John Marshall (statnik)

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
John Marshall
Narozeni 24. za?i 1755
Germantown
Umrti 6. ?ervence 1835 (ve v?ku 79 let)
Filadelfie
Misto poh?beni Shockoe Hill Cemetery
Alma mater College of William & Mary
William & Mary Law School
Povolani politik , soudce , advokat , diplomat , pravnik a spisovatel
Ocen?ni spole?nik Americke akademie um?ni a v?d
Politicka strana Federalisticka strana
Nabo?. vyznani anglikanstvi
Episkopalni cirkev Spojenych stat? americkych
Cho? Mary Willis Ambler Marshall [1]
D?ti Edward Carrington Marshall
Jaquelin Ambler Marshall
Thomas Marshall
James Keith Marshall
Rodi?e Thomas Marshall (Virginia politician, born 1730) [1] a Mary Randolph Keith [1]
P?ibuzni Louis Marshall, James Markham Marshall , Thomas Marshall , Mary Ann Marshall a Charles Fleming Marshall (sourozenci)
James K. Marshall a Rebecca Marshall [2] (vnou?ata)
Funkce Member of the United States House of Representatives from Virginia (1782?1795)
Member of the United States House of Representatives from Virginia (1795?1796)
?len Sn?movny reprezentant? Spojenych stat? americkych (1799?1800)
ministr zahrani?nich v?ci Spojenych stat? americkych (1800?1801)
p?edseda Nejvy??iho soudu Spojenych stat? americkych (1801?1835)
… vice na Wikidatech
Podpis John Marshall – podpis
Logo Wikimedia Commons multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

John Marshall ( 24. za?i 1755 , Midland , USA ? 6. ?ervence 1835 , Filadelfie ) byl americky pravnik , politik a statnik.

Za revoluce byl kapitanem na virginske front?. Absolvoval kurs pravnickych p?edna?ek na Univerzit? Williama a Mary , ale p?eva?n? byl pravnicky samouk. Byl delegatem za federalisty na Virginske konvenci, ktera ratifikovala Ustavu Spojenych stat? americkych . Za afery ?XYZ“ byl vyslancem ve Francii , v Kongresu Spojenych stat? americkych p?sobil za federalisty v letech 1799 a? 1800 a ve funkci statniho tajemnika p?sobil v letech 1800 a? 1801 .

P?edsedou Nejvy??iho soudu Spojenych stat? americkych se stal 27. ledna 1801 a p?sobil v n?m a? do sve smrti. Za jeho p?edsednictvi se projednavalo vice ne? 1 000 proces?. Jeho hlavnim odkazem je, ?e donutil Kongres a prezidenta, aby respektovali Nejvy??i soud jako rovnocenneho partnera. Razil ustavni teorii v tom smyslu, ?e prosazoval nad?azenost federalniho prava nad pravem jednotlivych stat? unie.

Do jeho rukou slo?ili p?isahu tito prezidenti USA :

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. a b c Kindred Britain .
  2. Geni.com .

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]