Evropsky jednotny trh , vnit?ni trh nebo spole?ny trh v ramci Evropske unie je prostorem bez vnit?nich hranic, v n?m? plati tem?? ^[1] volny pohyb zbo?i, osob, slu?eb a kapitalu, ^[2] ktery je definovan Maastrichtskou smlouvou . Tato koncepce je vychodiskem dal?ich jednotlivych politik Evropske unie , ktere na spole?ny trh navazuji a maji za cil dale napl?ovat cile ?ty? svobod. Spole?ny trh je obecn? vymezen v ?asti t?eti Smlouvy o fungovani Evropske unie a posleze v p?islu?nych aktech sekundarniho unijniho prava a dal?ich pramenech.

Jednotny trh zahrnuje 27 ?lenskych stat? EU a n?kolik dal?ich zemi ma k n?mu p?istup do ur?ite miry. ?ty?i dal?i zem?, ktere jsou zarove? take ?lenove Evropskeho sdru?eni volneho obchodu , maji tem?? kompletni p?istup: Island , Lichten?tejnsko a Norsko skrze Evropsky hospoda?sky prostor a ?vycarsko skrze svoje bilateralni smlouvy s EU. Gruzie , Moldavsko a Ukrajina maji p?istup k vnit?nimu trhu EU skrze Hlubokou a komplexni zonu volneho obchodu , av?ak bez mo?nosti volneho pohybu pracovnik?.

?lenove [ editovat | editovat zdroj ]

Uvnit? Evropskeho jednotneho trhu jsou ?lenske staty Evropske unie . N?kolika dal?im stat?m je umo?n?n p?istup do ur?ite miry. Evropsky jednotny trh byl roz?i?en s vyjimkami v n?kterych oblastech ekonomiky pro Island , Lichten?tejnsko a Norsko skrze Evropsky hospoda?sky prostor a pro ?vycarsko skrze jeho bilateralni smlouvy s EU.

Turecko je ?lenem Evropske celni unie od roku 1995, co? mu umo??uje volny pohyb zbo?i s EU. ^[3] Dal?imi zem?mi teto celni unie jsou Andorra , Monako a San Marino .

T?i postsov?tske zem?: Gruzie , Moldavsko a Ukrajina maji p?istup ke ?ty?em svobodam vnit?niho trhu EU skrze Hlubokou a komplexni zonu volneho obchodu (DCFTA), av?ak volny pohyb osob je pouze v podob? mo?nosti kratkodobych bezvizovych nav?t?v, p?i?em? volny pohyb pracovnik? je vyhrazen pro ?lenske staty EU. ^[4] DCFTA je p?ikladem integrace do jednotneho trhu EU mimo Evropsky hospoda?sky prostor. ^[5]

Vznik jednotneho (spole?neho) trhu [ editovat | editovat zdroj ]

Celni unie [ editovat | editovat zdroj ]

EHS sm??ovalo po svem vzniku k celni unii (zahrnujici zru?eni vzajemnych obchodnich omezeni a spole?ny celni sazebnik). Ta p?edstavovala zakladni krok na cest? ke spole?nemu trhu. Jeji budovani bylo rozd?leno do t?i fazi (m?lo byt dokon?eno v roce 1969, povedlo se v roce 1968):

1. prvni sni?eni obchodnich omezeni b?hem 1 roku
2. druhe sni?eni b?hem dal?iho 1,5 roku
3. t?eti sni?eni do konce 4. roku

Spole?na obchodni politika [ editovat | editovat zdroj ]

Na celni unii navazoval vznik spole?neho trhu, jeho? nastrojem byla spole?na obchodni politika (p?echodne obdobi 12?15 let). Opat?eni k jeho vytvo?eni dohromady zahrnovala:

• odstran?ni celnich poplatk? a kvantitativnich omezeni
• spole?ny celni sazebnik a spole?ne obchodni politiky v??i t?etim stat?m
• zru?eni p?eka?ek pohybu osob, slu?eb a kapitalu
• zavedeni ochrany sout??e na spole?nem trhu
• sbli?ovani pravnich ?ad? ?lenskych stat?

P?eka?ky spole?neho trhu [ editovat | editovat zdroj ]

P?eka?ky v budovani spole?neho trhu p?edstavovaly p?edev?im ochrana?ske tendence stat? a zajmovych skupin. Mezi takto uplat?ovana (tzv. netarifni) omezeni pat?ilo nap?.:

• up?ednost?ovani domaciho vyrobce u statnich zakazek
• informa?ni kampan? (kupujte domaci vyrobky)
• da?ove zvyhodn?ni domaci produkce (nap?. pivo vs. vino)
• slu?ovani subjekt? v odv?tvi (vznik monopolu)
• cilene statni dotace (ov?em povoleno)
• administrativni opat?eni proti dovozu
• stanoveni narodnich kvot na produkci
• pomoc t?etim zemim, kde se pomoc va?e na protivyhodu pro poskytujici stat
• odli?na m?nova politika (do zavedeni eura )
• technicke normy a standardy

V 60. letech se Spole?enstvi potykalo s politickou krizi, ktera zp?sobila zpomaleni integra?nich aktivit. Od 70. let pak hral v?t?i roli p?edev?im Evropsky soudni dv?r , ktery ve svych rozhodnutich p?sobil ve prosp?ch odbouravani netarifnich omezeni. V tomto obdobi se v?ak rovn?? projevila ekonomicka krize, vedouci k poklesu ekonomickych ukazatel? ve Spole?enstvi. To se nadale potykalo s problematickym financovanim zem?d?lske politiky a otazkou britskeho p?isp?vku do rozpo?tu. Toto obdobi souhrnn? ozna?ujeme jako tzv. eurosklerozu .

Usili o rozvoj spole?neho trhu [ editovat | editovat zdroj ]

Reformni iniciativy [ editovat | editovat zdroj ]

Ferrantiho iniciativa [ editovat | editovat zdroj ]

Ferrantiho iniciativa z roku 1980 po?adovala odstran?ni zbyvajicich obchodnich omezeni (na ni? navazovala tzv. Klokani skupina poslanc? a pr?myslnik?).

Narjes?v plan [ editovat | editovat zdroj ]

Narjes?v plan sm??oval k odstran?ni netarifnich omezeni skrze tzv. novy p?istup (vzajemne uznavani, tato zasada se nep?imo projevila v Bile knize o vnit?nim trhu).

Albert - Ballova zprava [ editovat | editovat zdroj ]

Albert - Ballova zprava z roku 1982 obsahovala analyzu ekonomicke problematiky Sm?rem k hospoda?ske obnov? Evropy (podle ni je nutne vytvo?it vnit?ni trh s volnym pohybem zbo?i a slu?eb).

Plan Evropa 1990 [ editovat | editovat zdroj ]

Plan Evropa 1990 , vytvo?eny Evropskou komisi a kulatym stolem evropskych pr?myslnik?, upozornil na zbyte?ne formality p?i p?echodu zbo?i p?es hranice, problematicke mechanismy rozd?lovani ve?ejnych zakazek a rozdily v da?ovych koncepcich zemi. Navrhoval tedy:

• zjednodu?eni administrativnich p?eka?ek na hranicich
• harmonizaci nep?imych dani
• standardizaci technickych norem
• liberalizaci ve?ejnych zakazek

Bila kniha o vnit?nim trhu [ editovat | editovat zdroj ]

Ve stejnem obdobi se rovn?? rozrostly aktivity samotne Komise (p?edseda Jacques Delors ). V roce 1985 byla vydana Bila kniha o vnit?nim trhu , ktera shrnula dosavadnich 279 p?eka?ek obchodu ve Spole?enstvi. Tyto p?eka?ky byly rozd?lene na:

• fyzicke (administrativa, celni prohlidky, poplatky)
• da?ove
• technicke (statni podpory, problematika ve?ejnych zakazek)

Opat?enimi navr?enymi Bilou knihou byly p?edev?im:

• harmonizace p?edpis? - vytvo?eni minimalnich standard? (odpov?dnymi institucemi zde byly Evropsky vybor pro normalizaci (CEN), Evropsky vybor pro elektrotechnickou normalizaci (CENELEC) a Evropsky institut pro telekomunika?ni normy (ETSI)).
• princip vzajemneho uznavani vyrobk? (volny pohyb kdy? spl?uje podminky v jednom stat?)
• stala vym?na informaci mezi staty

Napln?ni ?ty? svobod m?lo byt dokon?eno do konce roku 1992.

Jednotny evropsky akt [ editovat | editovat zdroj ]

Jednotny evropsky akt z roku 1986 potvrdil konec roku 1992 jako moment dokon?eni spole?neho trhu. Zarove? jim bylo zavedeno hlasovani kvalifikovanou v?t?inou ve v?cech spole?neho trhu. V roce 1987 vznikl dokument Jednotny akt: Nova meta pro Evropu, ktery stanovoval podminky pro spln?ni cil? JEA.

Cecchiniho zprava [ editovat | editovat zdroj ]

Cecchiniho zprava se pokusila o vy?isleni naklad?, je? jsou zp?sobeny nedokon?enim spole?neho trhu (tzv. Naklady ne-Evropy).

Digitalni jednotny trh [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 2015 p?edstavila Evropska komise plan vytvo?it jednotny digitalni trh , ktery pokryje digitalni marketing , elektronicke obchodovani , a telekomunikace . ^[6]

Dokon?ovani spole?neho trhu a dne?ni stav [ editovat | editovat zdroj ]

Na po?atku 90. let se pozitivn? projevil volny pohyb zbo?i a osob, byl zaznamenan pozitivni dopad na oblast telekomunikace, dopravy, finan?nich slu?eb (zlevn?ni), produktivitu a investice; toto vedlo k nar?stu eurooptimismu. Pr?b??ne analyzy Komise v?ak davaly signal, ?e k planovanemu dokon?eni spole?neho trhu v roce 1992 nedojde.

Sutherlandova zprava [ editovat | editovat zdroj ]

Sutherlandova zprava z roku 1992 potvrdila existenci omezeni a stavajicich rezerv v implementaci sm?rnic.

Bila kniha R?st, konkurenceschopnost a zam?stnanost [ editovat | editovat zdroj ]

Bila kniha R?st, konkurenceschopnost a zam?stnanost z roku 1993 vyzyvala ke stabilizaci nezam?stnanosti a posileni principu solidarity.

Lisabonska strategie [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 2000 byla vydana Lisabonska strategie , dle ktere m?la EU byt do 10 let nejkonkurenceschopn?j?i ekonomikou sv?ta zalo?enou na znalostech.

Kokova zprava [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 2004 pak Kokova zprava konstatovala, ?e tento cil neni mo?ne uskute?nit (a navrhovala oslabit environmentalni rozm?r politik).

Budovani spole?neho trhu neni dodnes dokon?eno. Nadale se sleduje napl?ovani Bile knihy o vnit?nim trhu a stejn? tak postoje stat? k implementaci opat?eni. Dokon?eni spole?neho trhu bylo zpomaleno mimo jine i roz?i?enim EU v roce 2004 a stejn? tak i skute?nosti, ?e integra?ni aktivity se nadale roz?i?uji do ?im dal tim vice kontroverznich oblasti.

Seznam ?ty? svobod [ editovat | editovat zdroj ]

Volny pohyb zbo?i [ editovat | editovat zdroj ]

Zbo?i je mo?no prodavat ve v?ech ?lenskych statech EU . Zbo?i z ostatnich ?lenskych zemi nem??e byt znevyhod?ovano oproti domacimu vyrobku clem nebo specialni dani.

Volny pohyb osob [ editovat | editovat zdroj ]

Jedna se o pravo ob?ana EU voln? cestovat, usazovat se a za?it podnikat v ostatnich zemich EU. Ob?an ma pravo v mist?, kde pobyva, volit a byt volen do Evropskeho parlamentu a do mistnich zastupitelstev. Cestovani uvnit? Evropske unie upravuje Schengenska smlouva , ktera odstranila vnit?ni hrani?ni kontroly mezi jednotlivymi ?lenskymi staty. Ob?anem EU je ka?dy, kdo ma ob?anstvi n?ktereho ze ?lenskych stat?. Svoboda pobytu a usazovani je jednim z nejd?le?it?j?ich prav, je? ob?anstvi unie, ktere bylo z?izeno Maastrichtskou smlouvou, p?ineslo.

Volny pohyb slu?eb [ editovat | editovat zdroj ]

Umo??uje podnik?m nabizet sve slu?by i v ostatnich ?lenskych statech. Volnym pohybem slu?eb se rozumi poskytovani slu?eb p?es hranice, tzn. bez toho, ?e by byl podnikatel ve stat?, kde slu?bu poskytuje, usazeny.

Volny pohyb kapitalu [ editovat | editovat zdroj ]

Volny pohyb kapitalu je zakladnim nastrojem jednotneho trhu EU. Znamena volny pohyb finan?niho kapitalu i hmotneho majetku po ?lenskych zemich EU. Ob?ane Evropske unie tak mohou vyu?ivat finan?nich slu?eb v jakemkoliv jinem ?lenskem stat?.

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Evropska politika vn?j?ich obchodnich vztah?
• Evropske pravo hospoda?ske sout??e
• Politiky Evropske unie
• Spole?na zem?d?lska politika
• Trh s elekt?inou

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Evropsky jednotny trh na Wikimedia Commons

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

FIALA, Petr a Marketa PITROVA. Evropska unie. 2., dopl. a aktualiz. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2009, 803 s. ISBN   978-80-7325-180-2 .

Reference [ editovat | editovat zdroj ]