Jomo Kenyatta
1.  prezident Keni
Ve funkci: 12. prosince 1964  ?  22. srpna 1978
P?edch?dce	Al?b?ta II. (jako kralovna Keni) Malcolm MacDonald (jako guverner Keni)
Nastupce	Daniel arap Moi
1. P?edseda vlady dominia Ke?a
Ve funkci: 1. ?ervna 1963  ?  12. prosince 1964
P?edch?dce	nikdo, funkce vytvo?ena
Nastupce	On sam (jako prezident Keni)
Stranicka p?islu?nost
?lenstvi	Ke?ska Africka narodni unie (KANU)
Narozeni	1889 ? Gatundu Protektorat Vychodni Afrika
Umrti	22. srpna 1978 (ve v?ku 84 let) Mombasa Ke?a Ke?a
P?i?ina umrti	infarkt myokardu
Cho?	Grace Wahu (1919) Edna Clarke (1942?1946) Grace Wanjiku (1946?1951) Mama Ngina (1951?1978)
D?ti	Margaret Kenyatta Uhuru Kenyatta Nyokabi Kenyatta Muhoho Kenyatta
Alma mater	Londynska ?kola ekonomie University College London International People's College
Profese	novina? a politik
Nabo?enstvi	Presbyterian
Ocen?ni	?ad za zasluhy o zalo?eni naroda
Commons	Jomo Kenyatta
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Jomo Kenyatta ( 1889 ^? Gatundu ? 22. srpna 1978 Mombasa ) byl prvni p?edseda vlady a prvni prezident Keni . Je pova?ovan za "otce zakladatele" ke?skeho naroda.

V Keni se do?kal ?ady uznani. V Nairobi po n?m pojmenovali leti?t? a hlavni ulici, jeho jmeno nesou ulice i v dal?ich m?stech, take ?ada ?kol a dv? univerzity, dale nemocnice apod. Po cele Keni byla postavena ?ada soch a pamatnik?. 20. ?ijen je v Keni svatkem na p?ipominku jeho zasluh, do roku 2010 nesl jmeno "Den Kenyatta", dnes se ji? nazyva "Den Mashujaa" (Den hrdin?). V neposledni ?ad? je jeho tva? znazorn?na na ke?skych mincich.

Biografie [ editovat | editovat zdroj ]

D?tstvi a mladi [ editovat | editovat zdroj ]

Narodil se jako Kamau wa Ngengi v kikujske vesnici Gatundu. P?esne datum neni znamo, jeliko? jeho rodi?e byli negramotni a v te dob? se ?adne oficialni zaznamy o p?vodnich obyvatelich nevedly. Panuje shoda ^{[ zdroj? ]} alespo? na roku ? 1889 . Jeho otec zem?el, kdy? byl je?t? maly, a pote ?ili s matkou u jeho stryce Ngengi. Po brzke smrti matky ?il se svym d?dou K?ng? wa Magana.

Brzy z vesnice ode?el a ?il v k?es?anske misii, kde studoval Bibli , Angli?tinu a tesa?stvi . Na ?kolu si p?ivyd?laval jako kucha? pro bile osadniky. Roku 1912 dostudoval a ?ivil se jako tesa?. O dva roky pozd?ji se nechal pok?tit a p?ijal jmeno John Peter, ktere pozm?nil na Johnstone Kamau. V roce 1919 se o?enil s Grace Wahu dle kmenovych zvyklosti, kdy? ot?hotn?la, jeho cirkev ho donutila k cirkevnimu s?atku v kostele. Nasledujiciho roku se mu narodil prvni syn Peter Muigai. V te dob? pracoval jako tlumo?nik u soudu v Nairobi. Od roku 1922 pracoval jako prodava? a kontrolor vodom?r?, co? mu vyneslo ?adu osobnich znamosti.

V dvacatych letech se dostal do politiky, kdy? roku 1924 vstoupil do Kikujskeho centralniho sdru?eni (KCA). Brzy za?al psat pro tam?j?i zpravodaj a roku 1928 se stal generalnim tajemnikem KCA. Ve stejnem roce za?al vydavat kikujsky m?si?nik "Mw?gwithania", ktery m?l za cil sdru?it cely kikujsky lid.

Zahrani?ni zku?enost [ editovat | editovat zdroj ]

Roku 1929 byl skrze KCA vyslan do Londyna , aby ziskal podporu pro kikujsky lid. Tehdy za?al pou?ivat jmeno Johnstone Kenyatta. Do Keni se vratil roku 1930 . Tam pote hajil tradi?ni ritual ?enske ob?izky .

Do Londyna se vratil o rok pozd?ji, kde pote nastoupil do vzd?lavaciho kurzu na kvakerske Woodbrooke College. Tam se spojil s britskymi komunisty, kte?i mu vydavali jeho ?lanky. Mezi lety 1932 a 1933 studoval ekonomii na univerzit? KUTVU v Moskv? , ale ode?el pote co SSSR , z d?vodu bli?ici se valky, p?estal podporovat protikolonialisticka hnuti v Africe . Roku 1934 byl p?ijat na University College London a od roku 1935 studoval socialni antropologii na London School of Economics , kde mu byl u?itelem Bronisław Malinowski . V te dob? se aktivn? zapojoval v pan-africkych a antikolonialistickych organizacich. Roku 1938 publikoval v Londyn? svou antropologickou studii etnika Kikuj? nazvanou "Facing Mount Kenya", a to ji? pod jmenem Jomo Kenyatta. Roku 1942 se o?enil s Angli?ankou Ednou Clarke. B?hem valky pracoval na farm? v Sussexu . V roce 1943 vydal spisy "My People of Kikuyu" a "The Life of Chief Wang'ombe, a history shading into legend". Ve stejnem roce mu Edna Clarke porodila syna jmenem Peter Magana.

Po valce vydal pamflet "Kenya: The Land of Conflict". V te dob? byl ji? proslulym africkym nacionalistou . Ve Spojenem kralovstvi pomahal organizovat paty pan-africky kongres.

Navrat do Keni [ editovat | editovat zdroj ]

Po patnacti letech v zahrani?i se roku 1946 vratil do Keni. Svou anglickou ?enu nechal ve Spojenem kralovstvi. V Keni se v?noval u?eni, kdy? se stal ?editelem Kenya Teachers College v Githunguri. Po navratu se o?enil s Grace Wanjiku. Nasledujiciho roku byl zvolen p?edsedou organizace Ke?ske Africke unie (KAU). V letech 1948 a? 1951 cestoval zemi a provad?l osv?tu. Roku 1951 zem?ela jeho t?eti ?ena p?i porodu, kdy porodila dceru Jane Wambui, ktera p?e?ila. Teho? roku se po?tvrte o?enil, vzal si Ngiua Muhoho, ktera si pozd?ji nechala ?ikat Mama Ngina.

V roce 1952 byla Ke?ska Africka unie zakazana, co? mimo jine vedlo k povstani Mau Mau , ve stejnem roce bylo vyhla?eno stanne pravo. V srpnu teho? roku byl Kenyatta zat?en, jako ?len Mau Mau spole?nosti, co? byla organizace radikalnich anti-kolonialist?. Roku 1953 byl odsouzen na sedm let v?zeni s nucenymi pracemi . Ve v?zeni z?stal do roku 1959 , kdy byl p?evezen do odlehle periferie Keni. Stanne pravo skon?ilo roku 1960 . Stejneho roku se v Nairobi se?el dav o 25 000 osobach ?adajicich jeho propu?t?ni, pote se p?es milion lidi podepsalo pod ?adost o jeho propu?t?ni.

Roku 1961 byl zvolen p?edsedou strany KANU v zastoupeni. V dubnu mu bylo umo?n?no hovo?it s novina?i. V srpnu teho? roku byl propu?t?n.

V ?ele statu [ editovat | editovat zdroj ]

Po propu?t?ni ziskal funkci v Legislativni rad?. V letech 1961 a 1962 vedl ke?skou delegaci na jednanich v Londyn? o nezavislosti Keni. Ve volbach roku 1963 porazila jeho strana KANU, po?adujici nezavislost, stranu KADU, po?adujici pouze federalizaci . Tim se stal p?edsedou vlady nov? ustanoveneho autonomniho ke?skeho parlamentu. 12. prosince 1963 Ke?a ziskala nezavislost. 1. ?ervna 1964 protla?il parlamentem ustavu, ktera ustanovovala Ke?skou republiku a z Kenyatta u?inila prezidenta, hlavu statu, hlavu vlady a velitele ozbrojenych sil. B?hem sve vlady provedl masivni afrikanizaci, kdy nahradil kolonialni spravu ke?skymi u?ady. V listopadu 1964 byla KADU oficialn? rozpu?t?na a jejich ?lenove vstoupili do KANU, ?im vznikl jednostranicky system.

Roku 1966 byl znovuzvolen a pote sepsal upravy ustavy tak, aby je?t? vice posilil svou moc. B?hem teto doby obsadil ?adu vyznamnych funkci svymi lidmi z kmene Kikuj?. Vladni policie stihala disidenty a byla zapletena do ?ady umrti. V roce 1968 vydal svou autobiografii "Suffering Without Bitterness". Ve volbach roku 1969 zakazal kandidaturu uskupeni KPU tak, aby pln? vyhrala jeho KANU. Od roku 1970 , kv?li pokro?ilemu v?ku, jeho vliv na chod statu upadal.

V prezidentskych volbach roku 1974 byl, jako jediny kandidat, znovuzvolen. Tim zapo?alo jeho t?eti funk?ni obdobi. Kv?li podlomenemu zdravi v?ak ji? ztratil ve?kerou moc a stat ?idily ni??i struktury. Prezidentem v?ak z?stal a? do sve smrti roku 1978 . Zem?el na zastavu srdce. Po jeho smrti se konal velky statni poh?eb a jeho t?lo bylo ulo?eno do mauzolea. Ve funkci prezidenta ho nahradil Daniel arap Moi .

Symboly [ editovat | editovat zdroj ]

Vlajka ke?skeho prezidenta je personalizovana, tj. m?ni se s osobou prezidenta. Spole?nym prvkem v?ech vlajek je ale masajsky (?erveno-bilo-?erny) ?tit a dva (?lute) o?t?py.

• 
  Vlajka prezidenta Jomo Kenyatta (1964?1978)
  Pom?r stran: 2:3

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Jomo Kenyatta na Wikimedia Commons
• Jomo Kenyatta Biography ? biografie na About.com (en)
• Jomo Kenyatta African Nationalist ? Kenyattova nacionalni ?innost (en)