Jan Vermeer
Mo?ny vlastni portret Jana Vermeera, detail z obrazu ?Kupli?ka“ (1656)
Rodne jmeno	Johannes Vermeer
Narozeni	?ijen 1632 Delft
Umrti	15. prosince 1675 (ve v?ku 43 let) Delft
Misto poh?beni	Oude Kerk
Povolani	mali? a sb?ratel um?ni
Rodi?e	Reijnier Janszoon Vermeer a Digna Baltus
Man?el(ka)	Catharina Bolnes
Vyznamna dila	Diana en haar Nimfen De geograaf De koppelaarster Het melkmeisje Christ in the House of Martha and Mary … vice na Wikidatech
Mecena?	Pieter van Ruijven
Ovlivn?ny	Carel Fabritius Dirck van Baburen Gabriel Metsu Leonaert Bramer
Podpis
multimedialni obsah na  Commons
Seznam d?l v databazi Narodni knihovny
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Jan Vermeer van Delft [ jan frmer fan delft ], Johannes Vermeer (pok?t?n jako Johannis van der Meer 31. ?ijna 1632 Delft ? 15. prosince 1675 tamte?) byl jeden z nejvyznamn?j?ich nizozemskych baroknich mali?? .

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Byl pok?t?n jako Johannis van der Meer v protestantskem kostele Nieuwe Kerk v Delftu . Jeho otec se p?vodn? jmenoval Reynier Janz Vos a teprve pozd?ji si z neznamych d?vod? zm?nil p?ijmeni na van der Meer ?i zkracen? Vermeer . ^[1] Pracoval jako hostinsky, po svatb? o sob? tvrdil, ?e je vyrobcem hedvabi . Snad proto se na mnoha Vermeerovych obrazech objevuji nejr?zn?j?i latky a tapiserie . Vermeer star?i v?ak take nakupoval a prodaval obrazy a byl ?lenem cechu sv. Luka?e.

Vermeer a jeho rodina, p?islu?nici ni??i st?edni t?idy, ?ili ve velkem dom?, zajezdnim hostinci jmenem Mechelen . Janovi prarodi?e byli negramotni a negramotna byla i Janova matka. Jan se narodil jako druhe dit? a jediny syn.

Motivace Jana (Johannese) stat se um?lcem a jeho mali?ske za?atky jsou obest?eny tajemstvim. Musel v?ak ?est let nav?t?vovat atelier mistra, jen? byl ?lenem cechu sv. Luka?e (tj. cechu mali??). Teprve v roce 1653 mohl sam do cechu vstoupit a signovat a prodavat vlastni dila. ^[1] N?kte?i z badatel? se domnivaji, ?e se Vermeer vydal za studii do Amsterdamu ?i Utrechtu .

Vermeer se o?enil v roce 1653 s Catharinou Bolnesovou , ^[1] ktera byla katoli?ka , a neni jiste, zda Jan po svatb? konvertoval nebo ne. Z man?elstvi vze?lo patnact d?ti, z nich? ?ty?i zem?ely v ranem d?tstvi. V roce 1655 zem?el jeho otec, Jan ziskal ?ast d?dictvi, spole?n? s matkou vedl hospodu, obchodoval s obrazy a maloval. ^[1]

Na Vermeerov? ranem dile je patrne, ?e se mlady mali? vyrovnaval s vlivy nabo?enske, mytologicke a ?anrove malby utrechtske ?koly, ktera vychazela z Caravaggia . ^[2] Vermeerova tchyn? vlastnila skromnou sbirku obraz? utrechtskych mistr?. Byla navic vzdalenou p?ibuznou utrechtskeho mali?e Abrahama Bloemarta .

Kratce pote p?ichazi obrat a Vermeer se zam??uje na malbu scen z b??neho ?ivota. S podobnymi tematy ziskali slavu mali?i jako Gerard Terborch , Nicolas Maes nebo Pieter de Hooch . P?esto jsou Vermeerovy obrazy jine: figury na obrazech jsou zachyceny jakoby v jedinem a jedine?nem okam?iku, co? jim dodava nezvyklou d?stojnost i ?ivost.

Zda se, ?e Vermeer se v obdobi svych mali?skych po?atk? ?ivil ? podobn? jako jeho otec ? prodejem um?leckych d?l jinych mali??. V pr?m?ru vytvo?il jen dv? platna ro?n?, p?esto se p?i ka?de p?ile?itosti na nejr?zn?j?ich listinach poklada za mali?e. Pozd?ji byl nepochybn? pokladan za znalce, tak?e byval zvan, aby odhadl cenu obraz?, ale take jeho vlastni obrazy se prodavaly za velmi vysokou cenu.

Vermeer p?ili? netvo?il ani v ?asech nejv?t?i slavy, dob?e v?ak prodaval. Kdy? jej roku 1663 v atelieru nav?tivil francouzsky cestovatel Balthasar de Monconys, Vermeer mu nemohl ukazat ani jedinou vlastni praci. Kdy? pak spole?n? nav?tivili d?m peka?e Hendricka van Buytena, sb?ratele Vermeerovych d?l, de Monconys si do deniku poznamenal, ?e vid?l ?obraz s jedinou figurou“ za neuv??itelnou cenu 600 zlatych (guilder). ^{[1] [3]}

V roce 1669 Vermeera dvakrat nav?tivil bohaty mlady znalec um?ni Pieter van Beckhout, ktery si poznamenal, ?e vid?l n?ktere ukazky Vermeerova um?ni, p?i?em? nejpozoruhodn?j?im aspektem na nich byla dokonala perspektiva . Na obdobi 1662 ? 1663 a 1670 ? 1671 byl Jan Vermeer opakovan? zvolen do ?ela cechu sv. Luka?e. V tomto obdobi byl take ? spolu s Hansem Jordaensem ? povolan do Haagu , kde bylo jeho ukolem posoudit pravost ?ady obraz?, je? se prodavaly jako dila slavnych italskych mistr?, mj. Raffaela Santiho a Michelangela . ^[4]

Roku 1660 se Vermeerova rodina z hostince Mechelen p?est?hovala do men?iho domu na Oude Langendijk , ktery vlastnila Janova tchyn?. Za francouzske invaze v roce 1672 se p?ijmy rodiny s jedenacti d?tmi rapidn? sni?ily. Vale?na doba obchodu s um?nim nep?ala a na Vermeera z?ejm? dolehly velke finan?ni problemy. Maloval je?t? men? ne? d?ive a je pravd?podobne, ?e se obavy o budoucnost projevily i na jeho zdravotnim stavu. Zem?el v roce 1675 a zanechal po sob? vdovu, jedenact d?ti a zna?ne dluhy. ^[2] Je poh?ben ve Starem kostele ( Oude Kerk ) v Delftach.

Zahy po smrti upadl v zapomenuti. Zajem o jeho dilo se probudil v 19. stoleti a od te doby stale roste. O Vermeera se velice zajimali impresioniste , zejmena Vincent van Gogh , spisovatel Marcel Proust , mali? 20. stoleti Salvador Dali a dal?i um?lci. Po?atkem 20. stoleti Vermeerovy obrazy kupovali ameri?ti miliona?i za astronomicke sumy, tak?e je v?t?i po?et jeho d?l vystaven mj. v newyorskem Metropolitan Museum of Art a v National Gallery of Art ve Washingtonu .

Vermeerovy obrazy byly take ?asto pad?lany. Proslavil se zejmena Han van Meegeren , ktery je pova?ovan za jednoho z nejv?t?ich pad?latel? v historii um?ni. ^[5]

V roce 2003 nato?il re?iser Peter Webber film o okolnostech vzniku Vermeerova obrazu Divka s perlou . Hlavni role vytvo?ili Scarlett Johansson a Colin Firth . ^[6]

Dilo [ editovat | editovat zdroj ]

Vermeerovo dochovane dilo tvo?i pouhych 37 obraz?, z nich? naprosta v?t?ina neni datovana. ^[2] Po po?ate?nim hledani, kdy zpracovaval mytologicke nam?ty ve stylu historicke malby, se Vermeer soust?edil na ?anrove obrazy pom?rn? maleho formatu, ktere v?ak vynikaji jak kompozici, tak take ?ivosti a mimo?adnym zachazenim se sv?tlem. Zachycuji vnit?ni prostory s postavami zabranymi do sve prace. Jako zdroj sv?tla slou?i v?t?inou okno umist?ne na okraji obrazu. V obrazech interier? Vermeer povy?il v?edni situace a b??ne denni ?innosti do roviny meditativni. Jeho nam?ty nabizeji pr??ez holandskou spole?nosti sedmnacteho stoleti, od zobrazeni proste divky p?i praci ( Mleka?ka ) a? po sceny ze ?ivota m???an? v jejich prostornych domech. Jen zcela vyjime?n? maloval z okna sveho atelieru pohledy na m?sto Delft.

Vermeer na svych obrazech pou?ival techniku pointille , kterou dosahoval pr?svitne tony a odlesky. Hojn? pou?ival drahy pigment lapis lazuli , nazyvany take p?irodni ultramarin .

	Obraz	Nazev	Rok	Velikost	Umist?ni
1		Kristus u Marie a Marty	1654/1655	160 × 142 cm, olej na platn?	National Gallery of Scotland, Edinburg
2		Svata Praxedis (p?isuzovano)	1655	101,6 × 82,6 cm, olej na platn?	Musee de la Chapelle de la Visitation, Monako
3		Diana s nymfami	1655/1656	98,5 × 105 cm, olej na platn?	Mauritshuis , Den Haag
4		Kupli?ka	1656	143 × 130 cm, olej na platn?	Gemaldegalerie Alte Meister, Zwinger , Dra??any
5		Spici d?v?e	1657	87,6 × 76,5 cm, olej na platn?	Metropolitan Museum of Art , New York
6		Divka u okna ?touci dopis	1657	83 × 64,5 cm, olej na platn?	Gemaldegalerie Alte Meister, Zwinger, Dra??any
7		Uli?ka v Delftu	1657/1658	54,3 × 44 cm, olej na platn?	Rijksmuseum , Amsterdam
8		Vojak a sm?jici se d?v?e	1658	49,2 × 44,4 cm, olej na platn?	Frick Collection, New York
9		Sklenka vina	1658?1660	66,3 × 76,5 cm, olej na platn?	Staatliche Museen zu Berlin, Preussischer Kulturbesitz, Berlin
10		Mleka?ka	1658?1660	45,4 × 41 cm, olej na platn?	Rijksmuseum, Amsterdam
11		Dama a dva panove	1659/1660	78 × 67,5 cm, olej na platn?	Herzog Anton Ulrich-Museum, Braunschweig
12		Pohled na Delft	1660/1661	98,5 × 117,5 cm, olej na platn?	Mauritshuis, Den Haag
13		P?eru?ena hodina hudby	1660/1661	38,7 × 43,9 cm, olej na platn?	Frick Collection, New York
14		?ena v modrem ?touci dopis	1662?1664	46,5 × 39 cm, olej na platn?	Rijksmuseum Amsterdam
15		Hodina hudby	1662?1665	74,6 × 64,1 cm, olej na platn?	Buckinghamsky palac , Londyn
16		?ena s vahami	1662?1664	42,5 × 38 cm, olej na platn?	National Gallery of Art, Washington D.C.
17		Hra?ka na loutnu	1664	51,4 × 45,7 cm, olej na platn?	Metropolitan Museum of Art , New York
18		?ena se ???rou perel	1664	55 × 45 cm, olej na platn?	Staatliche Museen zu Berlin, Preussischer Kulturbesitz, Berlin
19		?ena s konvici vody	1664/1665	45,7 × 40,6 cm, olej na platn?	Metropolitan Museum of Art, New York
20		Divka s perlou	1665	44,5 × 39 cm, olej na platn?	Mauritshuis , Den Haag
21		Koncert	1665/1666	69 × 63 cm, olej na platn?	Isabella Stewart Gardner Museum , Boston (ukradeno 1990)
22		Pi?ici ?ena ve ?lutem	1665?1670	45 × 39,9 cm, olej na platn?	National Gallery of Art , Washington D.C.
23		Hlava divky	1666/1667	44,5 × 40 cm, olej na platn?	Metropolitan Museum of Art, New York
24		Divka s fletnou (p?isuzovano)	1665/1670	20 × 17,8 cm, olej na d?ev?	National Gallery of Art, Washington D.C.
25		Divka s ?ervenym kloboukem	1666/1667	23,2 × 18,1 cm, olej na d?ev?	National Gallery of Art, Washington D.C.
26		Dama se slu?kou a s dopisem	1667/1668	89,5 × 78,1 cm, olej na platn?	Frick Collection , New York
27		Astronom	1668	50,8 × 46,3 cm, olej na platn?	Louvre , Pa?i?
28		Geograf	1668/1669	53 × 46,6 cm, olej na platn?	Stadelsches Institut, Frankfurt am Main
29		Milostny dopis	1669/1670	44 × 38,5 cm, olej na platn?	Rijksmuseum, Amsterdam
30		Krajka?ka	1669/1670	24,5 × 21 cm, olej na platn?	Louvre , Pa?i?
31		Dama s dopisem a slu?kou	1670	71 × 59 cm, olej na platn?	National Gallery of Ireland, Dublin
32		?ena sedici u virginalu	1670	25,5 × 20 cm, olej na platn?	Wynn Collection, Las Vegas
33		Alegorie viry	1671?1674	114,3 × 88,9 cm, olej na platn?	Metropolitan Museum of Art, New York
34		Kytaristka	1672	53 × 46,3 cm, olej na platn?	Kenwood House, Londyn
35		Alegorie mali?stvi	1666?1673	130 × 110 cm, olej na platn?	Kunsthistorisches Museum , Vide?
36		Stojici dama u spinetu	1673?1675	51,7 × 45,2 cm, olej na platn?	National Gallery , Londyn
37		Sedici dama u spinetu	1673?1675	51,5 × 45,5 cm, olej na platn?	National Gallery , Londyn

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Historie kompozice obraz?
• Han van Meegeren

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Jan Vermeer na Wikimedia Commons
• artmuseum.cz Archivovano 24. 8. 2006 na Wayback Machine .
• Vermeerova nadace
• Essential Vermeer
• Vermeerovo centrum Delft
• Jan-Vermeer-Haus