PhDr. Jozef Miloslav Hurban, ThDr. h. c.
Narozeni	19. b?ezna 1817 Beckov
Umrti	21. unora 1888 (ve v?ku 70 let) Hlboke
Pseudonym	Slavomil F. Ko?ennaty
Povolani	spisovatel , politik , basnik , novina? , prozaik, filozof a fara?
Man?el(ka)	Anna Jurkovi?ova-Hurbanova (od 1845)
D?ti	Svetozar Hurban-Vajansky
P?ibuzni	Du?an Jurkovi? ( synovec ) Daniel Sloboda ( ?vagr ) [1] Vladimir Hurban (vnuk)
Vlivy	?udovit ?tur, Georg Wilhelm Friedrich Hegel, Johann Gottlieb Fichte, Friedrich Schelling
Vliv na	Vladimir Mina?, Samuel ?tefan Osusky, Rudolf Dupkala, Pavol Pareni?ka, Toma? Winkler
multimedialni obsah na  Commons
p?vodni texty na  Wikizdrojich
Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Jozef Miloslav Hurban (pseudonymy Slavomil F. Ko?ennaty , ?udovit Pavlovi? , M. z Bohuslavic , M. Selovsky ; 19. b?ezna 1817 , Beckov ? 21. unora 1888 , Hlboke ) byl prvni p?edseda Slovenske narodni rady , slovensky spisovatel , novina? , politik , evangelicky fara? .

Je spoluzakladatelem Slovenske narodni rady , Matice slovenske , Spolku Tatrin , spoluzakladatelem Slovenskeho narodniho divadla nitranskeho, zakladatel ned?lnich ?kol a spolk? mirnosti, spoluzakladatel prvniho uv?roveho dru?stva v Evrop? (Spolku gazdovskeho), ?asopisu Slovenske pohledy, ?len spolku Vzajemnost a autor ?ivotopisu ?udovita ?tura . ^[2]

?ivotopis [ editovat | editovat zdroj ]

Narodil se v rodin? evangelickeho fara?e a v letech 1830 ? 1840 studoval na evangelicke lyceum v Bratislav? , kde se seznamil s ?udovitem ?turem , ktery v n?m probudil vlastenecke cit?ni. V roce 1840 byl vysv?cen na kn?ze . Cht?l pokra?ovat v studiu v N?mecku , ale z finan?nich d?vod? musel pracovat. P?sobil jako evangelicky kaplan v Brezove pod Bradlom a od roku 1843 byl fara?em v Hlbokem. Od roku 1866 byl po smrti Karla Kuzmanyho n?jakou dobu superintendentem slovenske evangelicke patentalni cirkve . O?enil se s Annou Jurkovi?ovou, se kterou m?l 4 dcery a 5 syn?, mezi nimi? byl i spisovatel Svetozar Hurban-Vajansky .

Charakteristika [ editovat | editovat zdroj ]

Jozef Miloslav Hurban byl na ?ele slovenskeho literarniho a ve?ejneho ?ivota tem?? po p?l stoleti ( 19. stoleti ). Byl nekompromisnim bojovnikem za narodni prava Slovak? , nesmi?itelnym nep?itelem ?ovinismu ma?arske vladnouci t?idy i pr?kopnikem slovanske vzajemnosti . Hlavn? v mlad?ich letech ?ivota pat?il mezi radikalni slovenske odp?rce feudalismu i nadvlady p?i?ivnickych ?lechtickych vrstev v Uhersku . Tehdy se dokonce stav?l za ?odteologizovani slovenskeho ?ivota“. V roce 1847 v novele Od Silvestra do Troch kra?ov se takto vyslovil o tehdej?im slovenske vzd?laneckem sv?te: ?Na? ?ivot slovensky najva??mi zato ku?ha, ?e ho doteraz skoro sami teologovia opatrovali, oni nam knih a idealov v?eslovanskych nastavili tak, ?e ak su knihy, plany, ideale, ??astie narodov, my Slovaci by sme ve?mi ??astny narod boli“.

Diky svemu nekompromisnimu jednani byl prohla?ovan za vlastizradce, komunistickeho agitatora, panslavistickeho vezira, byl ozna?ovan jako ?divoky Hurban“ ?i ?divoky Slovak“ a podobn?.

Polo?il take zaklady slovenske literarni historiografie . Krom? toho byl agilni narodovec , spoluzakladatel Tatrina , spolutv?rce Slovenskeho divadla nitrianskeho a prvniho uv?roveho dru?stva v Evrop? , zalo?eneho jeho ?vagrem Samuelem Jurkovi?em.

Hurban p?e?el do slovenskeho narodniho pov?domi i jako basnik , vydavatel literarnich almanach? , jako vydavatel a redaktor cirkevnich ?asopis? , ktere m?ly narodn? obranny charakter. Jeho ?innost byla velmi mnohostranna: narodn? obranna, lidov? vychovna, literarn?historicka, kriticka, osv?tova, ale i novina?ska .

Filosofie [ editovat | editovat zdroj ]

Rozboru Hurbanovych filozofickych postoj? se v?noval v knize ?turovci a Hegel profesor Rudolf Dupkala . ^{[3] [4]} Hegelova filozofie zaznamenala nejvyrazn?j?i ohlas v Hurbanovych pracich: Uvod k ?ervenakov? Zrcadlu Slovenska, Veda a Slovenske pohledy, Ludvik ?tur (Rozpominky, Slovensko a jeho ?ivot literarni, P?itomnost a Obrazy ze ?ivota Tatranskeho . O prvni (pozitivni) kontakty Hurbana s Hegelovou filosofii brzy po svem ji? v roce 1839 Hurbanovi zprost?edkoval ?esky hegelovec F. M. Klacel , nem?l pozitivni vyust?ni. Nejvice Hurbana k Heglovi p?ilakal v pozitivnim smyslu a? ?udovit ?tur .

Vztah Hurbana k Hegelovi pro?el ? b?hem jeho tvorby ? vyvojem, ve kterem lze vy?lenit dv? zakladni etapy:

• etapu aplika?ni recepce Hegelovy filozofie;
• etapu odmitani, resp. negace teto filozofie.

V prvni etap? se Hurban sna?i s Hegelem vyrovnat vice men? ne? filozof, resp. filozoficky. Ve druhe etap? ji? Hegela reflektuje p?edev?im jako teolog, resp. teologicky. Na pozadi filozofickeho vyrovnavani se Hurbana s Hegelem formoval se i jeho vztah k filozofii v?bec. Chape ji jako univerzalni ?v?domost“ o projevech ducha v p?irod? i v lidske spole?nosti, ktera je pot?ebna jak pro jednotliveho ?lov?ka, tak pro cele narody.

Dominantni kategorii Hegelovy filozofie, kterou je absolutni idea, resp. absolutni duch, Hurban prezentuje jako vnit?n? dynamicke a tv?r?i byti.

Sv?tove d?jiny Hurban chape ? v navaznosti na Hegela ? jako proces pokroku sv?toveho ducha v uskute??ovani, resp. uv?domovani si svobody . Je p?esv?d?en, ?e na historickem pokroku sv?toveho ducha m??e ? za ur?itych podminek ? participovat ka?dy narod a to prost?ednictvim sveho narodniho ducha (?Volkergeister“), ktery se projevuje v nabo?enstvi, um?ni, literatu?e, v?d? a podobn?.

Hurban ? stejn? jako ?tur ? aplikoval Hegelovu (a ?aste?n? i Herderovu ) filozofii d?jin p?edev?im na problematiku spjatou s minulosti, p?itomnosti a budoucnosti Slovan?. Byl p?esv?d?en, ?e po e?e Orientu, antiky a romansko-germanskeho k?es?anstvi, nastane era Slovanstva.

Po potla?eni narodniho hnuti ?turovc? v r. 2010 1849, nastupu Bachova absolutismu a p?edev?im po smrti ?. ?tura, se Hurban stale vyrazn?ji identifikuje s teologii a z dogmaticko-teistickych pozic p?ehodnocuje i sv?j p?vodni vztah k Hegelovi. Na sklonku ?ivota se Hurban dostava pod vliv polske mesianisticke filozofie a Schellingovy teozofie . ^[3]

Literarni ?innost [ editovat | editovat zdroj ]

Jeho prvni dila, hlavn? basnicka, byla psana biblickou ?e?tinou , ale i tak se stala sou?asti formovani ?turovske basnicke ?koly. Zpo?atku psal hlavn? vlasteneckou a milostnou lyriku nebo historickou epiku . Nejv?t?i zasluhy ma zejmena na prosazovani novych estetickych a ideovych kriterii v basnicke a literarni tvorb?. Pozd?ji se vice v?noval proze , v ni? krom? historickych temat zpracovaval i nam?ty ze sou?asnosti, cestopisne zapisky atd.

Literarni dilo [ editovat | editovat zdroj ]

Poezie [ editovat | editovat zdroj ]

• 1837 ? ?alosp?v na smrt Jana Volka
• 1842 ? Osudove Nitry , base?
• 1861 ? Piesne nateraz , basnicka sbirka
• 1930 ? Basn? a pisn? ?eskoslovenske , basnicka sbirka
• Chleba? , base?
• Odhlasy Slovomila Ko?ennateho , base?

Proza [ editovat | editovat zdroj ]

• 1841 ? Cesta Slovaka ku bratr?m slavenskym na Morav? a v ?echach , cestopisna reporta? z cesty po ?eskych zemich
• 1842 ? Svadba krale velkomoravskeho
• 1844 ? Pritomnos? a obrazy zo ?ivota tatranskeho
• 1844 ? Prechadzky po pova?skom svete
• 1845 ? Svatoplukovci: aneb Pad ?i?e Velkomoravske
• 1861 ? Gott?alk
• 1846 ? Olejkar , novela
• 1846 ? Razmocky kupe? (Hurban je pravd?podobnym autorem, vy?lo v Orlu tatranskem)
• 1847 ? Korytnicke pohariky
• 1847 ? Od Silvestra do Troch kra?ov
• 1853 ? Slovenski ?iaci

Vyb?ry [ editovat | editovat zdroj ]

• 1954 ? Od Silvestra do Troch kra?ov
• 1956 ? Obrazy zo ?ivota
• 1983 ? Dielo I. a II.

Literarn?-historicke prace [ editovat | editovat zdroj ]

• 1851 ? Karel ?tur
• 1852 ? Pan Daniel Lichard jako mstitel smrti Kollarovej
• 1877 ? Viliam Pauliny-Toth a jeho doba
• 1928 / 1944 ? ?udovit ?tur I. ? IV.'
• 1959 ? ?udovit ?tur - Rozpomienky na revolu?ne roky 1848/1849

Spisy [ editovat | editovat zdroj ]

• Slovo o spolkoch miernosti a ?kolach nede?nych
• 1972 ? Slovensko a jeho ?ivot literarny
• 1973 ? ?ivotopisy a ?lanky
• 1975 ? Od Silvestra do Troch kra?ov
• 1975 ? Svadba kra?a ve?komoravskeho
• 1976 ? Slovenski ?iaci

Cirkevn?-historicke prace [ editovat | editovat zdroj ]

• 1846 ? Unia ?ili spojeni lutheran? s kalviny v Uhrach
• 1846 ? Zn?uct?ni pamatky Dra Martina Luthera
• 1855 ? Nauka nabo?enstvi k?es?anskeho
• 1860 ? Cirkevni sv?tlo ve tmach ?asu p?itomneho
• 1861 ? Cirkev evanjelicko-lutheranska v jejich vnit?nich ?ivlech a bojich na sv?te , dilo, za ktere ziskal doktorat z teologie na lipske univerzit?
• 1861 ? Die Kirchenparteien und die Kirche
• 1863 ? Sv?dectvi pravdy sedmi star?ich cirkve ev. a v. N?m. lup?anske
• 1864 ? Sedm hrom?
• 1868 ? Dra Martina Luthera maly katechizmus
• 1873 ? O vyvin? ?adneho man?elstva a jako se zasadn? chovati ma cirkev evanjelicko-luteranska v krajin?, v ktere je platny rychta?sky soba??
• 1890 ? Slovo pan? z?stava na v?ky

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Piesne nateraz . Viede?: O O. Mechitharistov, 1861. 32 s. ? dostupne v Digitalni knihovn? UKB
• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Jozef Miloslav Hurban na Wikimedia Commons
• Autor Jozef Miloslav Hurban ve Wikizdrojich
• Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R , jejich? autorem nebo tematem je Jozef Miloslav Hurban