Kaple , zdrobn?le kapli?ka , je mala k?es?anska modlitebna . M??e to byt jak samostatn? stojici budova ?i stavba, tak odd?lena ?ast (mistnost, ?ast mistnosti ?i prostoru) v sakralni nebo sv?tske stavb? (nap?iklad kostele, hrad?, palaci, dom?, nemocnici, ?kole). ^[1] Kaple, ktera je samostatnou stavbou, je ?asto vzhledem a funkci podobna kostelu. Kaple tak ozna?uje velmi odli?ne modlitebni stavby, prostory a budovy, od otev?enych vyklenkovych kapli a? po velkolepe palacove kaple, a s velmi rozmanitym ur?enim (soukroma kaple, k?estni kaple, poh?ebni kaple, votivni kaple apod.).

Rozli?eni mezi kostelem a kapli neni zcela jednozna?ne, mnohe stavby jsou soub??n? nebo st?idav? ozna?ovany ob?ma nazvy. Mezi rozli?ovaci kriteria pat?i velikost, vlastnik a ve?ejna p?istupnost (soukrome, hradni, nemocni?ni, ?kolni ?i obecni modlitebny mohou byt spi?e nazyvany kaplemi), funkce (pravidelnost bohoslu?eb, p?echovavani eucharistie ) a ?asto je ozna?eni dano i historicky. Od malych si?ovych kapli stavebni typy plynule p?echazeji k vyklenkovym kaplim , ktere v n?kterych jazycich a zemich u? ani mezi kaple po?itany nejsou. Podobu vyklenkovych kapli ?asto maji i zastaveni venkovnich k?i?ovych cest . U n?kterych malych kapli m??e dominovat funkce zvonice , n?ktere zvonice mohou stavebn? kaple jen p?ipominat.

Nazev [ editovat | editovat zdroj ]

Slovo ?kaple“ pochazi z latinskeho ‘‘cappa, capella‘‘ (pla??, baldachyn, st?i?ka) a v r?znych odvozeninach se roz?i?ilo do v?ech evropskych jazyk?. S vyznamem sakralniho prostoru ?i modlitebny se poprve vyskytuje v 7. stoleti a vzniklo patrn?, kdy? se v pa?i?ske kralovske modlitebn? uchovaval jako ?i?sky klenot merovejske ?i?e (domn?ly) legendarni pla?? ?imskeho d?stojnika a pozd?ji biskupa a k?es?anskeho misiona?e , svateho Martina z Tours (†397), pozd?j?iho patrona Francie. ^[2] Capella se postupn? stala ozna?enim teto modlitebny a dal?ich palacovych kapli evropskych panovnik? a odtud i pro dal?i a dal?i druhy kapli. Kn?z, ktery obstaraval bohoslu?by v kapli, se nazyval kaplan . Ve vrcholnem st?edov?ku znamenala capella i hudebni a p?vecky soubor kostela, odtud pochazi i ?eske ?kapela“.

Kaple a kostel [ editovat | editovat zdroj ]

Samostatn? stojici kaple se svym vzhledem a funkci obvykle podoba kostelu , prostorove kriterium k rozli?eni kostela od kaple v?ak neni jednozna?ne a existuji i relativn? velke kaple a naopak male kostely. Rozdil m??e spo?ivat i v tom, ?e kostely pat?i cirkvi, konaji se v nich pravidelne bohoslu?by a jsou ve?ejn? p?istupne. V n?kterych p?ipadech vyplyva status kaple i z toho, ?e kapli nevlastni ?i historicky ji nespravovala cirkev, ale byla sou?asti sv?tskych staveb, nap?iklad hradu, zamku a podobn?, a tedy v majetku r?znych osob. Prvni zminka o soukrome palacove kapli se tyka Konstantinova palace v Konstantinopoli . Cirkevni sn?my v ranem st?edov?ku mo?nosti soukromych kapli omezovaly i zakazovaly, patrn? bez velkeho u?inku. V Anglii se jako chapel ozna?ovaly modlitebny nonkonformnich nabo?enskych spole?enstvi, kde?to vyraz church znamena sou?asn? i cirkev, rozumi se v?t?inovou. V ?imskokatolicke cirkvi se kostel od kaple m??e odli?ovat take tim, ?e se v n?m trvale uchovava eucharistie . ^[3]

Druhy kapli [ editovat | editovat zdroj ]

Kaple souvisely s lidovou zbo?nosti ?asto vic ne? kostely, vznikaly ?asto spontann?, ve volne krajin? a z dar? v??icich, a proto je jich zejmena v katolickych krajich tak mnoho typ? a druh?. Lze je t?idit podle velikosti, podle sta?i a stavebniho slohu, podle funkce atd., jednim ze zakladnich je rozt?id?ni podle typu:

• Vyklenkova kaple (take otev?ena, poklona) je drobna otev?ena stavba, nanejvy? odd?lena m?i?i, v ni? je umist?na socha nebo obraz, p?ipadn? stolek s kv?tinami. V??ici do ni nevstupuji a modli se nebo zpivaji venku. Vyklenkove kaple ?i poklony byly zvla?? oblibene v barokni dob? a v katolickych krajich se stav?ly je?t? po?atkem 20. stoleti. Vyklenkove kaple v otev?ene krajin? lemovaly poutni cesty a tvo?ily zastaveni tzv. k?i?ove cesty . V n?kterych zemich se vyklenkove kaple ozna?uji jinak a mezi kaple se nepo?itaji.
• Bo?ni kaple velkych kostel? a bazilik jsou men?i kryte prostory, otev?ene do kostelni lodi, ?asto s olta?em a od hlavniho prostoru odd?lene m?i?kou. V katolicke liturgii slou?i jako eucharisticke pro soukromou pobo?nost, jako k?estni , zpov?dni, poh?ebni nebo votivni, v historii byvaly take mistem bohoslu?eb r?znych cechovnich a modlitebnich bratrstev. Ve st?edov?ku se ?adily do v?nce kolem zav?ru za hlavnim olta?em, v p?i?ne lodi a pak i podel bo?nich lodi, jako je to nap?iklad v pa?i?ske nebo pra?ske katedrale. V renesanci a v baroku upln? nahradily bo?ni lodi, co? vyrazn? sjednotilo vnit?ni prostor kostela.
• Kryte a vice men? samostatne si?ove kaple (take interierove nebo prostorove), do nich? se vstupuje, byly pravideln? sou?asti kla?ter?, hrad?, palac? i nemocnic, kde slou?ily ?eholnik?m i ?eholnicim, zam?stnanc?m i pacient?m. V Rakousko-Uhersku a? do jeho rozpadu 1918 byly samoz?ejmou sou?asti ve?ejnych ?kol, kde dnes slou?i jako slavnostni auly pro r?zna celo?kolni shroma?d?ni. Zasedaci si? ?eske vlady v prvnim pat?e Strakovy akademie byla p?vodn? kapli pro ubytovane studenty, v Zrcadlove kapli Klementina se po?adaji koncerty a vystavy. Zvla?tni kapitolu tvo?i kaple ?idovske, islamske , buddhisticke atd., podobn? jako mezikonfesijni ?i ekumenicke modlitebni kaple na leti?tich, v nemocnicich nebo u dalnic.
• Samostatn? stojici kaple (nap?iklad h?bitovni) jako vedlej?i bohoslu?ebne prostory ?asto s nepravidelnymi bohoslu?bami se pou?ivaji take jako koncertni a vystavni mistnosti, co? i katolicke cirkevni pravo p?ipou?ti. Na velkych poutnich mistech byva ?ada samostatnych kapli spojenych ambity (nap?iklad Svata Hora u P?ibrami , Bila Hora , K?tiny u Brna), ktere umo??ovaly, aby jednotlive (zpravidla farni) skupiny poutnik? mohly mit samostatne bohoslu?by. Podle katolickeho cirkevniho prava lze m?i slou?it pouze v kapli ?adn? vysv?cene. ^[4]

N?ktere drobne sakralni stavby jsou na pomezi mezi vyklenkovou a si?ovou kapli. Prostor vyklenku m??e byt odd?len vratky, dvi?ky ?i oteviratelnou m?i?i, nicmen? se do n?ho vstupuje jen pro udr?bu nebo vyzdobu. V dob? osvicenstvi na?idil Oh?ovy patent , aby v ka?dem venkovskem sidle typu vesnice byla z protipo?arnich d?vod? zvonice . V ?echach tak vzniklo mnoho drobnych staveb se sdru?enou funkci kaple, zvonice, p?ipadn? i hasi?ske zbrojnice.

Bohatstvi spiritualnich podn?t? je patrne i v navrzich a realizacich kapli od sou?asnych architekt? (nap?. polni kaple Bratra Klause u m?ste?ka Mechernich-Wachendorf od ?vycarskeho architekta Petera Zumthora).

Galerie [ editovat | editovat zdroj ]

• 
  King's College Chapel , Cambridge (1448)
• 
  Hradni kaple P. Marie, K?ivoklat (15. stol.)
• 
  Hv?zda u Police nad Metuji
• 
  Kaple sv. Borise a Gleba, Zabroddzi, B?lorusko
• 
  Poutni kaple Panny Marie Lurdske v  Modlivem dole ; Svojkov ( Sloup v ?echach )
• 
  Kaple Svate Klary v  Troji ; Praha
• 
  Kapli?ka pod pamatnymi lipami; u vesnice M?any
• 
  Vyklenkova kaple sv. Salvatora ; u silnice Novy Byd?ov - Humburky
• 
  Kaple svate Kate?iny v  Nynicich
• 
  Goticka kaple z 15. stoleti, Police (Polsko)
• 
  Kaple Jmena Panny Marie na okraji Zdim??ic , u  Pr?honicke obory
• 
  Kaple sv. Anny ; ?acle? - Prkenny D?l
• 
  Kaple sv. Anny postavena nad pramenem vody v roce 1831 z milodar? po epidemii cholery; Anenske udoli u  Skut?e

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Vyklenkova kaple
• K?es?anska sakralni architektura

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu kaple na Wikimedia Commons
• Slovnikove heslo kaple ve Wikislovniku
• Barokni kaple ve ??a?e nad Sazavou, slou?ici k profannim u?el?m.
• Fotogalerie Bo?ich muk, k?i?k? a kapli?ek v krajin? Archivovano 25. 7. 2014 na Wayback Machine .
• Fotogalerie Bo?ich muk a vyklenkovych kapli?ek

Tento ?lanek je p?ili? stru?ny nebo postrada d?le?ite informace . Pomozte Wikipedii tim, ?e jej vhodn? roz?i?ite . Nevkladejte v?ak bez opravn?ni cizi texty.