Jastrz?bie-Zdroj
Laze?ska ?tvr?
znak vlajka
Poloha
Sou?adnice	49°57′ s. ?. , 18°35′ v. d.
Nadmo?ska vy?ka	259  m n. m.
Stat	Polsko Polsko
Vojvodstvi	Slezske
Okres	m?stsky okres
Administrativni d?leni	6 starostenstvi a 15 sidli??
Jastrz?bie-Zdroj
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	85,3 km²
Po?et obyvatel	85 050 (2021) [1]
Hustota zalidn?ni	996,7 obyv./km²
Etnicke slo?eni	Polaci , Slezane
Sprava
Status	m?stsky okres
Starosta	Anna Hetman
Oficialni web	www .jastrzebie .pl
Telefonni p?edvolba	32
PS?	44-330 ? 44-338
Ozna?eni vozidel	SJZ
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Jastrz?bie-Zdroj ( [ jas?t???b?? ?zdruj ] IPA , slezsky Jastrzymbie-Zdr?j / Jastrzymbje-Zdr?j [ja??t??mb?e ?zdruj] , n?mecky Bad Konigsdorff-Jastrzemb, ?esky Lazn? Jest?ebi ) je m?sto a m?stsky okres v ji?nim Polsku ve Slezskem vojvodstvi . Le?i p?imo u ?eskych hranic na historickem uzemi Horniho Slezska a je druhym nejv?t?im m?stem Rybnickeho uhelneho okruhu . ?ije zde p?ibli?n? 85 tisic ^[1] obyvatel. V roce 2015 zde ?ilo 90 283 obyvatel. ^{[2] [3]}

D?jiny [ editovat | editovat zdroj ]

M?sto Jastrz?bie-Zdroj v sou?asne podob? vzniklo a? ve druhe polovin? 20. stoleti. Jeho zakladem je davna vesnice Jastrz?bie Dolne ( Nieder Jastrzemb ), poprve zmi?ovana v roce 1376, ktera pat?ila zpo?atku ratibo?skemu kni?ectvi a pak mezi lety 1502 a? 1809 vladislavskemu stavovskemu panstvi .

Roku 1859 zde byly p?i hledani uhli objeveny prameny le?ive jodobromove solanky . O dva roky pozd?ji koupil vesnici hrab? Felix von Konigsdorff , ktery za?al s vystavbou prvnich laze?skych objekt?. Jastrz?bie, p?ejmenovane na Bad Konigsdorff-Jastrzemb , se stalo ve druhe polovin? 19. stoleti jednim z hlavnich laze?skych mist ve Slezsku. Dal?i rozvoj obce souvisel se jmenem Mikołaje Witczaka , majitele lazni v letech 1896?1918, a pozd?ji jeho syn?, Mikołaje a Jozefa. V roce 1922 se Jastrz?bie spolu s celym vychodnim Hornim Slezskem stalo sou?asti polskeho statu .

Novou kapitolu v d?jinach oteviraji 50. leta 20. stoleti a objeveni rozsahlych lo?isek ?erneho uhli v okoli obce. Vystavba prvniho dolu ? Jastrz?bie ? za?ala v roce 1956 a trvala p?t let. V roce 1963 ziskalo Jastrz?bie-Zdroj (oficialni nazev zavedeny po roce 1945) m?stska prava. Vychodn? od laze?ske ?tvrti vznikl komplex panelovych sidli?? podle navrhu architekta Zygmunta Winnickeho z roku 1961. ?lo o nove modelove socialisticke m?sto prohla?ene dobovou propagandou za m?sto mladi, prace a miru . P?vodni projekt nebyl v?ak nikdy pln? realizovan, nebyla krom? jineho postavena futuristicka centralni ?tvr? s mrakodrapy a tali?ovitou budovou kulturniho centra.

V roce 1972 do?lo k p?ipojeni obce Jastrz?bie Gorne a nasledn? v roce 1975 obci Bzie , Borynia , Szeroka , Moszczenica a Ruptawa , ?im? m?sto ziskalo dne?ni rozlohu. Po?et obyvatel dosahl na konci 70. let sto tisic (nejvice v roce 1991 ? 104 594).

D?l Zofiowka (tehdy Manifest Lipcowy ) se zapsal do d?jin jako jedno z d?ji?? d?lnickych protest? v letech 1980 a 1981. Dne 3. za?i 1980 byla podepsana dohoda mezi komunistickou vladou a mistni Solidaritou znama pod nazvem jastrz?bska dohoda . Stavka o rok pozd?ji, b?hem vyjime?neho stavu, skon?ila nasilnou pacifikaci.

Sou?asnost [ editovat | editovat zdroj ]

Rozvoj hornictvi zp?sobil zanik solankovych pramen?. Oficialni laze?sky status byl m?stu odebran v ?ijnu 2007 a za?lou slavu Bad Konigsdorffu p?ipominaji u? jen architektonicke pamatky davne laze?ske ?tvrti a slovo Zdroj (Lazn?) v nazvu m?sta.

V sou?asnosti hraje hlavni ulohu pr?mysl. Na uzemi m?sta se nachazeji t?i fungujici ?ernouhelne doly ? Jas-Mos (p?vodni d?l Jastrz?bie , zprovozn?ny 1962), Borynia (1971) a Zofiowka (1969) ? organiza?n? spojene v roce 2013 jako D?l Borynia-Zofiowka-Jastrz?bie , a take ?ast d?lnich poli dolu Pniowek (1974). V?echny pat?i spole?nosti Jastrz?bska Społka W?glowa (Jastrz?bska uhelna spole?nost) , jednomu ze t?i nejv?t?ich uhelnych podnik? v Polsku (vedle spole?nosti Kompania W?glowa a Katovickeho uhelneho holdingu ). Ve m?st? byly take vytvo?eny subzony Katovicke zvla?tni ekonomicke zony . Mira nezam?stnanosti v ?ervnu 2016 ?inila 6,5 %.

Jastrz?bie-Zdroj tvo?i jako sou?ast Rybnickeho uhelneho okruhu konurbaci s m?sty Rybniky (Rybnik) , Vladislav (Wodzisław ?l?ski) a ?arov (?ory) . Pokra?ovanim teto konurbace na ?eske stran? je ostravska aglomerace.

Zapadn? od m?sta prochazi severoji?ni dalnice A1 , na ni? navazuje ?eska dalnice D1 . V roce 1997 byl zastaven provoz na ?elezni?nich tratich do Vladislavi a ?ib?idovic (Zebrzydowice) , o ?ty?i roky pozd?ji pak na trati do Slezskych Pavlovic (Pawłowice ?l?skie) ? v sou?asnosti je Jastrz?bie nejv?t?im m?stem ve st?edni Evrop? bez ?elezni?niho spojeni.

P?esto?e se m?sto nachazi na pruske stran? n?kdej?i prusko-rakouske hranice, tedy mimo historicke T??insko , pat?i k Euroregionu T??inske Slezsko . Partnerskymi m?sty jsou mj. Havi?ov a Karvina .

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• ?ERA?SKI, Marcin. ?l?sk Cieszy?ski. Od Bielska-Białej do Ostrawy . T??in: Pracownia na Pastwiskach, 2009. ISBN   9788393310937 . (polsky)  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Laze?sky park Jastrz?bie-Zdroj

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Oficialni webove stranky m?sta
• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Jastrz?bie-Zdroj na Wikimedia Commons