한국   대만   중국   일본 
John von Neumann ? Wikipedie P?esko?it na obsah

John von Neumann

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
John von Neumann
Rodne jmeno Neumann Janos Lajos
Narozeni 28. prosince 1903
Budape?? , Rakousko-Uhersko
Umrti 8. unora 1957 (ve v?ku 53 let)
Washington, D.C. , Spojene staty americke
P?i?ina umrti rakovina mozku
Misto poh?beni h?bitov v Princetonu ( 40°21′19″ s. ?. , 74°39′32″ z. d. )
Alma mater Protestantske gymnazium Fasori (1911?1921)
Univerzita Friedricha Wilhelma v Berlin? (1921?1923)
Spolkova vysoka technicka ?kola v Curychu (1923?1925)
Univerzita Loranda Eotvose v Budape?ti (1926)
Univerzita v Gottingenu (1926?1927)
Povolani matematik , informatik , fyzik , ekonom , vysoko?kolsky u?itel a v?dec
Zam?stnavatele Univerzita Friedricha Wilhelma v Berlin? (1926?1929)
Hamburska univerzita (1929?1930)
Princetonska univerzita (1930?1933)
Institut pro pokro?ile studium (1933?1957)
Ballistic Research Laboratory (1940?1941)
Naval Ordnance Laboratory (1941?1955)
Narodni laborato? Los Alamos (1943?1955)
Armed Forces Special Weapons Project (1950?1955)
United States Atomic Energy Commission (1955?1957)
Ocen?ni Bocherova pamate?ni cena (1938)
?len Institutu matematickych statistik (1945)
?len Ekonometricke spole?nosti (1947)
medaile Za zasluhy (1947)
Josiah Willard Gibbs Lectureship (1947)
… vice na Wikidatech
Nabo?. vyznani judaismus (do 1930)
k?es?anstvi (od 1930)
katolicismus (od 1930)
Cho? Mariette Kovesi (1930?1936) [1]
Klara Dan von Neumann (1938?1957) [2]
D?ti Marina von Neumann Whitman
Rodi?e Max von Neumann a Margaret Neumann
P?ibuzni Laura M. Whitman [3] (vnu?ka)
Funkce p?edseda ( Americka matematicka spole?nost ; 1951?1952)
Logo Wikimedia Commons multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

John von Neumann ( ma?arsky Neumann Janos , 28. prosince 1903 Budape?? , Rakousko-Uhersko ? 8. unora 1957 Washington, D.C. , Spojene staty americke ) byl americky matematik ma?arskeho p?vodu, ktery zna?nou mirou p?isp?l k obor?m jako jsou kvantova fyzika , funkcionalni analyza , teorie mno?in , ekonomie , informatika , numericka analyza , hydrodynamika , statistika a mnoho dal?ich matematickych disciplin.

Nejvyznamn?j?i jsou jeho objevy na poli digitalnich po?ita?? a operatorove teorie kvantove mechaniky (takzvana Von Neumannova algebra ). Je pova?ovan za tv?rce teorie her a konceptu bun??neho automatu . Podilel se i na vyvoji atomove a vodikove bomby.

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Janos Neumann se narodil v  Budape?ti v rodin? bohateho ma?arskeho ?idovskeho banke?e, ktery byl za sve zasluhy povy?en cisa?em do ?lechtickeho stavu. Od mali?ka projevoval vyjime?ny talent v matematice, m?l jazykove nadani a neoby?ejnou pam??. ?ika se o n?m, ?e v ?esti letech byl schopen ?ertovat s otcem ve staro?e?tin? a zpam?ti um?l d?lit osmimistnymi ?isly. V osmi letech u? znal diferencialni a integralni po?ty. Studoval na Luteranskem gymnaziu a od dvanacti let ho soukrom? u?il profesor matematiky z budape??ske univerzity. V sedmnacti letech publikoval svou prvni v?deckou praci. [4] Na otcovo p?ani za?al v roce 1921 studovat chemii na univerzit? v  Berlin? , odkud v roce 1923 p?e?el na univerzitu v  Curychu , kde promoval v roce 1926. Sou?asn? ziskal na univerzit? v Budape?ti doktorat z matematiky za praci na teorii mno?in .

V roce 1924 pobyval na univerzit? v Gottingenu , kde se setkal s vyznamnymi v?dci te doby. V roce 1927 nastoupil jako nejmlad?i asistujici docent v historii na univerzitu v Berlin?, dal?i dva roky stravil na Hamburske univerzit?. [5] Za?al se zabyvat kvantovou teorii a teorii neuronove sit? . V roce 1928 publikoval svou st??ejni praci z  teorie her , ktera je dodnes pou?ivana v matematickych modelech v ekonomii i politice. [6]

Roku 1930 byl pozvan jako hostujici profesor do americkeho Princetonu . V tomto roce si vzal svou prvni ?enu Mariettu Kovesi, p?ed s?atkem p?estoupil na katolickou viru a nechal se pok?tit. V dob? nar?stajicich represi v??i ?id?m Evropu opustil a v roce 1931 p?esidlil do USA natrvalo i s celou rodinou, matkou i bratry. Ziskal americke ob?anstvi, zm?nil si jmeno na John von Neumann a p?ijal stale misto na univerzit? v Princetonu. [5] V roce 1933, kdy byl zalo?en Institute for Advanced Studies , byl jmenovan jednim z p?vodnich ?esti profesor? matematiky a stal se tak nejmlad?im ?lenem fakulty. [6] [4]

S man?elkou Mariettou m?li dceru Marinu, ktera se narodila v roce 1935 v Princetonu. O dva roky pozd?ji se rozvedli. V roce 1938 von Neumann nav?tivil Ma?arsko a o?enil se zde s Klarou Danovou, ktera se s nim vratila do USA.

Po vypuknuti 2. sv?tove valky se stal jednou z hlavnich postav projektu Manhattan , jeho? cilem bylo vyvinout atomovou bombu rychleji ne? N?mci. Od roku 1943 se podilel na ?e?eni problem? v konstrukci bomby, ktere vy?adovaly matematickou erudici. Poda?ilo se mu nap?. stanovit mno?stvi explozivniho materialu pot?ebneho k co neju?inn?j?imu vybuchu. Jeho rychla a brilantni ?e?eni byla oce?ovana v?emi spolupracovniky. Za sve vale?ne slu?by ziskal v ?ervenci 1946 medaili za zasluhy a namo?ni ?ad za vynikajici civilni slu?bu. Pozd?ji pomahal svymi vypo?ty i p?i vyvoji vodikove bomby a stal se poradcem americke vlady. V roce 1956 mu prezident Dwight D. Eisenhower p?edal medaili svobody za serii vyznamnych v?deckych studijnich projekt? v oblasti vyzbrojovani USA.

V roce 1944 se von Neumann podilel na University of Pennsylvania na stavb? prvniho pln? elektronickeho po?ita?e ENIAC (Electronic Integrator And Computer). V roce 1945 byl jmenovan ?editelem projektu the Electronic Computer Project provad?nem v Princetonu. Soustavn? pracoval na vyvoji dal?ich typ? po?ita?? (EDVAC, IAC, MANIAC). V poslednich letech sveho ?ivota se zabyval problematikou porovnavani lidskeho mozku a fungovani moderniho po?ita?e. Jeho dilo " The computer and the brain " z?stalo nedokon?ene a dochovalo se jen v rukopisech jako soubor p?edna?ek p?ipravenych pro universitu Yale na r. 1957. [7]

V roce 1955 se p?est?hoval se svou man?elkou do Washingtonu . John Von Neumann zem?el o dva roky pozd?ji na rakovinu. Bylo mu necelych ?ty?iapadesat let. Je poh?ben v  Princetonu v  New Jersey . [4]

Zajimavosti [ editovat | editovat zdroj ]

John von Neumann byl skv?ly spole?nik, rad organizoval pro sve kolegy a p?atele setkani, na kterych vymy?lel r?zne spole?enske hry s matematickou ulohou. Nikdy nezkazil ?adnou zabavu. Byl velkym znalcem historie a obdivovatelem literarniho romantismu. [5] Jeho va?ni bylo jidlo a piti. Rad ?idil auta, ale byl ?patny ?idi?. V Princetonu je jedna ?ast m?sta nazvana ?von Neumann?v koutek“, misto jeho ?astych nehod. V?dy chodil formaln? oble?en. Jeho nejbli??im p?itelem v USA byl matematik Stanislaw Ulam , se kterym si rad vyprav?l ?idovske anekdoty.

Vybrane prace [ editovat | editovat zdroj ]

  • 1925 ? An axiomatization of set theory , 393?413
  • 1928 ? Zur Theorie der Gesellschaftsspiele (“Theory of Parlor Games”), Mathematische Annalen, ss. 295?320.
  • 1932 ? Mathematical foundations of quantum mechanics , Princeton: Princeton University Press, 445 s.
  • 1937 ? Continuous geometries with a transition probability . , Memoirs of the American Mathematical Society . 34
  • 1944 ? Theory of Games and Economic Behavior , Princeton: Princeton University Press, with Oskar Morgenstern, 641 s.
  • 1945 ? First draft of a report on the EDVAC , Philadelphia: Moore School of Electrical Engineering, University of Pennsylvania, 100 s.
  • 1948 ? The general and logical theory of automata, in Cerebral Mechanisms in Behavior: The Hixon Symposium, Jeffress, L.A.

Von Neumannova koncepce po?ita?e [ editovat | editovat zdroj ]

Von Neumannova architektura digitalniho po?ita?e byla publikovana v roce 1945 v ?lanku "First Draft of a Report on the EDVAC". Zakladni moduly jim navr?eneho po?ita?e jsou: procesor , ?adi?, opera?ni pam?? , vstupni a vystupni za?izeni .

Tato koncepce tvo?i zaklad architektury sou?asnych po?ita??.

Zakladni principy [ editovat | editovat zdroj ]

  • dvojkova soustava
  • programy a data v opera?ni pam?ti (nena?itaji se z vn?j?i pam?ti v pr?b?hu vypo?tu, jednotne kodovani ? k program?m lze p?istupovat jako k dat?m, umo?nilo univerzalitu po?ita?e, bezproblemove zavedeni cykl? a podmin?neho v?tveni)
  • rychlost vnit?ni pam?ti srovnatelna s rychlosti vypo?etni jednotky
  • p?ime adresovani (p?istup) ? v libovolnem okam?iku p?istupna kterakoliv bu?ka pam?ti
  • aritmeticko-logicka jednotka ? pouze obvody pro s?itani ?isel (ostatni operace se daji p?evest na s?itani)

Von Neumann?v po?ita? [ editovat | editovat zdroj ]

1946 John von Neumann

  1. 5 funk?nich jednotek ? ?idici jednotka, aritmeticko-logicka jednotka, pam??, vstupni za?izeni, vystupni za?izeni
  2. Struktura je nezavisla na zpracovavanych problemech, na ?e?eni problemu se musi zven?i zavest navod na zpracovani (program) a musi se ulo?it do pam?ti, bez tohoto programu neni stroj schopen prace.
  3. Programy, data, mezivysledky a kone?ne vysledky se ukladaji do te?e pam?ti.
  4. Pam?? je rozd?lena na stejn? velke bu?ky, ktere jsou pr?b??n? o?islovane, p?es ?islo bu?ky (adresu) se da p?e?ist nebo zm?nit obsah bu?ky.
  5. Po sob? jdouci instrukce programu se ulo?i do pam??ovych bun?k jdoucich po sob?, p?istup k nasledujici instrukci se uskute?ni z ?idici jednotky zvy?enim instruk?ni adresy o 1.
  6. Instrukcemi skoku se da odklonit od zpracovani instrukci v ulo?enem po?adi.
  7. Existuji alespo? ? aritmeticke instrukce (s?itani, nasobeni, ukladani konstant, …), logicke instrukce (porovnani, not, and, or, …), instrukce p?enosu (z pam?ti do ?idici jednotky a na vstup/vystup), podmin?ne skoky, ostatni (posunuti, p?eru?eni, ?ekani,…).
  8. V?echna data (instrukce, adresy, …) jsou binarn? kodovana, spravne dekodovani zabezpe?uji vhodne logicke obvody v ?idici jednotce.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku John von Neumann na anglicke Wikipedii.

  1. ↑ Dostupne online . [cit. 2023-12-20].
  2. ↑ MacTutor History of Mathematics archive .
  3. ↑ Dostupne online . [cit. 2023-02-16].
  4. ↑ a b c TESA?IK, Bohumil. Sto let od narozeni Johna von Neumanna-pr?kopnika kybernetiky. Matematika Fyzika Informatika: ?asopis pro vyuku na zakladnicha st?ednich ?kolach . Prosinec 2003, ro?. 13, ?is. 4, s. 251?252.  
  5. ↑ a b c CODR, Milan; T?MA, Jan. P?emo?itele ?asu sv. 13 . 1.. vyd. Praha: Mezinarodni organizace novina??, 1989. Kapitola John von Neumann, s. 66?69.  
  6. ↑ a b John von Neumann | Eduportal Techmania. edu.techmania.cz [online]. [cit. 2019-01-03]. Dostupne online .  
  7. ↑ John von Neumann: Porovnani po?ita?a a ludskeho mozgu. www.fi.muni.cz [online]. [cit. 2019-01-04]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2021-10-21.  

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Teorie mno?in
Axiomy Vennův diagram průniku množin.
Mno?inove operace
Koncepty
Mno?iny
Teorie
Lide
Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=John_von_Neumann&oldid=23539290 “