pak u? jen na tom, jak rychle p?ijde pomoc a jak velka oblast srde?niho svalu byla posti?ena. Proto je v?dy lep?i le?it v?as ? to znamena ji? p?i vyskytu anginy, ne? a? v dob? rozvinuteho infarktu.
Chirurgicka le?ba
Ne v?echny takto posti?ene nemocne lze le?it jen s pomoci lek? nebo pomoci metod interven?ni kardiologie, kdy lze zu?ena mista roztahnout pomoci balonk? a
stent?
zavad?nych nej?ast?ji z
t?isla
. V ur?itych p?ipadech, stanovenych podle p?esnych kriterii a na zaklad? d?kladneho vy?et?eni, je nejlep?i pomoci nemocnemu srdci operace. Jde o vykon na tepnach p?ivad?jicich krev do srde?niho svalu. Je to vlastn? vytvo?eni obji??ky mezi aortou a srde?nim svalem, ji? se p?emosti zu?ene misto. Angli?tina ma pro takovy most na srdci nazev
bypass
(vyslovuje se bajpas), a tento nazev p?i rozhovoru o operaci jist? usly?ite. Stru?n? ?e?eno, jde nej?ast?ji o ?ilu odejmutou z dolni kon?etiny nebo prsni tepnu, ktera probiha po vnit?ni stran? hrudni kosti, ktere se na?ivaji za zu?ene misto v?n?ite tepny a p?emosti je. ?asto se dnes u?iva k nahradnimu p?itoku krve do koronarnich cev take radialni (v?etenni) tepna z
p?edlokti
.
Ve v?ech oblastech, ze kterych odebirame ?t?py, je dostate?ne kolateralni (bo?ni) ?e?i?t?, tak?e vyjmuti ?ily nebo tepny se obejde bez nasledk?. Pouze dolni kon?etiny mohou do?asn? mirn? otekat (ne? se zbyle ?ily adaptuji na nove pom?ry v toku krve), po tuto dobu (cca 6-8 tydn?) je vhodne kon?etiny vyvazovat elastickymi obinadly.
2)
Chlopenni vady
Srdce je svalovy organ, fungujici jako pumpa, ktera pumpuje krev do velkych tepen a jimi do celeho t?la. Srde?ni oddily a velke tepny jsou od sebe odd?leny ?ty?mi velkymi
chlopn?mi
, ktere funguji jako ventily usm?r?ujici proud krve spravnym sm?rem. ?ilni krev z celeho t?la p?iteka ob?ma
dutymi ?ilami
do prave sin? srde?ni, odkud je p?i jejim stahu vypuzovana do prave komory srde?ni. Mezi pravou sini a pravou komorou je
trojcipa chlope?
(neboli trikuspidalni). P?i stahu srde?nich komor (
systole
) se tato chlope? uzavira a zabra?uje opa?nemu proud?ni. Krev dale proteka z prave komory do plicni tepny a dale do plicni tepny a do plic, ktere jsou odd?leny dal?i chlopni tzv. pulmonalni. Po pr?toku plicemi p?iteka krev do leve sin? srdce, ktera je od leve komory odd?lena
dvoucipou chlopni
(mitralni chlope?). Z leve komory je krev vypuzovana do aorty a dale do tepen celeho t?la. Mezi
aortou
a levou komorou je tzv.
aortalni chlope?
. Srdce v pr?b?hu pln?ni (
diastola
) ? krev proteka cipatymi chlopn?mi ze sini do komor. Srdce p?i stahu komor (systola) ? krev je vytla?ovana p?es polom?si?ite chlopn? do organismu. Zava?nym onemocn?nim vy?adujicim operaci byvaji nej?ast?ji posti?eny mitralni, aortalni a trikuspidalni chlope?.
P?i?iny onemocn?ni srde?nich chlopni
? nej?ast?j?imi p?i?inami onemocn?ni srde?nich chlopni v na?ich podminkach jsou revmaticka choroba srde?ni, degenerativni onemocn?ni chlopenniho aparatu, dilatace leve komory srde?ni p?i sni?eni jeji funkce po infarktu myokardu p?i ischemicke chorob? srde?ni a infekce chlopn? ? endokarditida.
Revmaticka choroba srde?ni
? jedna se o nasledek infek?niho onemocn?ni zp?sobeneho streptokoky, ktere se m??e projevit jako revmaticka hore?ka s vysokymi teplotami, bolestivosti a otokem kloub? nebo take jako spala ?i "prosta" tonsilitida (angina ? opakovane anginy). Pozdnim nasledkem (?asto po mnoha letech) byva posti?eni srde?nich chlopni imunitni odpov?di organismu.
Degenerativni onemocn?ni chlopni
? stejny dopad pro srdce jako revmaticke onemocn?ni ma i druhe nej?ast?j?i posti?eni chlopni tzv. degenerativnimi zm?nami, ktere jsou jakymsi urychlenym procesem starnuti tkani chlopn? zejmena p?i vrozenych vyvojovych odchylkach.
Endokarditida
? pokud dojde k uchyceni infekce na chlopni, m??e i p?es le?bu antibiotiky dojit k jejimu po?kozeni, cilem operace je nejen spravna funkce chlopn?, ale i odstran?ni infikovanych ?asti.
V d?sledku v?ech t?chto onemocn?ni mohou byt srde?ni chlopn? bud' zu?ene nebo naopak nedomykave. Mnohdy se jedna o takzvanou kombinovanou vadu chlopn?, kdy je chlope? zu?ena a zarove? je nedomykava. P?i ?patne funkci chlopn? pracuje srdce bud' proti zvy?enemu odporu (p?i zu?eni) nebo je naopak p?et??ovano objemem krve, ktery se do srdce vraci (p?i nedomykavosti chlopn?). V d?sledku toho dojde d?ive nebo pozd?ji k selhavani srdce.
Mo?nosti le?by chlopennich vad
Nej?etrn?j?i zp?sob pro pacienta je tzv.
plastika chlopn?
, co? je chirurgicka oprava po?kozene chlopn? bez nutnosti nahrady. Plastiku je mo?no provest pouze v n?kterych p?iznivych p?ipadech. Bohu?el ?asto jsou chlopn? v dob? operace ji? tak po?kozeny, ?e plastiku provest nelze. Pote provadime
nahradu nemocne chlopn?
um?lou protezou.
Chlopenni protezy lze rozd?lit na mechanicke a biologicke
.
Nahrada
mechanickou protezou
je dnes nej?ast?j?i operaci pro posti?eni srde?nich chlopni u mlad?ich nemocnych. Vyhodou teto operace je dobra dlouhodoba funkce mechanicke chlopn?. Jeji pou?iti ma ale take n?ktere nevyhody. Mechanicka chlope? je vyrobena z uhlikovych a kovovych slitin ? tedy z latek, ktere jsou lidskemu organismu cizi. Na t?chto materialech by dochazelo k tvorb? krevnich sra?enin (tromb?), ktere by mohly zablokovat funkci chlopn? nebo embolizovat do tepneho ?e?i?t? (uplavavat do tepen v t?le a ucpavat je). Je proto nutne, aby pacienti s mechanickou chlopenni nahradou u?ivali do?ivotn? lek, ktery sra?eni krve sni?uje (nej?ast?ji Warfarin). Ka?dy pacient pot?ebuje jinou davku t?chto lek?. To, zda je krevni sra?livost dostate?n? sni?ena, zji??uji leka?i pomoci Quickova testu ze vzorku krve. Vy?et?eni je nutne dostate?n? ?asto opakovat a m?nit davku leku dle vysledku, nebo? kdyby byla krev ?na?ed?na“ p?ili? malo, mohla by se na um?le chlopni srazit, a naopak kdyby byla ?na?ed?na“ moc, tak m??e dojit i k zava?nemu krvaceni. Existuje i p?istroj, pomoci ktereho si pacient toto vy?et?eni provadi doma z kapky krve a pote si m?ni davku lek? sam nebo se o zm?n? davky radi se svym leka?em pouze telefonicky.
Dal?im typem nahrady jsou
chlopn? biologicke ? tzv. bioprotezy
, ktere jsou vyrobeny ze specialn? upravene vep?ove chlopn? nebo z hov?ziho perikardu (osrde?nik). U nemocnych s biochlopni odpada nutnost do?ivotni le?by warfarinem a pravidelnych odb?r? krve. Warfarin se u?iva pouze po dobu dvou a? t?i m?sic? a n?kdy v?bec ne. Nevyhodou biochlopn? v?ak je, ?e postupn? podleha degenerativnim zm?nam a k ukladani soli vapniku, ktere mohou u mlad?ich nemocnych vest k nutnosti dal?i operace zhruba po deseti a? patnacti letech. Biologicke chlopn? se proto pou?ivaji u pacient?, u nich? dlouhodoba le?ba warfarinem nese s sebou v?t?i riziko krvaceni - nap?. p?i ?alude?nim v?edu, v t?hotenstvi, u v?ech star?ich nemocnych apod. Biochlopn? u?ivame ?ast?ji u star?ich nemocnych take proto, ?e u nich degenerativni zm?ny a vapenat?ni postupuji pomaleji. U ?asti pacient? se dnes daji chlopn? zavest do srdce "smotane" v katetru, a pote nafouknout pomoci balonku. Jde tzv. katetriza?ni nahradu chlopn? (TAVI). Metoda je vyhrazena pro pacienty s vysokym opera?nim rizikem, u kterych neni konven?ni operace mo?na.
Nejmen? ?asto u?ivanou mo?nosti nahrady srde?ni chlopn? je tzv.
homograft
. Jedna se o transplantaci lidske chlopn? z lidskeho darce. Nevyhodou je ?asto nedostatek vhodnych darc? homograft?, ktere musi velikosti odpovidat p?ijemci. Operace je take pon?kud slo?it?j?i. Vyhodne je, ?e neni nutna le?ba warfarinem, riziko infekce je ni??i a degenerativni zm?ny postupuji pomaleji ne? u biochlopni.
Obecn? nevyhodou operovane chlopn? je riziko uchyceni infekce na chlopni ?
chlopenni endokarditida
. Toto riziko je vy??i ne? u chlopni zdravych, ale p?ibli?n? stejne jako u nemocnych chlopni p?ed operaci. K p?enosu infekce m??e dojit i p?i b??nych onemocn?nich dychacich cest, zan?tech mo?ovych cest, ale i p?i men?ich leka?skych vykonech (nap?. u zuba?e, p?i zavad?ni mo?ove cevky apod.). proto je nutne, aby pacienti s operovanou chlopni u?ivali v takovych situacich antibiotika a to dostate?n? dlouho a v dostate?nych davkach. P?i ka?de nav?t?v? leka?e ho informujte, ?e mate operovanou srde?ni chlope?.
3)
Onemocn?ni velkych tepen hrudniku
U n?kterych nemocnych dochazi postupem ?asu k roz?i?ovani (dilataci) velkych tepen odstupujicich ze srdce ? nej?ast?ji aorty a jejich v?tvi. Takoveto roz?i?eni se nazyva
tepennou vyduti
. Tato vydu? je nej?ast?ji zap?i?in?na degenerativnimi zm?nami ve st?n?, aterosklerozou nebo m??e byt na podklad? vrozene men?cennosti st?ny cev nap?. u Marfanova syndromu.
Dilatovana st?na aorty je nachylna k prasknuti (nap?iklad p?i vzestupu krevniho tlaku p?i namaze apod.), po kterem nemocny umira b?hem n?kolika minut na vykrvaceni nebo utlak srdce krevnim vyronem (tamponada). N?kdy dojde jen k natr?eni st?ny a jejimu roz?t?peni na 2 listy ?
dissekci
, ale i zde je riziko enormni. Proto je nutne v?as u t?chto nemocnych posti?enou ?ast cevy nahradit cevni protezou, i kdy? zatim nemaji ?adne obti?e. Pr?b?h operace je podobny operacim srde?ni chlopn?, jen u nejzava?n?j?ich je nutne b?hem operace nemocneho podchladit a do?asn? zastavit krevni ob?h upln?. V tomto p?ipad? jsou pou?ivany specialni techniky ochrany mozku.
Pacienty s dissekci aorty je nutno co nejd?ive dopravit na kardiochirurgicke pracovi?t? a operovat neprodlen?
. P?esto vysledky t?chto slo?it?j?ich operaci, kterem nejsou bez rizika komplikaci, byvaji dobre a pacienti po nich mohou nadale vest plnohodnotny ?ivot. Take zde je riziko uchyceni infekce na na?ite proteze a plati to same jako u srde?nich chlopni.
4)
Operace pro poruchy srde?niho rytmu ? MAZE, kardiostimulatory
N?kte?i pacienti s onemocn?nim v?n?itych tepen nebo srde?nich chlopni mivaji sou?asn? p?itomnu poruchu srde?niho rytmu (arytmii). Jednou z nej?ast?j?ich je takzvana
fibrilace sini
? tj. srde?ni sin? se pravideln? nestahuji, ale jejich st?na se jen nekoordinovan? chv?je, a nemohou tedy pumpovat krev do srde?nich komor. Sou?asn? hrozi, ?e se krev v srde?ni sini srazi a m??e putovat tepennym ?e?i?t?m do mozku a dal?ich organ? (embolie), proto je nutne u?ivat leky omezujici sra?eni krve (warfarin). U t?chto pacient? lze ur?ita p?esn? definovana mista v srde?nich sinich za pomoci specialniho p?istroje hluboce zmrazit a tim p?isp?t k obnov? spravneho srde?niho rytmu, co? zlep?i celkovou funkci srdce a umo?ni vysadit warfarin. Tato operace se nazyva
Cryo-MAZE
a lze ji provest sou?asn? s operaci chlopn? nebo by-passem. U pacient?, jejich? jedinym onemocn?nim srdce je fibrilace sini, tj. nemaji sou?asn? nemocne v?n?ite tepny i srde?ni chlopn?, je mo?ne po podrobnem vy?et?eni provest MAZE operaci jako samostatny opera?ni vykon z miniinvazivniho p?istupu. Jinym mo?nym postupem p?i MAZE procedu?e je pou?iti radiofrekven?ni energie.
Dal?i jsou pacienti, u kterych kardiolog doporu?il pou?iti kardiostimulatoru, a u nich? nejde stimula?ni elektrody p?istroje zavest b??nou cestou p?es horni dutou ?ilu do srde?nich dutin. Tehdy musi pomoci chirurg a elektrodu p?i?it na povrch srde?niho svalu. Jde nej?ast?ji o nemocne s poruchami srde?niho rytmu nebo s chronickym srde?nim selhanim, u kterych specialni p?istroje mohou funkci srdce vylep?it.