한국   대만   중국   일본 
Jantar ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Jantar

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Jantar
Jantarové přívěsky se zalitými fosíliemi.
Jantarove p?iv?sky se zalitymi fosiliemi.
Obecne
Kategorie Mineral [pozn. 1]
Chemicky vzorec ~ C 10 H 16 O
Identifikace
Barva medov? ?luta, oran?ova, ?lutobila
a? hyacintov? ?ervena
Vzhled krystalu nepravideln? zaoblene valounky
Soustava amorfni
Tvrdost 2-2,5
Lesk mastny
?t?pnost ne?t?pny
Index lomu 1,54
Vryp b?lavy
Hustota 1,05?1,09 g ? cm ?3
Rozpustnost ve 20?25% alkoholu , 18?23% diethyletheru ,
9,8% benzolu
Ostatni lasturnaty lom
Surovy jantar na ?ule

Jantar je lehka a k?ehka latka, zvla?tni forma uhlikate nerostne latky, n?kdy ?azena mezi mineraly [pozn. 1] . Jindy je ?azena mezi organogenni sedimentarni horniny , proto?e jde o fosilizovanou prysky?ici n?kterych strom?, mineralizovanou [ ujasnit ] prysky?ici t?etihornich jehli?nan? starou nej?ast?ji kolem 50 milion? let (je v?ak znamy jantar o sta?i a? 320 milion? let, tedy pochazejici z  prvohorniho karbonu ). Pr?m?rne chemicke slo?eni jantaru bylo ur?eno jako C 10 H 16 O. Nejb??n?j?i barva jantaru je zlatav? ?luta, ale nalezaji se odr?dy zcela pr?hledne, ?ervene, kavove i bile. Zajimave je, ?e se dodnes nepoda?ilo jantar um?le vyrobit, p?esto?e je pom?rn? dob?e znamo jeho chemicke slo?eni i p?edpokladany postup vzniku. V jantaru ji? byly objeveny i fosilni poz?statky obratlovc?, ktere maji velky paleontologicky vyznam. [1]

Vznik a p?vod [ editovat | editovat zdroj ]

Fosilizovana prysky?ice je stara 25 a? 40 milion? let, uklada se v nepravidelnych vrstvach t?etihornich pisk? a jilovitych b?idlic. Stromy produkuji prysky?ici jako ochranu proti nemocem a napadeni hmyzem, kdy? maji po?kozenou k?ru nebo byly napadeny k?rovci a podobnym hmyzem. Prysky?ice ztvrdla ve vlhkych sedimentech (jako je jil a pisek), ktere se vytva?ely na dn? lagun nebo v deltach ?ek a uchovala se v zemske k??e po miliony let.

Jantar je organickeho p?vodu a ma amorfni strukturu. Jeho slo?eni se li?i v zavislosti na stromu, ze ktereho pochazi, i kdy? v?echny druhy jantaru obsahuji terpeny nebo slo?ky, ktere jsou spole?ne ztvrdlym prysky?icim. V Evrop? vznikl jantar z prysky?ice jehli?nanu Pinus succinifera , v Americe pochazi z lu?t?niny Hymenaea courbaril .

Vlastnosti [ editovat | editovat zdroj ]

T?eme-li jantar vln?nou latkou, vznika zaporny naboj staticke elekt?iny . Tuto vlastnost jantaru popsal ji? v  6. stoleti p?. n. l. Thales z Miletu . Odtud pochazi nazev elekt?ina , proto?e ?ecky nazev pro jantar je elektron .

Jantar taje p?i 287 °C a je ho?lavy. Relativni permitivita ε r je 2,9.

V antice si lide mysleli, ?e ma jantar mysticke a magicke vlastnosti, v mnohych kulturach byl pou?ivany jako talisman nebo le?ebny prost?edek.

Odr?dy jantaru [ editovat | editovat zdroj ]

Jantar se vyskytuje v osmi barevnych variantach: ?luty (nejb??n?j?i), oran?ovy, ?erveny, bily, hn?dy, modrozeleny a ?erny nebo mechovy. Existuje ?iroka ?kala odstin? t?chto barev. Nejkrasn?j?i, nejcenn?j?i a nejoce?ovan?j?i je ?erveny jantar z oblasti Chiapas (Mexiko).

Gagat , n?kdy zvany ?erny jantar, z Rumunska , neni jantar.

Vyu?iti [ editovat | editovat zdroj ]

V zavislosti na kvalit? byl ode davna komer?n? vyu?ivan pro vyrobu obkladovych desti?ek, nadobi a hlavn? ?perk?, co? je jeho dne?ni nejroz?i?en?j?i vyu?iti.

T??ba jantaru se provadi dv?ma zp?soby: v povrchovych lomech a podzemnich dolech.

Jantar slou?i take jako medium, uchovavajici ve fantastickych detailech organismy (zejmena bezobratle ?ivo?ichy) z minulych geologickych obdobi. Nejstar?i dochovany jantar se zachovanym hmyzem pochazi z obdobi druhohorniho triasu a ma sta?i asi 230 milion? let. Mo?nost zachovani prav?ke DNA a vysledne klonovani prav?kych organism? na zp?sob Jurskeho parku je ale pouze ?ist? teoreticka. [3]

Altamira Ambre MHNT.PRE.2012.0.615
Poharek se znakem m?sta Gda?sku, kolem 1900

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Prvni zminky o sb?ru jantaru pochazeji z doby kamenne z oblasti Baltskeho mo?e. Nejstar?i, ?lov?kem zpracovany kus jantaru pochazi z teto oblasti z obdobi p?ed 30 tisici lety a byl nalezen v Hannoveru . Vyroba ?perk? a ozdobnych p?edm?t? z jantaru ma dlouhou tradici, nebo? je lide zpracovavali od mlad?i doby kamenne, slou?ily jako ?perky a amulety. P?ed 5000 lety se dostal i na Pyrenejsky poloostrov . [4]

Od raneho st?edov?ku byl jantar z hlavni oblasti evropskych nalezi?? p?i Baltskem mo?i distribuovan po trase Jantarove stezky , ktera prochazela Polskem p?es ?eske zem? a Rakousko, v?tvila se na n?meckou a italskou linii. Nej?ast?ji se tehdy zhotovovaly vrtane korale pro nahrdelniky nebo r??ence, drobne devocionalie jako k?i?ky ?i p?iv?sky.

V dob? renesance stoupla konjunktura jantaru p?i vyrob? ?perkovnic, kazet a kabinet?, ktere m?ly d?ev?ne jadro oblo?ene jantarovymi tabulkami r?znych barevnych odstin?, n?kdy v kombimaci s kosti ?i slonovinou. Take olta?ni k?i?e a olta?iky se zhotovovaly touto technikou.

V baroku dosahl objem produkce um?leckych p?edm?t? z jantaru sveho vrcholu. Stejn? jako v renesanci bylo um?leckym st?ediskem vychodni Prusko , a v n?m dv? m?sta: Konigsberg (pozd?ji sov?tsky a nyni rusky Kaliningrad ) a Danzig (pozd?ji polsky Gda?sk ).

V 19. stoleti se za?aly d?lat napodobeniny a kopie jantaru: u?echtilym materialem je sklo jantarove barvy, nekvalitnim je tzv. ambrosit, odpad z ulomk? jantaru znovu zah?aty a p?etaveny. Export jantarove suroviny v teto dob? dosahl velkeho geografickeho rozsahu. Vznikly mimo jine jantarove mozaiky a? v Indii (Rad?astanu).

Pamatky [ editovat | editovat zdroj ]

  • Nejvyznamn?j?im um?leckym dilem byla barokni Jantarova komnata , mistnost oblo?ena brou?enymi a ?ezanymi jantarovymi bloky s jantarovymi dopl?ky interieru, darovana z Berlina do Carskeho sela nedaleko Petrohradu . B?hem 2. sv?tove valky n?mecka okupa?ni vojska Jantarovou komnatu rozebrala a dala vlakem odvezt na hrad v Konigsbergu. Od jara 1945 je nezv?stna. Dodnes se po teto kulturni pamatce bezvysledn? patra.
  • K nejvyznamn?j?im z dochovanych pat?i renesan?ni a barokni kabinety, kazety na stolni hry a olta?iky, ktere uchovavaji Statni um?lecke sbirky v Dra??anech, Kunstgewerbemuseum v Berlin?, a ob? muzea jantaru v Kaliningradu a v Gda?sku.

Nalezi?t? [ editovat | editovat zdroj ]

Jantar je nalezan zejmena v podob? valounk?, hliz a zrn v naplavech a v  usazenych horninach . Nejv?t?i nalezene exempla?e dosahovaly rozm?r? lidske hlavy a vahy p?ibli?n? 10 kg. V ?R se nachazi ve sladkovodnich t?etihornich usazeninach ?eske k?idy u Valchova , Bor?ova nebo Velkych Opatovic . Nejv?t?i nalezi?t? v Evrop? a na sv?t? v?bec je na ji?nim pob?e?i Baltskeho mo?e . Odhaduje se, ?e devadesat procent sv?tovych zasob se nachazi v okoli ruskeho Kaliningradu . Dal?i nalezi?t? jsou v Rumunsku , na Sicilii , ve Velke Britanii nebo ve ?pan?lsku . [5]

Ve sv?t? nalezneme vyznamna nalezi?t? nap?iklad v Barm? ?i ve St?edni Americe (zejmena Dominikanska republika ) [6] a Mexiku , kde jde o klovatinu tropicke d?eviny kopalu . Zejmena barmsky jantar, stary zhruba 99 milion? let (geologicke obdobi cenoman ) je zdrojem velkeho mno?stvi skv?le zachovalych nalez? z ery dinosaur? [7] [8] , jako jsou ?asti t?l praptak? (v?etn? pest?e zbarvenych per) [9] , dinosaur? (v?etn? ?asti ocasu maleho teropodniho dinosaura s dochovanym pe?im) [10] , had?, ?ab, je?t?rek nebo r?znych druh? bezobratlych. [11] [12] Asociace r?znych organism? v jantaru umo??uje rekonstruovat take ekologicke interakce mezi bezobratlymi a obratlovci, nap?iklad forezi (p?ena?eni jednoho druhu jinym) mezi ?tirkem a praptakem. [13] Objevena byla i prakticky kompletni t?la praptak?. [14] Ziskavani exempla?? barmskeho jantaru je v?ak v sou?asne dob? vlivem politicke situace v zemi relativn? komplikovane a nebezpe?ne. [15] N?ktera paleontologicka periodika ji? nadale odmitaji publikovat studie, zalo?ene na vyzkumu jantaru z teto valkou posti?ene oblasti (zp?sob ziskavani tohoto materialu je dle dostupnych informaci neeticky). [16] Ziskavani tohoto materialu je v?ak problematicke, proto?e se odehrava ve vale?ne oblasti, kde jsou pravd?podobn? dlouhodob? poru?ovana lidska prava. [17] [18]

P?im?si [ editovat | editovat zdroj ]

Stavalo se, ?e prysky?ice vytekajici z kmene stromu zachytila vzduchove bubliny, kapky vody, prachove ?aste?ky nebo male rostliny (orchideje, houby, mechy, li?ejniky, seminka a miniaturni kv?ty), hmyz, ?ervy a dal?i drobne ?ivo?ichy jako mravence, pavouky, komary, v?ely, termity, motyly a va?ky, dokonce i je?t?rky, ?aby a ?tiry. V n?kterych p?ipadech z?stala zachovana dokonce jejich bun??na struktura, nap?iklad u fosilizovane cyp?i?e mohla byt studovana bun??na st?na , bun??ne jadro a vnit?ni struktura chloroplast? . [19] DNA ov?em pravd?podobn? zachovana nez?stava a p?edchozi nalezy DNA byly odmitnuty jako kontaminace moderni DNA; DNA se neuchovava ani v kopalu (subfosilni prysky?ice). [20] Klonovani prav?kych ?ivo?ich? z DNA uchovane v jantaru (viz Jursky park ) je tak z?ejm? touto cestou nemo?ne.

Tyto p?im?si jsou zdrojem nejen krasy, ale i velkeho mno?stvi velmi d?le?itych v?deckych informaci. Existuji vzorky jantaru velmi cenne z paleoambientalniho hlediska, ktere umo??uji v?dc?m rekonstruovat modely davno ztracenych ekosystem?. Velikost, druh, jeji viditelnost, mno?stvi a dokonce jeji poloha jsou d?le?ite faktory, ktere se podili na hodnoceni p?im?si.

Baltsky jantar [ editovat | editovat zdroj ]

Podrobn?j?i informace naleznete v ?lanku Baltsky jantar .
Pavouk fosilizovany v baltickem jantaru

Tento rostlinny polodrahokam je vlastn? fosilni prysky?ice jehli?nan?, ktera je star?i ne? 40 milion? let. To, co odli?uje balticky jantar od jantaru z jinych oblasti, je vysoky podil kyseliny jantarove. V baltickem jantaru se ji nachazi 5 a? 8 %, zatimco v ostatnich typech jantaru je tento podil mnohem men?i. Jantar z Baltskeho mo?e pat?i mezi nejstar?i a nejcenn?j?i na sv?t?.

Fale?ny jantar [ editovat | editovat zdroj ]

Ve ?perka?stvi se m??eme setkat i s fale?nym jantarem, ktery je ve skute?nosti vyroben z komer?nich prysky?ic a barviv s podobnym optickym efektem, charakteristickym pro jantar. N?kte?i vyrobci jsou schopni vyrobit dokonce fale?ny jantar obsahujici hmyz.

Pravost jantaru lze ov??it tak, ?e se vystavi plameni. Synteticka prysky?ice se rychle za?ne rozpou?t?t a kr?it.

Dal?im zp?sobem, jak ov??it pravost sv?tleho jantaru (?luteho ?i oran?oveho), ani? by musel byt vystaven ni?ivym plamen?m, je pomoci ultrafialoveho za?eni . Pravy jantar odra?i tyrkysov? modry nebo zeleny odlesk, nazyvany ?jantarova aura“. Auru lze spat?it i po dopadu slune?nich paprsk?, dopadajicich pod ur?itym uhlem.

Zajimave objevy [ editovat | editovat zdroj ]

Vyjime?n? dojde k velmi nepravd?podobnemu objevu, nap?iklad koncem roku 2019 byl oznamen objev kusu jantaru s lapenym hmyzem, p?ilepeny k ?elisti kachnozobeho dinosaura rodu Prosaurolophus . Sta?i tohoto nalezu ze Severni Ameriky ?ini asi 75 milion? let (svrchni k?ida, geologicky stupe? kampan ). [21] [22]

Ve ?pan?lsku byl v roce 2021 publikovan objev jantaru z druhohorni ery, ktery dosud obsahuje vzorky ba?inne p?dy tehdej?iho pralesniho ekosystemu. [23]

Poznamky [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ a b Mezinarodni mineralogicka asociace (IMA) jantar za mineral neuznava, viz nap?. Jantar na "WebMineral"

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ Chou Chun-Yong & Xing Li-Da (2020). Vertebrate remains in amber around the world. Acta Palaeontologica Sinica , 59 (1): 32-42. doi: 10.19800/j.cnki.aps.2020.01.004
  2. ↑ www.mindat.org , 2016-03-18
  3. ↑ SOCHA, Vladimir . M??eme vytvo?it Jursky park?. dinosaurusblog.com [online]. 2017-01-05 [cit. 2022-01-28]. [dinosaurusblog.com/2017/01/05/muzeme-vytvorit-jursky-park/ Dostupne online].  
  4. ↑ The oldest pieces of Baltic amber found on the Iberian Peninsula indicates imports began over 5,000 years ago. phys.org [online]. [cit. 2023-10-19]. Dostupne online .  
  5. ↑ Alvarez-Parra, S.; et al. (2021). Dinosaur bonebed amber from an original swamp forest soil . eLife . 10: e72477. doi: 10.7554/eLife.72477
  6. ↑ H. Jonas Barthel, Denis Fougerouse, Thorsten Geisler & Jes Rust (2020). Fluoridation of a lizard bone embedded in Dominican amber suggests open-system behavior. PLoS ONE . 15 (2): e0228843. doi: https://doi.org/10.1371/journal.pone.0228843
  7. ↑ SOCHA, Vladimir . Deset nejv?t?ich usp?ch? dinosau?i paleontologie v uplynulem desetileti. OSEL.cz [online]. 28. prosince 2020. Dostupne online .   (?esky)
  8. ↑ Andrew J. Ross (2024). Complete checklist of Burmese (Myanmar) amber taxa 2023 . Mesozoic . 1 (1): 21?57. doi: https://doi.org/10.11646/mesozoic.1.1.4
  9. ↑ Lida Xing; et al. (2018). Ornamental feathers in Cretaceous Burmese amber: resolving the enigma of rachis-Contributed equally . Journal of Palaeogeography . 7 : 13. doi: https://doi.org/10.1186/s42501-018-0014-2
  10. ↑ SOCHA, Vladimir ( 2021 ). Dinosau?i ? rekordy a zajimavosti . Nakladatelstvi Kazda, Brno. ISBN 978-80-7670-033-8 (str. 159)
  11. ↑ Lida Xing; et al. (2018). A mid-Cretaceous embryonic-to-neonate snake in amber from Myanmar . Science Advances 4 (7): eaat5042. doi: 10.1126/sciadv.aat5042
  12. ↑ J. D. Daza A. M. Bauer E. L. Stanley A. Bolet B. Dickson and J. B. Losos (2018). An Enigmatic Miniaturized and Attenuate Whole Lizard from the Mid-Cretaceous Amber of Myanmar. Breviora Number . 563 : 1-18. doi: 10.3099/MCZ49.1
  13. ↑ Xing Lida; et al. (2018). Cretaceous Hitchhikers: a Possible Phoretic Association between a Pseudoscorpion and Bird in Burmese Amber . Acta Geologica Sinica 92 (6): 2434-2435.
  14. ↑ Lida Xing; et al. (2019). A New Enantiornithine Bird with Unusual Pedal Proportions Found in Amber. Current Biology (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1016/j.cub.2019.05.077
  15. ↑ SOKOL, Joshua. Fossils in Burmese amber offer an exquisite view of dinosaur times?and an ethical minefield. Science [online]. 2019-05-23. Dostupne online . DOI 10.1126/science.aay1187 . (anglicky)  
  16. ↑ Paul M. Barrett & Zerina Johanson (2020). Myanmar (Burmese) Amber Statement. Editorial, Journal of Systematic Palaeontology. doi: https://doi.org/10.1080/14772019.2020.1764313
  17. ↑ Daniel DeMiguel, Jose Brilha, Laia Alegret, Ignacio Arenillas, Jose A. Arz, Vicente Gilabert, Flavia Strani, Alberto Valenciano, Enrique Villas & Beatriz Azanza (2021). Linking geological heritage and geoethics with a particular emphasis on palaeontological heritage: the new concept of 'palaeontoethics' . Geoheritage . 13 : 69. doi: https://doi.org/10.1007/s12371-021-00595-3
  18. ↑ SOCHA, Vladimir . V?ely a mravenci v e?e dinosaur?. OSEL.cz [online]. 10. srpna 2021. Dostupne online .   (?esky)
  19. ↑ KOLLER, B.; SCHMITT, JM.; TISCHENDORF, G. Cellular fine structures and histochemical reactions in the tissue of a cypress twig preserved in Baltic amber.. Proc Biol Sci . Jan 2005, ro?. 272, ?is. 1559, s. 121?6. DOI 10.1098/rspb.2004.2939 . PMID 15695201 .  
  20. ↑ PENNEY, D.; WADSWORTH, C.; FOX, G., et al. Absence of ancient DNA in sub-fossil insect inclusions preserved in 'anthropocene' colombian copal.. PLoS One . 2013, ro?. 8, ?is. 9, s. e73150. DOI 10.1371/journal.pone.0073150 . PMID 24039876 .  
  21. ↑ Ryan C. McKellar; et al. (2019). A direct association between amber and dinosaur remains provides paleoecological insights. Scientific Reports 9 : 17916. doi: https://doi.org/10.1038/s41598-019-54400-x
  22. ↑ PICKRELL, John. ‘Remarkable’ fossil features an insect trapped in amber, stuck to a dinosaur jaw. Science [online]. 2019-11-29. Dostupne online . DOI 10.1126/science.aba3796 . (anglicky)  
  23. ↑ Alvarez-Parra, S.; et al. (2021). Dinosaur bonebed amber from an original swamp forest soil . bioRxiv 2021.09.14.460215 . doi: https://doi.org/10.1101/2021.09.14.460215

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jantar&oldid=23926638 “