Jen Si-?an ??山
Narozeni	8. srpna 1883 Dingxiang County
Umrti	22. ?ervence 1960 (ve v?ku 76 let) nebo 23. kv?tna 1960 (ve v?ku 76 let) Tchaj-pej
Misto poh?beni	Yangmingshan National Park
Alma mater	Akademie japonske cisa?ske armady
Povolani	vojensky velitel, politik
Znam jako	neomezeny vladce provincie ?an-si
Ocen?ni	?ad modre oblohy a bileho slunce
Politicka strana	Kuomintang
Funkce	P?edseda vlady ?inske republiky (1949?1950)
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Jen Si-?an (Yan Xishan) (zjednodu?ene znaky:??山, tradi?ni znaky: 閻錫山, pchin-jin: Yan Xish?n) ( 8. listopadu 1883 ? 22. ?ervence 1960 ) byl ?insky vojensky general, ktery byl ?lenem vlady ?inske republiky. V letech 1911 a? 1949 byl neomezeny vladce provincie ?an-si . ^[1]

Mladi [ editovat | editovat zdroj ]

Jen Si-?an se narodil ve vesnici Che-pien nedaleko provin?niho m?sta Tchaj-juan , kde se mu dostalo i klasicke vzd?lani ve vesnicke ?kole. Jeho otec byl banke?em. Banke?i a obchodnici byli i ostatni ?lenove jeho rodiny u? po n?kolik generaci, proto i on byl veden k tomuto povolani a zau?oval se v otcov? bance. Ta ale v d?sledku hospoda?ske krize zkrachovala a tak byl donucen opustit domov. P?ihlasil se na bezplatnou ?kolu, kterou podporovala vlada v Tchaj-juanu. Jeho studia dale pokra?ovala na vojenske ?kole v Japonsku s podporou vladniho stipendia, kterou dokon?il v roce 1909. V teto dob? u? za?al sm??ovat do politiky. ^[2] V roce 1905 se p?ipojil k revolu?ni odbojove ?inske alianci , ktera byla zalo?ena v Tokiu a jejim? politickym v?dcem byl Sunjatsen . Tato aliance byla prvni formou budouci politicke strany Kuomintang a kladla si za cil osvobodit ?inu, co? znamenalo zbavit se dynastie ?ching a nastolit v ?in? republiku. ^[3] Pote, co se v roce 1909 vratil dom?, stal se plukovnikem nove armady v ?an-si.

Kariera v rane republice [ editovat | editovat zdroj ]

Konflikt s Yuan Shikai

V roce 1911 Yan doufal, ?e spoji sve sily s dal?im vyznamnym revoluciona?em ze ?an-si, Wu Luzhenem, aby podkopali kontrolu Juan ?ikaie nad severni ?inou, ale plany byly p?eru?eny pote, co byl Wu zavra?d?n.[4] Yan byl svymi druhy zvolen vojenskym guvernerem, ale nedokazal zabranit nasledne invazi vojsk Juan ?ikaie, ktera v roce 1913 obsadila v?t?inu uzemi ?an-si. B?hem Juanovy invaze Yan p?e?il jen diky tomu, ?e se stahl na sever a spojil se se sp?atelenou povstaleckou skupinou v sousedni provincii ?en-si. Tim, ?e se Yan vyhnul rozhodujici vojenske konfrontaci s Yuanem, si zachoval vlastni mocenskou zakladnu. A?koli se p?atelil se Sun Yat-senem, Yan ho v roce 1913 v "druhe revoluci" nepodpo?il a misto toho se vmisil do Juanovy p?izn?, ktery mu umo?nil vratit se jako vojensky guverner ?an-si a velet armad?, kterou tehdy obsadili Juanovi vlastni p?isluhova?i. [5] V roce 1917, kratce po smrti Yuan Shikaie, Yan upevnil svou kontrolu nad Shanxi a vladl zde bez jakychkoli namitek. 6] Po Yuanov? smrti v roce 1916 se ?ina propadla do obdobi warlordismu. Odhodlani ?an-si vzdorovat mand?uske nadvlad? vedlo Juana k p?esv?d?eni, ?e pouze zru?eni dynastie ?ching m??e ?in? p?inest mir a ukon?it ob?anskou valku. Neschopnost Juanu vzdorovat vojenske nadvlad? v severni ?in? byla faktorem, ktery p?isp?l k Sun Yat-senovu rozhodnuti neusilovat osobn? o prezidentstvi ?inske republiky, ktera vznikla po zaniku dynastie Qing. Prokazana marnost odporu proti Juanov? vojenske nadvlad? musela zp?sobit, ?e se Sunovi zdalo d?le?it?j?i zapojit Juana do procesu ?izeni republiky a dohodnout se se svym (potencialnim) nep?itelem.

Usili o modernizaci Shanxi

V roce 1911 bylo ?an-si jednou z nejchud?ich provincii ?iny. Yan v??il, ?e pokud nemodernizuje a neo?ivi ekonomiku a infrastrukturu ?an-si, nebude schopen zabranit tomu, aby ?an-si ovladli konkuren?ni vojev?dci.[8] Vojenska pora?ka v roce 1919 zp?sobena konkuren?nim vojev?dcem p?esv?d?ila Yana, ?e ?an-si neni dostate?n? rozvinute, aby mohlo sout??it o hegemonii s ostatnimi vojev?dci, a vyhnul se nasilne celostatni politice te doby tim, ?e v ?an-si prosadil politiku neutrality, aby svou provincii osvobodil od ob?anskych valek. Misto u?asti v probihajicich ob?anskych valkach se Yan v?noval tem?? vyhradn? modernizaci ?an-si a rozvoji jeho zdroj?. Usp?chy jeho reforem sta?ily k tomu, aby byl cizinci nazyvan "vzorovym guvernerem" a ?an-si "vzorovou provincii".

V roce 1918 vypukla v severnim ?an-si epidemie dym?joveho moru, ktera trvala dva m?sice a zabila 2664 lidi. Yan se s epidemii vypo?adal tak, ?e svym u?ednik?m vydal pokyny o moderni teorii zarodk? a zvladani moru. Yan pou?il lidi, ?e mor zp?sobuji drobne zarodky, ktere se vdechuji do plic, ?e nemoc je nevyle?itelna a ?e jedinym zp?sobem, jak zabranit ?i?eni nemoci, je fyzicka izolace naka?enych. Na?idil svym u?ednik?m, aby od sebe dr?eli naka?ene ?leny rodiny, sousedy nebo dokonce cele naka?ene komunity, a to v p?ipad? pot?eby i pod pohr??kou policejni sily. Yanova propagace teorie zarodk? a jeho prosazovani fyzicke izolace ke sni?eni u?inku epidemii nebyly mistnim obyvatelstvem zcela p?ijaty a v n?kterych oblastech se mistni lide t?mto opat?enim branili.

Yanovo odhodlani modernizovat ?an-si bylo ?aste?n? inspirovano jeho kontakty se zahrani?nimi leka?i a personalem, kte?i p?ijeli do ?an-si v roce 1918, aby mu pomohli potla?it epidemii. Byl ohromen horlivosti, talentem a modernim pohledem personalu a nasledn? p?izniv? srovnaval cizince se svymi vlastnimi konzervativnimi a obecn? apatickymi u?edniky. Rozhovory s dal?imi slavnymi reformatory, v?etn? Johna Deweyho, Hu Shiha a Yanova blizkeho p?itele H. H. Kunga, posilily jeho odhodlani westernizovat Shanxi

Yan se pokusil modernizovat stav mediciny v ?in? tim, ?e v roce 1921 zalo?il Vyzkumnou spole?nost pro rozvoj ?inske mediciny se sidlem v Tchaj-juanu. ?kola, ktera byla v te dob? v ?in? velmi neobvykla, m?la ?ty?lety u?ebni plan a zahrnovala kurzy ?inske i zapadni mediciny. Jeji kurzy se vyu?ovaly v angli?tin?, n?m?in? a japon?tin?. Hlavnimi dovednostmi, ktere si m?li leka?i vy?koleni ve ?kole osvojit, byly standardizovany system diagnostiky, hygienicke v?dy v?etn? bakteriologie, chirurgicke dovednosti v?etn? porodnictvi a pou?ivani diagnostickych nastroj?. Yan doufal, ?e jeho podpora ?koly nakonec povede ke zvy?eni p?ijm? z domaciho i mezinarodniho obchodu s ?inskymi leky, ke zlep?eni ve?ejneho zdravi a ke zlep?eni ve?ejneho vzd?lavani. Yan?v zajem o to, aby takova ?kola p?sobila v ?an-si, se zrodil po t?im?si?nim pobytu v zapadni nemocnici v Japonsku, kde na n?j poprve zap?sobilo, kdy? vid?l moderni leka?ske vybaveni v?etn? rentgen? a mikroskop?.

Yan po celou dobu sve vlady pokra?oval v propagaci tradice ?inske mediciny, ktera se opirala o poznatky zapadni leka?ske v?dy, ale v?t?ina vyuky a publikaci, ktere leka?ska ?kola vydavala, se omezovala na oblast kolem Tchaj-juanu. Do roku 1949 se ve m?st? nachazely t?i ze sedmi statem spravovanych nemocnic. V roce 1934 provincie vypracovala desetilety plan, ktery p?edpokladal zam?stnani hygienika v ka?de vesnici, ale p?ichod druhe sv?tove valky a nasledna ob?anska valka znemo?nily tyto plany uskute?nit.

Obdobi severnich militarist? (1916?1928) [ editovat | editovat zdroj ]

Po smrti Juan ?’-kchaje v roce 1916 do?lo k oslabeni centralni vlady v Pekingu . Nasledujici dob?, ktera byla ukon?ena a? Severnim pochodem probihajicim v letech 1927?1928, se p?ezdiva era severnich militarist?. Do teto doby pracoval jako guverner, ale v roce 1917 se stal neomezenym vladcem provincie ?an-si. ^[1] V roce 1919, kdy jeho armada zaznamenala pora?ku v provincii Chu-nan , si uv?domil, ?e nem??e konkurovat ostatnim militarist?m vojenskou silou. Na zaklad? toho se rozhodl vice ne? na val?eni s ostatnimi generaly zam??it se na modernizaci a rozvoj sve provincie. Reformy, ktere aplikoval, mu zajistily uznani a ?an-si zase pov?st “modelove provincie”. ^[4] Aby zajistil prosperitu jim ovladanemu uzemi, spol?oval se s ostatnimi militaristy tak, aby skon?il v?dy na vit?zne stran?. V roce 1920 se p?ipojil ke spole?enstvi organizovanem Wu Pchej-fu proti an-chuejske klice , a?koliv byl p?edtim jejim spojencem. Tento zp?sob balancovani mezi ostatnimi militaristy mu zajistil pom?rn? mirumilovne obdobi pro provincii ?an-si. P?i severnim pochodu v roce 1927 se jeho jednotky p?ipojily k jednotkam Narodni revolu?ni armady (NRA), ?im? se stal velitelem revolu?nich vojsk na severu. O rok pozd?ji jeho jednotky u? okupovaly Peking a dopomohly tak ?ankaj?kovi a NRA dosahnout vit?zstvi a ukon?eni doby vlady severnich militarist?. Toto spojenectvi s Kuomintangem ale netrvalo dlouho, proto?e je?t? v tomte? roce se p?ipojil k Feng ju-siangovi a spole?n? vedli neusp??nou valku proti ?ankaj?kovi. V roce 1930 utekl do Mand?uska . ^[5]

Druha ?insko-japonska valka [ editovat | editovat zdroj ]

Jeho vyho?t?ni nem?lo dlouhe trvani. U? v roce 1931, po Mand?uskem incidentu, se vratil se svolenim ?ankaj?ka zp?t do ?an-si. V te dob? zapo?al desetilety rozvojovy plan ekonomickych reforem. St?edobodem tohoto planu byla vystavba ?eleznice , ktera m?la vest v ramci provincie ?an-si z Ta-tchungu do Pchu-?ou. Jeji usp??na vystavba probihala v letech 1933?1935. ^[6] V obdobi do po?atku druhe ?insko-japonske valky byla situace v ?an-si nestala. Obaval se, ?e ho ?ankaj?ek bude ochoten ob?tovat Japonc?m v ramci jeho smi?live politiky a navic se musel zabyvat konflikty s Komunistickou stranou ?iny . Ta v roce 1936 p?ekro?ila ?lutou ?eku a vstoupila do jeho provincie, kterou vyu?ila pro sve zasobovani. Pote, co se komunisticka vojska nakonec stahla, vybudoval opevn?ni podel ?lute ?eky pro ochranu provincie a popravil stovky lidi podez?elych ze spoluprace s komunisty. ^[7]

V tem?e roce dosahl velkeho usp?chu a popularity, kdy? jeho jednotky odrazily utok armady kni?ete Dem?igdonrova z vnit?niho Mongolska , ktera byla podporovana a vyzbrojena Japonci. Navic tim dokazal, ?e japonske jednotky jsou porazitelne. ^[8] Od roku 1937, kdy se naplno rozho?el konflikt druhe ?insko-japonske valky, se aktivn? u?astnil boj? proti Japonc?m. Jedna z nejznam?j?ich bitev prob?hla v horskem pr?smyku Pching-sing-kuan v roce 1937, kde Japonci utr?ili drtivou pora?ku. Jeho usp?chy b?hem tohoto obdobi ocenil i Mao Ce-tung , nehled? na to jake spory mezi sebou m?li. ^[9]

Odchod na Tchaj-wan a umrti [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1945 Japonsko kapitulovalo a tim byla ukon?ena jak druha sv?tova valka , tak i druha ?insko-japonska valka. Kdy? byla hrozba vn?j?iho nep?itele za?ehnana, znovu se rozho?el spor mezi komunistickou stranu, vedenou Mao Ce-tungem, a nacionalistickou stranou, vedenou ?ankaj?kem. V teto ob?anske valce sehral d?le?itou roli, proto?e byl na stran? nacionalist? a stale m?l pod kontrolou provincii ?an-si. V roce 1948 se poda?ilo komunistickym vojsk?m dobyt hlavni m?sto provincie ?an-si, Tchaj-juan a tak musel uprchnout na jih ?iny. ^[10] Nakonec po prohrane ob?anske valce v roce 1949 odjel s ostatnimi uprchliky na Tchaj-wan , kde a? do sve smrti zastaval n?kolik politickych funkci. Zem?el v roce 1960 ve svych 77 letech. ^[11]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Jen Si-?an na Wikimedia Commons