John von Neumann
(
ma?arsky
Neumann Janos
,
28. prosince
1903
Budape??
,
Rakousko-Uhersko
?
8. unora
1957
Washington, D.C.
,
Spojene staty americke
) byl
americky
matematik ma?arskeho p?vodu, ktery zna?nou mirou p?isp?l k obor?m jako jsou
kvantova fyzika
,
funkcionalni analyza
,
teorie mno?in
,
ekonomie
,
informatika
,
numericka analyza
,
hydrodynamika
,
statistika
a mnoho dal?ich matematickych disciplin.
Nejvyznamn?j?i jsou jeho objevy na poli digitalnich
po?ita??
a operatorove teorie kvantove mechaniky (takzvana
Von Neumannova algebra
). Je pova?ovan za tv?rce
teorie her
a konceptu
bun??neho automatu
. Podilel se i na vyvoji
atomove a vodikove bomby.
Janos Neumann se narodil v
Budape?ti
v rodin? bohateho ma?arskeho ?idovskeho banke?e, ktery byl za sve zasluhy povy?en cisa?em do ?lechtickeho stavu. Od mali?ka projevoval vyjime?ny talent v matematice, m?l jazykove nadani a neoby?ejnou pam??. ?ika se o n?m, ?e v ?esti letech byl schopen ?ertovat s otcem ve
staro?e?tin?
a zpam?ti um?l d?lit osmimistnymi ?isly. V osmi letech u? znal
diferencialni
a
integralni
po?ty. Studoval na Luteranskem gymnaziu a od dvanacti let ho soukrom? u?il profesor matematiky z budape??ske univerzity. V sedmnacti letech publikoval svou prvni v?deckou praci.
[4]
Na otcovo p?ani za?al v roce 1921 studovat chemii na univerzit? v
Berlin?
, odkud v roce 1923 p?e?el na univerzitu v
Curychu
, kde promoval v roce 1926. Sou?asn? ziskal na univerzit? v Budape?ti doktorat z matematiky za praci na
teorii mno?in
.
V roce 1924 pobyval na
univerzit? v Gottingenu
, kde se setkal s vyznamnymi v?dci te doby. V roce 1927 nastoupil jako nejmlad?i asistujici docent v historii na univerzitu v Berlin?, dal?i dva roky stravil na
Hamburske
univerzit?.
[5]
Za?al se zabyvat
kvantovou teorii
a
teorii neuronove sit?
. V roce 1928 publikoval svou st??ejni praci z
teorie her
, ktera je dodnes pou?ivana v matematickych modelech v ekonomii i politice.
[6]
Roku 1930 byl pozvan jako hostujici profesor do americkeho
Princetonu
. V tomto roce si vzal svou prvni ?enu Mariettu Kovesi, p?ed s?atkem p?estoupil na katolickou viru a nechal se pok?tit. V dob? nar?stajicich represi v??i ?id?m Evropu opustil a v roce 1931 p?esidlil do USA natrvalo i s celou rodinou, matkou i bratry. Ziskal americke ob?anstvi, zm?nil si jmeno na John von Neumann a p?ijal stale misto na univerzit? v Princetonu.
[5]
V roce 1933, kdy byl zalo?en
Institute for Advanced Studies
, byl jmenovan jednim z p?vodnich ?esti profesor? matematiky a stal se tak nejmlad?im ?lenem fakulty.
[6]
[4]
S man?elkou Mariettou m?li dceru Marinu, ktera se narodila v roce 1935 v Princetonu. O dva roky pozd?ji se rozvedli. V roce 1938 von Neumann nav?tivil
Ma?arsko
a o?enil se zde s Klarou Danovou, ktera se s nim vratila do USA.
Po vypuknuti
2. sv?tove valky
se stal jednou z hlavnich postav
projektu Manhattan
, jeho? cilem bylo vyvinout atomovou bombu rychleji ne? N?mci. Od roku 1943 se podilel na ?e?eni problem? v konstrukci bomby, ktere vy?adovaly matematickou erudici. Poda?ilo se mu nap?. stanovit mno?stvi explozivniho materialu pot?ebneho k co neju?inn?j?imu vybuchu. Jeho rychla a brilantni ?e?eni byla oce?ovana v?emi spolupracovniky. Za sve vale?ne slu?by ziskal v ?ervenci 1946 medaili za zasluhy a namo?ni ?ad za vynikajici civilni slu?bu. Pozd?ji pomahal svymi vypo?ty i p?i vyvoji vodikove bomby a stal se poradcem americke vlady. V roce 1956 mu prezident
Dwight D. Eisenhower
p?edal medaili svobody za serii vyznamnych v?deckych studijnich projekt? v oblasti vyzbrojovani USA.
V roce 1944 se von Neumann podilel na
University of Pennsylvania
na stavb? prvniho pln? elektronickeho po?ita?e
ENIAC
(Electronic Integrator And Computer). V roce 1945 byl jmenovan ?editelem projektu the Electronic Computer Project provad?nem v Princetonu. Soustavn? pracoval na vyvoji dal?ich typ? po?ita?? (EDVAC, IAC, MANIAC). V poslednich letech sveho ?ivota se zabyval problematikou porovnavani lidskeho mozku a fungovani moderniho po?ita?e. Jeho dilo "
The computer and the brain
" z?stalo nedokon?ene a dochovalo se jen v rukopisech jako soubor p?edna?ek p?ipravenych pro universitu
Yale
na r. 1957.
[7]
V roce 1955 se p?est?hoval se svou man?elkou do
Washingtonu
. John Von Neumann zem?el o dva roky pozd?ji na rakovinu. Bylo mu necelych ?ty?iapadesat let. Je poh?ben v
Princetonu
v
New Jersey
.
[4]
John von Neumann byl skv?ly spole?nik, rad organizoval pro sve kolegy a p?atele setkani, na kterych vymy?lel r?zne spole?enske hry s matematickou ulohou. Nikdy nezkazil ?adnou zabavu. Byl velkym znalcem historie a obdivovatelem literarniho romantismu.
[5]
Jeho va?ni bylo jidlo a piti. Rad ?idil auta, ale byl ?patny ?idi?. V Princetonu je jedna ?ast m?sta nazvana ?von Neumann?v koutek“, misto jeho ?astych nehod. V?dy chodil formaln? oble?en. Jeho nejbli??im p?itelem v USA byl matematik
Stanislaw Ulam
, se kterym si rad vyprav?l ?idovske anekdoty.
- 1925 ?
An axiomatization of set theory
, 393?413
- 1928 ?
Zur Theorie der Gesellschaftsspiele
(“Theory of Parlor Games”), Mathematische Annalen, ss. 295?320.
- 1932 ?
Mathematical foundations of quantum mechanics
, Princeton: Princeton University Press, 445 s.
- 1937 ?
Continuous geometries with a transition probability
.
,
Memoirs of the American Mathematical Society
.
34
- 1944 ?
Theory of Games and Economic Behavior
, Princeton: Princeton University Press, with Oskar Morgenstern, 641 s.
- 1945 ?
First draft of a report on the EDVAC
, Philadelphia: Moore School of Electrical Engineering, University of Pennsylvania, 100 s.
- 1948 ?
The general and logical theory of automata, in
Cerebral Mechanisms in Behavior:
The Hixon Symposium,
Jeffress, L.A.
Von Neumannova architektura
digitalniho
po?ita?e
byla publikovana v roce 1945 v ?lanku "First Draft of a Report on the EDVAC". Zakladni moduly jim navr?eneho
po?ita?e
jsou:
procesor
, ?adi?,
opera?ni pam??
,
vstupni
a
vystupni za?izeni
.
Tato koncepce tvo?i zaklad architektury sou?asnych po?ita??.
- dvojkova soustava
- programy a data v opera?ni pam?ti (nena?itaji se z vn?j?i pam?ti v pr?b?hu vypo?tu, jednotne kodovani ? k program?m lze p?istupovat jako k dat?m, umo?nilo univerzalitu po?ita?e, bezproblemove zavedeni cykl? a podmin?neho v?tveni)
- rychlost vnit?ni pam?ti srovnatelna s rychlosti vypo?etni jednotky
- p?ime adresovani (p?istup) ? v libovolnem okam?iku p?istupna kterakoliv bu?ka pam?ti
- aritmeticko-logicka jednotka ? pouze obvody pro s?itani ?isel (ostatni operace se daji p?evest na s?itani)
1946 John von Neumann
- 5 funk?nich jednotek ? ?idici jednotka, aritmeticko-logicka jednotka, pam??, vstupni za?izeni, vystupni za?izeni
- Struktura je nezavisla na zpracovavanych problemech, na ?e?eni problemu se musi zven?i zavest navod na zpracovani (program) a musi se ulo?it do pam?ti, bez tohoto programu neni stroj schopen prace.
- Programy, data, mezivysledky a kone?ne vysledky se ukladaji do te?e pam?ti.
- Pam?? je rozd?lena na stejn? velke bu?ky, ktere jsou pr?b??n? o?islovane, p?es ?islo bu?ky (adresu) se da p?e?ist nebo zm?nit obsah bu?ky.
- Po sob? jdouci instrukce programu se ulo?i do pam??ovych bun?k jdoucich po sob?, p?istup k nasledujici instrukci se uskute?ni z ?idici jednotky zvy?enim instruk?ni adresy o 1.
- Instrukcemi skoku se da odklonit od zpracovani instrukci v ulo?enem po?adi.
- Existuji alespo? ? aritmeticke instrukce (s?itani, nasobeni, ukladani konstant, …), logicke instrukce (porovnani, not, and, or, …), instrukce p?enosu (z pam?ti do ?idici jednotky a na vstup/vystup), podmin?ne skoky, ostatni (posunuti, p?eru?eni, ?ekani,…).
- V?echna data (instrukce, adresy, …) jsou binarn? kodovana, spravne dekodovani zabezpe?uji vhodne logicke obvody v ?idici jednotce.
V tomto ?lanku byl pou?it
p?eklad
textu z ?lanku
John von Neumann
na anglicke Wikipedii.
- ↑
Dostupne online
. [cit. 2023-12-20].
- ↑
MacTutor History of Mathematics archive
.
- ↑
Dostupne online
. [cit. 2023-02-16].
- ↑
a
b
c
TESA?IK, Bohumil. Sto let od narozeni Johna von Neumanna-pr?kopnika kybernetiky.
Matematika Fyzika Informatika: ?asopis pro vyuku na zakladnicha st?ednich ?kolach
. Prosinec 2003, ro?. 13, ?is. 4, s. 251?252.
- ↑
a
b
c
CODR, Milan; T?MA, Jan.
P?emo?itele ?asu sv. 13
. 1.. vyd. Praha: Mezinarodni organizace novina??, 1989. Kapitola John von Neumann, s. 66?69.
- ↑
a
b
John von Neumann | Eduportal Techmania.
edu.techmania.cz
[online]. [cit. 2019-01-03].
Dostupne online
.
- ↑
John von Neumann: Porovnani po?ita?a a ludskeho mozgu.
www.fi.muni.cz
[online]. [cit. 2019-01-04].
Dostupne v archivu
po?izenem z
originalu
dne 2021-10-21.