Ji?i Sobotka (socha?)

Ji?i Sobotka
Narozeni	3. prosince 1955 (68 let) ; Brno ; ?eskoslovensko
Alma mater	Akademie vytvarnych um?ni v Praze
Povolani	socha? a u?itel
Ocen?ni	Bronzova medaile MU (2017)
	multimedialni obsah na Commons
	Seznam d?l v databazi Narodni knihovny
	N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky . ; Chybi svobodny obrazek .

Ji?i Sobotka (* 3. prosince 1955 Brno ) je ?esky socha?, jeho? dilo navazuje na tvorbu skupiny um?lc? okolo Roye Lichtensteina , Andyho Warhola a Claese Oldenburga v dob? vrcholici moderny v USA . Od za?atku 80. let za?al, jako ?erstvy absolvent Akademie vytvarnych um?ni v Praze , vystavovat a u?astnit se mezinarodnich sympozii v ?eske republice i zahrani?i. V jeho tvorb? se prolinaji r?zne sm?ry moderniho vytvarneho um?ni, zejmena pop art . Je ?lenem um?leckeho sdru?eni TT klub vytvarnych um?lc? a teoretik?.

?ivotopis [ editovat | editovat zdroj ]

Pro ranou tvorbu Ji?iho Sobotky jsou typickym motivem v?edni p?edm?ty na?eho ka?dodenniho ?ivota, zv?t?ene do nad?ivotni velikosti. V 80. letech je to zejmena automobil, ?asto doprovazany lidskou figurou. Pozd?ji autor symbol automobilu a ?lov?ka opou?ti, co? je nejvice patrne z u?asti Ji?iho Sobotky na kolektivni vystav? s bezp?iznakovym nazvem ?8“ v pavilonu Morava na brn?nskem vystavi?ti , a nasledujici dila se nesou v duchu naznak?, dvojsmysl?, ironickych povzdech?.

Samostatna vystava v prostoru Galerie J. Krale v Dom? um?ni m?sta Brna v roce 1991 p?edstavuje kolekci soch a relief? , jejich? tematem jsou existencialn? pojimana symbolicka sd?leni, zt?lesn?na nap?. v kle?icim torzu mu?ske postavy nazvane N?co s osudem (1990). Od symbolickych soch z p?elomu 80. a 90. let vede cesta k dosud neukon?enemu cyklu, v n?m? autor pracuje s motivem tuby od barvy, kremu ?i zubni pasty. Pop-artova tuba r?znych tvar? a barev se b?hem 90. let stava jednim z nejtypi?t?j?ich prvk? tvorby Ji?iho Sobotky.

Mezi prvni objekty na toto tema pat?i dva sarkofagy s le?icimi postavami-tubami s nazvem Anamnesis (1994). V roce 1992 vznika ?estidilna prom?nliva kompozice Tuba a p?t p?edm?t?, z ni? je op?t velmi vyrazn? citit autorovo groteskni zam??eni. Jeden z ?p?edm?t?“ ma tvar srdce, jiny p?ipomina ru?ni granat. V roce 1997 motiv spojeni velke a male tuby symbolizuje klasickou kompozici Madony s dit?tem. V?edni p?edm?t tu op?t zastupuje lidskou postavu a s nadsazkou vypovida o podstatnych hodnotach a zejmena o pocitech a vztazich.

V 90. letech se socha? je?t? jednou vraci k motivu automobilu, a to prost?ednictvim jedne z prvnich vystav um?leckeho sdru?eni TT klub , kterou jeji autor a kurator Igor Zho? nazval Technika jako d?vod a mytus. Zde je Ji?i Sobotka zastoupen spole?n? s dal?imi um?lci, kte?i se technicistni tematikou dlouhodob? zabyvaji. Prav? diky teto vystav? se autor po n?kolikalete odmlce vraci k tematu dopravniho prost?edku. Instalace Arkadia (1991) vyznamov? zna?n? p?esahla dosavadni horizont tematu ?lov?k a automobil. Instalaci dominuje velke automobilove ?torzo“, je? le?i na podlaze jako sarkofag, jako ur?ita schranka s va?nym poselstvim. A na zdi v pozadi jsou dva proudy ?pochodujicich“ men?ich automobilovych skelet?.

V roce 1998 se Ji?i Sobotka u?astni vytvarneho sympozia v prostoru brn?nske p?ehrady s nazvem II. Brn?nsky plener, ktere navazuje na prvni plener, po?adany dynamickou a po?etnou skupinou mladych um?lc? v roce 1983. Po 15 letech pracuje Ji?i Sobotka se d?evem na jednom z b?eh? vodni nadr?e a vysledkem jeho u?asti na teto akci je p?timetrova socha s nazvem Ohryzkovnik. Jejim zakladem se stal sloup ve tvaru okousaneho torza jablka, ktery je ?ty?ikrat zopakovan. Z nad?ivotniho zv?t?eni a serioveho zmno?eni ?oby?ejne v?ci“ je op?t citit Lichtenstein?v a Warhol?v postup, ktery s postmoderni lehkosti vstupuje do letniho sv?ta polehavani na pla?i a mlsani osv??ujiciho ovoce. Motivy p?irody vstupuji do um?lcovy tvorby take na vystav? Opakovane p?ib?hy, pro kterou vybrala autorka projektu Kaliopi Chamonikola jeho zv?t?ene bile sochy p?irodnin jako partnerske dilo k ran? baroknimu Zati?i s ovocem Jana van Kessela .

V roce 1999 Ji?i Sobotka spole?n? s n?kdej?im kolegou ze studii Toma?em Lahodou realizuje projekt Ikebama. Toma? Lahoda namaloval cyklus obraz? podle svych d?tskych kreseb a Ji?i Sobotka podle t?chto dvojrozm?rnych barevnych obraz? vytvo?il bile trojrozm?rne sochy. Tema interpretace se v socha?ov? tvorb? objevuje je?t? jednou ? v ramci druhe spole?ne vystavy s Toma?em Lahodou, nazvane Senzi (2003). Ji?i Sobotka p?edstavuje v galerii Ars za doprovodu Lahodovych obraz? sochy, jejich? spole?nym tematem jsou nad?ivotn? zv?t?ene kosmeticke p?edm?ty jako nadoba s p?nou ve spreji, damska rt?nka, plastovy obal od ple?oveho kremu ?i t?loveho mleka. Tyto sochy, v jejich? nazvech figuruje sl?vko Arp, jsou inspirovany dilem Hanse Arpa , jeho? fotografie Ji?i Sobotka pomoci grafickeho softwaru digitaln? upravil a zdeformoval, aby podle nich vytvo?il trojrozm?rne modely pro sve sochy, ktere jsou jakymsi hybridem mezi objekty Hanse Arpa a pop-artovymi zv?t?eninami kosmetickych pom?cek. Fenomen interpretace podtrhuje jak ?ast samotneho jmena autora p?edloh, tak vystaveni malych model?, podle nich? Ji?i Sobotka vytvo?il sve sochy.

Vyu?iti po?ita?e jako kreativniho nastroje si Ji?i Sobotka vyzkou?el ji? d?ive, kdy teho? roku vytvo?il skupinu velkych syt? ?ervenych objekt? podivnych tvar?, ktere pod nazvem Modulato cantabile vystavil v Dom? um?ni m?sta Brna. P?edlohou jednotlivych soch kolekce se autorovi stal damsky st?evic, ktery deformuje, aby z n?j vymodeloval n?kolik tem?? abstraktnich p?edm?t?, jejich? spole?nym jmenovatelem je koketni ?ervena barva. Proces ?zp?vn?“ hrave modelace Ji?i Sobotka ostatn? nazna?uje ji? hrav? formulovanym nazvem.

Um?lc?v kladny vztah k modernim technologiim je zna?n? citelny z o dva roky star?iho projektu e-Matutinum, ktery v roce 2001 p?edstavil Ji?i Sobotka v Galerii vytvarneho um?ni v Ostrav? . Podobn? jako u n?kdej?ich automobil? i nyni je technicistni prvek zkouman jako velmi zava?ny partner ?lov?ka. Zastupcem sv?ta techniky je v?ak tentokrat po?ita?. Instalaci, kterou tvo?i dev?t po?ita?ovych my?i, ktere byly zv?t?eny do tem?? dvoumetrove velikosti, doprovazi zvukova stopa, diky ktere my?i o?ivaji a vydavaji ka?demu d?v?rn? znamy zvuk - kliknuti. ?ty?i z deviti my?i maji v sob? vestav?ne reproduktory, z nich? se do prostoru linou zvuky klikani, ktere jsou prokladany ?cvrlikanim“ a elektronickymi ?umy p?ipojovani po?ita?oveho modemu .

Samostatne vystavy (od roku 1990) [ editovat | editovat zdroj ]

1990: Kresby , Galerie ?s. spisovatele, Brno
1991: Plastiky , Galerie J. Krale, Brno
1992: Plastiky , Cheb, Galerie um?ni; Sochy, objekty, instalace , Galerie Fronta, Praha; Nast?nne a jine prace , Galerie Ambrosiana, Brno
1994: Mo?nosti reliefu (s V. Dosbabou), Galerie Dialog, Brno; Anamnesis , Galerie V. ?paly, Praha, Galerie de l'Ecole des Beaux Arts, Lorient (Francie); Sochy , Galerie Aspekt, Brno
1995: Recyklovana p?iroda (s T. Lahodou), Galerie Aspekt, Brno
1996: Recyklovana p?iroda II. (s T. Lahodou), Galerie brat?i ?pilar?, Doma?lice
1997: Perfektni stiny nav?dy , kostel Povy?eni sv. K?i?e, Moravsky Beroun; Nova krajina , Galerie u ?treit?, Sovinec
1998: Obrazy a sochy (s L. Ochrym?ukem), Muzeum, Prost?jov
1999: Ikebama (s T. Lahodou), Atrium Pra?akova palace, MG, Brno
2001: e-Matutinum , Galerie vytvarneho um?ni, Ostrava; Matutina , M?stska galerie, Plze?
2003: Sensi (s T. Lahodou), galerie Ars, Brno
2003: Modulato cantabile , D?m um?ni, Brno
2007: Pop Fiction (s T. Lahodou), galerie Ars, Brno

Kolektivni vystavy (vyb?r od roku 1990) [ editovat | editovat zdroj ]

1990: Brn?nsky okruh , Galerie mladych, Praha; Brn?nsky okruh , Orlicka galerie, repriza, Rychnov nad Kn??nou, Poriginal Galleria, Pori (Finsko)
1991: Pre?ovsky socha?sky salon , Pre?ov (Slovensko), Mezi k?ikem a meditaci , D?m um?ni m?sta Brna, Brno; Technika jako d?vod a mytus , D?m um?ni, Znojmo; Mladi morav?ti vytvarnici , D?m ?eske kultury, Bratislava, D?K Budape?? (Ma?arsko)
1992: Tvary ton? , Galerie J. Mati?ky, Litomy?l; Mo?nosti drobne plastiky , D?m um?ni, Brno; Tvary ton? , Manes, repriza, Praha
1993: Zv?t?ovani , Malovany d?m, T?ebi?; Zv?t?ovani , D?m um?ni m?sta Brna, repriza, Brno; ?eda cihla , Galerie, Klatovy; Mezinarodni socha?ske sympozium, vystava u?astnik?, Ho?ice; P?ir?stky , Galerie Sypka, Vlkov, Botanicka zahrada, Praha; P?ib?hy bez konce , Moravska galerie, Brno; P?ib?hy bez konce , Narodni galerie, Palac Kinskych, repriza, Praha
1994: P?ir?stky 2 , Galerie Sypka
1995: Opravdove obrazy , Galerie Sypka, Vlkov; Opravdove obrazy, D?m techniky, repriza, Brno
1996: Opakovane p?ib?hy , Moravska galerie, Brno; Ticho pro 12 hlas? , Moravska galerie, Brno; Ticho pro 12 hlas? , D?m u Zvonu, GHMP, Praha, Druha modra II., Brno; Opakovane p?ib?hy , Narodni galerie, ?ternbersky palac, (repriza) Praha; Opakovane p?ib?hy , Galerie Slovackeho muzea, (repriza), Uherske Hradi?t?; Novy zlinsky salon I. , Zlin; Opravdove obrazy , JNJ Galerie, repriza, Praha
1997: Druha modra III , Brno; Pardubicke valy 1997 , Vychodo?eska galerie, Pardubice; Tradition in the New , Kunsthale, Szombathely (Ma?arsko); P?ir?stky 2 , Galerie Sypka, Vlkov; Opakovane p?ib?hy , Galerie hl. mesta Bratislavy, Mirbach?v palac, Bratislava (Slovensko)
1998: Nad pom?ry , nadvo?i Pra?akova palace MG, (s D. ?ernym, J. Ronou a D. ?t?panovou.), Brno
1999: II. Novy zlinsky salon , Zlin, Tetraedon, ?eske centrum, (s V. Kokoliou, P. Kvi?alou a P. Veselym), Berlin (N?mecko)
2000: Sadra krasy , kostel Povy?eni sv. K?i?e, Olomouc; Melancholie , Moravska galerie, Brno
2001: Setkani aneb Sadra krasy , Galerie antickeho um?ni, Hostinne; Socha?ske kresby , Cash Reform, Praha
2003: Socha a objekt VIII , prezidentska zahrada, Galeria Michalsky dvor, Bratislava (Slovensko)
2004: V rytmu letu b?lask? , Galeria Z, Bratislava (Slovensko); Zp?itomn?ni III. , Porta Coeli, Dolni Kounice
2006: 15 let TT Klubu , MMB, ?pilberk, Brno

Symposia, workshopy, studijni pobyty [ editovat | editovat zdroj ]

1983: Pracovni setkani 83, P?edni Kopanina, Praha
1983: I. Brn?nsky plener, Brno
1985: International Sculpture Symposium, Leipzig, (N?mecko)
1989: International Sculpture Symposium, Arandjelovac (Jugoslavie)
1993: Mezinarodni socha?ske symposium, Ho?ice
1994: Workshop Belle-Ile, Ecole des Beaux Arts, Lorient, (Francie)
1996: Kent Institute of Art and Design, Suffolk College ? The School of Art and Design, (Velska Britanie); Dublin National College of Art and Design, (Irsko)
1998: II. Brn?nsky plener, Brno
1999: Dilna 99, Mikulov
2000: Europa-Symposium Kaisersteinbruch , 2000 (Austria)
2005: Dilna 05, Mikulov

Scena?e, architektonicka ?e?eni a instalace vystav [ editovat | editovat zdroj ]

1993: P?ib?hy bez konce ? libreto (s K. Chamonikolou), instalace vystavy
1993: P?ib?hy bez konce, repriza palac Kinskych, NG v Praze
1996: Vystava Favu, aula rektoratu VUT, Brno ? libreto a navrh instalace
1996: Opakovane p?ib?hy, MG v Brn? ? spoluprace na libretu (s K. Chamonikolou), instalace vystavy
1996: Opakovane p?ib?hy, repriza, Narodni Galerie v Praze, ?ternbersky palac
1997: Opakovane p?ib?hy, repriza, Galerie Slovackeho muzea, Uherske hradi?t?; Opakovane p?ib?hy, repriza, Galerie hl. m?sta Bratislavy, Mirbach?v palac, Bratislava (Slovensko)
1997: Tradition in the new, Kunsthale Szobathely (Ma?arsko) ? instalace vystavy
1998: Libovolne rozpolo?eni, atrium Pra?akova palace MG v Brn? ? libreto, instalace t?i vystav student? a absolvent? FaVU
1998: Libovolne rozpolo?eni II, repriza v ramci projektu M?uuzeum, kla?ter Louka, Znojmo
1999: Otvory I., Nadvo?i Pra?akova palace MG ? libreto (s K. Chamonikolou), instalace
1999: Od soumraku do usvitu, atrium Pra?akova palace MG v Brn? - libreto (s H. Petlachovou), instalace vystavy
2000: Melancholie, Mistodr?itelsky palac, MG v Brn? ? libreto (s K. Chamonikolou) a navrh instalace (s T. Rusinem)
2001: Misto ?inu, Um?leckopr?myslove muzeum, MG v Brn? ? libreto a instalace (s K. Chamonikolou a T. Lahodou)

Zastoupeni ve sbirkach [ editovat | editovat zdroj ]

Moravska galerie v Brn?
Muzeum m?sta Brna
Socha?sky park Roberta Kocha, Leipzig (N?mecko)
Stala expozice MVS, zamek Mikulov
socha?sky park Arandjelovac (Srbsko)
sbirka Komer?ni banky, Brno, Blansko

Dilo [ editovat | editovat zdroj ]

Sochy a instalace [ editovat | editovat zdroj ]

Auta ? Karoserie (1984), Modre auto (1984), Jezdec 1 (1987), Jezdec 2 (1987), ?idi? (1987), Spici auto (1990), Arcadia (1992), Karoserie (1993), 4 karoserie 1993)
Tuby ? Anamnesis (1994), Double (2002), Kle?ici (2002), Duch (2002), Madona (2002), Z tuby (2005)
Recyklovana p?iroda ? Lesik (1996), Zati?i (1996), Lusk (1997), Ohryzkovnik (1998), Hermafrodit (1999), Mila?ek (2000), Tan?ici (2005), Lezec (2005) a dal?i
Ikebama ? Kytice (1999), ostatni objekty bez nazvu (1999)
E-matutinum ? Instalace deviti objekt? (9 po?ita?ovych my?i, z toho 4 ozvu?ene) bez nazvu (2001)
Senzi ? Rouge vosk (1997), Double (1999), Dv? Rouge (2002), Arp aftershave (2003), Rouge, Lorealarp (2003), Arp shave (2003) a dal?i
Modulato cantabile ? P?t objekt? bez nazvu (2003)
Cifry ? New (2004), Plamp (2004), End (2005), Otaznik (2005), Nula, te?ka, ?arka (2006), Now (2006), Nic (2006), Cifry (2006) a dal?i
Ostatni ? Kanouci pohar (1990), ?ena-lahev (1990), Tuba a p?t p?edm?t? (1991), Krabice na sny (1992), Eros a Thanatos (1992), Hnizda (1992), Osm (1993), P?ib?hy (2003) a dal?i

Dila ve ve?ejnem prostoru [ editovat | editovat zdroj ]

Desky ob?tem udalosti roku 68-69 (1991) ? 4 kusy na r?znych mistech v Brn?
Pam?tni deska Dr. A. Kroupy (2000) ? D?m um?ni m?sta Brna
Ohryzkovnik (1998) ? Brn?nska p?ehrada
Pamatnik ob?tem valek (2005) ? ?at?any u Brna
Socha Jana Skacela (2016) ? Brno

Sochu Jana Skacela vytvo?il Ji?i Sobotka z trubek v roce 2016 v ramci projektu Sochy pro Brno
Jan Skacel z boku
Jan Skacel ?ikmo z boku
Jan Skacel ?ikmo zezadu
Jan Skacel socha zezadu