Ka?na Parnas

Ka?na Parnas
	ka?na Parnas, stav 2017
Zakladni udaje
Autor	Tobia? Kracker
Rok vzniku	1696
Kod pamatky	47828/7-277 ( Pk ? MIS ? Sez ? Obr ? WD )
Umist?ni
Umist?ni	Zelny trh
Stat	?esko
Zem?pisne sou?adnice	49°11′32,64″ s. ?. , 16°36′32,46″ v. d.
	multimedialni obsah na Commons
	N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .
	Tento box: zobrazit ; diskuse ;

Ka?na Parnas je barokni ka?na uprost?ed Zelneho trhu v Brn? od architekta Johanna Bernharda Fischera z Erlachu z let 1690?1696. Je chran?na jako kulturni pamatka ?eske republiky .

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Ka?na na kolorovane litografii Zelneho trhu z roku 1827.

Na Zelnem trhu byly ka?ny ji? d?ive. Dolo?ena je renesan?ni ka?na z roku 1597 ve tvaru orla a objevuje se na obrazech z poloviny 18. stoleti. ^[1] Poz?statky star?i kruhove ka?ny zde byly nalezeny p?i rekonstrukci nam?sti v roce 2014. ^[2] Brn?nsky magistrat se v srpnu roku 1690 rozhodl nahradit dosavadni nevyhovujici ka?nu na tehdej?im Hornim nam?sti za ka?nu novou. Tu navrhl vide?sky architekt Johann Bernhard Fischer z Erlachu . Podle historika Pavla Suchanka z Filozoficke fakulty Masarykovy univerzity se dochovaly dva jeho p?vodni navrhy, ktere jsou ulo?eny ve vide?ske galerii Albertina a v Zah?ebu . Vzorem mu byla ?imska fontana ?ty? ?ek jeho u?itele Berniniho . Od t?chto dvou navrh? se vysledny projekt odli?uje zvyrazn?nim trojbokeho skalniho utesu, ktery m?l byt p?vodn? ni??i a dominantni m?la byt spi?e socha?ska vyzdoba. P?edstavitele Brna si v?ak tehdy prosadili nyn?j?i podobu. ^[3]^[4] Stavbu organizoval p?edev?im brn?nsky radni Johann Ignaz Dechau. Johann Fischer byl zaneprazdn?n i jinymi zakazkami a roku 1694 nakonec pro samotne vyhotoveni ka?ny navrhl vide?skeho socha?e Tobia?e Krackera (1658?1736). Auto?i socha?ske vyzdoby nejsou p?esn? znami. Dobove zaznamy se zmi?uji o italskem socha?i. Po?atk? stavby se u?astnil kamenik Wolfgang Steinbock z Eggenburgu (1650?1708). Byla take uzav?ena smlouva s kamenikem Bernardem Hogerem a socha?em Antoninem Rigou na nespecifikovane vedlej?i prace. ^[5] Samotna nadr? s p?dorysem ?esticipe hv?zdy byla pravd?podobn? koncem 19. stoleti kompletn? nahrazena. Pozd?ji byli nahrazeny i t?i kamenne chrli?e v podob? delfin? za chrli?e litinove. ^[6]

Podle historika um?ni Toma?e Je?abka z Filozoficke a Pedagogicke fakulty Masarykovy univerzity vznikl nazev Parnas omylem. Ka?nu tak za?ali nazyvat studenti brn?nske jezuitske koleje. Kratce po dokon?eni ka?ny pova?ovali ?enske sochy za muzy , ktere sidlily v ?eckem poho?i Parnas . Ka?na byla v?dy p?edm?tem zajmu vandal?. Prvni pisemn? zaznamenana krade? se popisuje ve zprav? z roku 1808. ?ezla, ktera postavy dr?i v rukou, byla p?vodn? pozlacena a pozd?ji vym?n?na za m?d?na. V sou?asne dob? jsou z imitace kamene. ^[7]

Popis ka?ny [ editovat | editovat zdroj ]

Uprost?ed ka?ny je vysoka vapencova skala, v jejim? st?edu je mala jeskyn? otev?ena do t?i stran. Uvnit? je socha Herakla . Je od?n v k??i nemejskeho lva , leve ruce dr?i nad hlavou kyj a v prave ruce na ?et?zu trojhlaveho psa Kerbera , stra?ce vchodu do podsv?ti. Na vrcholu skaly stoji alegorie Evropy, ktera symbolizuje Svatou ?i?i ?imskou . V prave ruce dr?i ?ezlo a triumfaln? stoji nad p?emo?enym drakem. Pod vrcholem jsou dv? kamenne desky s latinskymi napisy s chronogramy , p?ipominajici rok vystavby a renovace.

Po stranach skaly jsou alegoricke sochy t?i sedicich ?en, symbolizujici t?i starov?ke ?i?e. V?echny t?i dr?i v leve ruce ?ezlo . Na severovychod? je socha ?ecka opirajici se o toulec se ?ipy a s korunou u leve nohy, pod ni? je ok?idleny drak. Na severozapadni stran? je socha Babylonie s korunou u prave nohy a pod ni je ok?idleny lev. V jihozapadni ?asti sedi postava Persie s rohem hojnosti , korunou u leve nohy a pod ni ze skaly vyleza medv?d. Sochy jsou obraceny sm?rem k m?stske radnici . Na skale jsou pak na n?kolika mistech drobne rostlinne motivy, dra?ci a drobni ?ivo?ichove. Kolem ka?ny je 15 kamennych sloupk? propojenych ?et?zy a umo??uji p?istup ke ka?n? ze t?i stran.

Pod ka?nou se nachazi ji?ni a zapadni ?tola, ob? vystav?ne z cihel. Zapadni ?tolou byla p?ivad?na voda z vodojemu na Petrov? , kam byla ?erpana voda ze Svratky p?es dne?ni Denisovy sady . Zapadni ?tola je vedena ulici Starobrn?nskou a Peroutkovou kolem sloupu Nejsv?t?j?i Trojice pod dno ka?ny. Ji?ni ?tola odvad?la odpadni vodu sm?rem k Divadlu Reduta a byla napojena na odpadni stoku. V roce 2002 byly ob? ?toly vy?i?t?ny. ^[8]

Galerie [ editovat | editovat zdroj ]

Socha Evropy
Herakles
Socha Babylonie
Socha Persie
Socha ?ecka
Detail chrli?e
Ka?na v ramci ve?erniho nam?sti
Napis s chronogramem

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

↑ ORSAGOVA, Dana. Monumentalni um?ni v Brn? . Brno, 2012 [cit. 2016-12-28]. Diplomova prace. Masarykova univerzita, Pedagogicka fakulta . Vedouci prace Radovan Ryba?. Dostupne online.
↑ PASEKOVA, Lucie. Objevy na Zelnem trhu: prav?ky sklad obili a ka?na z 18. stoleti. Brn?nsky denik.cz [online]. 2014-05-26 [cit. 2016-12-28]. Dostupne online .
↑ Toulky Moravou [online]. ?esky rozhlas Brno, 2006-09-22 [cit. 2016-12-28]. Dostupne online .
↑ Vylety s Vltavou ? Sochy, m?sta a m???ane aneb P?t p?ib?h? z barokniho Brna. prehravac.rozhlas.cz [online]. ?esky rozhlas Vltava [cit. 2018-06-17]. Dostupne online .
↑ V?ZDOVA, Jitka. Socha? Antonin Riga . Brno, 2008 [cit. 2016-12-28]. Bakala?ska prace. Masarykova univerzita, Filozoficka fakulta . Vedouci prace Pavel Suchanek. Dostupne online.
↑ BARTOVA, Eva. Dvojice mu?? cht?la ukrast ze vzacne ka?ny Parnas na Zelnem trhu chrli? delfina. Brn?nsky denik.cz [online]. 2016-09-08 [cit. 2016-12-28]. Dostupne online .
↑ Parnas ve skute?nosti neni parnas. Brn?nsky denik.cz [online]. 2007-09-05 [cit. 2016-12-28]. Dostupne online .
↑ ORSAGOVA, Dana. Brn?nske podzemi . Brno, 2010 [cit. 2016-12-29]. Bakala?ska prace. Masarykova univerzita, Pedagogicka fakulta . Vedouci prace Radovan Ryba?. Dostupne online.

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

STEHLIK, Milo?. Ka?na Parnas od Johanna Bernharda Fischera z Erlachu . Brno: Pamatkovy ustav v Brn?, 1996. 47 s. ISBN 80-85032-53-8 .

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Merkurova ka?na (Brno)

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Ka?na Parnas na Wikimedia Commons
On-line kamera na Zelnem trhu
Web pojednavajici i o p?vodnim p?ivodu vody do ka?ny Parnas
Navrh ka?ny J. B. Fischera z Erlachu ve sbirkach Albertiny

[1] ORSAGOVA, Dana. Monumentalni um?ni v Brn? . Brno, 2012 [cit. 2016-12-28]. Diplomova prace. Masarykova univerzita, Pedagogicka fakulta . Vedouci prace Radovan Ryba?. Dostupne online.

[2] PASEKOVA, Lucie. Objevy na Zelnem trhu: prav?ky sklad obili a ka?na z 18. stoleti. Brn?nsky denik.cz [online]. 2014-05-26 [cit. 2016-12-28]. Dostupne online .

[3] Toulky Moravou [online]. ?esky rozhlas Brno, 2006-09-22 [cit. 2016-12-28]. Dostupne online .

[4] Vylety s Vltavou ? Sochy, m?sta a m???ane aneb P?t p?ib?h? z barokniho Brna. prehravac.rozhlas.cz [online]. ?esky rozhlas Vltava [cit. 2018-06-17]. Dostupne online .

[5] V?ZDOVA, Jitka. Socha? Antonin Riga . Brno, 2008 [cit. 2016-12-28]. Bakala?ska prace. Masarykova univerzita, Filozoficka fakulta . Vedouci prace Pavel Suchanek. Dostupne online.

[6] BARTOVA, Eva. Dvojice mu?? cht?la ukrast ze vzacne ka?ny Parnas na Zelnem trhu chrli? delfina. Brn?nsky denik.cz [online]. 2016-09-08 [cit. 2016-12-28]. Dostupne online .

[7] Parnas ve skute?nosti neni parnas. Brn?nsky denik.cz [online]. 2007-09-05 [cit. 2016-12-28]. Dostupne online .

[8] ORSAGOVA, Dana. Brn?nske podzemi . Brno, 2010 [cit. 2016-12-29]. Bakala?ska prace. Masarykova univerzita, Pedagogicka fakulta . Vedouci prace Radovan Ryba?. Dostupne online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]