Jan Kochanowski
Narozeni	1530 Sycyna Połnocna
Umrti	22. srpna 1584 (ve v?ku 53?54 let) Lublin
P?i?ina umrti	infarkt myokardu
Povolani	basnik , spisovatel , p?ekladatel a dramatik
Alma mater	Jagellonska univerzita (od 1544) Padovska univerzita (1552?1555) Kralovecka univerzita (1555?1556)
?anr	pise?, phrase , drama , epicka poezie, lamentace, epitaf , oda , elegie , epigram a epithalamium
Temata	krasna literatura
Vyznamna dila	Fraszki Odprawa posłow greckich Psałterz Dawidow Treny Pie?ni Jana Kochanowskiego ksi?gi dwoje … vice na Wikidatech
Man?el(ka)	Dorota Podlodowska (od 1575)
D?ti	Urszula Kochanowska Hanna Kochanowska Jan Kochanowski
Rodi?e	Piotr Kochanowski a Anna Białaczowska
P?ibuzni	Kasper Kochanowski , Mikołaj Kochanowski a Andrzej Kochanowski (sourozenci) Piotr Kochanowski (synovec) Jerzy Kochanowski (synovec)
Podpis
multimedialni obsah na  Commons
Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Jan Kochanowski ( 1530 Sycyn, Radom ? 22. srpna 1584 Lublin ) byl polsky renesan?ni basnik. ^[1]

?ivotopis [ editovat | editovat zdroj ]

Jeden z nejvyznamn?j?ich polskych renesan?nich basnik? se narodil roku 1530 v Sycyn? v ?lechticke rodin? (otec zastaval funkci soudce). Od roku 1544 studoval na Krakovske univerzit?. Pravd?podobn? kolem roku 1549 univerzitu opustil a p?est?hoval se do Wroclawi . Na za?atku 50. let 16. stoleti pobyval v  Kralovci , kde vytvo?il svoje nejstar?i dodnes dochovane dilo (latinske epigramy v?novane Stanislavu Grzepskiemu, zapsane na vnit?ni stran? rukopisu Tragedie od ?imskeho basnika a filozofa Senecy ). ^[2] Brzy se Kochanowski p?est?hoval do italske Padovy , kde a? do roku 1555 studoval filozofii , latinu , ?e?tinu a antickou literaturu na mistni univerzit?. Mimo jine byl zde jmenovan do funkce ?koncila?e“ naroda polskeho, tj. zastupce Polak? na p?d? univerzity. V nasledujicich t?ech letech n?kolikrat znovu vycestoval do zahrani?i (Italie, Francie ), aby se definitivn? vratil do vlasti v kv?tnu roku 1559.

Roku 1563 za?al pracovat ve slu?bach korunniho podkancle?e Piotra Myszkowskeho, diky ?emu? ziskal hodnost kralovskeho sekreta?e. Kratce p?sobil i na dvo?e krale Zikmunda II. Augusta .

V roce 1574 Kochanowski zakoupil ves Chechły pobli? Czarnolasu , kde se natrvalo usadil; odtud ziskal p?idomek ?basnik z ?ernolesi“. O rok pozd?ji se i o?enil s Dorotou Podlodovskou z Przytyka. Ta mu p?ivedla na sv?t dcery Ur?ulu a Hanu.

Um?el v srpnu roku 1584 (pravd?podobn? na mozkovou mrtvici ) v Lublin?, kam p?ijel na zasedani senator? svolane kralem ?tepanem Bathorym . ^[3]

Tvorba [ editovat | editovat zdroj ]

U Kochanovskeho lze ur?it t?i obdobi tvorby.

Obdobi cest a studii (n?kdy take tzv. padovske obdobi ?i leta mladosti): 1544?1559 [ editovat | editovat zdroj ]

Prvni Kochanovskeho dila vznikala za hranicemi Polska kolem roku 1555. D?le?itym obdobim pro mladeho basnika byl pobyt v italske Padov? (1555?1560), kde se seznamil nap?. s Andrzejem Patrycym Nideckim, Andrzejem Dudyczem a Stanisławem Fogelwederem. ^[4] Kolem roku 1580 napsal t?i latinske sbirky: Do ojca ?wi?tego , Elegarium libry IV a Foricoenia sive Epigrammatum libellus . V tomto obdobi tvo?il take elegie, eroticke pisn? a epigramy (viz latinske sbirky Elegia magista amoris , Epitaphium Cretcovii ).

Mezi jeho prvni polske texty pat?i epicedium O ?mierci Jana Tarnowskiego … do syna jego…Jana Krzysztofa , ktere vy?lo tiskem v roce 1561 v Krakov?.

Dal?i dila z tohoto obdobi jsou nap?. poema Zuzana nebo hymnus Czego chcesz od nas, Panie . ^[5]

Dvorske (krakovske) obdobi: 1559?1574 [ editovat | editovat zdroj ]

Dvorske obdobi pat?i hlavn? epigram?m a pisnim. Jedny z prvnich se jmenuji Zgoda a Satyr (basnicko-publicisticke s politickymi prvky). Kolem roku 1564 Kochanovsky napsal tem?? t?isetver?ovou base? nazvanou Pami?tka wszystkimi cnotami hojnie obdarzonemu Janowi Bapty?cie hrabi na T?czynie . P?elo?il take t?eti ?ast Homerovy Iliady . Dal?i dila tohoto obdobi jsou Szachy a v neposledni ?ad? prvni polske drama Odprawa posłow greckich (1578), ^[6] skryvajici aluze na aktualni politickou situaci v Polsku. ^[7]

Pravd?podobn? kolem roku 1567 Kochanovsky napsal base? Muza (druh basnickeho manifestu). V roce 1586 vy?la sbirka pisni Pie?ni… ksi?gi dwoje , ktera obsahuje zname pisn? jako nap?. Pie?? swi?toja?ska o Sobotce , Czego chcesz od nas, Panie a  Pami?tka wszystkimi cnotami hojnie obdarzonemu Janowi Bapty?cie hrabi na T?czynie. ^[8]

Epigramy a fra?ky psal Kochanovsky cely ?ivot. Souborn? vy?ly v Krakov? roku 1584. Mezi nejznam?j?i fra?ky pat?i nap?.  Do go?cia , O ?ywocie ludzkim , O kaznodziei , O doktorze Hiszpanie , O Rzymie , Do dziewki , O miło?ci , Do Anny .

Czarnoleske obdobi (?ivot v ustrani na usedlosti Czarnolas): 1574?1584 [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto obdobi ?il Kochanovsky spi?e v ustrani, p?esto napsal vyznamna dila jako nap?.: Psałterz Dawidow.  Jedna se o parafraze a p?eklady starozakonnich ?alm? . ^[9]

Nejvyznamn?j?i dilo nazvane Treny sepsal Kochanowski po tragicke smrti sve nejmlad?i dcery, vy?lo tiskem v Krakov? v roce 1580. ^[10] Jedna se o soubor devatenacti ver??, ktere jsou o?islovany ?imskymi ?islicemi. Nam?tem sbirky je umrti milovane dcery Vor?ilky, ktere v?ak tvo?i prostor pro filozoficke uvahy nad smyslem utrpeni a bolesti. Lyricky subjekt se ?asto odvolava k mytologickym postavam ( Niobe , Sapfo ). V jednotlivych basnich se st?idaji pocity jako smutek, hn?v a zoufalstvi, obvi?ovani Boha z jeho krutosti. V zav?ru cyklu lyricky subjekt dochazi ke smi?eni s vlastnim osudem. ^[11]

?eske p?eklady [ editovat | editovat zdroj ]

• KOCHANOWSKI, Jan. ?alozp?vy . Praha: Odeon, 1984. P?elo?il J. Pila?.
• KOCHANOWSKI, Jan. ?achy . Praha: Odeon, 1979.
• KOCHANOWSKI, Jan. Renesan?ni loutna . Vyd. 1. Praha: Odeon, 1971. P?elo?ili J. Pila? a E. Sojka.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Seznam polskych spisovatel?

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Jan Kochanowski na Wikimedia Commons
• Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R , jejich? autorem nebo tematem je Jan Kochanowski

Tento ?lanek je p?ili? stru?ny nebo postrada d?le?ite informace . Pomozte Wikipedii tim, ?e jej vhodn? roz?i?ite . Nevkladejte v?ak bez opravn?ni cizi texty.