한국   대만   중국   일본 
Jind?ich Kaan z Albest? ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Jind?ich Kaan z Albest?

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Jind?ich Kaan z Albest?
Zakladni informace
Narozeni 29. kv?tna 1852
Ternopil
Rakouske cisa?stvi Rakouské císařství Rakouske cisa?stvi
Umrti 7. b?ezna 1926 (ve v?ku 73 let)
Roudna
?eskoslovensko Československo ?eskoslovensko
?anry klasicka hudba a balet
Povolani klavirista, hudebni skladatel , pedagog, u?itel a dirigent
Nastroje klavir
Logo Wikimedia Commons multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Jind?ich Kaan z Albest? ( 29. kv?tna 1852 Tarnopol , dnes Ternopil , Ukrajina ? 7. b?ezna 1926 Roudna ), uvad?ny te? s po?e?t?nym p?ijmenim Kaan , p?ipadn? jako Jind?ich z Kaan? , Henri de Kaan nebo Heinrich von Kaan , byl ?esky klavirni virtuos , hudebni skladatel a pedagog . Byl ?akem Josefa Proksche a Vilema Blodka . V letech 1889 ? 1918 vyu?oval klavirni hru na pra?ske konzervato?i , od roku 1907 tam zastaval funkci ?editele; zaslou?il se o zlep?eni jeji um?lecke urovn? i materialniho zaji?t?ni. Vytvo?il koncertni transkripce ?eskych skladeb (zejmena Bed?icha Smetany ), slo?il balety Bajaja a Olim .

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Byl synem ma?arskeho ?lechtice, rytmistra [1] v rakouske armad?. Kdy? bylo Jind?ichovi osm let, p?est?hovala se rodina do ?ech. [2] O svem p?vodu pozd?ji uvad?l, ?e je ?Ma?ar p?edky, Polak rodi?t?m, N?mec vychovanim a ?ech smy?lenim a hudbou“. [3]

Vedle studia na gymnaziu nav?t?voval hudebni kurzy nejprve v Prok?ov? ?kole, pozd?ji u Vilema Blodka na pra?ske konzervato?i . Roku 1873 vstoupil na varhanickou ?kolu , ?izenou F. Z. Skuherskym . Pod jeho vedenim ziskal teoreticke i prakticke znalosti a za?al komponovat. [2]

V letech 1874 a 1875 poprve vystoupil na ve?ejnosti ? nejprve na benefi?ni akci na podporu chudych pravnik?, o rok pozd?ji uspo?adal samostatny koncert. Na obou zazn?ly n?ktere jeho skladby. [2] Stal se znamym vykonnym um?lcem, jeho dal?i karieru v tomto sm?ru ale ukon?ila nezvladatelna trema . [4]

Nasledujicich osm let byl soukromym vychovatelem syn? hrab?te Furstenberga na zamku v Lanech . [5] Svymi klavirnimi vystoupenimi, z nich? n?kterym naslouchal i korunni princ Rudolf , si ziskal znamenitou pov?st ve ?lechtickych kruzich. [2]

Roku 1884 se vratil do Prahy a uspo?adal koncert v M???anske besed?. Byl oce?ovany jako virtuos s velkou technickou zru?nosti i hudebni inteligenci. [2] V roce 1889 se stal profesorem vy??i hry klavirni na pra?ske konzervato?i , [6] od roku 1901 i u?itelem komorni hudby. Vychoval ?adu osobnosti, mezi jinymi i sveho nastupce Karla Hoffmeistera . [4]

Po smrti Karla Knittla se roku 1907 stal ?editelem konzervato?e . Zavedl novy system praktickeho vyu?ovani, zajistil zvy?eni subvence a tim i u?itelskych plat?. Roku 1909 otev?el mistrovskou ?kolu jako nastavbu b??neho st?edo?kolskeho studia. Omezil po?et koncert? a kladl d?raz na jejich d?kladne nastudovani. Byl ale take nucen ?e?it prakticke problemy spojene s vynucenym st?hovanim po vypov?di z dosavadnich prostor ze strany rakouskeho ministerstva financi. Svym d?razem na p?isnou kaze?, dochazku a pe?live pln?ni v?ech povinnosti ze strany ?ak? i u?itel? si ale krom? nespornych zasluh vytvo?il take ?adu nep?atel. Z ?editelske funkce odstoupil po zestatn?ni konzervato?e po roce 1918 . [4]

Hrob Jind?icha Kaana na h?bitov? v Praze 5 - Malvazinky

Zav?r ?ivota stravil v obci Roudna u  Sob?slavi . Zem?el tam 7. b?ezna 1926 , poh?ben byl v nedaleke obci Janov . [6] V roce 1983 byla urna s jeho ostatky ulo?ena do rodinneho hrobu na pra?sky H?bitov Malvazinky , hrob ?. 238, sekce A II.

Dilo [ editovat | editovat zdroj ]

B?hem ?ivota byl prosluly klavirnimi transkripcemi ?eskych skladeb, zejmena Bed?icha Smetany , [6] ktereho tim velmi zpopularizoval, ale take Antonina Dvo?aka a Vilema Blodka . Vydal v odborne revizi Smetanovu klavirni poz?stalost. [4]

Jeho vlastni dilo bylo rozsahle, ale v?t?iho ocen?ni se nedo?kalo. [4] V Narodnim divadle i na dal?ich scenach se b?hem jeho ?ivota hraly balety Bajaja a Olim . Skladal i komorni hudbu , pisn? a melodramy . [6]

Roku 1913 vy?el jeho Postup p?i vyu?ovani h?e klaviru s dodatkem prof. Karla Hoffmeistera . [7]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ Rytmistr byl d?stojnik jezdectva, v hodnosti odpovidajici setniku nebo poru?iku v jinych typech vojska. Viz nap?. FRIEDBERG-MIROHORSKY, Emanuel Salomon . Rytmistr. In: OTTO, Jan . Ott?v slovnik nau?ny . Praha: Jan Otto, 1904. Dostupne online . Svazek 22. S. 538.
  2. ↑ a b c d e Jind?ich Kaan z Albest?. Sv?tozor . 1885-07-31, ro?. 19, ?is. 33, s. 526. Dostupne online [cit. 2011-08-13].  
  3. ↑ Jind?ich Kaan z Albestu. Humoristicke listy . 1889-01-25, ro?. 31, ?is. 4, s. 26. Dostupne online [cit. 2011-08-13].  
  4. ↑ a b c d e HEJLOVA, Michaela. 200 let pra?ske konzervato?e. Hudebni rozhledy . Ro?. 2010, ?is. 6. Dostupne online [cit. 2011-08-13].   [ nedostupny zdroj ]
  5. ↑ Skladatel Jind?ich Kaan zem?el. Narodni politika . 1926-03-09, ro?. 44, ?is. 68, s. 2. Dostupne online [cit. 2011-08-13].  
  6. ↑ a b c d Jind?ich Kaan. Narodni listy . 1926-03-08, ro?. 66, ?is. 67, s. 2. Dostupne online [cit. 2011-08-13].  
  7. ↑ Podle seznamu praci v NK ?R.

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • Josef Hutter, Zden?k Chalabala : ?eske um?ni dramaticke, ?ast II. ? zp?vohra , ?olc a ?ima?ek, Praha, 1941 , str. 178?181

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

?editel Pra?ske konzervato?e
P?edch?dce:
Karel Knittl 		1907 ? 1918
Jind?ich Kaan z Albest? 		Nastupce:
Vit?zslav Novak
Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jind?ich_Kaan_z_Albest?&oldid=21991731 “