Jelgava
(
vyslovnost
, star?i nazvy jsou take
n?mecky
Mitau
,
loty?sky
dne?nim pravopisem
M?tava
,
rusky
Митава (Mitava)
,
polsky
Mitawa
,
litevsky
Mintauja
) je m?sto ve st?ednim
Loty?sku
, 41 km jihozapadn? od
Rigy
, na b?ezich ?eky
Lielupe
, p?vodn? s centrem na b?ehu levem. Na za?atku roku
2021
?ilo ve m?st?
p?ibli?n? 55 tisic
[2]
obyvatel, je tak ?tvrtym nejv?t?im m?stem Loty?ska a nejv?t?im m?stem historicke provincie
Zemgale
.
M?sto bylo hlavnim m?stem
Kuronskeho a zemgalskeho vevodstvi
a po jeho p?ipojeni k
Ruskemu imperiu
sidlem
Kuronske gubernie
. B?hem
druhe sv?tove valky
bylo zni?eno asi 90 % m?sta - historicke centrum, ve?ejne budovy i ?elezni?ni si?.
V sou?asnosti je Jelgava turisticky atraktivnim m?stem; vedle n?kolika kostel? je nejv?t?i pamatkou
pozdn? barokni zamek
postaveny
Bartolomeo Rastrellim
pro vevodu
Ernesta Jana Birona
jako rezidence kuronskych vevod?. Dnes zde sidli zem?d?lska univerzita.
Livonci
se za?ali usazovat v oblasti mezi ?ekami
Lielupe
a Driksa v 10. stoleti. V ?ele s jejich velitelem Konradem z Mandernu postavili k?i?aci
Livonskeho ?adu
1265/66 hrad Mitau (Jelgava) na existujici opevn?ni ostrova (Pilssala). M?sto ziskalo vyznam jako obranne opevn?ni proti Litvan?m, kterym se v roce 1345 poda?ilo Jelgavu vydrancovat.
Po poslednim rozpu?t?ni Livonskeho ?adu b?hem
Livonske valky
v roce 1561 se Jelgava stala sou?asti kuronskeho vevodstvi, ktere se stalo vazalskym uzemim polsko-litevske unie.
V roce 1573 ziskala Jelgava m?stska prava. V roce 1578 se stala hlavnim m?stem sjednoceneho
Kuronskeho a zemgalskeho vevodstvi.
To bylo rozd?leno v roce 1596 a vevoda Friedrich Kettler ze Semgallenu se v Jelgav? usidlil. V roce 1617 bylo m?sto op?t hlavnim m?stem sjednoceneho vevodstvi. B?hem opakovanych valek mezi Polskem a Litvou byla Jelgava n?kolikrat oblehana. P?esto se m?sto stalo centrem obchodu a ?emesel. Vzhledem k tomu, ?e sousede vevodstvi zesilili, rusky vliv na m?sto i na vevodstvi stoupal.
P?edposledni kuronsky vevoda,
Ernst Johann von Biron
, Jelgavu kulturn? pozvedl. Nechal postavit vevodsky
zamek
a otev?el prvni ve?ejnou knihovnu ve m?st?. Rovn?? podporoval konani divadelnich p?edstaveni u sveho dvora. V roce 1775 zde posledni kuronsky vevoda
Petr Biron
zalo?il univerzitu
Academia Petrina
, ktera se stala centrem vzd?lanosti a kultury v zemi.
Po vypuknuti francouzske revoluce v roce 1789 po?adovali ob?ane Jelgavy dal?i prava. V roce 1795 bylo m?sto p?ipojeno k ruske ?i?i spole?n? s celym Kuronskem v pr?b?hu d?leni Polska a nyni se nazyvalo rusky Mitava. Akademie Petrina byla v roce 1806 p?em?n?na na st?edni ?kolu, proto?e 1802 znovu zalo?ena
cisa?ska univerzita v Dorpatu (Tartu)
m?la byt jedinou statni univerzitou pro t?i pobaltske staty.
Hrab?ti z Provence a pozd?ji krali Francie,
Ludviku XVIII.
, slou?il jelgavsky palac od roku 1798 do roku 1801 a od roku 1804 do roku 1807 jako sidlo vlady.
V roce 1799 se zde o?enil s
Marii Terezii Charlottou
, nazvanou ?Madame Royale“ (dcera
Ludvika XVI.
a
Marie Antoinetty
), jeji bratranec Louis-Antoine de Bourbon, vevoda z Angouleme.
B?hem ta?eni Napoleona do Ruska v roce 1812 byla Jelgava od ?ervence a? do prosince sidlem velitele pruskych vojsk, generala Ludwiga von Wartenburga Yorcka, sp?izn?neho s Napoleonem.
Dal?i rozkv?t m?sta nastal po p?ipojeni k ?elezni?ni siti v roce 1868.