Johann Christoph Gottsched
Johann Christoph Gottsched (1744)
Narozeni	2. unora 1700 Konigsberg
Umrti	12. prosince 1766 (ve v?ku 66 let) Lipsko
Povolani	spisovatel , basnik , filozof , p?ekladatel , literarni kritik a vysoko?kolsky u?itel
Alma mater	Kralovecka univerzita
?anr	divadlo a poezie
Man?el(ka)	Luise Adelgunde Victorie Gottsched (od 1735)
multimedialni obsah na  Commons
galerie na  Commons
Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Johann Christoph Gottsched ( 2. unor 1700 , Judithenkirch ? 12. prosinec 1766 , Lipsko ) byl n?mecky dramatik , literarni kritik a divadelni teoretik, p?edstavitel raneho osvicenstvi . Jeho hlavnim cilem bylo povy?it n?meckou kulturu na urove? francouzske, jeho vzorem byl zejmena francouzsky klasicismus . Divadlo pojimal jako nastroj moralni vychovy. Rozvinul vlastni koncepci retoricke gestikulace, ji? se dnes n?kdy ?ika "lipsky styl". Spolupracoval s divadelnim souborem here?ky Caroliny Neuberove . V jeho dob? byla nejvice cen?na hra Umirajici Cato , ktera byla dlouho pova?ovana za vzor n?mecke tragedie. Byl profesorem na univerzit? v Lipsku .

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Narodil se ve fara?ske rodin? ve vesni?ce nedaleko tehdej?iho pruskeho Konigsbergu (Kralovce, dnes Kaliningrad na uzemi Ruska ). Vystudoval um?ni, filologii a filozofii v Kralovci. Aby se vyhnul vojenske slu?b? v pruske armad?, prchl s bratrem roku 1724 do Lipska , kde se stal vychovatelem v rodin? znameho polyhistora profesora Menckea.

Roku 1725 za?al u?it na Lipske univerzit?, jeho prvni p?edna?ky byly v?novany filozofii Leibnizov? a Wolffov?. Roku 1730 zde byl jmenovan profesorem poetiky , roku 1737 logiky a metafyziky . Nakonec na Lipske univerzit? ziskal misto "decemvira" ( decanus ) a "seniora".

Roku 1726 se Gottsched stal p?edsedou Poetische Gesellschaft , za rok ji p?ejmenoval na Deutsche Gesellschaft . Pozd?ji se s ni roze?el a zalo?il vlastni spolek Gesellschaft der freien Kunste .

K ?i?eni svych nazor? a prezentovani um?leckych kritik vydaval ?asopisy Die vernunftigen Tadlerinnen (Rozumne pomlouva?ky, 1725-1726), Der Biederman (Poctivy mu?, 1726), Beitrage zur kritischen Historie der deutschen Sprache, Poesie und Beredsamkeit (P?isp?vky k d?jinam n?mecke ?e?i, poesie a vymluvnosti, 1732), Neuer Buchersaal, der schonen Wissenschaften und freien Kunste (Novy knihovni sal krasnych v?d a svobodnych um?ni, 1745 ? 54), Das Neueste aus der anmuthigen Gelehrsamkeit (Posledni novinky z vlidne u?enosti, 1751-1762).

V teorii i tvorb? v?noval se zejmena dramatu. Kritizoval, ?e jak z komedie , tak z opery byla vypuzena figura Hanswursta , tedy komicka figurka typicka pro n?meckojazy?ne divadlo v 16. a 17. stoleti, ktera m?la ko?en patrn? ve st?edov?kych karnevalech. Ve svem dile se sna?il tuto postavu navratit na jevi?t?. Usiloval rovn?? o navrat tzv. Hauptaktionen a Staatsaktionen , tedy typu her velmi popularnich v 17. stoleti, jim? dominovala postava ka?para, a ktere se vyzna?ovaly ?astym roztodivnym dovad?nim mnoha postav na jevi?ti. Kdy? do Lipska zavitala roku 1727 divadelni spole?nost Caroline Neuberove, Gottsched ji p?esv?d?il, aby stala v ?ele jeho divadelni reformy a za?al pro ni p?ekladat francouzske hry a psat hry vlastni. Tragedie Der sterbende Cato z roku 1732 byla napsana dle Addisonova vzoru a p?isn? v ni bylo dodr?ovano Aristotelovo pravidlo t?i jednot . Gottsched a jeho ?aci toto dilo pova?ovali za prototyp a formalni vzor ?anru tragedie.

Vydal take sbirku "vzorovych her", kam za?adil prace sve, Schlegelovy , Quistorpovy, Uhlichovy, Racinovy , Corneillovy , Voltairovy , Destouchesovy , Molierovy aj.

Dnes je v?ak nejvice cen?na jeho kniha Nothiger Vorrath zur Geschichte der deutschen dramatischen Dichtkunst (Nezbytny material k d?jinam n?mecke dramaticke poezie , 1757?65), kde cht?l sepsat celou n?meckou dramatickou produkci z let 1450-1760. A? dilo nedokon?il, je dnes cennym pramenem poznani stareho n?meckeho divadla.

Usiloval te? o obrodu n?m?iny a sna?il se z ni vylou?it cizi slova. Je take uvad?n jako ten, kdo po?atkem 18. stoleti povy?il na pravidlo dosavadni tiska?skou zvyklost psat v?echna podstatna jmena s velkym po?ate?nim pismenem . ^[1]

Ott?v slovnik nau?ny ho hodnotil takto: "V l. 1729 ? 40 pokladan Gottsched za jedinou autoritu ve v?cech tykajicich se theorie poesie, a? jemu samemu rozdil mezi rhetorikou a poesii jasny nebyl, co? bylo v podstat? p?i?inou, ?e zaujal v kritice postaveni nespravne. Byl? ostatn? Gottsched mu? p?ili? st?izlivy a pedanticky, kterymi? vlastnostmi sice vysta?il, aby kritisoval bombast a nechutnou rozplizlost Lotensteinovy slezske ?koly, aby v?ak mohl byti aesthetickym kritikem nebo docela basnikem, na to byl zase p?ili? prost ve?kere fantasie. Po?atkem let ?ty?icatych zahajena polemika se ?vycary Bodmerem a Breitingerem valn? jeho jmenu ubli?ila. P?ivr?enstvo jeho se men?ilo, a kdy? ve sve domn?le neomylnosti docela i proti Lessingovi a Klopstockovi se obratil, stalo se jmeno jeho k posm?chu a trvalo dlouho, ne? nov?j?im badanim ( Gervinus , Wackernagel a hlavn? Danzel ) op?t povznesen byl a zasluhy jeho ocen?ny." ^[2]

Fotogalerie [ editovat | editovat zdroj ]

• 
  Johann Christoph Gottsched (1744)
• 
  "Beytrage zur Critischen Historie der Deutschen Sprache, Poesie und Beredsamkeit" (Leipzig, 1732)
• 
  "Des noethigen Vorraths zur Geschichte der deutschen Dramatischen Dichtkunst" (1765)
• 
  Gottschedova prvni man?elka, Luise Adelgunde Victorie Gottsched (roz. Kulmus, 1713 ? 1762), zvana 'Gottschedin'
• 
  Gottsched, Gedichte (Basn?)

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• Ott?v slovnik nau?ny , heslo Gottsched. sv. 10, str. 369.

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Johann Christoph Gottsched na Wikimedia Commons
• Heslo 'Johann Christoph Gottsched' na Zeno.org
• Heslo 'Johann Christoph Gottsched' na Gutenberg.spiegel.de
• Heslo v Britannice