Jo?t Moravsky

Jo?t Moravsky
	moravsky markrab?, lucembursky vevoda, braniborsky kurfi?t, ?imsko-n?mecky kral
Doba vlady	1375 ? 1411
Narozeni	1354 ; Brno
Umrti	18. ledna 1411 ; Brno
Poh?ben	kostel sv. Toma?e v Brn?
Man?elky	Al?b?ta Opolska ; Ane?ka Opolska
Dynastie	Lucemburkove
Otec	Jan Jind?ich
Matka	Marketa Opavska
	N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Jo?t Moravsky , te? Lucembursky (pravd?podobn? ?ijen 1354 Brno ? 18. ledna 1411 , Brno) byl moravsky markrab? z dynastie Lucemburk? , braniborsky kurfi?t a zvoleny ?imsky kral . Byl velmi schopnym a obratnym politikem, ktery cti?adostiv? tou?il po v?t?i moci i majetku a nevahal v zajmu svych cil? m?nit strany a nazory. Spolu se svymi bratry citeln? zasahoval do zale?itosti ?eskeho kralovstvi, kteremu vladl jejich bratranec Vaclav IV.

Star?i moravsky markrab? [ editovat | editovat zdroj ]

Narodil se jako prvorozeny syn markrab?te Jana Jind?icha , mlad?iho bratra Karla IV. , a jeho druhe man?elky Markety Opavske z rodu opavskych P?emyslovc? . Roku 1375 po smrti sveho otce se Jo?t stal star?im moravskym markrab?tem. O spravu Moravy se musel d?lit se svym nejmlad?im bratrem Prokopem Lucemburskym a druhym bratrem Janem Sob?slavem , mlad?imi moravskymi markrabaty. Brat?i nebyli svorni, co? bylo p?i?inou vleklych valek, ktere mezi nimi vypukly po smrti Jana Sob?slava roku 1380 a trvaly s p?estavkami, kdy se rivalove kratkodob? usmi?ovali, a? do Prokopovy smrti v roce 1405.

Jo?t byl po cisa?i druhym nejstar?im Lucemburkem a Karel IV. se pravem obaval, ?e by mezi nim a jeho syny mohlo dojit k nastupnickym spor?m. Proto vydal koncem roku 1376 nastupnicky ?ad , jim? proti svym dosavadnim zasadam rozd?lil moc v zemich Koruny ?eske , aby zajistil d?dicka prava svym syn?m a jejich potomk?m. Nedlouho pote Karel potvrdil dohodu Jo?ta a Jana Sob?slava o rozd?leni rodoveho majetku po jejich otci Janu Jind?ichovi, Karlovu bratru. V roce 1378 ziskal do zastavy Kladsko , patrn? jako kompenzaci za finance, ktere Karlovi poskytl Jan Jind?ich. Kladsko dr?el a? do roku 1388, kdy ho sm?nil s ?eskym kralem Vaclavem IV. za zastavu Lucemburska . ^[1]

Vysoka politika [ editovat | editovat zdroj ]

Roku 1383 jmenoval Vaclav IV. Jo?ta generalnim ?i?skym vika?em pro Italii. Jo?t se tak stal zastupcem ?imskeho krale v italskych ?i?skych dr?avach, co? pro n?j znamenalo vyznamne povy?eni. Obnovil brn?nskou mincovnu a po celou dobu vlady razil vlastni mince, v?etn? omezene emise dukatu .

Roku 1387 pomohl Jo?t spole?n? s Prokopem v?t?i finan?ni p?j?kou svemu bratranci Zikmundovi Lucemburskemu k ziskani uherskeho tr?nu. Odm?nou jim byla ?ast dne?niho zapadniho Slovenska s Bratislavou. Roku 1388 jim Zikmund, ktery pot?eboval stale vice pen?z, dal do zastavy Braniborsko . Uhersky kral Zikmund v?ak nebyl schopen vyplatit zastavni ?astku, a tak se Jo?t stal v polovin? 90. let 14. stoleti braniborskym markrab?tem a dr?itelem jednoho ze sedmi ?i?skych kurfi?tskych hlas?. Krom? toho zastavil Vaclav IV. Jo?tovi roku 1388 hrabstvi Lucembursko a alsaske fojtstvi.

Jo?t rychle roz?i?oval sv?j majetek i politickou moc, jeho ambice nicmen? stale nebyly ukojeny. Roku 1394 za?titil Panskou jednotu v revolt? proti krali Vaclavu IV., zatimco markrab? Prokop a kral?v bratr Jan Zho?elecky z?stali na Vaclavov? stran?. Kdy? pak Jan Zho?elecky na ja?e 1396 nahle zem?el, nevyhnul se Jo?t podez?eni, ?e Janovu vra?du zorganizoval. Spekulace o travi?stvi v?ak nejsou prokazany.

Take roku 1402 b?hem dal?iho panskeho odboje proti krali stal Jo?t na stran? ?lechty, tentokrat ve spojeni se Zikmundem Lucemburskym. Vzap?ti se s nim ale politicky roze?el a po smrti sveho bratra Prokopa stal na stran? Vaclava IV. Roku 1410 proti Zikmundovi kandidoval na krale Svate ?i?e ?imske . Volba probihala v situaci, kdy ?il zvoleny, korunovany, ale roku 1400 sesazeny ?imsky kral Vaclav IV. Kurfi?ti zvolili v za?i 1410 za ?imskeho krale Zikmunda. Proto?e v?ak nedostal pot?ebnou v?t?inu hlas?, volbu 1. ?ijna opakovali a sve hlasy dali Jo?tovi. Z titulu ?imskeho krale se v?ak Jo?t t??il jen kratce, od 1. ?ijna 1410 do 18. ledna 1411, kdy na brn?nskem ?pilberku zem?el. Byl poh?ben v kostele sv. Toma?e pat?icimu ke kla?teru augustinian? eremit?.

Man?elstvi [ editovat | editovat zdroj ]

Jo?t byl dvakrat ?enaty, ob? man?elky pochazely z piastovske dynastie . Jeho prvni ?enou se v roce 1372 stala dcera vevody Vladislava II. Opolskeho Al?b?ta Opolska , ktera vzap?ti ve svych ?trnacti letech zem?ela. Druha svatba se konala v roce 1374 a nev?stou byla Al?b?tina teta Ane?ka Opolska . Ob? man?elstvi z?stala bezd?tna. N?kte?i historikove se domnivaji, ?e byl ?enat pouze jednou.

Pomnik Jo?ta Moravskeho [ editovat | editovat zdroj ]

V Brn? byl 28. ?ijna 2015 odhalen pomnik Jo?ta Moravskeho od Jaroslava Rony . Socha je vysoka 8 metr? a byla kritizovana i obdivovana. ^[2]

Vyvod z p?edk? [ editovat | editovat zdroj ]

Jind?ich VI. Lucembursky

Jind?ich VII. Lucembursky

Jan Jind?ich Lucembursky

Gertruda z Hohenbergu

Jo?t Moravsky

?

?

Hedvika Lehnicka

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

↑ MUSIL, Franti?ek . Kladsko . Praha: Libri, 2007. 190 s. ISBN 978-80-7277-340-4 . S. 45.
↑ e-kultura: V Brn? odhalili Ronovu sochu s ?irafima nohama

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Moravske markrab?ci valky

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

BALETKA, Toma? . Dv?r, rezidence a kancela? moravskeho markrab?te Jo?ta (1375-1411). Sbornik archivnich praci . 1996, ro?. 46, ?is. 2, s. 259?536. ISSN 0036-5246 .
BOBKOVA, Lenka . Velke d?jiny zemi Koruny ?eske IV.a 1310-1402 . Praha: Paseka, 2003. 694 s. ISBN 80-7185-501-4 .
BOBKOVA, Lenka ; BARTLOVA, Milena . Velke d?jiny zemi Koruny ?eske IV.b 1310-1402 . Praha: Paseka, 2003. 583 s. ISBN 80-7185-551-0 .
BOBKOVA, Lenka ; ?MAHEL, Franti?ek , a kol. Lucemburkove : ?eska koruna uprost?ed Evropy . Praha: Nakladatelstvi Lidove noviny, 2012. 886 s. ISBN 978-80-7422-093-7 .
?ECHURA, Jaroslav . ?eske zem? v letech 1310-1378. Lucemburkove na ?eskem tr?n? I . Praha: Libri, 1999. 287 s. ISBN 80-85983-73-7 .
?ECHURA, Jaroslav. ?eske zem? v letech 1378-1437. Lucemburkove na ?eskem tr?n? II . Praha: Libri, 2000. 438 s. ISBN 80-85983-98-2 .
?ECHURA, Jaroslav; ??REK, Vaclav. Lucemburkove : ?ivotopisna encyklopedie . ?eske Bud?jovice: Veduta, 2012. 260 s. ISBN 978-80-86829-69-2 .
ELBEL, Petr:, JAN, Libor:, JUROK, Ji?i. Z po?atk? husitske revoluce. Brno: Matice moravska, 2019. 380 s. ISBN 978-80-87709-22-1 .
HOENSCH, Jorg Konrad . Lucemburkove. Pozdn? st?edov?ka dynastie celoevropskeho vyznamu 1308?1437 . Praha: Argo, 2003. 304 s. ISBN 80-7203-518-5 .
MEZNIK, Jaroslav . Lucemburska Morava 1310-1423 . Praha: Nakladatelstvi Lidove noviny, 2001. 562 s. ISBN 80-7106-363-0 .
SCHNEIDMULLER, Bernd; WEINFURTER, Stefan, a kol. Die deutschen Herrscher des Mittelalters : Historische Portrats von Heinrich I. bis Maximilian I . Munchen: Beck, 2003. 624 s. ISBN 3-406-50958-4 . (n?mecky)
SP?VA?EK, Ji?i . Vaclav IV. 1361-1419. K p?edpoklad?m husitske revoluce . Praha: Nakladatelstvi Svoboda, 1986. 773 s.
?T?PAN, Vaclav . Moravsky markrab? Jo?t (1354-1411) . Brno: Matice moravska, 2002. 828 s. ISBN 80-86488-05-5 .