K?titelnice

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
ikona
Tento ?lanek neni dostate?n? ozdrojovan , a m??e tedy obsahovat informace, ktere je t?eba ov??it .
Jste-li s popisovanym p?edm?tem seznameni, pomozte dolo?it uvedena tvrzeni dopln?nim referenci na v?rohodne zdroje .
K?titelnice, 12. stoleti, Sovana, Italie
Bromzova k?titelnice, Lutych, Belgie

K?titelnice je nadr? ?i nadoba se sv?cenou vodou , u?ivana v k?es?anskych chramech ke svatosti k?tu . Obsahuje sv?cenou vodu, kterou je ?lov?k pok?t?n a k?tem se stava k?es?anem .

Historie a ritus [ editovat | editovat zdroj ]

Nejstar?i ran? k?es?ansky k?estni prostor se nazyval baptisterium (z ?ec. baptisma, k?est). Prvni archeologicky dolo?ene p?iklady pochazeji ze 2. stoleti, dal?i -?ast?j?i- a? od poloviny 4. do 10. stoleti. Baptisterium bylo samostatn? stojici stavbou ?i ciboriovym baldachynem. Uprost?ed m?lo nadr? ?i bazenek kruhoveho nebo osmibokeho p?dorysu se soust?ednymi stupni, napu?t?ny vodou o hloubce do 1 metru, symbolicky se nazyvalo Fons vitae , tedy Pramen ?ivota ka?deho k?es?ana. K?t?nec byval dosp?ly ?lov?k, vstupoval do n?j pono?enim celeho t?la (takzvana imerze ), a tim se o?i??oval od h?ich? , biskup ho zarove? k?til polevanim hlavy dal?i vodou z mu?le nebo konvi?ky. Rozm?ry baptisteria umo??ovaly hromadny k?est. Proslula jsou italska baptisteria, ktera mivala tvar ?esti- a? osmiboke centraly s klenbou a ku?elovitou st?echou a stav?la se vedle katedral a? do konce st?edov?ku. Posledni z takovych baptisterii stoji u domu ve Florencii a jeho vyzdoba byla dokon?ena a? po?atkem 15. stoleti v renesan?nim slohu.

Od vrcholneho st?edov?ku, zhruba od 12. a? 13. stoleti, se k?est postupn? stava symbolickym aktem. K?ti se dotykem s vodou, tzv. asperzi, p?i ktere se polije ?i post?ika hlava k?t?nce sv?cenou vodou z k?estni konvice a steka do k?estniho umyvadla. Ob? nadoby se zhotovovaly bu? z m?di nebo ze st?ibra a nazyvaly se k?estni souprava.

Typologie [ editovat | editovat zdroj ]

Kamenna k?titelnice v kostele sv. Martina v ?imuticich v okrese ?eske Bud?jovice

Nejstar?i k?titelnice byly kamenne, ?asto polokuloviteho tvaru a zahloubene do terenu, jindy na p?dorysu kruhu ?i osmist?nu, dale ve tvaru vany, rovnoramenneho k?i?e ?i misy.

Kamenna k?titelnice s cinovym vikem v kla?ternim kostele v Doksanech

Od doby romanske se za?aly u?ivat stojaci, v k?estni kapli nebo v chramovem prostoru samostatn? stojici, architektonicky tvarovane k?titelnice kamenne. M?ly tvar valce, osmihranu, ?estihranu, kalicha ?i misy na no?kach, zakryvaly se vikem se znamenim k?i?e ?i souso?im Kristova k?tu. Do kamennych k?titelnic se zpravidla vkladaly kulate mosazne k?estni misy. Od p?elomu 12. a 13. stoleti se objevily a stale vice roz?i?ovaly p?enosne k?titelnice kovove, zprvu odlevane z bronzu, mosazi ?i zvonoviny (nap?iklad na Spi?i ). V ?eskych zemich byly k?titelnice od doby pozdni gotiky do po?atku baroka specificky tvarovane, odlevaly se z cinu a m?ly pom?rn? maly kotlik na t?ech vysokych no?kach, ?asto zdobenych hlavami vousa??. P?ena?ely se pomoci dvojice uch.

V sou?asne dob? u zapadni ?imskokatolicke cirkve trva k?est asperzi. Pravoslavne cirkve , koptska cirkev a n?ktere protestantske cirkve naopak dodnes praktikuji k?est pono?enim (imerzi).

Ikonografie a vyzdoba [ editovat | editovat zdroj ]

Podstavec ?i nohy k?titelnice podpiraji nebo nesou slu?ebni divi mu?ove s plnovousem. Na pla?ti byva od doby goticke pas arkad nebo poli s reliefnim cyklem 12 apo?tol? s Kristem nebo sceny ze ?ivota Kristova a Mariina. Na viku byva zpodoben sv. Jan K?titel samostatn? nebo p?i Kristov? k?tu.

Pamatne k?titelnice [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=K?titelnice&oldid=23610259 “