Jozef Ignac Bajza

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Jozef Ignac Bajza
Narozeni 5. b?ezna 1755
Predmier
Umrti 1. unora 1836 (ve v?ku 80 let)
Bratislava
Misto poh?beni Katedrala svateho Martina v Bratislav?
Povolani basnik , spisovatel , katolicky kn?z, kn?z , fara? a filolog
Temata cirkevni sprava, filologie , literatura , poezie a proza
Logo Wikimedia Commons multimedialni obsah na  Commons
Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Jozef Ignac Bajza ( 5. b?ezen 1755 , Predmier ? 1. prosinec 1836 , Bratislava ) byl katolicky kn?z , spisovatel , autor satir a epigram? , autor prvniho romanu ve sloven?tin? .

?ivotopis [ editovat | editovat zdroj ]

Narodil se 5. b?ezna 1755 v obci Predmier v Tren?inske ?up? ( okres Byt?a ). Jeho rodi?e, otec Ondrej Bajza a matka Barbora rozena Bla?kova, byli asi zamo?n?j?i rolnici, rychta?i, ale prav? za Marie Terezie a Josefa II. ztratila tato jinak nepo?etna spole?enska vrstva posledni zbytky davnych vysad, mezi ktere pat?ilo i d?di?ne rychta?stvi, a klesla na urove? ostatnich poddanych. O mladi Josefa Ignace Bajzy vime malo. Roku 1777 se s nim setkavame jako se studentem teologie na znamem vide?skem Pazmaneu . Vide?sky pobyt, p?edev?im bou?livy ideovy kvas, hluboce zap?sobil na mladeho Bajzu. Jako teolog se dostal pod vliv tzv. vide?ske ?koly nabo?enskych a cirkevnich reformator?, zejmena J. V. Eybela, profesora na Vide?ske univerzit? , jeho zastupce J. M. Pehema a M. A. Vittoly, redaktora ?asopisu Wienerische Kirchzeitung . Do ?ivota vstupuje J. I. Bajza u? jako zraly uv?dom?ly osvicenec-josefinista, ktery se v osmdesatych letech stava va?nivym stoupencem a propagatorem cirkevnich a spole?enskych reforem Josefa II.

Po skon?eni studii roce 1780 stava se J. I. Bajza kaplanem v kapitule v Trnav? . Pravd?podobn? ji? v t?chto letech m?l vypracovan prvni rukopis knihy Rozli?nich wersuv - Epigramata slavonica, ktery p?edlo?il cenzorovi v Bratislav? a ust?edni komisi ve Vidni , ktera povolila knihu vytisknout a vydat. V roce 1783 po?adal Bajza o misto fara?e v Dolnem Dubovem a zde p?sobil dvaadvacet let do roku 1805 . V dolnodubovskem obdobi byl Jozef Ignac Bajza literarni nejplodn?j?i. Zde napsal a tiskem vydal p?eva?nou ?ast svych d?l. V roce 1783 mu vy?el prvni svazek jeho romanu Rene mladenca prihody a skusenosti .

Dolnodubovska fara nebyla bohata, Bajza byl v?ak ?lov?k prakticky a podnikavy. Farni pole obd?laval ve vlastni re?ii a sna?il se, jak se p?i jedne p?ile?itosti vyjad?il, aby jeho hospoda?stvi bylo vzorem pro tamni rolniky. Postavil si i men?i palirnu . Takto dokazal p?eva?nou ?ast svych literarnich praci vydat vlastnim nakladem. Jinak v?ak pot?ebny klid k literarni praci nem?l. Prudky a vybu?ny Bajza se dostal do konfliktu nejen se svou cirkevni vrchnosti, ktera zma?ila dokon?eni a vydani jedn?ch z jeho prvnich d?l. Do dlouhych a va?nivych spor? o sloven?tinu se dostava s Antonem Bernolakem a Jurajem Fandlym , ale tem?? vzap?ti i se svym patronem trnavskym fara?em a kanovnikem a zarove? volenym vacovskym biskupem baronem Imrichem Perenyim. Diky tomu se ve vikariatnim archivu v Trnav? a v archivu v Ost?ihomi zachovalo mnoho materialu. Zlym duchem v tomto poslednim sporu byl p?edev?im provizor, hospoda?sky spravce Perenyiho majetku ve Farskem u Trnavy ?tefan Kovacs, ktery od sameho po?atku v?emo?n? ztrp?oval Bajzovi ?ivot. Spor se tahl n?kolik let. ?lo zde p?edev?im o protipravni si p?isvojeni odkazu (osmdesat zlatych) patronem, ktere v roce 1784 odkazal dolnodubovskemu kostelu tamni obyvatel Martin Svitek, a po?kozovani fara?e p?i vyb?ru ?estnactiny z cirkevniho desatku, jeho? najemnikem byl baron Perenyi a nakonec o zanedbavani patronatnich povinnosti ke kostelu a fa?e. Spor se dostal p?ed sv?tskou i cirkevni vrchnost. Vyvrcholil v roce 1796 , kdy ji? zmin?ny ?. Kovacs podal generalnimu vika?i J. Viltovi v Trnav? rozsahlou ob?alobu o ?esti bodech a J. I. Bajza je?t? obsahlej?i obhajobu. Spor se formaln? skon?il p?ed konzistorialni radou generalniho vika?e 1. ?ijna 1796 .

Samotna podstata sporu je pro nas p?irozen? nepodstatna - a je nesporne, ?e pravda byla na stran? Josefa Ignace Bajzy. V t?chto aktech je v?ak pro nas mnoho jinych cennych udaj?, ktere nam dokresluji lidsky profil dolnodubovskeho literata. Dozvidame se z nich, v jakych podminkach ?il a tvo?il a i o jeho povahovych vlastnostech, i kdy? je p?irozen? jasne, ?e pansky u?ednik Kovacs p?i psani ob?aloby nama?el si pero ve ?lu?i, uchylil se k nejhrub?im pomluvam, a proto jeho popisovani Bajzy jako ?lov?ka musime brat s velkou rezervou. Nicmen? i v tomto sporu setkavame se s n?kterymi vyraznymi Bajzova povahovymi vlastnostmi, ktere nam umo??uji bli?e pochopit jeho va?nive zaujeti v polemikach s bernolakovci . Jozef Ignac Bajza jevi se nam tu jako ?lov?k prudky, sebev?domy a hrdy, ktery bez ohledu na p?eka?ky jde za svou pravdou. Kdy? mu zmin?ny Kovacs vyhro?oval autoritou samotneho arcibiskupa , Bajza mu bez okolk? v ma?arsky psanem dopise sebev?dom? napsal: Hogy en nem a grof Battani Huszar lova vagyok, hogy, as ur en rajta nyargalodzni kezdgen . - Nejsem husarsky k?? hrab?te Battanyiho, aby pan mohl na mn? rajtovat. Kovacs charakterizoval Bajzu jako ?lov?ka nenormalniho (homo lunaticus) a svarliveho. Neni pry rok, aby proti zem?panovi a jeho u?ednik?m, nebo dokonce oproti samym poddanym nebojoval. Tak pry ve?ejn? zbil najemnika hrab?te Erd?dyho a podobn? n?kolik dal?ich svych odp?rc?. Pan Josef Bajza, fara? dubovsky je bu?i? proti zem?panskym prav?m a podn?covatel poddanych, kterym proti zem?pan?m vyhotovoval sti?nosti. Je pry fara?em, ktery se zabyva vice sv?tskymi ne? duchovnimi v?cmi. Kone?n? v poslednim bod? ob?aloby Kovacs vznesl proti Bajza nejhrub?i obvin?ni, tykajici se jeho soukromeho ?ivota.

Pokud ?lo o obvin?ni z pobu?ovani poddanych proti jejich zem?pan?m baronu I. Perenyimu, J. I. Bajza pop?el, ?e by je sam byl podn?coval nebo dokonce sam psal sti?nosti Dolnodubov?an? na sidelni vrchnost, zarove? v?ak velmi zahalen? a jasn? zd?raznil, ?e je nejen jeho k?es?anskou, ale zejmena fara?skou povinnosti sv?j lid branit proti jakemukoli bezpravi. Udajne zanedbavani kn??skych povinnosti (?ast?j?i nep?itomnost na fa?e) od?vodnil Bajza svou literarni ?innosti. Vydal pry dosud patnact svazk?, a to pry nutilo vy?izovat zale?itosti spojene s cenzurou a zejmena travit mnoho ?asu v tiskarn?.

Konsisto? v zasad? rozhodla spor ve prosp?ch Josefa Ignace Bajzy. Provizorovi ?. Kovacsovi dokonce pohrozila, ?e by pro pomluvu mohl byt volan k odpov?dnosti. Dolnodubovskemu fara?i v?ak doporu?ila, aby se vice v?noval duchovnim ne? sv?tskym zale?itostem.

Pote, zda se, m?l Jozef Ignac Bajza n?kolik let klid a? na drobnou aferu roce 1800 , kdy? ho hrab? Jozef Erd?dy za?aloval op?t u jeho cirkevni vrchnosti za to, ?e lovil v jeho reviru . V teto dob? za?al Bajza churav?t. Trapil ho revma a chodil se ?asto le?it do Pie??an . V roce 1805 po?adal svou cirkevni vrchnost, aby si mohl sm?nit faru s Janem Koreckym, fara?em v Prietr?i u Senice . Od?vod?oval to svou nemoci, velikosti farniho hospoda?stvi a nakonec i tim, ?e se chce v?novat literarni ?innosti ve prosp?ch slovenskeho naroda a cirkve. Spravcem fary v Prietr?i s p?sobnosti i pro sousedni obec Osuske byl a? do roku 1815 , kdy? p?e?el za fara?e do Zbeh? . V tomto ?ase ji? pravd?podobn? literarn? netvo?il. Roku 1828 ho jmenoval arcibiskup kardinal Alexander Rudnay kanovnikem kapituly v Bratislav? , zde jako osmdesatilety 1. prosince 1836 umira. Jeho ostatky ulo?ili do Kapitulni krypty Domu sv. Martina . Zanechal zna?ny majetek - 7223 zlatych - ktery odkazal na dobro?inne, p?edev?im cirkevni cile.

Spolek sv. Vojt?cha 26. b?ezna 1933 odhalil Bajzovi pam?tni tabuli s podobiznou z bileho mramoru od akademickeho socha?e Josefa Pospi?ila s napisem: V tomto chramu sv. Martina je poh?ben Jozef Ignac Bajza, slovensky spisovatel, bratislavsky kanovnik, narozeny v Predmier v roce 1755 , zem?el v Bratislav? roku 1836 . Bohu?el dosud se nena?la v?rna Bajzova podobiznu. Socha? Pospi?il na zaklad? popisu znamych rys? Bajzova osobnosti vytvo?il jeho idealni podobiznu.

Tvorba [ editovat | editovat zdroj ]

Josefem Ignacem Bajzou vstupuje do slovenske literatury novy, fakticky ji? moderni spisovatel . Do literarniho ?ivota vkro?il mlady Bajza levou nohou, ne??astn?. Roku 1782 dokon?il prvni knihu rozli?nych ver?? a v listopadu ji p?edlo?il krajskemu cenzorovi Slovenskych knih v Bratislav? , na ktereho se pry s d?v?rou obratil jako na sveho spolukrajana, Slovaka . Kdy? mu v?ak cenzor vy?ital (jak se sam vyjad?il) mno?stvi velkych, zjevnych i na prvni pohled zara?ejicich chyb, Bajza si od n?j vzal rukopis a odeslal ho do Vidn?. Ust?edni vide?ska cenzura u? 19. prosince s podpisem D. Hoffingera rukopis kladn? posoudila a s ?erstvym imprimatur zanesl ho J. I. Bajza do tiskarny Jana Michala Landerera v Bratislav?. Ura?eny bratislavsky cenzor p?eru?il tisk, vzal rukopis a odvolanim na autoritu tamnich kanovnik?, dal?ich sv?tskych i duchovnich lidi, kte?i pry dilo take ?etli, poslal ho s novym, je?t? odmitav?j?im posudkem Bajzov? cirkevni vrchnosti, generalnimu vika?i Nagyovi do Trnavy s komenta?em: v teto knize slovenskych basni jsou velmi mnohe takove, ktere lidem vzd?lanym a zdravym rozumem obda?enym, cirkevni disciplinu respektujicim nejen nemohou, ale i musi se nelibit. Vide?sky cenzor pry asi neum?l slovensky a proto je propustil. Rozli?ne ver?e pote nevy?ly.

Co tak pohor?ilo cenzora a cirkevni kruhy na Bajzova r?znych ver?ich? Je to t?i sta epigram? , jak je sam autor charakterizoval, o v?ech ob?anskych stavech, vlastn? satiry v t?chto stavech. P?eva?na ?ast z nich jsou satiricke sentence o ?t?sti , lasce , p?atelstvi , ctnosti a mravech, v nich? Bajza ost?e tepe r?zne lidske a spole?enske neduhy. U? sam bratislavsky cenzor ve svem posudku upozornil i na Bajzovu literarni p?edlohu r?znych ver?? - na epigramy anglickeho basnika 17. stoleti Johna Owena . P?i hlub?i analyze se v?ak ukazalo, ?e pouze jedna t?etina r?znych ver?? jsou p?eklady. Ostatni jsou tvo?iv? propracovane a v?t?inou p?vodni. A prav? v t?ch jevi se nam mlady Bajza jako zaniceny josefinista, a prav? ver?e s timto zam??enim p?edev?im pobou?ily bratislavskeho cenzora a cirkevni kruhy. Ve svych posudcich odsuzuje p?edev?im epigramy na u?edniky - byrokraty, na radni pany, na ?lechtu , jeji parazitni zp?sob ?ivota a spole?enskou nerovnost v?bec, ale hlavn? na nepo?adky v cirkvi , na ?patne kn?ze , ?chudobu“ kla?ter? , na prazdnou zbo?nost.

Z Bajzovych rozli?nych ver?? zachovala se nam pouze prvni kniha se sylabickymi rymy , spojenymi ver?i, v tomto ?ase v?ak u? za?al psat a podle v?eho m?l i hotovou knihu druhou s ver?i v ?asomi?e .

Tento neusp?ch nijak neodradil hou?evnateho Bajzu. Zarove? s r?znymi ver?i pracoval na p?ekladu pietisticky lad?ne knihy modliteb Francouze Filipa Mesenquiho a ji? v roce 1782 dokon?il prvni svazek romanu Rene mladenca prihody a skusenosti . Imprimatur vide?ske cenzury dosahl dokonce je?t? d?ive - ji? 11. listopadu . V tomto p?ipad? byl mnohem opatrn?j?i. Podle v?eho domaci cenzuru obe?el. Dilo vy?lo v polovin? roku 1784 - a cirkevni cenzura mohla reagovat u? jen po funuse.

Prvni svazek Bajzova Reneho je dobrodru?ny sentimentalni roman s velmi vyraznou nau?nou tendenci. Tento typ romanu v evropske literatu?e byl znam ji? od 17. stoleti , na Slovensku v?ak a? od sedmdesatych let 18. stoleti. Jeho Rene je prvnim p?vodnim slovenskym romanem.

D?jovou kostrou prvniho svazku je cesta Reneho z Benatek do Tripolisu Jejim cilem je p?ivest sestru Fatimu, od ni? ho je?t? jako chlapce za tragickych okolnosti odtrhli. Na tomto d?jovem schematu rozviji J. I. Bajza celou sple? podivuhodnych dobrodru?stvi a exotickych p?ihod sveho hrdiny s jeho va?nivou laskou k Hadixe.

?eska a slovenska literarni v?da byla dlouho v rozpacich nad prvnim svazkem Reneho. Druhy z?staval dlouho neznamy. V prvnim svazku vystupuje nejvice do pop?edi laska mu?e k ?en?. Tyto zav?ry potvrzuje i posudek cirkevniho cenzora Toma?e Tajnaye, ktereho na prvnim svazku nejvice dra?dil jeho sv?tsky duch. Spravn? vycitil, ?e za Bajzovou kritikou mohamedanstvi, dervi??, nabo?enskeho fanatismu a pov?r se skryva kritika katolicke cirkve, ale p?edev?im se pozastavuje nad nejen pohor?ujicimi, ale i va?nivymi p?edstavami lasky a zejmena nad zav?rem prvniho svazku, ktery tvo?i zdanliv? p?ekvapivy p?echod ke svazku druhemu. Tady za?ina pochybovat o celibatu katolickych kn??i a J. Tajnay v latinskem p?ekladu i celou tuto ?ast ve svem posudku citoval. 28. kv?tna 1785 dostal Jozef Ignac Bajza imprimatur vide?ske ust?edni cenzury na druhy svazek Reneho a bratislavsky typograf Landerer za?al dilo okam?it? sazet. Tento svazek ma jinou strukturu a napl?. Sklada se z jednotlivych epizod, ?p?ihod a zku?enosti“ na sob? vzajemn? motivov? nezavislych, spojenych pouze osobou Reneho, Van Stiphouta a jejich pr?vodce, usty jeho? hovo?i sam autor. D?j se odehrava v severni Italii, Rakousku a zejmena na Slovensku. Zatimco prvni svazek, i kdy? je odrazem vnit?niho citoveho nap?ti autora, ma t??i?t? ve vymy?lenych exotickych dobrodru?stvich sveho hrdiny, druhy je vysledkem bystreho pozorovani konkretni skute?nosti. Jozef Ignac Bajza v literarni form? podava zde ostrou kritiku spole?enskych pom?r? na Slovensku V tomto dile Bajza v proze uskute??uje sv?j zam?r, ktery sledoval i v r?znych ver?ich - podat kritiku v?ech ob?anskych stav?, nebo vlastn? satiry o t?chto stavech. Hrdina romanu Rene si zde vyp?j?il zuby od satirik?. Satira Josefa Ignace Bajzy je satira voltairovska - ostra, odva?na, vtipna, vyus?ujici misty a? do grotesky a pamfletu. J. I. Bajza se zde projevuje jako osviceny racionalista a osvicenec - stoupenec josefinske reformy. V prvni ?asti druheho svazku, kde kritizuje cirkevni pom?ry, zejmena ?ivot v kla?terech, jsou jednotlive epizody literarnim zpracovanim zakladnich i dil?ich reforem a na?izeni Josefa II. v teto oblasti.

Ve druhe ?asti, v ni? se koncentruje na kritiku spole?enskych pom?r? na Slovensku, je koncep?n? i ideov? samostatn?j?i a v mnohem sm?ru p?ekra?uje hranice josefinskeho absolutismu. Ve spojitosti se zobrazovanou skute?nosti m?ni se Rene i styl. V?t?inu epizod protkava Bajza uvahami o odstran?ni kritizovanych nedostatk?. Nej?iv?j?i a um?lecky nejp?sobiv?j?i je jeho styl v t?ch epizodach popisujicich jemu blizke prost?edi. Pro nas nejzajimav?j?i je ta ?ast romanu, kde Rene sve p?ihody a zku?enosti pro?iva p?imo na Slovensku, i kde je, p?irozen?, jasne, ?e autor i v p?edchozich kapitolach reaguje na slovenske pom?ry. J. I. Bajza je prvni slovensky spisovatel, ktery nas seznamuje se slovenskou vesnici a kulturnim stavem Slovak?. Druhy svazek Reneho m?l velmi podobne osudy jako Rozli?ne ver?e. Kdy? na podzim roku 1785 p?i?el generalni vika? ?tefan Nagy do Bratislavy, dozv?d?l se, ?e Josef Ignac Bajza dal do tisku druhy svazek romanu pry hor?i ne? prvni. Tisk dila okam?it? zastavil, dal ho posoudit a celou kauzu 2. prosince p?edlo?il konzistorialni rad?, ktera se usnesla, aby se vydani tohoto ?na mnoha mistech pohor?ujiciho dila“ zastavilo a vydaje spojene s jeho tiskem se zaplatily z diecezniho fondu. Cely tento postup schvalil sam arcibiskup Battyanyi, ktery trnavskeho fara?e barona I. Perenyiho dokonce pov??il, aby sveho pod?izeneho, dolnodubovskeho fara?e J. I. Bajzu p?emluvil, aby jednak nemarnil ?as slataninami podobneho druhu, jednak aby se vzdal zve?ejn?ni uvedene knihy. Druhy svazek Reneho, ze ktereho se nam zachovaly pouze dva exempla?e, z?stal nedokon?eny.

Roman Rene p?edstavuje zenit literarni ?innosti J. I. Bajzy. V roce 1787 vydal spis o ?iveni fara??, ve kterem obhajuje narok fara?? na kongruu . V letech 1787 a? 1796 nosil postupn? do tiskarny trnavskeho V. Jelinka p?tisvazkovy foliant Kres?anske katolicke nabo?enstvo , vysledek sve desetilete ?innosti (kazani si museli fara?i ve smyslu na?izeni Josefa II. psat, aby mohla byt eventualn? kontrolovana jejich urove? a obsah) - tvo?ilo ji dv? st? sedmdesat jedno kazani na vice ne? t?ech tisicich stranach, a z podn?tu cirkevni vrchnosti vydal n?kolik p?eklad? a nabo?enskych knih.

Roku 1794 po?idil J. I. Bajza sve vysloven? literarni dilo Slovenske dvojnasobne epigrammata jednako-konco-hlasne a zvuko-mirne ve dvou svazcich. Do prvniho svazku za?lenil p?eva?nou ?ast epigram? z r?znych ver??, z nich? ?ast uve?ejnil i ve druhem svazku Reneho. Ve svem dal?im dile Vesele u?inky a re?eni ( 1795 ) humorista a vtipalek p?evladl nad satirikem, a take to neni tvorba p?vodni. V poslednim v?t?im dile J. I. Bajzy Priklady ze svateho Pisma stareho a noveho zakona s mravnim opom?nim v ?tveroradkovych jednako-konco-zvu?nych ( 1813 , druhe vydani 1820 ), ktere bez p?ihlednuti k utok?m proti v?emu novemu, co p?ineslo francouzske osvicenstvi, jsou pouze bezduchym ver?otepectvim.

Ale p?ece je?t? jednou ozvalo se u starnouciho Josefa Ignace Bajzy echo jeho bou?liveho josefinskeho mladi. V roce 1805 napsal spis ?lovek bez praveho praveho nabo?enstva nade v?ech ?ivo?ichov nuznej?i a p?edlo?il jej k posouzeni cirkevni vrchnosti. Dilo se nam nezachovalo, jen Bajzova charakteristika a posudek cenzora sv?d?i o tom, ?e v ka?dem p?ipad? ?lo o dilo plne vnit?nich rozpor? a rozpor?, odra?ejicich velke kontradikce sve doby.

O tom, ?e z vydavani svych knih nemohl vy?it, sv?d?i fakt, ?e na jejich vyti?t?ni dal tisic p?t set zlatych, ale vratilo se mu sotva sto patnact.

Dilo [ editovat | editovat zdroj ]

  • 1782 ? Rozli?nych ver?uv kni?ka prv?a (cenzor ji odmitl dat vytisknout)
  • 1783 / 1785 ? Rene mladenca prihody a skusenosti I. a II. dil, prvni slovensky roman (druhy dil nevy?el kv?li cirkevni cenzu?e; rukopis dila sa ztratil a znamy jsou jen dva nevyti?t?ne exempla?e)
  • 1787 ? Pravo o ?iveni fararuv
  • 1789 ? Anti-Fandly , hanopis na adresu Juraje Fandlyho
  • 1789 / 1796 ? Kres?anskeho katolickeho nabo?enstva… dil 1. ? 5., k?es?anska v?rouka
  • 1794 ? Slovenske dvojnasobne epigrammata, jednako-konco-hlasne a zvuko-mirne
  • 1794 ? Slovenske dvojnasobne epigrammata. Druha kni?ka obsahujica zvuko-mirne
  • 1795 ? Vesele u?inki, a re?e?i, ktere k strave?u truch?ivich ho?in zebral a vidal… , kniha anekdot, humoristickych vyprav?ni, povidek a hadanek
  • 1813 ? Prikladi ze svateho Pisma stariho a noviho Zakona (v roce * 1820 vy?lo druhe, roz?i?ene vydani)

Dilo v elektronicke podob? [ editovat | editovat zdroj ]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Jozef Ignac Bajza na slovenske Wikipedii.

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • Jozef Ignac Bajza: Rene mladence p?ihody a zku?enosti . Bratislava, Tatran, 1970,
  • Kronika obce Zbehy

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jozef_Ignac_Bajza&oldid=21962421 “