Josef Dastich
Josef Dastich (kreslil B. Kriehuber 1870)
Narozeni	27. unora 1835 ?imelice Rakouske cisa?stvi Rakouske cisa?stvi
Umrti	21. b?ezna 1870 (ve v?ku 35 let) Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povolani	pedagog, filozof , u?itel , matematik a fyzik
Alma mater	Univerzita Karlova
p?vodni texty na  Wikizdrojich
citaty na  Wikicitatech
Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Josef Dastich ( 27. unora 1835 ?imelice ^[1] ? 21. b?ezna 1870 Praha ^[2] ) byl ?esky filozof , p?edstavitel herbartismu .

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Pochazel z rodiny chudeho sedla?e. U? od d?tstvi byl velmi nadany, ale na studium nem?li jeho rodi?e penize. A? s podporou mistniho fara?e Vaclava Stropnickeho se poda?ilo, aby po p?ipravnem kurzu n?m?iny mohl nastoupit na hlavni ?kolu a pozd?ji i gymnazium v Pisku . I tam byl jednim z nejlep?ich student?, oblibenym u pedagog?. ^[3]

Po maturit? v roce 1855 za?al studovat matematiku , fyziku , p?irodopis a filozofii na filozoficke fakult? v Praze . Nejv?t?i vliv tam na n?j m?l profesor Robert Zimmermann , ktery jej p?ivedl k Herbartov? filozofii. S Zimmermannem se sp?atelil, ?asto spolu chodili na vylety a diskutovali. Kdy? pak profesor ode?el do Vidn?, stal se hlavnim Dastichovym u?itelem Wilhelm Volkmann . B?hem studii zapasil s nedostatkem prost?edk?, k ?ivobyti si pomahal dou?ovanim. P?esto pat?il k nejlep?im student?m. Kdy? univerzita v roce 1857 vypsala cenu za praci v oboru filozofie (zadanym tematem bylo u?eni Seneky , jeho vztah ke stoicismu a k?es?anstvi ), vyhral ji prav? Dastich. P?edana mu byla v ?ervenci 1858 a nasledujiciho roku ukon?il studium statni zkou?kou. ^[3]

Jako absolvent ziskal misto kandidata (u?itele ve zku?ebni dob?) a pozd?ji suplenta na malostranskem gymnaziu. V roce 1861 m?l nastoupit jako profesor gymnazia v ?atci , ale nakonec se rozhodl z?stat v Praze a p?ipravit se na titul docenta filozofie. Bylo to odva?ne rozhodnuti kv?li finan?nim naklad?m ? zpravidla to toti? znamenalo ?adu let studia a prace s velmi nizkym p?ijmem. Habilitoval se v dubnu 1861 spisem Schillerovy prace filozoficke, zejmena esteticke a v druhe polovin? roku u? p?edna?el, a to p?edev?im v ?e?tin?. Jeho kurzy se t??ily velkemu zajmu; ^[3] nav?t?vovali je nap?. Otakar Hostinsky , Julius Zeyer , Jaroslav Goll , Josef Kalousek nebo Jakub Hron Metanovsky . ^[4] Roku 1863 byl jmenovan doktorem filozofie a byl p?ijat za mimo?adneho ?lena ?eske u?ene spole?nosti. O dva roky pozd?ji ziskal stipendium cisa?ovny Al?b?ty , na jeho? zaklad? stravil ?ty?i m?sice studiem n?mecke filozofie v Heidelbergu , Curychu a Gottingenu . Po navratu do Prahy byl jmenovan profesorem. Udr?oval kontakt se svymi n?meckymi u?iteli a podnikal cesty po N?mecku (roku 1869 nav?tivil Lipsko , Vymar , Berlin , Hamburk , Kiel ). Zem?el po dlouhotrvajici nele?ene nemoci na zan?t pohrudnice a pob?i?nice . ^[3] Byl poh?ben na Ol?anskych h?bitovech .

P?evaha rozumu nad emocemi byla podstatou jeho filozofickych nazor? i praktickych ?ivotnich postoj?. Lakaly ho p?irodni v?dy, mimo jine i svou exaktnosti a logikou, zato nap?iklad hudba ho v?bec neoslovovala. Mezi studenty i kolegy byl oblibeny, ale mnozi byli dot?eni jeho okazalou chladnosti k v?cem, ktere jine p?ivad?ly k nad?eni. Ob?tav? pomahal svemu mlad?imu bratrovi a podporoval ho, i kdy? sam ?asto nem?l dostatek. ^[3]

Dilo [ editovat | editovat zdroj ]

Od roku 1861 publikoval ?lanky v ?asopisech, a to ?esky i n?mecky. Nap?iklad v Musejniku uve?ejnil text O pom?ru filosofickeho hloubani ku zkoumani empirickemu . Do ?asopisu ?iva napsal o galvanickem proudu . Pro ?eskou u?enou spole?nost uspo?adal p?edna?ku o Toma?i ze ?titneho , jeho nazorech na krasu a na pom?r viry a rozumu. ^[3] V roce 1863 vydal sve nejv?t?i dilo Zakladove prakticke filosofie ve smyslu v?eobecne ethiky , po dlouhe dob? prvni ?eskou filozofickou praci. Zabyval se tu i estetikou , p?i?em? bezvyhradn? p?ijal postoj Herbarta (?pom?r krasy k dobru ten jest, ?e je dobro jakoby krasou v?le”). ^[4]

Aby pomohl svym byvalym koleg?m a ?ak?m, kte?i vyu?ovali na st?ednich ?kolach, za?al vydavat v?decky ?asopis Krok pro pot?eby gymnazii a realek; spolupracovniky mu byli Eduard Novotny a Franti?ek Jan Zoubek . Sam se staral p?edev?im o ?ast filozofickou; zve?ejnil tu nap?. ?lanky V?da a ?ivot , N?kolik slov o imponderabiliich , ^{[A 1]} O p?vodu klam? a mam? smyslnych . ?asopis ov?em po dvou letech zanikl. ^[3]

Dastich take p?ispival filozofickymi hesly do Riegrova Slovniku nau?neho a studoval ?arod?jnicke procesy v ?echach. Psal i ?lanky do n?meckeho ?asopisu Zeitschrift fur exacte Philosophie . Jeho vydavatel, znamy herbartovec Friedrich Heinrich Theodor Allihn , si jeho podpory tomuto my?lenkovemu sm?ru velmi va?il. V ?echach byla oce?ovana t?idilna Filosoficka propedeutika ? Formalni logika , Empiricka psychologie a Uvod do studia filosofie , vydana r. 1867 u Franti?ka Skrej?ovskeho . ^[3]

Vyznam [ editovat | editovat zdroj ]

Dastich nepat?il k originalnim myslitel?m. Jeho hlavni zasluha je v tom, ?e p?inesl evropske (zejmena n?mecke) filozoficke my?leni do ?ech a vyznamn? p?isp?l k vytvo?eni ?eskeho nazvoslovi. ^[4]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Poznamky [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

?lanek vznikl s vyu?itim material? z Digitalniho archivu ?asopis? U?L AV ?R, v. v. i. ( http://archiv.ucl.cas.cz/ ).

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• VO?AHLIKOVA, Pavla, a kol. Biograficky slovnik ?eskych zemi : 12. se?it : D?Die . Praha: Libri , 2009. 105?215 s. ISBN   978-80-7277-415-9 . S. 131.  

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R , jejich? autorem nebo tematem je Josef Dastich
• Osoba Josef Dastich ve Wikicitatech
• Autor Josef Dastich ve Wikizdrojich
• Josef Dastich v Lexikonu ?eske literatury v Digitalni knihovn? Akademie v?d ?R
• Soupis pra?skych domovskych p?islu?nik? 1830-1910, Dastich, Josef *1835