Karagandska oblast
?ара?анды облысы
Карагандинская область
|
|---|
 |
 znak
 vlajka
|
| Geografie
|
|---|
|
| Hlavni m?sto
| Karaganda
|
|---|
| Sou?adnice
| 48° s. ?.
,
71° v. d.
|
|---|
| Rozloha
| 427 982 km²
|
|---|
| ?asove pasmo
| +6
|
|---|
| Geodata
(
OSM
)
| OSM
,
WMF
|
|---|
| Obyvatelstvo
|
|---|
| Po?et obyvatel
| 1 371 974 (2022)
|
|---|
| Hustota zalidn?ni
| 3,2 obyv./km²
|
|---|
| Jazyk
| kaza?tina
,
ru?tina
|
|---|
| Narodnostni slo?eni
| Rusove
46,9 %,
Kaza?i
32,6 %,
Ukrajinci
7,2 %,
N?mci
3,1 %
|
|---|
| Sprava regionu
|
|---|
| Stat
| Kazachstan
 Kazachstan
|
|---|
| Druh celku
| oblast
|
|---|
| Pod?izene celky
| 9
okres?
a 7
samospravnych m?st
|
|---|
| Vznik
| 10. b?ezna
1932
|
|---|
| Akim
| Baurzhan Abdishev
|
|---|
| Mezinarodni identifikace
|
|---|
| ISO 3166-2
| KZ-KAR
|
|---|
| Oficialni web
| karaganda-region
.gov
.kz
|
|---|
 multimedialni obsah
na
Commons
|
| N?ktera data mohou pochazet z
datove polo?ky
.
|
Karagandska oblast
(
kaza?sky
?ара?анды облысы
,
rusky
Карагандинская область
) je
oblast
v centralni ?asti
Kazachstanu
. Byla zalo?ena
10. b?ezna
1932
v ramci
Kaza?ske ASSR
. Ma rozlohu 428 000
km²
. ?ije zde 1 375 000 obyvatel. Oblast je rozd?lena na 9 administrativnich okres? a 7 samospravnych m?st. Hlavnim m?stem je
Karaganda
.
Oblast hrani?i se deviti oblastmi
Kazachstanu
(
Ak?ubinskou
na zapad?,
Kostanajskou
na severozapad?,
Akmolskou
na severu,
Pavlodarskou
na severovychod?,
Vychodokaza?skou
na vychod?,
Almatinskou
na jihovychod?,
?ambylskou
a
Jihokaza?skou
na jihu a
Kyzylordskou
na jihozapad?).
Oblast le?i severozapadn? od jezera
Balcha?
. P?eva?nou ?ast zabira
Kaza?ska pahorkatina
(
nadmo?ska vy?ka
300 a? 1 000 m). Z ni se zvedaji horske masivy
Kyzylraj
(do 1 566 m) na vychod?,
Karkaralinske hory
(do 1 366 m) na severovychod? a
Ulutau
(do 1 133 m) na zapad?. Na jihu p?echazi pahorkatina v hlinitou
pou??
Hladovou step
(300 a? 400 m) a na zapad? v
Turanskou ni?inu
s
pisky
(
P?iaralske Karakumy
).
Klima je ryze kontinentalni, velmi suche. Leto je velmi horke a suche. Vyskytuji se
pylove bou?e
a teplota prudce kolisa b?hem 24 hodin. Zima je chladna, dlouha, s malym mno?stvim
sn?hu
a se silnym
v?trem
a
chumelenicemi
. Pr?m?rna teplota v ?ervenci 20,1
°С
na severu a 25,1 °C na jihu a v lednu -16,7 °С na severu a ?13 °C na jihu. Mno?stvi
sra?ek
za rok je na severu 260 a? 280
mm
(v horach a? 300 mm) a na jihu jenom 100 a? 125 mm.
Nejv?t?i
?eky
jsou
Nura
a
Sarysu
. V?echny ?eky s vyjimkou horniho toku
I?imu
na samem severu pat?i k bezodtokemu
povodi
Balcha?skeho jezera
a dal?ich nevelkych
jezer
. V ?ekach je obecn? malo vody a v let? ji je?t? ubyva a rozpadaji se na odd?lene t?n?, stavaji se slanymi nebo zcela vysychaji. Za u?elem zavla?ovani byly postaveny
p?ehrady
. Nejv?t?i
vodni nadr?e
jsou
Samarkandska
a
?erubaj-Nurinska
u
Karagandy
a
Kengirska
u
D?ezkazganu
. Dale byl postaven
kanal
Irty?-Karaganda
(delka 495 km). V oblasti je mnoho jezer, p?edev?im slanych (
Karasor
na severu a
Karakoin
na jihu), z nich? mnohe se napl?uji vodou jen na ja?e. Na jihovychod? je jezero
Balcha?
. Hodn? se vyu?ivaji sladke
podzemni vody
.
Severni ?ast oblasti je tvo?ena
travnato
-
pely?kovou
stepi
na tmav? ka?tanovych a ka?tanovych p?dach. Ji?n?ji se vyskytuje ?idka polopou?tni a pou?tni s pely?kovo
slaniskovym
porostem na ?aste?n? slanych sv?tle ka?tanovych p?dach a na samem jihu pak na ?edych a hn?dych p?dach, ktere se st?idaji se slanisky a
pisky
. Na pise?nych masivech roste trava, pelyn?k a k?oviska. Na vy??ich mistech pahorkatiny se rozklada step malymi lesiky (
borovice
,
b?izy
,
osiky
,
vrby
) na siln?
?t?rkovych
ka?tanovych a horskych
?ernozemnich
p?dach.
V polopou?tich a pou?tich ?ije mnoho
hlodavc?
(
sysli
,
fr?ci
,
piskomilove
) a
?elem
(
vlci
,
korsaci
), dale
sudokopytnici
(
sajga tatarska
,
gazela perska
,
ovce
a na pahorkatin? take
srny
) a
ptaci
(
drop
). Na b?ezich jezer a ?ek je mnoho vodniho ptactva, v porostech
rakosu
pak
divo?aci
a aklimatizovana
ondatra
. V jeze?e
Balcha?
je mnoho
ryb
(
kap?i
,
candati
,
marinky
).