Judikat
v ?ir?im smyslu znamena
soudni
rozhodnuti, ve smyslu u??im pak rozhodnuti vy??iho soudu, ktere ma vyznam pro dal?i rozhodovani obdobnych v?ci. Termin
judikatura
pak ozna?uje bu? rozhodovaci praxi ur?iteho soudu nebo publikovana rozhodnuti, ktere se dotykaji ur?ite dil?i otazky
pravni normy
. N?kdy se hovo?i o soudni judikatu?e, na rozdil od judikatury
spravnich u?ad?
. Takovy termin je v?ak
pleonasmem
, resp. nespravnym u?itim, nebo? judikatem (z
latinskeho
iudicare
?
soudit
) m??e byt pouze rozhodnuti soudu.
Soudni rozhodnuti v
kontinentalnim pravnim systemu
je aktem aplikace prava, kdy soud konkretni p?ipad pod?azuje pod obecnou pravni normu. Judikat se tak odli?uje od
precedentu
v angloamerickem pravnim systemu
common law
, kde soudni rozhodnuti, ktere ?e?i p?ipad dosud pravnimi normami neupraveny, ma
normativni
vyznam a je obecn? zavazne pro dal?i rozhodovani v obdobnych p?ipadech. Precedens je na rozdil od judikatu pramenem prava.
Nejvy??i soud
a
Nejvy??i spravni soud
maji zakonne zmocn?ni k vydavani sbirek judikatury, Nejvy??i soud vydava
Sbirku soudnich rozhodnuti a stanovisek
, Nejvy??i spravni soud
Sbirku rozhodnuti Nejvy??iho spravniho soudu
. Jsou v nich zve?ej?ovana rozhodnuti nejen t?chto nejvy??ich soud?, ale i n?ktera rozhodnuti
vrchnich soud?
a
krajskych soud?
. Cilem publikace rozhodnuti je sjednocovani rozhodovaci praxe v soustav? soud?. O publikaci rozhodnuti rozhoduji kolektivni organy soud? (u Nejvy??iho soudu kolegia a u Nejvy??iho spravniho soudu plenum) a p?ed hlasovanim jsou rozhodnuti p?edkladana k vyjad?enim p?ipominkovym mist?m (soud?m,
Nejvy??imu statnimu zastupitelstvi
, pravnickym fakultam, n?kterym
ministerstv?m
apod.). Krom? oficialnich sbirek jsou n?ktera z pravniho hlediska zajimava a p?inosna rozhodnuti publikovana v pravnickych ?asopisech a n?ktera nakladatelstvi soustavn? vydavaji ?ady rozhodnuti ve form? sbirek. Pro snadn?j?i praci s judikaturou jsou u publikovanych rozhodnuti uvad?ny i jejich
pravni v?ty
.
Publikovana rozhodnuti jsou bezprost?edn? zavazna pouze pro rozhodnuti v konkretni v?ci. Neformaln? z nich v?ak ?asto soudy a p?ipadn? i dal?i organy vychazeji pro autoritu soud?, ktere je publikovaly, a pro jejich p?esv?d?ivost vykladu spornych otazek. Navic publikaci rozhodnuti nejvy??i soudy do ur?ite miry avizuji, jakym zp?sobem s nejvy??i pravd?podobnosti budou rozhodovat v obdobnych v?cech, pokud se jimi nap?. na zaklad? mimo?adnych opravnych prost?edk? budou v budoucnosti zabyvat. Publikace judikatury tak p?ispiva k p?edvidatelnosti soudniho rozhodovani a k
pravni jistot?
.
Zakony, ktere upravuji ?innost nejvy??ich soud?, obsahuji pravni nastroje ke sjednoceni vlastni rozhodovaci praxe danych soud?. Pokud by jeden senat dosp?l k pravnimu nazoru, ktery by se odchyloval od d?iv?j?iho rozhodnuti jineho senatu soudu, p?edlo?i zale?itost specialnimu velkemu senatu, ktery ve v?ci zavazn? rozhodne.
Vyznam judikatury lze demonstrovat nap?. na
trestn?pravnim
pojmu
ubli?eni na zdravi
.
Trestni zakonik
tento pravni termin p?esn? nespecifikuje. Rozhodovaci praxe soud? ubli?eni na zdravi vylo?ila jako nikoli zcela p?echodnou poruchu zdravi, ktera po?kozeneho omezuje v b??nem zp?sobu ?ivota alespo? po dobu 7 dni. Zp?sobeni krat?i dobu trvajici poruchy zdravi neni soudy posuzovana jako
trestny ?in
ubli?eni na zdravi, ale pouze jako
p?estupek
.
Podle ?lanku 89 odst. 2
Ustavy
jsou vykonatelna rozhodnuti
Ustavniho soudu ?R
zavazna pro v?echny organy a osoby. Nalezy, jimi? Ustavni soud ?R ru?i zakony a jine pravni p?edpisy, jsou pramenem prava a maji stejnou pravni silu jako zakon. Ostatni nalezy, ktere se tykaji rozhodnuti v individualnich p?ipadech, mohou obsahovat ve svem od?vodn?ni zavazny vyklad ustavnich zakon? a mezinarodnich smluv zaru?ujicich zakladni lidska prava a svobody.
Zakon o ustavnim soudu take upravuje proceduru sjednocovani rozhodovaci praxe jednotlivych senat? Ustavniho soudu ?R. Pokud jeden ze senat? dosp?je k nazoru, ktery se odli?uje od d?iv?j?iho rozhodnuti jineho senatu, rozhoduje ve v?ci
plenum
. Nalezy Ustavniho soudu jsou vydavany ve
Sbirce nalez? a usneseni Ustavniho soudu
.
- BOBEK, Michal; KUHN, Zden?k, a kol.
Judikatura a pravni argumentace
. 2. vyd. Praha: Auditorium, 2013. 494 s.
ISBN
978-80-87284-35-3
.
- KRALIK, Luka?. P?ipominkove ?izeni a sbirky judikatury.
Pravni rozhledy,
2016, ro?nik 24, ?islo 23-24, s. 830-835. ISSN 1210-6410. [online] dostupne: www.beckonline.cz.
- KRALIK, Luka?. Pravni v?ty.
Pravni rozhledy
, 2017, ro?nik 25, ?islo 12, s. 437-444. ISSN 1210-6410. [online] dostupne: www.beck-online.cz.
- KRALIK, Luka?. Tvorba a publikace judikatury.
Pravnik,
2018, ro?nik 157, ?islo 4, s. 320-332. ISSN 0231-6625. [online] dostupne z: www.ilaw.cas.cz/casopisy-a-knihy/casopisy/casopis-pravnik.
- KRALIK, Luka?. Publikace judikatury v USA.
Pravnik
, 2018, ro?nik 157, ?islo 2, s.131-142. ISSN 0231-6625. [online] dostupne z: www.ilaw.cas.cz/casopisy-a-knihy/casopisy/casopis-pravnik.
- KRALIK, Luka?. Sjednocujici stanoviska a zobec?ujici materialy.
Soukrome pravo,
2018, ?islo 4, s
.
12-17. ISSN 2533-4239.
- KRALIK, Luka?. Citace judikatury.
Pravni radce
, 2017, ro?nik XXV., ?islo 1, s. 60-65. ISSN 1210-4817.