Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Johann Peter Gustav Lejeune Dirichlet
(
13. unor
1805
?
5. kv?ten
1859
) byl n?mecky matematik. Zasahoval aktivn? do
teorie ?isel
,
matematicke analyzy
i
matematicke statistiky
. Jeho jmenem je nazvano
Dirichletovo rozd?leni
,
Dirichletova funkce
,
Dirichlet?v princip
apod.
Dirichletovi p?edkove pochazeji z belgickeho m?sta Richelet, odtud take pochazi jeho nezvykle jmeno (le jeune de Richelet = mladik z Richelet). Sam Dirichlet se narodil v
Duren
, kde byl jeho otec po?tmistrem. Studoval v
Kolin? nad Rynem
, jednim z jeho u?itel? byl
Georg Simon Ohm
. St?edni ?kolu ukon?il v 16 letech, n?mecke univerzity v?ak tehdy nenabizely ?pi?kove vzd?lani a Dirichlet se rozhodl studovat v
Pa?i?i
. Zde se setkal s ?adou vynikajicich matematik? te doby (
Legendre
,
Poisson
,
Fourier
,
Laplace
,…). A? do roku 1825 byl zam?stnan u
generala Foye
, ktery pat?il k vynikajicim velitel?m za
Napoleona
. Po smrti Foye se odst?hoval do N?mecka, kde v roce
1827
ukon?il studium na univerzit? v
Bonnu
. V roce
1831
se Dirichlet o?enil, vzal si sestru slavneho skladatele
Felixe Mendelssohna-Bartholdyho
. Po kratkem p?sobeni ve
Vratislavi
(Breslau) za?al Dirichlet vyu?ovat na univerzit? v
Berlin?
, kde z?stal a? do roku
1855
. Pak p?esidlil do
Gottingenu
, kde zaujal misto zem?eleho
C. F. Gausse
. V roce
1858
byl sti?en srde?nim zachvatem a 5. kv?tna 1859 um?el.
Dirichlet je znamy svou praci z obrou
teorie ?isel
(Dirichletova v?ta o prvo?islech v aritmetickych posloupnostech,
Dirichletova v?ta o aproximaci
) ?i
matematicke analyzy
(nap?.
Dirichletova funkce
? prvni p?ijata ?netradi?ni“ funkce, dale v?ta o
konvergenci
Fourierovy ?ady
,
Dirichlet?v integral
atd.). Zasahl i do
teorie pravd?podobnosti
(
Dirichletovo rozd?leni
), do
geometrie
,
matematicke statistiky
a dal?ich obor?.
