Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Josef Guttmann
(
23. kv?tna
1902
Tabor
[1]
?
9. kv?tna
1956
New York
[2]
) byl ?eskoslovensky levicovy novina? a politik ?idovskeho p?vodu. Jako ?len
Komunisticke strany ?eskoslovenska
(KS?) ost?e kritizoval
moskevske procesy
z 30. let a byl proto vylou?en ze strany.
Josef Guttmann se narodil v Tabo?e do ?idovske rodiny, otci Vilemu Guttmannovi a jeho ?en? Hedvice, roz. Robi?kove.
[1]
Pozd?ji absolvoval Vysokou ?kolu obchodni v Praze a pote byl bankovnim u?ednikem. U? od mladi byl radikaln? levicov? orientovan, p?sobil v Mezinarodnim sdru?eni marxistickych akademik? a v
Komsomolu
, ?lenem
KS?
se stal ji? roku 1921.
[2]
Stranicky povy?il na konci 20. let, co? byla doba, kdy strana prochazela nejen fazi tzv.
bol?evizace
, ale take procesem ideologickeho p?izp?sobovani oficialni linii
KSSS
a
Kominterny
. Stal se jednim z p?ednich funkciona?? strany pod novym vedenim
Klementa Gottwalda
, 2. listopadu 1928 byl p?ibran do
politbyra
, co? potvrdil i
VI. sjezd KS?
v b?eznu 1931. A? do sveho vylou?eni v roce 1933 byl te? ?efredaktorem
Rudeho prava
.
V ?ervnu 1932 se ?eskosloven?ti komuniste v otazce hodnoceni
socialni demokracie
pokusili odklonit od politiky KSSS, a to zejmena kv?li nebezpe?i
nacismu
v N?mecku. KS? se za?ala orientovat na politiku tzv. jednotne fronty proti fa?ismu, zatimco vykonny vybor Komunisticke internacionaly u? od ?ervence 1929 podobne snahy jako podporu tzv.
socialfa?ismu
zakazoval. Guttmann, tehdy ji? druhy nejmocn?j?i mu? ve stran? hned po generalnim tajemnikovi Gottwaldovi, ost?e kritizoval
n?mecke komunisty
, proto?e vytvo?eni takove jednotne fronty se socialnimi demokraty zabranili. Na XII. plenu vykonneho vyboru Kominterny (od 27. srpna do 15. za?i 1932) tyto rozpory vyvrcholily v konfliktu mezi Guttmannem a
Ulbrichtem
, ktery se stal znamym jako ?Guttmannova afera“.
Guttmann nejprve ztratil svou pozici ve stranickych novinach a v roce 1933 byl jako
trockisticky
odpadlik vylou?en ze strany. Kratce na to se stal ostrym kritikem stalinskych
moskevskych proces?
, a to zejmena prost?ednictvim dvou spole?n? se
Zavi?em Kalandrou
sepsanych praci:
Odhalene tajemstvi moskevskeho procesu
a
Druhy moskevsky proces
. V letech 1937 a 1938 se spolu s Kalandrou take pokusil vydavat alternativni noviny ke stranickemu tisku v?rnemu
Stalinovi
, nicmen? nakonec se rozhodl pro emigraci a v roce 1939 odcestoval do
USA
, kde pote pracoval jako redaktor ?eskeho vysilani americkeho rozhlasu. Do ?eskoslovenska se ji? nevratil.
[2]
- Zaklady Marxovy nauky hospoda?ske
, Praha: Komunisticke nakl. a knihkupectvi, 1925
- Kdo jsou a co cht?ji likvidato?i
, Hamburg / Berlin: Carl Hoym Nachf., Louis Cahnbley, 1929
- Pro? je p?tiletka pro nas vzorem. Polemika s panem Peroutkou
, Praha: K. Borecky, 1932
- Odhalene tajemstvi moskevskeho procesu
, spolu se
Zavi?em Kalandrou
, Praha: vlastnim nakladem, 1936
- Druhy moskevsky proces
, spolu se Zavi?em Kalandrou, Praha: vlastnim nakladem, 1937
Guttmann se take soukrom? zabyval ?idovskou historii a
genocidou Armen?
v Turecku, o ni? napsal ve Spojenych statech n?kolik pojednani a srovnal ji s
?oa
.
[2]
V tomto ?lanku byl pou?it
p?eklad
textu z ?lanku
Josef Guttmann
na n?mecke Wikipedii.
- ↑
a
b
?idovska nabo?enska obec v Tabo?e. Matri?ni zaznam o narozeni a ob?izce
[online]. Badatelna.eu [cit. 2020-05-01].
Dostupne online
.
[
nedostupny zdroj
]
- ↑
a
b
c
d
Josef Guttmann m?l pravdu, Moskva to ale vid?la jinak. Komunista z p?esv?d?eni rad?ji ode?el do USA.
?esky rozhlas Plus
[online]. 2019-02-21 [cit. 2019-03-03].
Dostupne online
.