Mgr. Josef Dobe?
12. ministr ?kolstvi, mlade?e a t?lovychovy ?R
Ve funkci: 13. ?ervence 2010  ?  31. b?ezna 2012
P?edseda vlady	Petr Ne?as
P?edch?dkyn?	Miroslava Kopicova
Nastupce	Petr Fiala
1. p?edseda hnuti Pro sport a zdravi
Ve funkci: 25. kv?tna 2013  ?  3. za?i 2013
P?edch?dce	subjekt vznikl
Nastupce	Zden?k Kubec
1. p?edseda Poslaneckeho klubu V?ci ve?ejnych
Ve funkci: 31. kv?tna 2010  ?  13. ?ervence 2010
P?edch?dce	poslanecky klub vznikl
Nastupce	Kristyna Ko?i
Mistop?edseda V?ci ve?ejnych
Ve funkci: 2003  ?  2012
Poslanec Poslanecke sn?movny P?R
Ve funkci: 29. kv?tna 2010  ?  28. srpna 2013
Zastupitel m?stske ?asti Praha 1
Ve funkci: 21. ?ijna 2006  ?  21. ?ijna 2010
Stranicka p?islu?nost
?lenstvi	VV (2002?2012) PSZ (2013??)
Nestranik
do Senatu	nezavisly (2018)
Narozeni	28. unora 1964 (60 let) Boskovice ?eskoslovensko ?eskoslovensko
Sidlo	Praha
Alma mater	Masarykova univerzita
Profese	politik , psycholog a fotbalista
Commons	Josef Dobe?
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Josef Dobe? (* 28. unora 1964 Boskovice ) je ?esky psycholog a politik, byvaly mistop?edseda strany V?ci ve?ejne , od kv?tna 2010 do srpna 2013 poslanec Parlamentu ?eske republiky a v letech 2010?2012 ministr ?kolstvi, mlade?e a t?lovychovy ve vlad? Petra Ne?ase .

Vzd?lani, profesni kariera a rodina [ editovat | editovat zdroj ]

Vystudoval st?edni pr?myslovou ?kolu strojni ( SP? a VO? technicka, Sokolska 1, Brno ). Studoval t?i a p?l semestru na Univerzit? Karlov? katolickou teologickou fakultu , tehdy je?t? v Litom??icich , s cilem stat se kn?zem. ^[1] Pote vystudoval obor psychologie na filozoficke fakult? Masarykovy univerzity v Brn? . Jako psycholog nejd?ive pracoval s v?zni ve Vazebni v?znici Praha-Pankrac , v?noval se praci s rodinami a d?tmi s vychovnymi ?i ?kolnimi problemy. Socialni praci v?ak opustil, aby se mohl v?novat vlastnimu podnikani v oboru baleni a skladovani zbo?i. ^[2] Dale p?sobil jako ?ef recruitmentu bezpe?nostni agentury ABL . Je podruhe ?enaty a ma t?i syny (Jakub, Kry?tof, Matou?). V roce 2010 si vzal do p?stounske pe?e cca patnactileteho romskeho chlapce Davida, ^[3] toho v?ak po roce kv?li vychovnym problem?m "vratil" do d?tskeho domova. Na zaklad? sve osobni zku?enosti zastava nazor, ?e je nevhodne ru?it zakladni prakticke ?koly, proto?e pro d?ti s IQ kolem 60 je to pot?ebny mezistupe? mezi zakladni ?kolou, na kterou by nesta?ily, a specialni ?kolou, kde jsou d?ti s t??kym mentalnim handicapem. ^[4]

P?ed studiem na vysoke ?kole hral vrcholov? v Brn? fotbal. ^{[ zdroj? ]}

Politicka kariera [ editovat | editovat zdroj ]

Je spoluzakladajicim ?lenem politicke strany V?ci ve?ejne , stal u jejiho zrodu v roce 2002 . Opakovan? byl zvolen jejim mistop?edsedou. V letech 2006 ? 2010 byl zastupitelem za VV na Praze 1 a ?efem zastupitelskeho klubu. ^[5] V unoru 2010 byl v p?ime volb? zvolen lidrem kandidatky VV do PSP ?R v Jihomoravskem kraji , na ni? byl 29. kv?tna 2010 zvolen ?lenem dolni komory. 13. ?ervence 2010 byl jmenovan ministrem ?kolstvi, mlade?e a t?lovychovy ?eske republiky . ^[6] 23. b?ezna 2012 p?edal premierovi ministerskou demisi, kterou 30. b?ezna p?ijal prezident republiky. Vykon funkce ministra skon?il 31. b?ezna teho? roku. Proklamovanym d?vodem odchodu z vlady byl jeho v nesouhlas s vladnimi ?krty v resortu ?kolstvi. ^[7]

V dubnu 2012 vystoupil ze strany V?ci ve?ejne.

Odvolane odvolani [ editovat | editovat zdroj ]

11. dubna 2011 premier Petr Ne?as p?edal prezidentu republiky navrh na jeho odvolani z vlady , ^[8] prezident Klaus ho v?ak odmitl odvolat, dokud se koalice neshodne. ^[9] Podle koali?ni dohody ve formatu K12 z 19. dubna sv?j post ministra ?kolstvi, mlade?e a t?lovychovy obhajil a kabinet neopustil. ^[10]

Spolupracovnici [ editovat | editovat zdroj ]

V unoru 2011 Mlada Fronta DNES obvinila Dobe?e z toho, ?e psal sve vrchni ?editelce kabinetu Jan? Machalkove ?ast seminarni prace nazvane ?Ve?ejne vystupovani Josefa Dobe?e“. ^{[11] [12]} Dobe? to pop?el. O p?l roku pozd?ji ji z d?vodu t?hotenstvi ve funkci nahradil Martin Krejza. ^[13]

Kritiku ?ady medii vzbudil Dobe? spolupraci s byvalym kandidatem Narodni strany Ladislavem Batorou , ktereho od dubna 2011 zam?stnaval jako ?ekonomickeho poradce“ ^[14] a v ?ervenci 2011 ho ustanovil ?editelem personalniho odboru ministerstva. ^[15]

V srpnu 2011 Ladislav Batora ozna?il p?edsedu TOP09 a ministra zahrani?i Karla Schwarzenberga za ?stareho prskajiciho chuda?ka“ ^[16] , co? vyvolalo koali?ni krizi: minist?i za TOP09 opustili jednani vlady s tim, ?e se nevrati, dokud Dobe? Batoru neodvola. Dobe? se od vyroku distancoval a po dvou tydnech situaci vy?e?il tim, ?e Batoru p?esunul na pro tento u?el vytvo?enou pozici zastupce ?editele ministrova kabinetu, ^[17] co? TOP09 upokojilo, a?koliv to Dobe? komentoval, ?e tim ?Batora z?stava na svem“. ODS jako vinika krize ozna?ila TOP09 a Batoru ozna?ila za zastupny problem. ^[18]

Prezident Vaclav Klaus se p?i teto p?ile?itosti za Batoru op?t postavil a chovani ministr? TOP09 ozna?il za ?ned?stojne“. ^[19] Kratce pote Klaus Dobe?e ozna?il za nejlep?iho ministra ?kolstvi. ^[20]

Batora 14. ?ijna svolal tiskovou konferenci, ve ktere oznamil, ?e se funkce zastupce vedouciho kabinetu vzdava, aby ministra neohrozil. ^[21] Pod?koval p?i te p?ile?itosti ministrovi Dobe?ovi a prezidentu Klausovi, ?e se ho zastali, a sve odp?rce obvinil z toho, ?e jej nepravdiv? ozna?uji mj. za rasistu kv?li jeho odporu v??i multikulturalizmu, ktery se dle n?j stava statni doktrinou. Do konce roku Batora z?stal ve funkci poradce, ktera byla posleze zru?ena, diky ?emu? mimo ?adneho platu dostal coby odstupne ?tvrt milionu korun. ^[22] P?i odchodu prohlasil, ?e ztratil podporu ministra tim, ?e nazval ministra financi Kalouska ?ubo?ackym ?mejdem“. ^[23]

Ministr byl kritizovan za svoji personalni politiku: ^{[24] [25]} kup?ikladu na pozici vedeni evropskych fond? se do unora 2012 vyst?idalo p?t vedoucich pracovnik?, za to dobu ministr te? vyst?idal ?ty?i tiskove mluv?i.

Statni maturity [ editovat | editovat zdroj ]

Ministr po ?ad? let odklad? svych p?edch?dc? ve funkci dotahl ve ?kolnim roce 2010/11 do stadia pou?iti projekt statnich maturit.

Reforma vysokeho ?kolstvi [ editovat | editovat zdroj ]

Za ministrova p?sobeni pokra?ovala snaha o reformu vysokeho ?kolstvi, kterou m?la tato i n?ktere minule vlady v?etn? opat?eni jako ?kolne ve svem programovem prohla?eni. Za ministra Dobe?e byla tato reforma formulovana jako dvojice zakon?: zakon o vysokych ?kolach a zakon o finan?ni pomoci student?m . Zatimco prvni ma upravit vztah statu k vysokym ?kolam, druhy ma za cil zavest (odlo?ene) ?kolne.

Zakon o vysokych ?kolach byl odborne ve?ejnosti p?edlo?en v unoru 2011. Za u?elem diskuze byla z?izena oponentni komise slo?ena ze zastupc? ?eske konference rektor? a Rady vysokych ?kol . Zakon o finan?ni pomoci student?m dostavaji vysoke ?koly mo?nost p?ipominkovat v ramci mezirezortni komise. V za?i 2011 se v?ak v ramci jednani K9 obsah zakona o vysokych ?kolach podstatn? zm?nil, stejn? tak zakon o finan?ni pomoci student?m se v listopadu 2011 bez projednani v upravene podob? posunul do vn?j?iho p?ipominkovaciho ?izeni, proti ?emu? vysoke ?koly protestovaly. ^[26] Kritika se soust?edila na nasledujici body: ^[27]

• Material p?esouva n?ktere konkretni pravomoci tykajici se uspo?adani vnit?nich pom?r? vyhradn? na vnit?ni p?edpisy vysoke ?koly. Zarove? ale p?i rozhodovanich o kli?ovych zale?itostech posiluje roli externich akter? skrze tzv. radu ve?ejne vysoke ?koly (dnes spravni rada), kterou jmenuje ministr (ze dvou t?etin na zaklad? navrhu vysoke ?koly, z jedne t?etiny z vlastniho podn?tu se souhlasem vlady ?R). Rada ve?ejne V? ma nap?iklad nov? misto akademickych senat? schvalovat statut jako zakladni p?edpis vysoke ?koly a take jeji rozpo?et. V n?kterych momentech naopak navrh reguluje uspo?adani vysoke ?koly mnohem striktn?ji ne? dnes (nap?. slo?eni akademickeho senatu).
• Navrh obsahuje zakonne omezeni zastoupeni student? v akademickych senatech ve?ejnych vysokych ?kol, a tedy sni?eni jejich vlivu na chod vysoke ?koly. Zatimco sou?asny zakonny rozsah po?tu student? v akademickych senatech je 1/3 a? 1/2 ?len?, navrh obsahuje omezeni tohoto po?tu na 1/3.
• Zavedeni tzv. funk?nich mist. Na jedne stran? ma ?docent“ a ?profesor“ znamenat funk?ni misto, tedy typ pracovni smlouvy, kterou V? s pracovnikem uzavira, na druhe stran? ma byt uzav?eni takove pracovni smlouvy vazano na existenci ?habilitace“ daneho pracovnika. Habilitaci se rozumi v principu podobny institut, jak ho zname nyni, a? na jeho lokalni p?sobnost (habilitaci nutn? uznava pouze ?kola, na ktere byla ud?lena, ostatni ?koly se mohou rozhodnout, zda ji uznaji ?i nikoli) a to, ?e byt habilitovan neznamena byt ustanoven docentem ?i profesorem. Dale plati, ?e ?profeso?i“ mohou byt ustanoveni pouze na ?kolach univerzitniho typu. Sou?asni docenti a profeso?i se maji stat automaticky ?docenty“ a ?profesory“ podle noveho zakona.
• Podle navrhu by v?ichni studenti na vysokych ?kolach m?li platit ?kolne ve vy?i stanovene danou ?kolou. Po dobu standardni doby studia by p?itom zakon garantoval maximalni vy?i takto stanoveneho ?kolneho v hodnot? 10 000 K? za semestr. Studenti si na ?kolne budou moci brat p?j?ky ? podle v?cneho zam?ru zakona o finan?ni pomoci student?m by uroky z teto p?j?ky splaceli okam?it? po ukon?eni studia (a? u? usp??nem, ?i neusp??nem), samotnou p?j?ku pak po dosa?eni hrube m?si?ni mzdy ve vy?i alespo? dvojnasobku mzdy minimalni, tj. v sou?asnosti 16 000 K?.
• Vysoke ?koly budou jako sou?ast svych vnit?nich p?edpis? definovat tzv. ?vnit?ni system zaji??ovani kvality“, ktery by m?l obsahovat obecne nastaveni proces? s kvalitou souvisejicich. Na zaklad? posouzeni tohoto vnit?niho systemu ziska ?kola na deset let tzv. ?institucionalni akreditaci“, ktera ji opravni provad?t vyuku v ur?ite oblasti ?i oblastech vzd?lavani. B?hem t?chto let musi ?kola nedefinovanym zp?sobem provad?t a zve?ej?ovat tzv. ?vnit?ni hodnoceni vnit?niho systemu zaji??ovani kvality“ a te? ?hodnoceni dosahovanych vysledk?“. Jednou za n?kolik let se take ?kola musi podrobit ?vn?j?imu hodnoceni vnit?niho systemu zaji??ovani kvality“ a ?vn?j?imu hodnoceni oblasti vzd?lavani“. Za ud?lovani, omezovani nebo odnimani institucionalnich akreditaci a zaji??ovani systemu hodnoceni bude odpov?dna transformovana Akredita?ni komise, nov? ?Narodni akredita?ni agentura“. Ta bude moci hodnocenim pov??it na statu nezavislou hodnotici agenturu ze seznamu, ktery sama vytvo?i.
• Navrh neupravuje status soukromych vysokych ?kol, ktere si podle zastupc? ve?ejneho vysokeho ?kolstvi zaslou?i p?isn?j?i regulaci.

Na 19. ledna 2012 svolava rektor Univerzity Karlovy Vaclav Hampl informa?ni setkani akademicke obce Univerzity. Ministr Dobe? tuto sch?zku je?t? p?ed jejim skon?enim ozna?il za ?podn?covani k socialnim nepokoj?m“. ^[28] Vaclav Klaus Dobe?e podpo?il a ozna?il akademicke protesty za ?fale?nou hru na akademickou svobodu.“ ^[29] Studentske organizace doprovodily toto setkani happeningem, p?i kterem studenti vyhodili z balkonu Pravnicke fakulty 90 meloun? jako symbol 90 milion? korun, ktere stala p?iprava reformy terciarniho vzd?lavani. Po setkani se konal, studenty op?t organizovany, pochod k u?adu vlady, ktereho se zu?astnilo n?kolik set student?. ^[28] V dal?ich dnech se konaly podobne akce v dal?ich m?stech ?eske republiky. ^[30] K namitkam Univerzity Karlovy se za?aly p?ipojovat akademicke senaty dal?ich ?kol: ?VUT ^[31] , Masarykova univerzita v Brn? ^[32] ?i Univerzita Pardubice ^[33] . 7. unora pov??ilo vedeni V?ci ve?ejnych Dobe?e, aby za?al s premierem a akademickou obci jednat o zapisnem a ?kolnem pouze p?i p?ekro?eni standardni delky studia. ^[34]

Plze?ska prava [ editovat | editovat zdroj ]

9. b?ezna 2012 v rozporu se zavaznym stanoviskem Akredita?ni komise kontroverzn? prodlou?il akreditaci magisterskeho studijniho programu na plze?ske pravnicke fakult? , za co? byl kritizovan resortnimi politiky z ODS , TOP 09 i z ?SSD . Take na n?j kv?li tomu podal p?edseda Strany Zelenych Ond?ej Li?ka i byvaly student plze?ske fakulty Martin Marek trestni oznameni pro podez?eni ze spachani trestneho ?inu zneu?iti pravomoci u?edni osoby. ^{[35] [36]} Trestni oznameni podala i sama Akredita?ni komise, ta navic da podn?t nejvy??imu statnimu zastupci k podani ?aloby z d?vodu ve?ejneho zajmu o zru?eni rozhodnuti ve spravnim soudnictvi . ^[37]

Hnuti pro sport a zdravi [ editovat | editovat zdroj ]

Dne 3. za?i 2013 oznamil, ?e rezignuje na funkci p?edsedy hnuti Pro sport a zdravi . Zd?vodnil to tim, ?e se v?t?ina gremia rozhodla obnovit jednani o spole?ne kandidatu?e se SPOZ . Ve volbach do Poslanecke sn?movny P?R v ?ijnu 2013 nekandidoval, proto?e se cht?l v?novat komunalni politice. ^[38]

Kandidatura do Senatu [ editovat | editovat zdroj ]

Ve volbach do Senatu P?R v roce 2018 kandidoval jako nezavisly kandidat v obvodu ?. 29 ? Litom??ice . Se ziskem 8,01 % hlas? skon?il na 6. mist?. ^[39]

Hnuti Trikolora [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 2019 se stal registrovanym p?iznivcem hnuti Trikolora . ^[40]

Fotbalovy funkciona? [ editovat | editovat zdroj ]

Od roku 2014 p?sobi ve vedoucich strukturach fotbaloveho klubu 1.FK P?ibram ^[41] jako ?editel Fotbalove Akademie 1.FK P?ibram o. s., jejim? cilem je vychovavat odchovance pro A tym 1.FK P?ibram ?i fotbalove tymy v p?ibramskem regionu. ^[42]

Kontroverze [ editovat | editovat zdroj ]

ABL [ editovat | editovat zdroj ]

Dle ?et?eni pana Jaroslava Kmenty toho ?asu p?sobiciho v MF DNES , podepsal dopis z pozice vedeni spole?nosti ABL, ktery vypo?itaval, co se nema zapo?itavat do osobniho majetku pana Petrli?ka (toho ?asu provad?jiciho sledovani politik? a aktivist? na Praze 11 pro ABL), z ?eho? se odvijela vy?e vy?ivneho v rozvodovem ?izeni man?el? Petrli?kovych.

Citace z knihy SUPERGURU BARTA (autor: Jaroslav Kmenta): "ABL v dopise tvrdila, ?e Petrli?ek pou?iva sv?j majetek, t?eba arzenal zbrani, jako pu?ky, pistole, brokovnice a ku?e, nebo motorova vozidla ve prosp?ch firmy ABL" , "Vzhledem k naro?nosti a rozsahu ?innosti pana Petrli?ka a i vzhledem k vysokemu stupni utajeni n?kterych jeho ?innosti p?i ochran? osob a majetku musi vyu?ivat i dal?i telefony, dal?i vozidla, a? ji? vlastni, nebo svych subdodavatel?, nebo vyp?j?ena z p?j?ovny, a vynakladat dal?i naklady, ktere nese vylu?n? sam." Dal?i aktivity spole?nosti ABL ve sporu man?el? Petrli?kovych:

Citace z knihy SUPERGURU BARTA (autor: Jaroslav Kmenta) : "Aby to nebylo malo. Naposledy vstoupila Petrli?kove do cesty ABL letos v za?i. Petrli?kovi si musi vypo?adat spole?ne jm?ni man?el?. A ne? dojde k soudu, m?li ?anci se domluvit na smirnem vypo?adani. V tomto p?ipad? jde o ?astku 850 tisic korun. Tuto sumu ziskali po prodeji domu, ktery Petrli?kova zd?dila po sve babi?ce. Jen?e Petrli?ek p?i?el na jednani s tvrzenim, ?e tyto penize rodina u? davno rozfofrovala." , "Kdy? ale jeho man?elka vyrukovala s tim, ?e penize z prodane nemovitosti p?evedl na sve u?ty a nasledn? ulo?il na u?ty ING banky, Petrli?ek prohlasil, ?e to nejsou penize rodiny, ale firmy ABL."

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Josef Dobe? na Wikimedia Commons
• Osobni stranky
• Profil Josefa Dobe?e ^{[ nedostupny zdroj ]} na strankach VV
• Josef Dobe? na strankach Poslanecke sn?movny Parlamentu ?eske republiky
• Blog Josefa Dobe?e na iDNES.cz