Joseph Stepling
Narozeni	29. ?ervna 1716 ?ezno
Umrti	11. ?ervence 1778 (ve v?ku 62 let) Praha
Povolani	astronom , spisovatel , fyzik a katolicky kn?z
Zam?stnavatel	Univerzita Karlova
Nabo?. vyznani	katolicka cirkev
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Joseph Stepling ( 29. ?ervna 1716 ?ezno ? 11. ?ervence 1778 Praha ) byl ?esko-n?mecky jezuitsky kn?z, fyzik, astronom, matematik, meteorolog a pedagog.

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Narodil se v narodnostn? smi?enem man?elstvi. Jeho otec Heinrich Wilhelm Stepling pochazel z Vestfalska , byl sekreta?em velvyslanectvi Svate ?i?e ?imske n?meckeho naroda u ?i?skeho sn?mu v ?ezn?. Po otcov? smrti se Josef s matkou Blandinou, ktera byla rodilou ?e?kou, p?est?hovali do Prahy . Vzd?lani se mu dostalo pouze na jezuitskych ?kolach. Ji? jako ?ak malostranskeho jezuitskeho gymnazia si pod vedenim Ignace Muhlwenzela a Ignace Sickelbartha zvla?t? oblibil matematiku , astronomii a experimentalni fyziku . U? v ?estnacti letech dokazal vypo?itat zatm?ni M?sice, k n?mu? do?lo v Praze 28. b?ezna 1733 ^[1] . Ji? v 16 letech se hlasil do noviciatu jezuitskeho ?adu, ale pro ?patne zdravi nebyl p?ijat. Teprve po ukon?eni gymnazia dne 9.10.1733 vstoupil do jezuitskeho ?adu . V letech 1734?1735 absolvoval noviciat v Brn?, 1736?1738 filozoficka studia v Olomouci. Po p?sobeni v jezuitske koleji v ?eskem Kladsku a slezske Svidnici studoval v letech 1742?1746 teologii v Praze ^[2] . V roce 1747 byl vysv?cen na kn?ze a za?al p?edna?et matematiku a fyziku. Roku 1748 odmitl ve?ejn? vyu?ovat aristotelovskou filozofii, proto?e nehodlal jinym vnucovat nauku, ktera byla proti jeho p?esv?d?eni. Na jeho ?adost mu p?edstaveni ?adu povolili p?edna?et pro sve spolubratry matematiku a fyziku v newtonovskem duchu, navic jej jmenovali ?editelem matematicko-fyzikalnich studii na pra?ske univerzit?. V roce 1751 se vyznamn? zaslou?il o vybudovani klementinske hv?zdarny a stal se jejim prvnim ?editelem.

Tou dobou zavedla cisa?ovna Marie Terezie rozsahle ?kolske reformy, ktere sm??ovaly k zesv?t?t?ni vyuky a posileni statniho dohledu nad ni. Proto se v roce 1753 stal statnim direktorem na filozoficke fakult? v Praze. Diky jeho zasluham pro rozvoj vzd?lavani mu byla ponechana profesura i po zru?eni jezuitskeho ?adu. V novem duchu vychoval budouci u?itele matematiky a fyziky na pra?ske univerzit? Jana Tesanka , Antonina Strnada a F. J. Gerstnera . B?hem sveho ?ivota udr?oval v?decke styky s Christianem Wolffem , A. Nolletem , L. Eulerem a R. Bo?kovi?em , s kterym planovali nav?t?vu Prahy, je? se nakonec neuskute?nila. Z d?dictvi daroval na zakoupeni p?istroj? pro klementinskou hv?zdarnu vysokou ?astku 4000 zlatych, desetkrat vic, ne? ?inil p?isp?vek ?eskych stav? . P?ed svou smrti odkazal univerzitni knihovn? 600 svazk? knih.

V?decka ?innost fyzikalni [ editovat | editovat zdroj ]

Steplingovy prace byly prvni u nas, ktere vychazely z vysledk? soudobe fyziky, byly spi?e p?ehledoveho charakteru a psany latinsky. V jedne z nich v?novane Bradleyho objevu aberace sv?tla zd?raz?uje, ?e experimentaln? zji?t?na hodnota pro velikost velke osy elipsy, kterou opisuji stalice za rok vlivem aberace sv?tla, ur?ena na 40" (spravna hodnota je 20"), je v dobre shod? s vysledky ziskanych po?etn? z hodnot pro rychlost sv?tla a velikost zemske drahy ^[3] . P?i vypo?tech vychazel z newtonovske koncepce, podle ni? je vesmir staticky a zapln?ny stalicemi, ktere jsou v klidu. V dal?ich pracich se v?noval nap?. kolisani zemske osy, pojednani o zatm?ni Slunce. Jako prvni pozoroval, ?e voda m??e byt i v kapalnem stavu p?i teplot? ni??i ne? 0 °C, tzv. p?echlazena voda .

V roce 1748 byl po?adan Berlinskou akademii v?d, ktera vytva?ela novou p?esnou mapu N?mecka, o zm??eni zem?pisne delky delky Prahy. P?i m??eni pou?ival dvou metod, zatm?ni M?sice a zatm?ni satelit? Jupitera. Aby zp?esnil m??eni, doplnil udaje o vstup a vystup n?kterych m?si?nych krater? do zemskeho stinu. V ?asopise Nova Acta Eruditorium z roku 1748 o tom podal podrobnou zpravu, co? byla prvni v?decka prace pra?ske hv?zdarny. M??eni se sna?il co nejvice zp?es?ovat, proto v padesatych letech 18. stoleti pou?il sedmi sou?asnych m??eni zatm?ni M?sice v Praze a ve Vidni (vysledky mu p?edal Maxmillian Hell). Do?el k zav?ru, ?e pra?ska hv?zdarna le?i 32°11′15″ vychodn? od Ferra . Pro geodeticka m??eni v na?i zemi, ktera se konala pod za?titou U?ene spole?nosti , se ur?ovanim p?esne polohy hv?zdarny zabyvali i jeho nastupci ve funkci ?editele hv?zdarny.

P?i z?izeni klementinske observato?e pamatoval i na pozorovani teploty, barometrickeho tlaku a m??eni sra?ek. Ve spisu Observationes od?vod?oval pravidelna m??eni nejenom z v?deckeho hlediska, ale i po strance prakticke. Usuzoval nap?iklad, ?e ze znalosti vyvoje mno?stvi sra?ek a z hladiny teplot lze stanovit dlouholety osevni program ^[4] . Systematicka m??eni, ktera zavedl roku 1752, se stala od 1.1.1775 pravidelna a stala se nejstar?imi souvislymi meteorologickymi udaji ve st?edni Evrop?. Sva m??eni nap?iklad vyu?il k objasn?ni a popisu vich?ice, ktera se prohnala 17.?19.2.1756 st?edni Evropou. Ve zprav? De terrae motibus quaesita, quibus adnexa est medittio de causa mutationis thermarum Teplicensium facta z 1. Nov. 1755 ^[5] . se vyjad?uje k udalostem z Lisabonu a k teplickym le?ivym pramen?m.

V unoru 1775 poprve zm??il magnetickou inklinaci v Praze. Vyu?ival tlakom?r k ur?eni nadmo?ske vy?ky, sledoval i teplotu vody ve Vltav?. Sestrojil rtu?ovy teplom?r s Reaumurovou stupnici . Provad?l experimenty s elektrostatickou elekt?inou, ktere byly v te dob? velmi popularni. Nechal natahat po chodbach Klementina stovky metr? ?eleznych ?et?z?, ktere nechal elektricky nabijet a do obvodu byvali ob?as zapojovani i vysoci statni a cirkevni hodnosta?i. Na ?adost Vlastenecko-hospoda?ske spole?nosti se za?al zabyvat ochranou proti blesku. Na rozdil od Prokopa Divi?e zastaval nazor, ?e nejlep?i ochrana p?ed bleskem bude spo?ivat v jednorazovem odvedeni vyboje do zem?. V roce 1778 poslal dopis P. Ignaci Musilovi, ve kterem vypracoval navod k vystavb? hromosvodu ve m?st? Poli?ka . Navod se stal prvnim elektrotechnickym posudkem u nas a jeho p?eklad m??eme najit v knize Meteorologie skoro detektivni ^[6] .

V?decka ?innost matematicka [ editovat | editovat zdroj ]

Zabyval se problematikou diferencialniho a integralniho po?tu , teorii ?isel , v ktere se spi?e zabyval problematikou prvo?isel , jako nap?iklad vytva?eni metod hledani prvo?isel aj. O prvnich dvou problemech napsal nasledujici pojednani ?Differentiarum minimaru, quantitatum vaeiantium Calculus directus, vulgo differentialis“ a ?Exercitationes geometrico-analyticae.“ Nap?iklad nekone?n? malou veli?inu definuje jako ?vysledek nekone?neho d?leni kone?ne veli?iny,“ nebo valec definuje jako ?t?leso, ktere vznikne p?imo?arym pohybem libovolne rovinne k?ivky, p?i n?m? k?ivka z?stava stale rovnob??na s p?edchazejicimi svymi polohami.“ ^[3]

V?decka ?innost univerzitni [ editovat | editovat zdroj ]

Na univerzit? zavedl consenssus philosophici, neboli pravidelna setkani vyu?ujicich z filozoficke fakulty. Sou?asti tohoto setkani byla p?edna?ka, kterou mival v?t?inou sam Stepling, a nasledna diskuze. Dochovaly se nazvy n?kterych z nich, nap?.: ?Co je p?i?inou barometrickych zm?n“, ?Jake jsou nejlep?i teplom?ry“, ?Odkud se bere ve vzduchu elekt?ina, napajejici kovove ty?e?“ ^[3]

?lenstvi [ editovat | editovat zdroj ]

Stal se ?lenem Spole?nosti pro orbu a svobodna um?ni v ?echach, zalo?enou dvorskym dekretem Marie Terezie v roce 1767, a dale Soukrome u?ene spole?nosti pro rozvoj matematiky, vlasteneckych d?jin a p?irodov?dy z roku 1773, z ni? se pozd?ji vyvinula Kralovska ?eska spole?nost nauk ^[7] .

Steplingovy spisy [ editovat | editovat zdroj ]

• Liber II. Euclidis algebraicae demonstratus (1756)
• Miscellanea philosophica tam mathematica quam physica (1759, 1763)
• Differentiarum minimarum quantitatum variantium calculus directus vulgo differentialis (1765).

Pocty [ editovat | editovat zdroj ]

• Na jeho pamatku dala cisa?ovna Marie Terezie roku 1780 do Klementina postavit mramorovy pomnik se sochou truchliciho genia, ktery podle skici Jana Jakuba Quirina Jahna modeloval socha? Ignac Franti?ek Platzer a v kameni vytesal Jakub Aigner. ^[8] Po uprav? komunikace pamatnik p?eka?el automobilove doprav?, a proto byl v rekonstruovanem arealu kolem roku 1932 ve dvo?e Klementina zasunut mezi pili?e.
• Jmeno Josepha Steplinga je umist?no na ?titku pod okny Narodniho muzea v Praze spolu s mnoha dal?imi, viz Dvaasedmdesat jmen ?eske historie .
• Planetka ?. 6540 byla pojmenovana Stepling.
• Vystavu Josef Stepling - osviceny jezuita uspo?adala Narodni knihovna, Klementinum 7.11.2016 - 14.1.2017.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• HAUBELT, Josef. ?eske osvicenstvi . Praha: Nakladatelstvi Svoboda, 1986. S. 199?223.  
• JACHYM, F. Josef Stepling a jeho doba. Matematika, fyzika, informatika . 1998, ?is. 7, s. 631?633.  
• KOLOMY, R. Josef Stepling ? matematik, fyzik a astronom. Matematika, fyzika, informatika . 1979, ?is. 9, s. 293?296.  
• MUNZAR, J. Josef Stepling a vich?ice ve st?edni Evrop?. Meteorologicke zpravy . 2006, ?is. 59, s. 86?90.  
• NOVY, L. D?jiny exaktnich v?d v ?eskych zemich do konce 19. stoleti . Praha: Academia, 1961.  
• SMOLKA, Josef. Josef Stepling (1716?1718) v jeho biografiich a bibliografiich) . Praha: Narodni knihovna ?eske republiky, 2018. ISBN   9788070507001 .  
• ?TOLL, I. Praha ? jevi?t? v?dy . Praha: Fakulta jaderna a fyzikaln? in?enyrska ?eskeho vysokeho u?eni technickeho v nakladatelstvi Mala Skala, 2005.  

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Joseph Stepling na Wikimedia Commons
• Neue deutsche Biographie 25, 2013 online
• Stepling, Josef. De pluvia lapidea anni MDCC. LIII. ad Strkow et ejus causis meditatio ... Archivovano 29. 12. 2021 na Wayback Machine . elektronicka kniha v katalogu V?decke knihovny v Olomouci , digitalizovana v ramci slu?by eBooks on Demand
• http://astronomia.zcu.cz/astronomove/stepling/2522-steplingova-dila