한국   대만   중국   일본 
Josef Guttmann ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Josef Guttmann

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Josef Guttmann
Josef Guttmann
Josef Guttmann
Narozeni 23. kv?tna 1902
Tabor
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Umrti 9. kv?tna 1956 (ve v?ku 53 let)
New York
Spojene staty americke Spojené státy americké Spojene staty americke
Povolani politik
Politicka strana Komunisticka strana ?eskoslovenska
Logo Wikimedia Commons multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Josef Guttmann ( 23. kv?tna 1902 Tabor [1] ? 9. kv?tna 1956 New York [2] ) byl ?eskoslovensky levicovy novina? a politik ?idovskeho p?vodu. Jako ?len Komunisticke strany ?eskoslovenska (KS?) ost?e kritizoval moskevske procesy z 30. let a byl proto vylou?en ze strany.

?ivot a politicka ?innost [ editovat | editovat zdroj ]

Josef Guttmann se narodil v Tabo?e do ?idovske rodiny, otci Vilemu Guttmannovi a jeho ?en? Hedvice, roz. Robi?kove. [1] Pozd?ji absolvoval Vysokou ?kolu obchodni v Praze a pote byl bankovnim u?ednikem. U? od mladi byl radikaln? levicov? orientovan, p?sobil v Mezinarodnim sdru?eni marxistickych akademik? a v Komsomolu , ?lenem KS? se stal ji? roku 1921. [2] Stranicky povy?il na konci 20. let, co? byla doba, kdy strana prochazela nejen fazi tzv. bol?evizace , ale take procesem ideologickeho p?izp?sobovani oficialni linii KSSS a Kominterny . Stal se jednim z p?ednich funkciona?? strany pod novym vedenim Klementa Gottwalda , 2. listopadu 1928 byl p?ibran do politbyra , co? potvrdil i VI. sjezd KS? v b?eznu 1931. A? do sveho vylou?eni v roce 1933 byl te? ?efredaktorem Rudeho prava .

V ?ervnu 1932 se ?eskosloven?ti komuniste v otazce hodnoceni socialni demokracie pokusili odklonit od politiky KSSS, a to zejmena kv?li nebezpe?i nacismu v N?mecku. KS? se za?ala orientovat na politiku tzv. jednotne fronty proti fa?ismu, zatimco vykonny vybor Komunisticke internacionaly u? od ?ervence 1929 podobne snahy jako podporu tzv. socialfa?ismu zakazoval. Guttmann, tehdy ji? druhy nejmocn?j?i mu? ve stran? hned po generalnim tajemnikovi Gottwaldovi, ost?e kritizoval n?mecke komunisty , proto?e vytvo?eni takove jednotne fronty se socialnimi demokraty zabranili. Na XII. plenu vykonneho vyboru Kominterny (od 27. srpna do 15. za?i 1932) tyto rozpory vyvrcholily v konfliktu mezi Guttmannem a Ulbrichtem , ktery se stal znamym jako ?Guttmannova afera“.

Guttmann nejprve ztratil svou pozici ve stranickych novinach a v roce 1933 byl jako trockisticky odpadlik vylou?en ze strany. Kratce na to se stal ostrym kritikem stalinskych moskevskych proces? , a to zejmena prost?ednictvim dvou spole?n? se Zavi?em Kalandrou sepsanych praci: Odhalene tajemstvi moskevskeho procesu a Druhy moskevsky proces . V letech 1937 a 1938 se spolu s Kalandrou take pokusil vydavat alternativni noviny ke stranickemu tisku v?rnemu Stalinovi , nicmen? nakonec se rozhodl pro emigraci a v roce 1939 odcestoval do USA , kde pote pracoval jako redaktor ?eskeho vysilani americkeho rozhlasu. Do ?eskoslovenska se ji? nevratil. [2]

Dilo [ editovat | editovat zdroj ]

  • Zaklady Marxovy nauky hospoda?ske , Praha: Komunisticke nakl. a knihkupectvi, 1925
  • Kdo jsou a co cht?ji likvidato?i , Hamburg / Berlin: Carl Hoym Nachf., Louis Cahnbley, 1929
  • Pro? je p?tiletka pro nas vzorem. Polemika s panem Peroutkou , Praha: K. Borecky, 1932
  • Odhalene tajemstvi moskevskeho procesu , spolu se Zavi?em Kalandrou , Praha: vlastnim nakladem, 1936
  • Druhy moskevsky proces , spolu se Zavi?em Kalandrou, Praha: vlastnim nakladem, 1937

Guttmann se take soukrom? zabyval ?idovskou historii a genocidou Armen? v Turecku, o ni? napsal ve Spojenych statech n?kolik pojednani a srovnal ji s ?oa . [2]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Josef Guttmann na n?mecke Wikipedii.

  1. a b ?idovska nabo?enska obec v Tabo?e. Matri?ni zaznam o narozeni a ob?izce [online]. Badatelna.eu [cit. 2020-05-01]. Dostupne online .   [ nedostupny zdroj ]
  2. a b c d Josef Guttmann m?l pravdu, Moskva to ale vid?la jinak. Komunista z p?esv?d?eni rad?ji ode?el do USA. ?esky rozhlas Plus [online]. 2019-02-21 [cit. 2019-03-03]. Dostupne online .  

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]