K?i?ova chodba

K?i?ova chodba (z n?m. Kreuzgang , latinsky claustrum ) je kryta, ?asto klenuta chodba, ktera obepina ?tvercovy vnit?ni dv?r (tzv. rajsky dv?r ) kla?ternich nebo kapitulnich budov a je do n?ho otev?ena arkadami . ^[1]

Terminologie [ editovat | editovat zdroj ]

Terminologie neni jednotna, a tak se pro k?i?ovou chodbu n?kdy pou?iva i nazev kvadratura nebo ambit , n?kdy se jim naopak ozna?uje cely rajsky dv?r. Nazev k?i?ova chodba odpovida n?meckemu Kreuzgang a je analogii ke k?i?ove cest? . Latinsky se nazyva claustrum od slovesa claudere, uzavirat, a souvisi s ozna?enim ve?ejnosti uzav?ene ?asti kla?tera ? klauzurou . Z latinskeho nazvu claustrum jsou odvozena ozna?eni k?i?ove chodby v dal?ich jazycich, nap?iklad anglicke cloister a francouzske cloitre , ^[2] ale take ?eske slovo "kla?ter" (tak jako n?mecke Kloster ).

U?el [ editovat | editovat zdroj ]

K?i?ova chodba je spojovaci chodba kla?ternich prostor a mistnosti. Z jedne strany (nej?ast?ji na severu) obvykle p?ileha ke kla?ternimu kostelu, na zbylych t?ech stranach jsou z ni p?istupne kapitulni si? , spole?na jidelna ( refekta? ), lo?nice ( dormita? ) a dal?i prostory. Slou?ila i jako prostor pro meditaci a odpo?inek v zahradce ve dvo?e, kde byla take studna. V severn?j?ich zemich s chladnym po?asim se arkady z?asti zazdivaly a zasklivaly.

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

K?i?ova chodba se patrn? vyvinula z ?imskeho peristylu , sloupove chodby kolem atria , ust?edniho ?tvercoveho dvorku, z n?ho? se vchazelo do jednotlivych mistnosti domu. Stejne uspo?adani pak p?evzaly i st?edov?ke univerzity, palace a dal?i ve?ejne budovy. K?i?ova chodba se zachovala v mnoha kla?terech, ale take nap?iklad v Magdalen College v Oxfordu , z?asti i v pra?skem Karolinu . Od 16. stoleti se sice zakladni uspo?adani zachovava, chodby jsou ale uzav?ene a misto arkad maji okna, aby se prostory daly vytap?t.