Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Kapust?ak
(
Trichechus
) je jediny rod z ?eledi kapust?akoviti. Jsou to velci vodni
savci
znami take jako
mo?ske kravy
. Kapust?akoviti se li?i od
dugongovitych
(moro?ovitych,
Dugongidae
) ve tvaru
lebky
a
ocasu
. Ocas kapust?aka ma padlovity tvar, zatimco moron? tvar vidlicovity. Jsou to bylo?ravci, kte?i travi v?t?inu ?asu pastvou v m?lkych vodach.
Existuji t?i druhy kapust?aka:
kapust?ak senegalsky
(
Trichechus senegalensis
) obyva zapadni pob?e?i Afriky,
kapust?ak jihoamericky
(
Trichechus inunguis
) vychodni pob?e?i Ji?ni Ameriky a
kapust?ak ?irokonosy
(
Trichechus manatus
) neboli
lamantin
?ije v m?lkych, bahnitych pob?e?nich oblastech
Severni
,
St?edni
a
Ji?ni Ameriky
a
Karibskeho mo?e
. Na ostrov?
Portoriko
se v domorodem jazyce kapust?ak?m ?ikalo ?manati“, toto jmeno se odrazilo i v latinskem nazvu (
Trichechus manatus
) a p?e?lo i do n?kterych dal?ich jazyk?, nap?iklad do angli?tiny.
Kapust?ak floridsky
byl po n?jakou dobu pova?ovan za samostatny druh, ale ITIS (Integrovany taxonomicky informa?ni system) jej p?eklasifikoval jako poddruh kapust?aka ?irokonoseho. Dosahuje vice ne? 4,5 m a ?ije jak ve sladke, tak ve slane vod?. D?ive byl loven pro olej a maso, ale nyni je chran?ny zakonem.
Kapust?aci spolu s
lenochody
jsou jedini savci, u kterych neni kr?ni
pate?
tvo?ena 7 obratli.
[1]
Nejbli??imi p?ibuznymi kapust?ak? jsou sloni. Kapust?ak?m dor?staji zuby po cely ?ivot. Na rozdil od v?t?iny ostatnich savc? v?ak zuby nerostou z ?elisti nahoru nebo dol?, ale zezadu dop?edu. V ka?de ?elisti maji 6 a? 8 stoli?ek, ktere se b?hem ?ivota postupn? dopl?uji ze zadni strany ?elisti (podobn? jako slon?m, ale ti maji jen jednu a? dv? stoli?ky v ka?de ?elisti). Horni pysk kapust?ak? je chapavy (podobn? jako sloni chobot), ka?da polovina se m??e pohybovat nezavisle, pomahaji si jim podavat potravu do tlamy. V?t?ina obratlovc? ma 7 kr?nich obratl?, kapust?aci v?ak pouze 6 (dal?i vyjimkou v tomto sm?ru jsou lenochodi). Ka?da plice je v samostatne dutin?. Namisto jedne branice maji dv? polobranice. Nemaji u?ni boltce, ale pravd?podobn? dob?e sly?i. O?i jsou chran?ny pr?hlednou blanou. P?edev?im kolem tlamy, ale i jinde po t?le maji hmatove chlupy. P?edni kon?etiny maji srostle prsty, jsou v?ak na nich 3 a? 4 nehty a jsou relativn? ohebne ve v?ech kloubech.
[2]
