Kamenny most v Pisku
Zakladni udaje
Kontinent	Evropa
Staty	?esko ?esko
Kraj	Jiho?esky
Okres	Pisek
M?sto	Pisek
?islo mostu	PI-001
Doprava	p??i
P?es	Otava
Sou?adnice	49°18′35,57″ s. ?. , 14°8′44,84″ v. d.
Parametry
Material	kamen
Delka	109,75 m
?i?ka	6,25 m
Pili?e	6
Mapa
Dal?i data
Kod pamatky	11760/3-2441 ( Pk ? MIS ? Sez ? Obr ? WD )
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Kamenny most v Pisku (neoficialn? take Jeleni most a nebo Stary most ) je most p?es ?eku Otavu ve m?st? Pisku . Postaven byl asi ve t?eti ?tvrtin? 13. stoleti, a je tedy nejstar?im dochovanym mostem v ?esku a historicky v po?adi druhym kamennym po zaniklem pra?skem Juditin? mostu . Na gotickem most? jsou umist?ny repliky baroknich soch a k?i?e.

Nazev [ editovat | editovat zdroj ]

Neoficialn? se most jmenuje Jeleni , je tomu podle pov?sti proto, ?e ve st?edov?ku bylo rozhodnuto, ?e se bude jmenovat podle prvniho, kdo p?es n?j p?ejde na druhy b?eh Otavy. Stalo se ale n?co, co nikdo ne?ekal a prvnim chodcem se stal jelen z blizkych les?, a tak je dnes most pojmenovan podle n?ho. Pokud ale zavitate do kralovskeho m?sta Pisek , v?t?ina lidi ho bude nazyvat ?stary most“. ^[1]

V roce 2007 bylo rozhodnuto, ?e se most bude oficialn? jmenovat Kamenny most v Pisku , ?im? skon?il dlouholety spor o nazev pamatky. ^[2]

Stavba [ editovat | editovat zdroj ]

Most byl vybudovan z?ejm? ve 3. ?tvrtin? 13. stoleti b?hem vlady P?emysla Otakara II. ^[3] Prvni pisemne zaznamy o mostu v?ak pochazeji a? z roku 1348 , kdy se o n?m zmi?uje Karel IV. , ktery vynosem na?idil, ?e pokuty vybirane v m?st? musi byt pou?ivany na jeho udr?bu. Zajimavosti je, ?e byl stav?n na suchu. A? po jeho dostavb? byla ?eka um?le p?evedena do noveho koryta, ktere prochazelo pod mostem. Most se stal d?le?itou spojnici na Zlate stezce , ktera spojovala baltske oblasti se St?edomo?im a dova?ela se po ni s?l z Bavor do piseckeho solneho skladu, ktery zanikl po vydani kralovskeho patentu v roce 1707. Patent p?ikazoval prodavat v ?echach s?l vyhradn? z habsburskych solivaren. Od roku 1797 vedla po mostu erarni silnice z Vod?an do Blatne a Nepomuku , za kterou erar platil m?stu pau?al vice ne? 743 zlatych. Proto most v roce 1825 p?evzal do statni re?ie a v roce 1827 do statni spravy.

Most je dlouhy 109,75 m v?etn? zdi na levem p?edmosti a ?iroky 6,25 metr?, z toho vozovka 4,5 m. Most stoji na 6 pili?ich a je tvo?en sedmi oblouky. Oblouky mostu byly ?asto po?kozovany povodn?mi, do dne?niho dne se zachovalo ?est p?vodnich oblouk? o rozp?ti 7,0-8,2 m, z roku 1768 pochazi segmentovy oblouk o rozp?ti 13 m. Tento oblouk byl ur?eny k proplouvani vor?. P?vodni most mival na svych koncich 2 mostni v??e, ktere se do sou?asnosti nedochovaly. Prvni se z?itila roku 1768 b?hem povodn? i s hlasnym a druha byla umysln? str?ena kv?li narok?m na dopravu roku 1825. Na levem b?ehu ?eky za mostem je mo?ne si prohlednout jejich fragmenty, ktere byly vyloveny ze dna ?eky b?hem jedne z mnohych oprav mostu. ^[4]

Sochy [ editovat | editovat zdroj ]

Na most? lze vid?t piskovcove repliky baroknich soch ve ?ty?ech souso?ich. Souso?i Kalvarie pochazi z 18. stoleti z dilny ?imelickeho um?lce Jana Hammera. Lze vid?t sochy Panny Marie, Ma?i Magdaleny a apo?tola Jana. K?i? s Kristem m??i 6 metr? (original ulil cina? Vaclav Hanzl). Repliky pochazeji z roku 1997. Dale souso?i Jana Nepomuckeho s dv?ma and?ly (original od neznameho autora). Od kv?tna 2004 je kompletni se sochou and?la od socha?e Ka?era. Nasledujici sochy ? Sv. Anny Samot?eti a sv. Antonina Paduanskeho (originaly pochazeji z roku 1770). N?kolik let byly sochy ulo?eny v koncertni sini kostela Nejsv?t?j?i Trojice. Od kv?tna 2010 jsou po restaurovani ulo?eny spole?n? s rozm?rnymi obrazy ?eskych panovnik? v expozici Prache?skeho muzea sidliciho v prostorach piseckeho hradu.

Fotogalerie soch a souso?i [ editovat | editovat zdroj ]

Generalni rekonstrukce z let 1994-1996 [ editovat | editovat zdroj ]

Z d?vod? sta?i mostu do?lo v roce 1994 ke generalni rekonstrukci mostu ktera skon?ila v roce 1996. Do za?atku rekonstrukce fungovala p?es most autobusova doprava. Do?lo k ukotveni zaklad? do skaly (diky tomu vydr?el most povodn? v roce 2002 ^{[ zdroj? ]} ). Mimo jine bylo rozhodnuto o restaurovani baroknich soch a nahrazeni replikami.

Povodn? v srpnu roku 2002 [ editovat | editovat zdroj ]

P?i katastrofalnich povodnich v srpnu 2002 servala voda z mostu barokni sochu and?la a v?t?inu kamenneho zabradli. Voda v dob? nejv?t?i kulminace dosahovala a? 2 metry nad vozovku a z mostu bylo mo?no pozorovat pouze k?i? s Kristem a ?asti soch. Most na?t?sti velkou vodu p?e?il bez v?t?iho po?kozeni, hlavn? diky tomu, ?e byl v 90. letech zakotven do skaly a byla provedena jeho rekonstrukce. Ji? 2 dny po povodnich byl vybaven provizornim d?ev?nym zabradlim a znovu otev?en pro ve?ejnost. P?i nasledne rekonstrukci byl technologicky zabezpe?en proti dal?im povodnim . Str?ene komponenty byly vyloveny z ?eky a znovu nainstalovany, nalezla se i v?t?ina dobovych kamen? na zabradli, ale most utrp?l i ujmu a to v podob? nevratne ztraty sochy and?la, ktera je od roku 2004 nahrazena nov?j?i replikou. Pod kamennou dla?bu bylo umist?no betonove lo?e. Most byl dale provrtan piloty a svazan ?elezobetonovymi pruty. Oprava mostu byla provedena diky ve?ejne sbirce, ktera se spontann? po povodni rozeb?hla a pomohla tak m?stu most rychle opravit, aby se op?t mohl honosit touto nejznam?j?i piseckou pamatkou.

Orkan v lednu 2007 [ editovat | editovat zdroj ]

Zatimco p?i povodnich v roce 2002 k?i? s Kristem vydr?el, orkan Kyrill jej zlomil a strhl do Otavy. Potap???m, konkretn? Lubo?i ?ukovi, se v sobotu 20. ledna v podve?er poda?ilo najit k?i? i s 80 kg va?ici cinovou sochou v kalne vod? ve vzdalenosti ?edesat metr? od mostu, uprost?ed proudu, a ve spolupraci s hasi?i jej vylovili. Socha Krista je tem?? nepo?kozena, jedinou ujmou jsou ?krabance vznikle d?enim o dno. Trnova koruna byla pova?ovana za ztracenou, ale byla objevena dne 4. unora 2007.

Nalez dokument? v k?i?i [ editovat | editovat zdroj ]

B?hem restauratorskych praci objevil restaurator historicke dokumenty. Jednalo se o zpravu socha?e Karla Vla?ihy o oprav? k?i?e z let 1897-1899. Dale pak vytisk Rudeho prava a dal?i zprava o rekonstrukci (z let 1957-1959) a vzkaz budoucim generacim.

Osazeni k?i?e na Kamenny most [ editovat | editovat zdroj ]

Dne 18. b?ezna 2008 do?lo k osazeni k?i?e na most. Restaurator Robert Ritschel pracoval na k?i?i p?l roku. Zatimco dnes je original um?leckeho dila z roku 1791 vystaven (spole?n? se v?emi sochami z mostu) v expozici Prache?skeho muzea v pisecke Sladovn?, most zdobi pouze jeho v?rna kopie.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Karl?v most v Praze ? druhy nejstar?i dochovany most v ?R
• Svatojansky most v Litovli ? t?eti nejstar?i dochovany most v ?R, nejstar?i na Morav?

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Kamenny most v Pisku na Wikimedia Commons
• https://www.most-pisek.cz
• http://www.radio.cz/cz/clanek/56823
• http://pisecky.denik.cz/zpravy_region/pi20080110kamenny_most_kriz.html
• Nab?e?i u Kamenneho mostu - zanikleobce.cz
• Webkamera na st?e?e Restaurace u Plechandy snimajici Kamenny most - webcam.kozlovnauplechandy.cz