Kapie

Kapie je skupina kultivar? druhu paprika seta ( Capsicum annuum ), ktera se vyzna?uje tim, ?e je sladka (nepaliva), tj. na rozdil od feferonek kapie neobsahuji ?adny kapsaicin . Dal?i odli?nosti od nich je v?t?i velikost. Vyskytuji se v r?znych barvach, od zelene p?es ?lutou a? po ?ervenou. Konzumuji se jak syrove, tak jako sou?ast r?znych pokrm? (nap?. le?o ). Ve studene kuchyni se kapie sterilovane v oleji pou?ivaji na vyrobu oblo?enych chlebi?k? . ^[1]

Kapie se n?kdy ?adi spolu s ostatnimi slab? palivymi odr?dami paprik do skupiny takzvanych ?sladkych paprik“. Jejich p?vodni domovinou je Mexiko , St?edni Amerika a sever Ji?ni Ameriky . ?ebra a seminka uvnit? paprik lze jist, av?ak n?kte?i lide je pova?uji za ho?ka. ^[2]

Semena kapii byla v roce 1493 p?evezena do ?pan?lska , odkud se roz?i?ila do ostatnich evropskych , africkych a asijskych zemi. Dnes je nejv?t?im producentem kapii na sv?t? ?ina , za ni? nasleduji Mexiko a Indonesie .

P?stovani kapii vy?aduje teplou p?du , idealn? 21 a? 29 °C, ktera je udr?ovana vlhka, ale nikoli p?elita. ^[3] Kapie jsou citlive na p?ebytek vody a p?ili? vysoke teploty.

Nutri?ni hodnota [ editovat | editovat zdroj ]

Kapie jsou bohatym zdrojem antioxidant? a vitaminu C . V porovnani se zelenymi kapiemi maji ?ervene vice vitamin? a ?ivin . ^[4] Take hodnoty karoten? jsou u ?ervenych kapii dev?tkrat vy??i. Pokud jde o vitamin C, obsahuji ho ?ervene kapie dvakrat vic ne? zelene. ^[5] ?ervene i zelene kapie pak obsahuji velke mno?stvi kyseliny p-kumarove .

Charakteristickou v?ni zelenych kapii zp?sobuje 3-isobutyl-2-methoxypyrazin (IBMP). ^[6] Ten zodpovida i za ?buket“ Cabernetu Sauvignon . ^[7]