Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
K?emi?itany
(
silikaty
) jsou kyslikate slou?eniny
k?emiku
. Jsou to latky vesm?s nerozpustne ve vod? a? na k?emi?itany alkalickych kov? Na
2
SiO
3
(
vodni sklo
, kapalne sklo) a K
2
SiO
3
. K?emi?itany
vapenate
,
hlinite
a
?elezite
jsou rozpustne v kyselinach a jsou sou?asti p?irodnich mineralnich
surovin
pro
pr?mysl stavebnich hmot
. V?echny k?emi?itany lze rozpustit v koncentrovanych
roztocich
alkalickych
hydroxid?
nebo za vysokych teplot v jejich
taveninach
. K?emi?itany jako mineraly jsou
nerosty
nekovoveho vzhledu a obvykle jsou sou?astmi
hornin
. Jsou to nejroz?i?en?j?i latky v
zemske k??e
.
Zakladni ?ty?st?n
Spolu s
k?emenem
pat?i k?emi?itany k nejroz?i?en?j?im nerost?m zemske k?ry. Zakladni stavebni jednotky k?emi?itan? jsou
?ty?st?ny
(tetraedry) SiO
4
4?
(naboj 4?). Podle zp?sobu sdru?ovani ?ty?st?n? (tetraedr?) rozli?ujeme 7 skupin silikatovych mineral?:
- nesosilikaty (ostr?vkove k?emi?itany)
- sorosilikaty (skupinkove k?emi?itany)
- cyklosilikaty (kruhove k?emi?itany)
- inosilikaty (?et?zcove k?emi?itany) s jednoduchym ?et?zcem
- inosilikaty (?et?zcove k?emi?itany) se zdvojenym ?et?zcem ? pruhem
- fylosilikaty (vrstvove k?emi?itany)
- tektosilikaty (skeletove k?emi?itany)
Do skupiny tektosilikat? jsou zahrnuty i p?irodni modifikace SiO
2
.
- ?ostr?vkovite“ silikaty s vzajemn? nezavislymi ?ty?st?ny [SiO
4
]
4 ?
Oliviny
(Mg, Fe, Mn, Ni)
2
SiO
4
?
pevne roztoky
forsteritu
Mg
2
SiO
4
,
fayalitu
Fe
2
SiO
4
,
tefroitu
Mn
2
SiO
4
a
liebenbergitu
Ni
2
SiO
4
; tetraedr; tvo?i vyrostlice v tmavych horninach (
?edi?
,
gabro
); tvrdost: 5 ? 6; k?ehky, skelny; odr?da:
chrysolit
?
drahokamova
kvalita;
Podkrkono?i
,
Doupov
,
Konstantinovy Lazn?
,
Rude mo?e
,
meteority
,
N?mecko
a dal?i; tvo?i horninu ?
peridotit
(olivinovec)
Granaty
vyskytuji se ?asto v p?em?n?nych horninach; jsou podobne tvarem, ale maji r?zne slo?eni: A
3
B
2
(SiO
4
)
3
... A = Mg/Fe/Mn/Ca ... B = Al/Fe; existuje nep?ehledne mno?stvi smi?enych odr?d; granaty maji r?zne barvy krom? modre; krystaly hojnoploche, kulovite ? koso?tvere?ny
dvanactist?n
(dodekaedr) a
?ty?iadvacetist?n
(ikositetraedr); vyplavene nalezany ve
?t?rcich
, jinak v p?em?n?nych horninach ?
mramorech
,
rulach
,
chloritech
,
svorech
- grossular
? Ca
3
Al
2
(SiO
4
)
3
; Quebec, Ke?a; zeleny nebo ?lutooran?ovy
- pyrop
? ?esky granat
? Mg
3
Al
2
(SiO
4
)
3
;
?perkovy
kamen, zasazuje se do st?ibra; naleza se v ?eskem raji; malinke ?ervene krystalky
- almandin
? Fe
3
Al
2
(SiO
4
)
3
; tmavo?erveny
- andradit
? Ca
3
Fe
2
(SiO
4
)
3
- spessartin
? Mn
3
Al
2
(SiO
4
)
3
- uvarovit
? Ca
3
Cr
2
(SiO
4
)
3
- hydrogrossular
? Ca
3
Al
2
Si
2
O
8
(SiO
4
)
1-m
(OH)
4m
- andalusit
? Al
2
SiO
5
- kyanit
? Al
2
SiO
5
; nazev podle modre barvy;
Brazilie
,
?vycarsko
,
Be?ov
,
Frymburk
,
Panci?
- sillimanit
? Al
2
SiO
5
- dumortierit
? Al
6,5-7
BO
3
(SiO
4
)
3
(O,OH)
- topaz
? Al
2
SiO
4
(F, OH); existuje v mnoha barevnych variantach; koso?tvere?na soustava; tvrdost 8; v
pegmantitech
a
?ulach
; v p?em?n?nych horninach nebo vyv?elych horninach;
Brazilie
,
Ukrajina
(v rudne oblasti), v
?esku
:
Cinovec
,
Horni Slavkov
- staurolit
? Fe
2
Al
9
(SiO
4
)
4
(O,OH)
2
- ?skupinove“ silikaty s dvojicemi ?ty?st?n? Si
2
O
7
6 ?
(disilikatovy anion) ?asto v kombinaci s jednotlivymi ?ty?st?ny SiO
4
4 ?
Skupina epidotu ma jak (SiO
4
)
4?
, tak (Si
2
O
7
)
6?
anionty
- vesuvian
? Ca
10
(Mg,Fe)
2
Al
4
(SiO
4
)
5
(Si
2
O
7
)
2
(OH)
4
;
Hazlov
; v p?em?n?nych horninach
- ?kruhove“ silikaty se ?ty?st?ny spojenymi do n-?lenneho kruhu [Si
n
O
3n
]
2n ?
3?lenny kruh benitoitu
- axinit
? (Ca,Fe,Mn)
3
Al
2
(BO
3
)(Si
4
O
12
)(OH)
6?lenny kruh berylu
- beryl
? Be
3
Al
2
Si
6
O
18
; obsahuje
berylium
, ktere se z n?j ziskava; ?estiboke sloupce; zbarveni do zelena; tvrdost 7,5 (drahokamova); skelny lesk;
Pisek
,
Pob??ovice
? drahokamova kvalita;
Brazilie
,
Kolumbie
,
Ural
,
Egypt
- odr?dy:
- turmalin
? (Na,Ca)(Al,Li,Mg)
3
-(Al,Fe,Mn)
6
(Si
6
O
18
)(BO
3
)
3
(OH)
4
; velmi rozmanite barevne podoby; r?zne chemicke slo?eni; brousi se do
prsten?
;
- odr?dy:
- rubelit
- skoryl
? NaFe
2+
3
Al
6
(BO
3
)
3
Si
6
O
18
(OH)
4
(?erny),
- elbait
? Na(LiAl)
3
Al
6
Si
6
O
18
(BO
3
)
3
(OH)
4
(barevny)
- jednoduche ?et?zce ?ty?st?n? [Si
n
O
3n
]
2n ?
- dvojite ?et?zce ?ty?st?n? [Si
4n
O
11n
]
6n ?
- ?ada cummingtonitu
= tuhe roztoky
cummingtonitu
Fe
2
Mg
2
Si
8
O
22
(OH)
4
a
gruneritu
Fe
7
Si
8
O
22
(OH)
2
- ?ada tremolitu
? tuhe roztoky
tremolitu
Ca
2
Mg
5
Si
8
O
22
(OH)
2
s
aktinolitem
Ca
2
(Mg,Fe)
5
Si
8
O
22
(OH)
2
- rohovec
(hornblende) ? (Ca,Na)
2-3
(Mg,Fe,Al)
5
Si
6
(Al,Si)
2
O
22
(OH)
2
- sodne
amfiboly
zahrnuji
glaukofan
Na
2
Mg
3
Al
2
Si
8
O
22
(OH)
2
,
riebeckit
(
azbest
)
Na
3
Fe
2+
3
Fe
3+
2
Si
8
O
22
(OH)
2
a
arfvedsonit
Na
3
(Fe,Mg)
4
FeSi
8
O
22
(OH)
2
- ?listkove“ silikaty ?ty?st?ny propojeny do rovinnych vrstev [Si
2n
O
5n
]
2n ?
Struktura illitu
- kaolinit
? Al
2
Si
2
O
5
(OH)
4
- illit
? (K,H
3
O)(Al,Mg,Fe)
2
(Si,Al)
4
O
10
[(OH)
2
,(H
2
O)]
- smektit
- montmorillonit
? (Na,Ca)
1/3
(Al,Mg)
2
(Si
4
O
10
)(OH)
2
?nH
2
O
- vermiculit
? (Mg,Fe,Al)
3
(Al,Si)
4
O
10
(OH)
2
?4H
2
O
- mastek
(talek) ? Mg
3
Si
4
O
10
(OH)
2
- palygorskit
? (Mg,Al)
2
Si
4
O
10
(OH)?4(H
2
O)
- pyrofyllit
? Al
2
Si
4
O
10
(OH)
2
- biotit
? K(Mg,Fe)
3
(AlSi
3
O
10
(OH)
2
- muskovit
? KAl
2
(AlSi
3
O
10
)(OH)
2
- flogopit
? KMg
3
Si
4
O
10
(OH)
2
- lepidolit
? K(Li,Al)
2-3
(AlSi
3
O
10
)(OH)
2
- margarit
? CaAl
2
(Al
2
Si
2
O
10
)(OH)
2
- glaukonit
? (K,Na)(Al,Mg,Fe)
2
(Si,Al)
4
O
10
(OH)
2
- chlorit
? (Mg,Fe)
3
(Si,Al)
4
O
10
(OH)
2
?(Mg,Fe)
3
(OH)
6
- ?skeletove“ silikaty se ?ty?st?ny tvo?icimi prostorovou (3D) si? [Al
x
Si
y
O
2(x+y
)]
x ?
- nosean
? Na
8
Al
6
Si
6
O
24
(SO
4
)
- kankrinit
? Na
6
Ca
2
(CO
3
)Al
6
Si
6
O
24
).2H
2
O
- leucit
? KAlSi
2
O
6
- nefelin
? (Na,K)AlSiO
4
- sodalit
? Na
8
(AlSiO
4
)
6
Cl
2
a p?ibuzny mineral
hauyn
(Na,Ca)
4-8
Al
6
Si
6
(O,S)
24
(SO
4
,Cl)
1-2
- lazurit
? (Na,Ca)
8
(AlSiO
4
)
6
(SO
4
,S,Cl)
2
- marialit
? Na
4
(AlSi
3
O
8
)
3
(Cl
2
,CO
3
,SO
4
)
- meionit
? Ca
4
(Al
2
Si
2
O
8
)
3
(Cl
2
.CO
3
,SO
4
)
