Kan?end?enga

?????????? ; Kan?end?enga ; Ka?a?d?unga
	Kan?end?enga, pohled z pr?smyku Goecha La
Vrchol	8586 m n. m.
Prominence	3922 m
Izolace	124 km → Everest
Seznamy	Nejvy??i hory #3 ; Osmitisicovky #3 ; Nejvy??i hory asijskych zemi #3 ; Ultraprominentni hory
Poloha
Sv?tadil	Asie
Stat	Nepal ; Indie ( Sikkim )
Poho?i	Himalaj
Sou?adnice	27°42′ s. ?. , 88°8′ v. d.
	Kan?end?enga
Prvovystup	25. kv?tna 1955
Hornina	vapenec
Povodi	K?s? ( Ganga ) ; Tista ( Brahmaputra )
	multimedialni obsah na Commons
	N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Kan?end?enga , take Ka?a?d?unga ^[2] ( sanskrt ?????????? Ka??anaganga = Zlata Ganga, nepalsky ?????????? Ka??anad?anggha , v mistnim jazyce Limbu Sewalungma , tibetsky ????????????????, wylie Gangs-chen-mdsod-lnga, foneticka transkripce Khang-?hen-dzo-nga , anglicky Kanchenjunga , znama te? jako Kan?en?anga, Khang?hendzonga, Kangchenjunga, Kangchen Dzo-nga, Khangchendzonga, Kanchenjanga, Kachendzonga, Kangchanfanga a jine) je t?eti nejvy??i hora sv?ta , druha nejvy??i hora Nepalu a nejvy??i hora Indie (pokud bychom do Indie po?itali i Indii narokovanou, ale Pakistanem spravovanou ?ast Ka?miru , pak by nejvy??i horou Indie nebyla Kan?end?enga, ale K2 ). A? do roku 1852 se p?edpokladalo, ?e Kan?end?enga je nejvy??i horou sv?ta, ale britske vypo?ty provedene v roce 1849 ji posunuly na t?eti misto za Mount Everest a K2 .

P?vod nazvu [ editovat | editovat zdroj ]

Jeji jmeno, ktere lze zhruba p?elo?it z tibet?tiny jako ?P?t pokladnic velkeho sn?hu“, pravd?podobn? odkazuje na p?t vrchol? masivu (?ty?i z nich p?esahuji 8450 m).

Vrcholy masivu Kan?end?enga [ editovat | editovat zdroj ]

Name of peak	Vy?ka (m)
Kan?end?enga - hlavni vrchol	8 586
Kan?end?enga - zapadni vrchol ( Jalung Kang )	8 505
Kan?end?enga - prost?edni vrchol	8 482
Kan?end?enga - ji?ni vrchol	8 494
Kangbachen (Kangba?en)	7 903

Kan?end?enga je ze v?ech osmitisicovek nejbli?e Bengalskemu zalivu , p?ichod letniho monzunu se zde projevuje rychle. Nahle zm?ny po?asi zde staly ?ivot mnoha horolezc?. Mezi nejznam?j?i ob?ti Kan?end?engy pat?i polska horolezkyn? Wanda Rutkiewiczova (1992) a Benoit Chamoux (Francie, 1995).

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Kan?end?enga je za dobreho po?asi viditelna z indickeho Dard?ilingu a byla proto znamym vrcholem odnepam?ti. Prvni pr?zkum okoli hory provedl Douglas Freshfield v roce 1899. Spole?n? s fotografem Vittoriem Sellou obe?li horu dokola (Nepalem pro?li ilegaln?), prozkoumali v?echny t?i st?ny hory (JZ, V a SZ) a na?li k nim p?istupove cesty.

Proto?e hora se nachazi na hranici Nepalu a Indie ( Sikkimu ), ovliv?ovala pokusy o vystup politicka situace v t?chto zemich. Nepal byl cizinc?m uzav?en do roku 1949. Po vzniku samostatne Indie (1948) byly tem?? znemo?n?ny horolezecke expedice ze Sikkimu (pod V st?nu a p?ilehle pili?e). Proto je b??n? p?istupna jen SZ a JZ st?na hory, ktere spadaji do Nepalu.

Poprve se o vystup pokusila mezinarodni expedice JZ st?nou roku 1905. Skon?ila v 6400m ne?t?stim, kdy? ?ty?i ?erpy a jednoho ?vycara zasypala lavina. Stejnou cestou se pokusil neusp??n? prostoupit i Ameri?an Farmer solo v roce 1922. Zmizel beze stopy. Nasledovaly dv? n?mecke expedice (1929 a 1931) na nebezpe?nem SV pili?i, kde dosahly vy?ky 7700m - mista, kde se SV pili? napojuje na S h?eben. Mezinarodni expedice mezitim v roce 1930 zkoumala SZ st?nu. V?echny tyto vypravy p?i?ly v lavinach v?dy nejmen? o jednoho sveho ?lena.

1955 - klasicka cesta JZ st?nou. St?edem JZ st?ny p?es ledopad Jalung po stopach expedice z roku 1905 zlezla poprve vrchol Kan?end?engy britska expedice. Na vrchol vystoupili George Band a Joe Brown . Jako druhe dru?stvo je nasledovali Anthony Streather a Novozelan?an Norman Hardie. Britska klasicka cesta. Vlevo je Z vrchol, vpravo Prost?edni vrchol a upln? vpravo Ji?ni vrchol . Tento vystup byl zopakovan v roce 1980 a stal se nej?ast?ji pou?ivanou cestou ke v?em vrchol?m hory.

V roce 1983 podnikl touto cestou Francouz Pierre Beghin solovystup alpskym stylem (za t?i dny). Nasledujici rok jeho vystup zopakoval Kana?an Roger Marshall .

Prvni zimni vystup podnikli klasickou cestou Polaci Krzysztof Wielicki a Jerzy Kukuczka 11. ledna 1986.

1977 - SV pili?. Indicka expedice, ktera jako jedina ma ze sveho uzemi p?istup k ho?e od vychodu, dokon?uje trasu p?edvale?nych n?meckych pokus?. Zarove? se jedna o druhy vystup na vrchol. Indove sv?j vlastni vystup zopakovali je?t? v letech 1987 a 1991.
1979 - S h?eben . Jen ?ty??lenna britska vyprava otevira t?eti cestu na Kan?end?engu. Bez ?erp? a bez kyslikovych p?istroj? vystupuji na vrchol Doug Scott , Pete Boardman a Joe Tasker . Jejich vystup zopakovali stejnym stylem s vlastni variantou Reinhold Messner , Gottfried Mutschlechner a ?erpa Ang đord?e v roce 1982. Po nich touto trasou vystoupalo n?kolik dal?ich expedic.
1980 - T?i terasy. Vpravo od S h?ebene otevira japonska expedice novou p?im?j?i trasu SZ st?nou, tzv. cestu p?es T?i terasy. Tuto trasu zopakovala nasledujici rok ?eskoslovenska expedice a po ni n?kolik dal?ich. V roce 1998 touto cestou vystoupila na vrchol prvni ?ena - Angli?anka Ginette Harrison bez kyslikoveho p?istroje. Mezi cestami S h?ebenem a SZ st?nou existuje n?kolik variant, ktere postupn? smazaly rozdily v obou vystupech.
1989 - V ramci p?echodu v?ech ?ty?ech osmitisicovych vrchol? Kan?end?engy postupuje ruska expedice k hlavnimu vrcholu Z h?ebenem od Z vrcholu a druha skupina JV h?ebenem od Prost?edniho vrcholu. A? do 7500m stoupali horolezci ke v?em vrchol?m klasickou britskou cestou.

Ostatni vrcholy Kan?end?engy [ editovat | editovat zdroj ]

Vedlej?i vrcholy Kan?end?engy byly v?dy opomijeny, p?esto?e jsou vy??i ne? v?t?ina ostatnich osmitisicovek a vedou na n? ?asto technicky obti?n?j?i vystupy.

1973 - Prvovystup na Z vrchol nazyvany te? Jalung Kang (8505m). Japonska expedice postupovala levou ?asti JZ st?ny k Z h?ebeni.
1974 - Francouzi postupuji je?t? vice vlevo ne? Japonci. Na vrchol vystupuje take ?ena - Laurence de la Ferriere .
1978 - Prvovystupy na Prost?edni a Ji?ni vrchol podnikaji Polaci. Do 7500m sleduji klasickou britskou cestu, pak z ni uhybaji doprava a vytva?i dv? nove trasy k ob?ma vedlej?im vrchol?m.
1982 - Rakouska vyprava otevira novou cestu na zapadni vrchol. Do 7400m sleduji klasickou britskou trasu, dale postupuji vyraznym za?ezem vlevo. Jejich vystup se stava klasickou trasou na Jalung Kang, pozd?ji opakovany n?kolika dal?imi expedicemi.
1985 - Jugoslavska expedice dosahuje vrcholu Jalung Kang po vystupu SZ st?nou p?es T?i terasy.
1989 - Ruske expedici se da?i p?echod v?ech osmitisicovych vrchol? hory po vystupu klasickou cestou do 7500m. ?ast vypravy pokra?uje rakouskou cestou na Jalung Kang, druha ?ast novou trasou na Ji?ni vrchol, pote postupuji proti sob?. V p?ipad? Ji?niho a Prost?edniho vrcholu se jedna o druhy vystup na vrchol.
1992 - Andrej Stremfelj a Marko Prezelj ze Slovinska zlezaji alpskym stylem novou cestu J h?ebenem na Ji?ni vrchol. Sestupuji pak polskou cestou z roku 1978 do klasicke cesty. Jedna se o nejhodnotn?j?i a technicky nejobti?n?j?i vystup na Kan?end?engu.

Poslednim vrcholem hory je Kangba?en (7902m). Poprve jej zlezla od SZ polska expedice v roce 1974.

Mo?nosti dal?ich vystup? [ editovat | editovat zdroj ]

Z nabo?enskych d?vod? bylo a stale je nemo?ne ziskat povoleni k vystupu ze Sikkimu , tedy jihovychodni st?nou (kulminuje na Ji?nim vrcholu), vychodni st?nou a vychodnim h?ebenem mezi nimi. Ob? st?ny jsou pravd?podobn? technicky velmi obti?ne a h?eben mezi nimi zase extremn? dlouhy.

Z dostupnych stran se nabizi mo?nost vystupu severni st?nou na Jalung Kang.

Vystupy ?ech? [ editovat | editovat zdroj ]

1981 ?udovit Zahoransky ^[3] s Jozefem Psotkou (Slovensko) severni st?nou cestou p?es "T?i terasy"
2002 Radek Jaro? , Martin Mina?ik klasickou cestou JZ st?nou.
2019 Klara Kolouchova prvni ?eska horolezkyn?, s kyslikem ^[4]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

↑ Kan?end?enga na Peakbagger.com
↑ BERANEK, Toma?, et al. Index ?eskych exonym: standardizovane podoby, varianty = List of Czech exonyms: standardized forms, variants . 2., roz?. a aktualiz. vyd. Praha: ?esky u?ad zem?m??icky a katastralni , 2011. 133 s. (Geograficke nazvoslovne seznamy OSN - ?R). ISBN 978-80-86918-64-8 . S. 39, 122.
↑ Archivovana kopie. www.national-geographic.cz [online]. [cit. 2007-07-20]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2007-08-17.
↑ Lezec.cz: Klara Kolouchova vystoupila na osmitisicovku Kan?end?enga

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

Jan Piroh: Ka?a?d?unga: 8598 m ; ?port, Bratislava, 1984, 1. vyd., 174 s.

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Galerie Kan?end?enga na Wikimedia Commons
Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Kan?end?enga na Wikimedia Commons
Kan?end?enga na Peakware ? fotografie
Kan?end?enga na Summitpost

[1] Kan?end?enga na Peakbagger.com

[2] BERANEK, Toma?, et al. Index ?eskych exonym: standardizovane podoby, varianty = List of Czech exonyms: standardized forms, variants . 2., roz?. a aktualiz. vyd. Praha: ?esky u?ad zem?m??icky a katastralni , 2011. 133 s. (Geograficke nazvoslovne seznamy OSN - ?R). ISBN 978-80-86918-64-8 . S. 39, 122.

[3] Archivovana kopie. www.national-geographic.cz [online]. [cit. 2007-07-20]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2007-08-17.

[4] Lezec.cz: Klara Kolouchova vystoupila na osmitisicovku Kan?end?enga

[1]

[2]

[3]

[4]

Nejvy??i hora Asie

Zem?	Afghanistan ? Armenie ? Azerbajd?an ? Bahrajn ? Banglade? ? Bhutan ? Brunej ? ?ina ? Egypt ? Filipiny ? Gruzie ? Indie ? Indonesie ? Irak ? Iran ? Izrael ? Japonsko ? Jemen ? Ji?ni Korea ? Jordansko ? Kambod?a ? Katar ? Kazachstan ? Kuvajt ? Kypr ? Kyrgyzstan ? Laos ? Libanon ? Malajsie ? Maledivy ? Mongolsko ? Myanmar (Barma) ? Nepal ? Oman ? Pakistan ? Palestinska autonomie ? Rusko ? Saudska Arabie ? Severni Korea ? Singapur ? Spojene arabske emiraty ? Syrie ? Sri Lanka ? Tad?ikistan ? Thajsko ? Tchaj-wan ? Turecko ? Turkmenistan ? Uzbekistan ? Vietnam ? Vychodni Timor

Teritoria, kolonie a zamo?ska uzemi	Britske indickooceanske uzemi ( GB ) ? Kokosove ostrovy ( AUS ) ? Vano?ni ostrov ( AUS )

Osmitisicovky

Everest (8849 m) ? K2 (8611 m) ? Kan?end?enga (8586 m) ? Lhoce (8516 m) ? Makalu (8463 m) ? ?o Oju (8201 m) ? Dhaulagiri (8167 m) ? Manaslu (8163 m) ? Nanga Parbat (8125 m) ? Annapurna (8091 m) ? Ga?erbrum I (8068 m) ? Broad Peak (8047 m) ? Ga?erbrum II (8035 m) ? ?i?a Pangma (8027 m)