Svaty
Jean Baptiste Marie Vianney
(
8. kv?tna
1786
,
Dardilly
,
Francie
?
4. srpna
1859
) byl francouzsky diecezni
kn?z
, prohla?en za svateho a navic
patrona
kn??i v duchovni sprav?. ?asto je znam jako svaty
fara? z Arsu
podle mista, kde p?sobil. Stal se mezinarodn? slavnym pro svou kn??skou a pasty?skou praci ve sve farnosti diky snaze ji a jeji okoli radikaln? duchovn? p?etvo?it. V souvislosti se 150. vyro?im jeho umrti vyhlasil v roce 2009
pape?
Benedikt XVI.
rok kn??i
. V roce
1925
byl pape?em
Piem XI.
svato?e?en a v roce 1929 prohla?en patronem kn??i.
Narodil se v obci
Dardilly
ve
Francii
pobli?
Lyonu
a pracoval na statku u rodi?? do svych 19 let, kdy za?al studovat v kn??skem semina?i. Mladi pro?ival v dob?
Velke francouzske revoluce
, kdy byli katolici pronasledovani;
region
Rhone-Alpes
, kde le?i m?sto
Dardilly
za Jean-Marieho mladi byl ve velkem nabo?enskem ot?esu a jeho rodina musela tajit svou katolickou viru. Ihned po narozeni byl pok?t?n jmenem
Jan K?titel
(Jean?Baptiste). Rodi?e jej zasv?tili ochran? Panny Marie, tak?e si pozd?ji ke svemu jmenu p?idal jmeno Maria (odtud: Jan Maria Vianney). Doba vynucene vojenske slu?by v Napoleonov? armad? byla pro n?j p?eka?kou pro studia. Ve ?kole se mu p?ili? nevedlo, ale na p?imluvu generalniho vika?e, ktery v n?m rozpoznal jeho schopnosti, byl vysv?cen na kn?ze a poslan ke svemu u?iteli P. Balleyovi na faru do Ecculy jako
kaplan
. Balley ale roku
1817
zem?el a na jeho misto nastoupil novy fara?, nemajici pro Vianneye p?ili? pochopeni. Proto byl Vianney p?emist?n jako
fara?
na faru do vesnice
Ars-sur-Formans
.
V poslednich letech sveho ?ivota travil ve zpov?dnici a? 16 hodin denn?. Je dolo?eno, ?e m?l jakysi vhled do budoucich udalosti. Podle jednoho ?ivotopisu za nim p?i?la divka poradit se o vstupu do kla?tera. Vianney ji ?ekl, aby do toho konkretniho kla?tera nevstupovala, ?e ten bude do roka zav?en. A skute?n? se tak stalo.
Za n?kolik let se z vesnice Ars stalo vyhledavane misto, kam putovaly zastupy lidi. Mnozi z nich proto, aby se vyzpovidali nebo proto, aby si vyslechli kazani fara?e z Arsu. Mnoho kn??i z okoli na n?j nevra?ilo pro jeho oblibenost, vyhla?enou skromnost a prostotu. Oso?ovali jej, ?e je hloupy. Jeho biskup na jejich utoky odpov?d?l: ?P?al bych si, aby v?echno me duchovenstvo bylo sti?eno stejnou hlouposti.“ Ve vesnici Ars z?stal Jan Maria Vianney nakonec cely sv?j ?ivot, p?esto?e cht?l n?kolikrat odejit do ustrani.
Kuchyn? sv. Jana Vianneye
Vnimal pot?ebu vzd?lavani d?ti arskych rolnik?. Zalo?il proto p?imo v Arsu div?i ?kolu, kterou sv??il ?eholnicim a ?kola dostala jmeno
La Providence
(Proz?etelnost). Zajimave je, ?e na stavb? domu
La Providence
sam manualn? pracoval (jako p?idava?). Staral se take o zvelebeni a roz?i?eni farniho
kostela
, ktery m?l za jeho p?ichodu do Arsu podobu spi?e v?t?i
kaple
. P?istav?l k n?mu n?kolik bo?nich kapli a celkov? jej roz?i?il.
Zname jsou i nevysv?tlitelne jevy, jejich? d?ji?t?m m?la byt arska fara. Jan Maria Vianney se pro svou ob?tavou slu?bu du?im pry stal ter?em utok? ?abla. Sam uvad?l, ?e byl po nocich ?kymsi“ tyran, uvad?l ?e jej ?n?kdo“ vla?el po podlaze za vlasy atd. Zahy poznal, ?e utoky jsou prud?i, kdy? m?l druhy den k n?mu p?ijit ke zpov?di n?jaky velky h?i?nik.
Proti t?mto ?abelskym zasah?m se nejprve sna?il bojovat ryze pozemskymi prost?edky. Pozval si na faru mladeho mu?e, aby tam p?es noc bd?l s nabitou pu?kou. Po jedine noci mladik s hr?zou prohlasil ?e faru u? nikdy hlidat nebude. Sv?tec tedy za?al bojovat se zlem sam ? modlitbou.
V poslednich letech sveho ?ivota m?l od atak? klid a ?il v miru a pokoji.
Jan Maria Vianney nebyl zpo?atku p?ili? dobrym kazatelem. Je dokumentovano, ?e kazani si psal a pak se text dlouze u?il nazpam??, ale n?kdy mu to bylo malo platne a uprost?ed kazani zapomn?l, jak by m?l pokra?ovat a musel kazani p?eru?it. V teto dob? m?l kazani velice stru?na.
V pozd?j?i dob? se ale vypracoval na velice znameho kazatele, ktery ji? kazal spontann? a um?l poslucha?e zaujmout. Tehdy za?ala jeho kazani byt velice dlouha, prokladana citaty z cirkevnich otc? a p?iklady ze ?ivota svatych. Kdy? bylo t?eba, nevahal pou?ivat velice silna slova. ?esky zatim vy?ly t?i kni?ky p?eklad? jeho kazani.
T?lo Jana Vianneye
N?ktere citaty z kazani:
- Kazani o ne?istot? (smilstvu)
Sm?le m??eme ?ict, ?e prav? tento proklaty h?ich byl p?i?inou v?ech ne?t?sti vyvoleneho lidu. Pohle?me na Davida, na ?alamouna, ?i na jine biblicke postavy. Co bylo p?vodem pohany, ktera padla na jejich poddane? Co? ne ta proklata ne?est? Ach, m?j Bo?e, kolik du?i ti vyrvava tento h?ich. A kolik ob?ti p?ina?i peklu (...) Ach, m?j Bo?e, jak se k?es?ane v?bec mohou oddavat takovym nestydatostem! Kdyby se alespo? po t?chto hroznych upadcich utikali k Bohu a prosili ho o odpu?t?ni. A co si mame myslet o tom, ?e velka ?ast lidi i p?es spachani tohoto h?ichu ?ije pokojn? a sp?je k zatraceni na v?ky?
- Kazani o lehkova?nem posuzovani bli?nich
Lide oby?ejn? chyby zobec?uji. Kdy? vidi jednoho ?patneho ?lov?ka, hned odsuzuji cely jeho rod. Najde se ve farnosti jeden zvraceny ?lov?k a u? se ?ika, ?e cela ves nestoji za nic. Stane se n?kdy, ?e n?kdo odep?e almu?nu ?ebrakovi. M??eme ?ici, ?e je to lakomec, ?e ma srdce z kamene a nema ni?adnou hodnotu? Vime, ?e kona krasne skutky milosrdenstvi, ktere B?h zjevi a? p?i poslednim soudu? Drazi, nerozva?ne soudy jsou v rozporu s laskou k bli?nimu.
- Kazani o lasce k bli?nimu
Na ?em je zalo?ena laska k bli?nimu? Za prve: P?at bli?nimu dobro. Za druhe: Pracovat pro jeho dobro p?i ka?de nabizejici se p?ile?itosti. Za t?eti: Sna?et a omlouvat chyby bli?niho. Na tom spo?iva opravdova laska, bez ktere je nemo?ne najit milost u Boha a spasu sve du?e.
?lov?k je tak velky, ?e mu nic na sv?t? nem??e sta?it, jen kdy? se obrati k Bohu, je spokojeny.
Jako duchovni v?dce mnohych m?l mnoho prace, spal stale jen n?kolik hodin denn? a v?t?inu dne zpovidal.
Kdy? zem?el, jeho t?lo se neza?alo rozkladat, a dodnes je k vid?ni v celistvosti v kostele v Arsu na bo?nim olta?i v prosklene rakvi. Je uchovavano bez jakehokoliv balzamovani a konzervace.
- ?Svaty Bernard nam ?ika, ?e v?e k nam p?i?lo skrze Marii; a my take m??eme ?ici, ?e v?e k nam p?i?lo skrze kn?ze; ano ve?kere ?t?sti, ve?kere milosti, v?echny nebeske dary. Kdybychom nem?li svatost sv?ceni, nem?li bychom na?eho Pana.“
- ?Kdybych m?l potkat kn?ze a and?la, pozdravil bych nejd?ive kn?ze a a? pak and?la. And?l je toti? p?itelem Bo?im, ale kn?z zaujima Jeho misto.“
- ?Kn?z odejde bu? do nebe, anebo do pekla s tisicim zastupem lidi za svymi zady.“
- SCHAUBER, Vera; SCHINDLER, Hanns Michael.
Rok se svatymi
. 2. vyd. Kostelni Vyd?i: Karmelitanske nakladatelstvi, 1997. 702 s.
ISBN
80-7192-304-4
.
- Kniha A. Penny
?Sv?dek Bo?i lasky“
- "Tak kazal Vianney"
- soubor n?kolika Vianneyovych kazani, editoval P.
Marek Dunda
- "I tak kazal Vianney"
- dal?i soubor Vianneyovych kazani
- "Tak kazal Vianney o sv. zpov?di"
- dal?i soubor kazani