Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
K?es?ansky socialismus
je u?eni zd?vod?ujici mo?nost spojeni
k?es?anskych
ideji se
socialismem
na zaklad? toho, ?e socialisticke ideje obsahuji ji?
evangelia
.
K?es?ansky socialismus hlasa usmi?eni
t?id
,
k?es?anskou lasku
a ideje p?em?ny spole?nosti mravnim zdokonalovanim lidi.
Moderni k?es?ansky socialismus vznikl ve 30. ? 40. letech
19. stoleti
ve
Velke Britanii
, odkud se ?i?il do dal?ich evropskych zemi i do
USA
.
[1]
Katolicka cirkev
byl zpo?atku velmi kriticka k my?lenkam socialismu, je?t? v roce 1878 vydal pape?
Lev XIII.
encykliku
Quod Apostolici Muneris
, ve ktere ost?e kritizoval "socialismus,
komunismus
a
nihilismus
" a varoval, ?e vzr?stajici protektorska role statu povede k potla?eni zbo?nosti a uctivani statu misto
Boha
. Ov?em v zav?ru 19. stoleti katolicka cirkev ztracela pozici d?le?iteho ?initele v evropske spole?nosti a ve ve?ejnem ?ivot? ? tradi?ni katolicke zem? Francie a Rakousko-Uhersko byly pora?eny protestantskym Pruskem a nasledne reformy (ale take nesouhlas s
dogmatem o pape?ske neomylnosti
) vedly k vypov?zeni
konkordatu
ze strany habsburske monarchie a
odluce cirkve a statu
ve Francii. Vedouci p?edstavitele katolicke cirkve pochopili, ?e se cirkev se dostava ideov? na okraj zajmu a take prosti v??ici se obraceji s nad?ji spi?e k my?lenkovym proud?m v??i cirkvi nep?atelsky nalad?nym ? liberalismu a socialismu. Ojedin?le hlasy a skupiny v katolicke cirkvi, ktere po?adovaly p?ijeti aspo? n?kterych socialistickych my?lenek (ktere mohly byt interpretovany v souladu s Je?i?ovym u?enim i katolickou v?roukou) dostaly institucionalni za?tit?ni v roce 1891, kdy Lev XIII. vydal encykliku
Rerum novarum
, neboli Prava a povinnosti kapitalu a d?lnictva, ve ktere se cirkev poprve va?n? zaobirala postavenim
d?lnik?
. Tato encyklika sice zd?raznila nedotknutelnost soukromeho vlastnictvi a zavrhla socialisticke hnuti, proto?e podporuje nenavist chudych v??i bohatym, ale sou?asn? odsoudila ?patne zachazeni s d?lniky a p?iznala nutnost jim zajistit ur?ita prava (nap?iklad
minimalni mzdu
), pravo zakladat
odbory
, ktere by tato prava hajily, a rovn?? povolila zakladani k?es?anskych politickych stran, ktere by v narodnich
parlamentech
hajily zajmy pracujicich i zajmy katolicke cirkve. My?lenky encykliky
Rerum Novarum
pozd?ji doplnily nebo upravily dal?i
"socialni" encykliky
, zejmena
Quadragesimo anno
Pia XI. (1931),
Mater et magistra
Jana XXIII. (1961) a
Centesimus annus
Jana Pavla II. (1991).
[2]
[1]
V
?eskych zemich
byla hlasatelkou k?es?anskeho socialismu zejmena
?eskoslovenska strana lidova
. V
?eske republice
se hlasi k k?es?anskemu socialismu zejmena
K?es?ansko-socialni platforma ?SSD
. V 90. letech se k n?mu hlasila
K?es?anskosocialni unie
(KSU), mala politicka strana vznikla od?t?penim od
KDU-?SL
a p?sobici zejmena na jihovychodni
Morav?
. Jeji nastupnickou stranou je od roku
2005
strana
Moravane
. V roce 2012 vznikla pod vedenim fara?e Rostislava Kotr?e
K?es?anska levicova iniciativa
, sna?ici se o dialog mezi k?es?any a levicovymi stranami, zejmena KS?M.
V tomto ?lanku byl pou?it
p?eklad
textu z ?lanku
Kres?ansky socializmus
na slovenske Wikipedii.
- ↑
a
b
K?es?ansky socialismus
[online]. Cojeco.cz, 14.3.2000, rev. 14.8.2006 [cit. 2019-02-18].
Dostupne online
.
- ↑
KUGLER, Pavel.
Ideove zdroje k?es?anske demokracie ve st?edni Evrop? v letech 1945?1948
. Praha, 2013. Diserta?ni prace. Ustav ?eskych d?jin, Univerzita Karlova v Praze. Vedouci prace Jan Rychlik. s. 36?48.
Dostupne online.
Socialismus
|
|
Varianty
| |
|
Regionalni varianty
| |
|
Organizace
| |
|
Souvisejici ?lanky
| |