Jez je za?izeni na vodnim toku na zp?sob hraze , p?es ktere p?epada zvednuta voda. ^[1] Toto vodni dilo slou?i k vzedmuti hladiny vody (vytvo?eni zdr?e) na vodnim toku a v?t?inou umo??uje odebrat ?ast toku mimo hlavni ?e?i?t? do nahonu . Slou?i k tomu, aby se spad vody vyu?il pro vyrobu energie ( vodni mlyn , vodni pila , vodni elektrarna aj.), p?ipadn? se buduje kv?li regulaci vodniho toku (ochrana proti povodnim, zvy?eni splavnosti, sni?eni eroze zpomalenim toku). ^[2]

Konstrukce jezu [ editovat | editovat zdroj ]

Jez rozd?luje vodni tok na horni a spodni vodu. Horni vodu tvo?i jezova zdr?, dolni vodu podjezi. Pokud je vy?ka hladiny spodni vody nad urovni jezu, nazyva se pono?eny jez. N?ktere jezy se pono?uji p?i povodnich. ?ast jezu, ktera zadr?uje vodu, se nazyva stavidlo . ^{[ zdroj?? ]} Stavidlo m??e byt pevne nebo pohyblive. Jednotlive ?asti pohybliveho stavidla, jimi? se reguluje mohutnost pr?toku, se jmenuji slupice . ^[2] Horni hrana jezu se nazyva koruna jezu, svisla ?i ?ikma plocha za korunou jezu se nazyva p?elivna plocha. ^[3]

Sou?asti konstrukce jezu je i podjezi, co? je uprava toku pod jezem, ktera ma zamezit vymilani ?i?niho dna. Sklada se z vyva?i?t? a zajezi . Vyva?i?t? je prohlube?, ktera ma zbrzdit padajici vodu. Zajezi je prah nebo soustava prah?, ktere zbrz?uji vodu tekouci u dna (ktera pod jezem te?e rychleji ne? voda u hladiny). ^[2] Jez take vyrazn? ovliv?uje podobu vodniho toku na horni vod?, kde zp?sobuje zaplaveni a sni?uje una?eci silu toku (vznik naplavenin).

Obvykla vy?ka jezu se pohybuje od neceleho jednoho metru a? po p?ibli?n? 3 metry. ^{[ zdroj? ]} Jez m??e byt konstruovan bu? tak, ?e voda z hrany (koruny) jezu p?epadava svisle (kolmy jez), nebo m??e ?ast vy?ky stekat po ?ikme p?elivne plo?e (?ikmy jez), p?ipadn? parabolicke, kombinovane ?i specialni. ^[3] Propust obvykle miva jiny tvar a sklon p?elivne plochy ne? vlastni jez. ^[3]

Jezy maji r?zny uhel v??i sm?ru toku. U men?ich vodnich tok? se buduji jezy p?ime, ktere jsou konstruk?n? nejjednodu??i. Jinou mo?nosti jsou jezy ?ikme, ktere maji v?t?i plochu a tudi? udr?i i v?t?i mno?stvi vody, av?ak sm??uji vodni proud proti b?ehu, ktery se tak podemila. Jezy zalomene nebo obloukove (oblouk je vyduty po proudu vody) naopak svad?ji proud vody do st?edu ?e?i?t? a minimalizuji tak podemilani b?eh?. Kv?li v?t?i stalosti hladiny nad jezem je vyhodne, aby koruna jezu byla co nejdel?i (tj. jez co nej?ir?i). Z tohoto d?vodu byva koryto toku n?kdy v mist? jezu roz?i?en nebo byva jez situovan na?ikmo, n?kdy a? tem?? podeln?. ^[4]

N?ktere jezy nep?ehrazuji cele ?e?i?t?, otvor v jezu se nazyva propust (slangov? ?lajsna). Propust umo??uje ve sm?ru toku plavbu men?ich plavidel (v minulosti p?edev?im vor? , dnes sportovnich plavidel a ?lun?), m??e te? slou?it jako rybi p?echod nebo pr?chod pro odnos naplavenin , p?ipadn? v ni m??e byt umist?no stavidlo pro regulaci vy?ky vodni hladiny, resp. slou?ici jako jalovy odpad. N?ktere propusti maji na dn? betonove, ?elezne nebo pry?ove prahy, ktere slou?i jako retardery (zpomalova?e) proudici vody ?i k jejimu provzdu?n?ni. Specialnimi druhy propusti jsou plavebni komory a sportovni slalomove kanaly . Pili?e, ktere ohrani?uji propust nebo jezova pole, se slangov? nazyvaji kozy. ^[3]

Jez m??e slou?it k vzedmuti vodni hladiny a zpomaleni toku. Vzedmutou horni vodu lze n?kdy vyu?it k plavb? ?i rekreaci. Typicky v?ak u?elem vystavby jez? byva vytvo?eni vy?koveho rozdilu hladin za u?elem napajeni nahonu , ktery odvadi vodu mimo hlavni ?e?i?t?, k jednomu ?i vice deriva?nim vodnim dil?m, a pak ji jak odpadni kanal vraci zp?t do hlavniho ?e?i?t?. V n?kterych p?ipadech m??e byt strojovna umist?na p?imo v hlavnim ?e?i?ti jako jedno z jezovych poli, zpravidla krajni. Na za?atku nahonu byvaji umist?ny hrube ?esle a stavidlo.

Jez m??e byt vyroben ze d?eva , betonu , kamene , ?elezobetonu , gumy .

Podle funkce, konstrukce a zp?sobu ovladani se jezy rozli?uji na: ^[4]

• jezy pevne s nem?nnou vy?kou (splavy). Drobny pevny jez ?i hrazka, ktere neslou?i k energetickym u?el?m, ale pouze k redukci dravosti vody, se nazyvaji stupe?. ^[3]
• jezy pohyblive
  • jezy valcove
  • jezy segmentove
  • jezy hradlove
  • jezy vakove: pevny jez nastaveny na korun? gumotextilnim vakem, ktery je vypln?n vodou. Mno?stvim vypl?ove vody lze regulovat vy?ku jezu. P?i povodni vak tlakem vody samovoln? splaskne a umo?ni tak v?t?i pr?tok.
  • nastavne desky na korun?
  • tyrolske jezy (kombinace vzdouvaciho za?izeni a samo?isticich ?esli)

Nazvy [ editovat | editovat zdroj ]

Praslovansky p?edch?dce slova jez (j?zъ > jazъ) ozna?oval plot z kolik? propleteny proutim, jim? ryba?i p?ehrazovali ?eku, aby zadr?eli ryby, a postupn? se tento nazev p?enesl i na jezy trvalej?i, zpevn?ne kamenim. ^[1]

Pro n?ktere jezy se pou?iva vyraz splav . Slovnik spisovne ?e?tiny i Slovnik spisovneho jazyka ?eskeho charakterizuji splav jako pevny jez na vodnim toku, druhym vyznamem je proud vody spadajici p?es toto za?izeni. ^[5] Podle autor? ?eskeho jazykoveho atlasu semanticke rozli?eni slov jez a splav v ?echach spo?iva v tom, ?e pojmenovani splav se zde vyu?iva pro ozna?eni za?izeni na potoce, v rybniku atp. Auto?i sledovali na?e?ni rozdily v tom, jakymi slovy se nazyva v r?znych oblastech jez na ?ece (k typu jezu p?itom v?bec nep?ihli?eli). V severovychodo?eskem na?e?i, tem?? na cele Morav? a ve vychodnim Slezsku se podle dialektologickeho vyzkumu pro jezy ?ast?ji pou?iva vyraz splav , v chodskem na?e?i v hlaskoslovne variant? splav .

Dale se ve vychodomoravskych a zapadoslezskych na?e?ich a rozptylen? i na st?edni Morav? pro jez vyskytuje ozna?eni stav (sporadicky i v podob? zastava ), Slovo stav v?ak v ?asti slezskych na?e?i, stejn? jako v pol?tin? a dolnolu?i?tin?, ozna?uje rybnik . Zdrobn?lina stavek tem?? na cele Morav? ozna?uje d?tskou stavbu po de?ti. ^[1]

Jako synonymum slov jez, splav a stav byva uvad?no i slovo ha? ?i hat? ^[4] ?esky jazykovy atlas jej ve vyznamu jezu na ?ece zaznamenal na Jablunkovsku. ^[1] Toto slovo v?ak v jinych oblastech ?ast?ji znamena zpevn?ni cest v ba?inate oblasti. Slovnik spisovneho jazyka ?eskeho pod slovem ha? rozumi svazky prouti u?ivane k zpev?ovani p?dy, nap?iklad svah? ?i b?eh?, Slovnik slovenskeho jazyka ?hraz, oby?ejn? z prouti“, ale take jej zmi?uje jako kni?ni a zastaraly vyraz pro jez. Praslovansky p?edch?dce slova ha? (gatь) ozna?oval cestu z prouti nebo v?tvi p?es mo?alovitou, nepevnou p?du. ^[1]

Jezy a vodni turistika [ editovat | editovat zdroj ]

Jezy jsou vyznamne i pro vodni turistiku . Jez nad sebou zadr?uje vodu, v p?ipad? ni?innych ?ek se sklonem kolem jednoho promile i n?kolik kilometr? p?ed jezem. Plavba se tak stava men? atraktivni. Naproti tomu sji?d?ni jez? a propusti pat?i k hlavnim vodackym za?itk?m. Sjizdnost jezu siln? zavisi na vodnim stavu, typu jezu, plavidlu a zku?enosti vodaka. Za nizkeho stavu p?es hranu jezu nete?e dostatek vody, naopak za velmi vysokeho stavu m??e byt jez nebezpe?ny. ^[6] Provalene jezy obvykle nebezpe?ne nebyvaji, nebo? proud vody tvo?i jazyk a voda rychle odteka. Naproti tomu jezy, pod nimi? se za vysokeho stavu vody tvo?i valec , jsou smrteln? nebezpe?ne, nebo? voda se horem vraci zp?t k jezu a vodak z vyva?i?t? pod jezem nem??e uniknout.

?ada jez? m??e byt ve ?patnem technickem stavu. T?leso jezu nebo propust mohou byt v p?edev?im d?sledku povodni naru?ene nebo provalene. Jedna se p?edev?im o jezy, ktere ztratily po zaniku mlyna sv?j p?vodni u?el. Setkame se i se zbytky jez?.

Pro vodaky nebezpe?ne jezy byvaji ozna?eny v kilometra?i ?eky. N?kdy je na n? v?as upozorn?no vystra?nymi zna?kami.

?Pro plavidla je nebezpe?ny ka?dy jez, jeho? vyvarova linie je vzdalen?j?i, ne? je delka poloviny lod? (proud, ktery by m?l lo? vytahnout, by p?sobil na p?ili? kratkou ?ast lod?, v?t?i ?ast lod? by naopak strhla vracejici se voda do valce). Varovnym znamenim je vyva?i?t?, pod kterym voda mizi upln? ti?e bez hukotu, zp?n?na voda ve vyva?i?ti zna?i silny spodni proud, nebezpe?ne je, kdy? se za p?epadem netvo?i ?adne vlny. Pokud ve vyva?i?ti rotuje spousta v?tvi, klad nebo PET lahvi, znamena to, ?e valec a jeho spodni proud je velmi silny.“ ^[7]

Za nebezpe?ny je nutne pova?ovat ka?dy jez, jeho? umist?ni a okoli neumo??uje pomoc z b?ehu. I nizke stupn? (vysoke kolem 0,5 m) mohou byt ?ivotu nebezpe?ne, d?le?ite je to, co se d?je pod p?epadem.

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Jezy v ?esku
• Zdymadlo
• P?ehrada
• Hraz

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu jez na Wikimedia Commons
• Slovnikove heslo jez ve Wikislovniku
• Viktor Laika z Olomoucka: Jez (vzdouvaci za?izeni) , Abeceda malych vodnich pohon?
• Viktor Laika z Olomoucka: Jezove vodni dilo , Abeceda malych vodnich pohon?
• -Ros?ak-: Nebezpe?ne jezy v ?R, Hydro ? vodacky magazin, 6. 6. 2006, p?vodni adresa , webarchive.org
• Nebezpe?ne jezy , , ?SK sekce VT, Raft.cz a Vodacka ?kola zachrany