Jeho?ua Bar-Hillel

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Jeho?ua Bar-Hillel
Narozeni 8. za?i 1915
Vide?
Umrti 25. za?i 1975 (ve v?ku 60 let)
Jeruzalem
Misto poh?beni Har ha-Menuchot
Alma mater Hebrejska univerzita v Jeruzalem?
Povolani matematik , jazykov?dec, filozof a pedagog
Zam?stnavatel Hebrejska univerzita v Jeruzalem?
D?ti Maya Bar-Hillel
P?ibuzni Gili Bar-Hillel (vnu?ka)
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .
Chybi svobodny obrazek .

Jeho?ua Bar-Hillel , hebrejsky ????? ??-??? ‎ ( 9. srpna 1915 Vide? , Rakousko-Uhersko ? 25. za?i 1975 Jeruzalem , Izrael ) byl izraelsky filosof , matematik a lingvista , nejvice znamy pro sve pr?kopnicke dilo ve strojovem p?ekladu a formalni lingvistice.

Biografie [ editovat | editovat zdroj ]

Narodil se jako Oscar Westreich ve Vidni, vyr?stal v Berlin? . V roce 1933 emigroval do Palestiny s mlade?nickym hnutim Bnej Akiva , a na kratkou dobu se p?ipojil ke kibucu Tirat Cvi . Po te se usadil v Jeruzalem? a o?enil se s ?ulamit. B?hem druhe sv?tove valky slou?il v ?idovske brigad? britske armady . Bojoval rovn?? s Haganou , b?hem Prvni arabsko-izraelske valky (tj. v Izraeli: Valky za nezavislost) p?i?el o oko.

Doktorat filozofie (PhD.) ziskal na Hebrejske univerzit? v Jeruzalem? , kde studoval take matematiku u Abrahama Fraenkela, s nim? posleze jako spoluautor publikoval dilo v?novane teorii mno?in Foundations of Set Theory (1958, 1973).

Bar-Hillel byl nejvyznamn?j?im ?akem Rudolfa Carnapa , jeho? Logical Syntax of Language (resp. Logische Syntax der Sprache ) ho velmi ovlivnila. S Carnapem si za?al dopisovat ve ?ty?icatych letech, co? vedlo v roce 1950 k postgradualnimu studiu na Chicagske univerzit? pod Carnapovym vedenim, a v roce 1952 k jeho spolupraci na Carnapov? knize An Outline of the Theory of Semantic Information . Potom ziskal pozici na MIT ( Massachusettskem technologickem institutu ), odkud ode?el v roce 1953 t?sn? p?ed p?ichodem Noama Chomskeho . Na MIT byl Bar-Hillel poprve pov??en akademickou praci na plny uvazek v oblasti strojoveho p?ekladu, v ramci tohoto ukolu se nejprve sna?il tento vyzkum v?emo?n? propagovat, organizoval prvni mezinarodni konferenci o strojovem p?ekladu v roce 1952. Pozd?ji v?ak vyjad?il pochybnosti o tom, zda je univerzalni pln? automaticky a vysoce kvalitni strojovy p?eklad v?bec uskute?nitelny. [1] Byl rovn?? pr?kopnikem v oblasti tzv. Information Retrieval (ziskavani informaci).

V roce 1953 se p?ipojil k Odd?leni filosofie na Hebrejske univerzit?, kde u?il a? do sve smrti. Jeho vyu?ovani a dilo siln? ovlivnilo celou generaci izraelskach filosof? a lingvist?, v?etn? Asy Ka?era a Avi?aje Margalita. V roce 1953 zalo?il skupinu algebraicke a po?ita?ove lingvistiky, a v roce 1961 se podilel na d?kaze lemmatu o vkladani (pumping lemma) pro bezkontextove jazyky (n?kdy nazyvanem Bar-Hillelovo lemma). Zaslou?il se o to, aby bylo na Hebrejske univerzit? zalo?eno Odd?leni filosofie v?dy . Od roku 1966 do roku 1968 p?edsedal Mezinarodni asociaci pro logiku, metodologii a filosofii v?dy.

Jeho dcera Maja Bar-Hillel je kognitivni psycholo?ka na Hebrejske univerzit?, je znama svou spolupraci s Amosem Tverskym a svou kritikou tzv. biblickeho kodu. Jeho druha dcera, Mira Bar-Hillel je korespondentkou londynskeho listu Evening Standard . Jeho vnu?ka, Gili Bar-Hillel, je hebrejskou p?ekladatelkou Harryho Pottera .

? Ka?da v?ta, ktera neni prvkem, je pova?ovana za vysledek operace jedne podposloupnosti na zbytek, ktery od ni m??e byt bezprost?edn? vpravo, bezprost?edn? vlevo, nebo na obou stranach. ... Ta podposloupnost, ktera je nahli?ena jako operujici na ostatnich, bude nazyvana operatorem , ostatni jejimi argumenty .
? A Quasi-Arithmetical Notation for Syntactic Description (1953) [2]

Vyb?rova bibliografie [ editovat | editovat zdroj ]

  • Language and Information: Selected Essays on their Theory and Application , Addison-Wesley Publishing Company, Reading, Mass., London; The Jerusalem Academic Press, Jerusalem, 1964.
  • Aspects of Language: Essays in Philosophy of Language, Linguistic Philosophy, and Methodology of Linguistics , The Magnes Press, Jerusalem, and North-Holland Publishing Company, Amsterdam, 1970.
  • Mathematical Logic and Foundations of Set Theory: Proceedings of an International Colloquium Held under the Auspices of the Israel Academy of Sciences and Humanities . Amsterdam: North-Holland, 1970, 145 s. (editor)
  • Pragmatics of Natural Languages . Dordrecht: Reidel, c1971, vi, 231 s. ISBN   9027701946 (editor)
  • Foundations of Set Theory , Second revised edition, North-Holland Publishing Company, Amsterdam, 1973 (Spole?n? s A. A. Fraenkelem, A. Levym a D. van Dalenem; prvni vydani: 1958)

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Jehoshua Bar-Hillel na anglicke Wikipedii.

  1. Bar-Hillel, Yehoshua. Appendix III of 'The Present Status of Automatic Translation of Languages' Archivovano 28. 9. 2018 na Wayback Machine .. Advances in Computers , vol. 1 (1960)., s. 158?163. (Znovu oti?t?no In: Language and Infotrmation , s. 174?179.)
  2. Bar-Hillel, Yehoshua. A Quasi-Arithmetical Notation for Syntactic Description . Language , Vol. 29, No. 1. (Jan. - Mar., 1953), S. 47-58.(Cit. p?ekl. J. Peregrina)

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • KASHER, Asa.  Language in Focus: Foundations, Methods and Systems : Essay in Memory of Yehoshua Bar-Hillel . Dordrecht: D. Reidel Publishing Company, c1976, x, 679 s. ISBN   9027706441 .
  • PEREGRIN, Jaroslav.  Uvod do teoreticke semantiky: principy formalniho modelovani vyznamu . 2., aktualiz. vyd. Praha: Karolinum, 2003, v, 193 s. ISBN   8024606356 . 3. 8. Kategorialni gramatika. S. 64?67.

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]