Jan IX. ze St?edy

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Vysoce d?stojny a osviceny
Jan ze St?edy
Biskup olomoucky
Jan ze Středy adorující (Liber viaticus)
Jan ze St?edy adorujici ( Liber viaticus )
Cirkev ?imskokatolicka
Arcidieceze olomoucka
Sidlo Olomouc
Jmenovani 23. srpna 1364
P?edch?dce Jan O?ko z Vla?imi
Nastupce Petr III. Jelito
Znak Znak
Sv?ceni
Biskupske sv?ceni 1353
Vykonavane u?ady a funkce
Zastavane u?ady
Osobni udaje
Datum narozeni kolem 1310
Misto narozeni Vysoke Myto nebo Slezska St?eda (?roda ?l?ska)
Datum umrti 23. prosince 1380 (ve v?ku 69?70 let)
Misto umrti Mod?ice u Brna , Markrabstvi moravske
P?ibuzni Maciej ze ?rody (sourozenec)
Podpis Podpis: Jan ze Středy
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Jan IX. ze St?edy ( latinsky Johannes Noviforensis nebo de Novo Foro , n?m. Johannes von Neumarkt , kolem roku 1310 , Vysoke Myto ? ? 23. prosince / 24. prosince 1380 , Mod?ice u Brna ) byl ?esko-n?mecky kn?z a humanisticky spisovatel, biskup v  Litomy?li a pak v  Olomouci , v letech 1357 ? 1374 kancle? cisa?e Karla IV .

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Za?atky kariery (do 1352) [ editovat | editovat zdroj ]

Narodil se v m???anske rodin? ve Vysokem Myt? [1] a ziskal vynikajici vzd?lani, patrn? v  Italii . P?sobil jako kn?z-pleban ve Slezske St?ed? (pol. ?roda ?l?ska , n?m. Neumarkt in Schlesien , 25 km zapadn? od Vratislavi ), proto m?l p?idomek "ze St?edy". Jeho bratr Mathias byl cisterciacky mnich, sv?tici biskup v Litomy?li a pozd?ji ve Vratislavi , star?i sestra byla ?enou Rudolfa, rychta?e ve Vysokem Myt? ; jejich syn byl roku 1394 d?kanem pra?ske univerzity .

Jan ze St?edy je poprve p?ipominan z?ejm? roku 1340 jako nota? minsterberskeho kni?ete Bolka II. († 1341 ), pozd?ji (p?ed rokem 1344 ) se stal plebanem (fara?em) ve Slezske St?ed? ? toto obro?i si podr?el nejmen? do konce roku 1351 ? a nasledn? se stal pisa?em v kancela?i krale Jana Lucemburskeho († 1346 ). Prvni skute?n? nesporna zminka o Janovi ze St?edy pochazi z  16. ?ijna 1347 , kdy byl zam?stnan v kancela?i krale Karla IV. jako nota? . Tehdy ji? m?l za sebou ?adu p?ile?itosti prokazat sve schopnosti, ?emu? odpovida i jeho dal?i rychla kariera v kancela?i Karla IV.: byl jeho dvornim kaplanem, sekreta?em, roku 1351 kancle?em kralovny Anny . Teho? roku se stal dosavadni kral?v kancle? Jan O?ko z Vla?imi olomouckym biskupem a Karlovu kancela? opustil. Jeho nastupcem se stal prav? Jan ze St?edy, nejprve v letech 1352 ? 1354 s titulem protonota?e, tj. p?edstaveneho kralovske kancela?e, ale ji? o Vanocich roku 1353 byl kralovym dvorskym kancle?em. Tuto hodnost si ponechal, s kratkym p?eru?enim v letech 1364/1365, a? do sve smrti.

Kancle?em Karla IV. (1352?1374) [ editovat | editovat zdroj ]

Iniciala A se Zv?stovanim - dole kle?ici Jan ze St?edy ( Misal Jana ze St?edy )

P?esto?e si Karel IV. hodlal Jana ze St?edy podr?et ve svych slu?bach, hledal pro n?j materialni zabezpe?eni ve form? biskupskeho u?adu. (Ji? roku 1351 m?l sice Jan hodnosti a p?ijmy kanovnika kapitul olomoucke a vratislavske, to v?ak k lesku kancle?e ?imskeho krale nesta?ilo.) Prvni pokus se udal roku 1352 , kdy byl 16. unora pape?em Klementem VI. jmenovan biskupem v  Naumburgu . Naumburska kapitula v?ak zvolila za biskupa tam?j?iho kanovnika Rudolfa von Saaleck-Nebra a tuto volbu potvrdil i magdebursky arcibiskup Ota Hesensky, do jeho? pravomoci naumburska dieceze spadala.

Jan ze St?edy se sice nevzdal ihned a je?t? na ja?e roku 1353 se ozna?oval za zvoleneho biskupa naumburskeho, posleze v?ak od teto snahy upustil. Vhodn?j?i p?ile?itost se naskytla, kdy? teho? roku zem?el prvni litomy?lsky biskup Jan . 9. listopadu 1353 byl zvolen a p?ed 22. prosincem i potvrzen biskupem v Litomy?li. Jan O?ko z Vla?imi mu je?t? jednou uvolnil misto: 12. ?ervna 1364 byl toti? zvolen arcibiskupem pra?skym a Jan ze St?edy mohl opustit Litomy?l a stat se 23. srpna biskupem olomouckym, toho jmena IX. Olomoucka dieceze byla nejen star?i a tedy presti?n?j?i ne? litomy?lska, ale hlavn? mnohem bohat?i.

Tuto presti? Karel IV. je?t? zvy?il brzy po Janov? jmenovani privilegiem z 1. b?ezna 1365 , kterym byl Janovi ze St?edy a jeho nastupc?m na olomouckem stolci ud?len titul "hrab?te ?eske kralovske kaple" s pravem korunovat ?eskeho krale a nasazovat mu korunu i p?i jinych p?ile?itostech v p?ipad?, ?e neni p?itomen pra?sky arcibiskup. Za stejnych okolnosti m?l na starosti bohoslu?by v  kralovske kapli na Pra?skem hrad? a na Karl?tejn? . Toto privilegium si olomou?ti biskupove zachovali do roku 1918 .

Vlastni biskupskou ?innost v?ak Jan ze St?edy na obou mistech prakticky nevykonaval. V Litomy?li vedl spravu dieceze oficial Mikula? z Pelh?imova a v duchovnich zale?itostech Jan?v bratr Matya?, titularni biskup z  Trebinje (ten byl od roku 1362 sv?ticim biskupem ve Vratislavi u biskupa P?eclava z Poho?ele a zem?el roku 1370 ). Pozd?ji v Olomouci jej zastupovali generalni vika?i: brn?nsky probo?t Mikula?, Bed?ich z Olbramkostela a olomoucky probo?t Jakub z Kaplice. To Janovi ze St?edy nebranilo v tom, aby se p?inejmen?im formaln? u?astnil na zakladani cirkevnich instituci: v Litomy?li sam zalo?il roku 1355 nebo 1356 kla?ter augustinian? poustevnik? , v jeho? kostele byl pozd?ji pochovan, spolup?sobil i p?i tom, kdy? litomy?lsky biskup Albrecht ze ?ternberka zalo?il roku 1371 kla?ter augustinian? kanovnik? ve svem rodnem ?ternberku , kolegiatni kapitule sv. Mo?ice v  Krom??i?i vydal roku 1367 nova statuta.

Jako kralovsky a cisa?sky kancle? se v?ak Jan ze St?edy musel zdr?ovat v bezprost?edni blizkosti Karla IV. v Praze i na cestach. Roku 1353 byl s Karlem IV. v  Mohu?i , roku 1354 v Italii, 1356 se podilel na sepsani Zlate buly (by? z?ejm? spi?e stylisticky, ne? co do politickeho obsahu) a na jejim projednavani na sn?mech v  Norimberku a v  Metach a roku 1364 se u?astnil Karlova jednani s  Habsburky v Brn?. Kdy? byl roku 1364 jmenovan biskupem olomouckym, n?jakou dobu funkci kancle?e nevykonaval, ale ji? nasledujiciho roku se k ni vratil a dale s cisa?em cestoval po N?mecku a v roce 1368 po Italii. Roku 1374 se s nim z neznamych d?vod? roze?el a byl nucen se usadit v  Olomouci , sidle sve dieceze. A? Jan ?adal s odkazem na 26 let v?rne slu?by o navrat do u?adu, Karel IV. jeho prosbu nevysly?el. Hodnost kancle?e mu v?ak ponechal a nikomu dal?imu ji? ji neud?lil.

Posledni roky ?ivota (1374?1380) [ editovat | editovat zdroj ]

Jan IX. ze St?edy

Pote, co se fakticky chopil spravy sve dieceze, v?noval se Jan ze St?edy p?edev?im liturgickym a spravnim otazkam. Roku 1376 sjednotil liturgicke p?edpisy pro svou diecezi. Na synodu v Krom??i?i roku 1380 zavedl svatek svatych Cyrila a Metod?je a take svate Kristiny a svate Korduly . Vedle toho vyprosil od pape?e pro opata kla?tera ve Velehrad? , spojeneho s misi obou v?rozv?st?, pravo nosit pontifikalie . V podstat? tak po dlouhe dob? zapomenuti vzk?isil uctivani t?chto nejstar?ich patron? Moravy.

P?esto se Jan ze St?edy tou?il vratit z Moravy do Slezska, kde bylo jeho prvni p?sobi?t?, a kdy? roku 1376 zem?el vratislavsky biskup P?eclav z Poho?ele , usiloval o jeho misto s podporou Karla IV. i pape?e ?eho?e XI. Vratislavska kapitula v?ak zvolila D?t?icha z Klatov . Pape? sice tuto volbu neuznal, byla v?ak p?eka?kou rychleho p?esunu Jana ze St?edy. Vy?e?eni situace navic zkomplikovala jednak smrt Karla IV. (29. listopadu 1378), jednak pape?ske schizma , ktere za?alo v tem?e roce. D?t?ich z Klatov ziskal potvrzeni od avignonskeho pape?e Klementa VII. , ale proto?e ?eske zem? z?staly u ?imske obedience, ve skute?nosti jej to diskvalifikovalo.

Jan ze St?edy se navic po smrti krale Karla IV. dostal do spor? s  moravskymi markrabimi Jo?tem a Prokopem , tak?e musel i s kapitulou opustit Olomouc, kde jeho odp?rci vypalili biskupsky palac a po?kodili katedralu . Jan se pak zdr?oval na venkovskych panstvich biskupstvi, zejmena v Krom??i?i, a nad Olomouci vyhlasil interdikt . Spor urovnal a? roku 1380 pra?sky arcibiskup Jan z Jen?tejna . Teho? roku jej vratislavska kapitula v obnovene volb? kone?n? zvolila biskupem ve Vratislavi. Jan ze St?edy v?ak zem?el d?ive, ne? mohl do u?adu nastoupit, toti? 23. prosince 1380 na n?kterem biskupskem panstvi, pravd?podobn? v Mod?icich u Brna .

Poh?ben byl v kapitulnim chramu Nalezeni sv. K?i?e v Litomy?li. [2]

Dilo a vyznam [ editovat | editovat zdroj ]

Klan?ni t?i kral? ( Liber viaticus )

P?esto?e neni znamo, kde Jan ze St?edy nabyl vzd?lani, byl ran? humanistickym vzd?lancem a milovnikem um?ni, ktery se vyznamn? podilel na kulturnim vyznamu dvora Karla IV. Jeho dila i zachovany katalog jeho knihovny poukazuji na velkou znalost klasickych antickych autor?. Udr?oval bohatou korespondenci nap?iklad s Colou di Rienzo a od roku 1354 s Francescem Petrarcou : kancle? posilal basnikovi vzletne dopisy plne lichotek, Petrarca oce?oval Janovo vedeni kancela?skeho registru. Jan ze St?edy psal nabo?ne basn? kultivovanou latinou, i kdy? jeho autorstvi nelze v?dy p?esn? ur?it. Karlovi IV. daroval vlastni latinske zpracovani ?ivotopisu svateho Jeronyma, do latiny p?elo?il pro jednoho ?eskeho klerika neznaleho n?m?iny base? Johanna Frauenloba. ?etna byla jeho n?mecka tvorba, spo?ivajici zejmena ve volnych p?ekladech. Nejvyznamn?j?imi jsou jednak p?eklad knihy Liber soliloquiorum animae ad Deum (Samomluvy du?e s Bohem) p?ipisovane svatemu Augustinovi , ktery vyhotovil pro Karla IV. po roce 1355 pod nazvem Das Buch der Liebkosungen , jednak pozd?j?i p?eklad zmi?ovaneho ?ivotopisu svateho Jeronyma, ktery vyhotovil pro moravskou markrab?nku Al?b?tu . Vedle toho byl autorem ?etnych latinskych i n?meckych modliteb pro r?zne u?ely, ktere se pro svou jazykovou vyt?ibenost a niternost, p?edjimajici hnuti Devotio moderna , t??ily velke popularit? zejmena u ?enske ?asti obyvatelstva a kolovaly v mnoha opisech. Tato dila na jedne stran? a jim zavedeny styl kancela?skeho jazyka na stran? druhe m?ly nemaly vliv na vyvoj spisovne n?m?iny .

Na svych hradech na Mirov? , v Krom??i?i a v Mod?icich m?l pisa?ske dilny, kde koncem 50. let patrn? vznikl slavny rukopis cestovniho brevia?e Liber viaticus , jeden z vrchol? pozdn? gotickeho kni?niho um?ni u nas. [3] Ten byl v roce 1826 v?novan Narodnimu muzeu v Praze, kde je sou?asti Sbirky rukopis? Knihovny Narodniho muzea a je v digitalizovane form? p?istupny na internetu. Dal?imi vyznamnymi iluminovanymi rukopisy vyhotovenymi pro Jana ze St?edy jsou Liber pontificalis pro biskupske liturgicke u?ely a olomoucky misal . P?i biskupskem dvo?e m?l take p?vecky sbor, kapelu a v?noval velkou pe?i liturgii i ?kolstvi. Svou bohatou knihovnu odkazal u? roku 1356 kla?teru augustinian? u svateho Toma?e v Praze.

Jako kancle? zavedl novy styl listinne a diplomaticke ?e?i, op?eny o znalost latinskych klasik? a italskeho humanismu, a sam sepsal vzornik r?znych typ? listin pro pot?eby cisa?ske kancela?e i biskupstvi v latin? i n?m?in?. ?ty?i z t?chto rukopis? se zachovaly a jsou jednim z nejd?le?it?j?ich pramen? pro d?jiny vlady Karla IV. (zejmena sbirka s nazvem Summum cancellarii ). Styl jeho listin m?l velky vliv a byl hojn? napodobovan. Jinou otazkou je v?ak politicky vliv Jana ze St?edy. O jeho u?asti na rozhodovani cisa?e Karla nejsou ?adne konkretni doklady, rovn?? nikdy nebyl pov??en diplomatickym jednanim v cisa?ov? jmenu.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ Tak M. Buben, prace uvedena v "Literatu?e". N?ktere zdroje - viz ni?e ADB, NDB - v?ak pova?uji tento udaj, postaveny na ztoto?n?ni "Jana z Vysokeho Myta, plebana ve St?ed?" z roku 1344 s "Janem ze St?edy, farnim rektorem kostela ve St?ed?" z roku 1351 , za mylny a p?edpokladaji jeho p?vod p?imo ze Slezske St?edy. Jeho rodi?e by pak byli st?ed?ti m???ane Mikula? a Marketa, p?ipominani jako dobrodinci cirkve v nekrologiich cisterciackych kla?ter? v  Lubu?i a Jind?ichov? .
  2. ↑ M?sto Litomy?l - Nenechte si ujit ... Orienta?ni bronzove desky. www.litomysl.cz [online]. [cit. 2022-08-15]. Dostupne online .  
  3. ↑ Manuscriptorium: Liber viaticus - digitalni faksimile [ nedostupny zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Seznam olomouckych biskup? a arcibiskup?
BISKUPSTVI OLOMOUCKE
Znak olomouckého arcibiskupství
Znak olomouckeho arcibiskupstvi
Olomou?ti
biskupove
(1063?1776)
1063?1085 Jan I. ? 1088?1091 Vezel ? 1091?1096 Ond?ej ? 1096?1099 Jind?ich (?) ? 1097/1099?1104 Petr I. ? 1104?1126 Jan II. ? 1126?1150 Jind?ich Zdik ? 1151?1157 Jan III. ? 1157?1172 Jan IV. z Litomy?le ? 1172?1182 D?tleb ? 1182?1184 Pelh?im ? 1184?1194 Kaim ? 1194?1199 Engelbert ? 1199?1201 Jan V. Bavor ? 1201?1240 Robert Angli?an ? 1241?1245 Vilem ? 1241?1245 Konrad z Friedberka ? 1245?1281 Bruno ze Schauenburku ? 1281?1302 D?t?ich ? 1302?1311 Jan VI. z Vald?tejna ? 1311?1316 Petr II. And?l?v de Ponte Corvo ? 1316?1326 Konrad I. Bavor ? 1326?1333 Jind?ich Berka z Dube ? 1334?1351 Jan VII. Volek ? 1351?1364 Jan O?ko z Vla?imi ? 1364?1380 Jan IX. ze St?edy ? 1381?1387 Petr III. Jelito ? 1387 Jan X. ? 1388?1397 Mikula? z Riesenburka ? 1398?1403 Jan XI. Mraz ? 1403?1408 Lacek z Krava? ? 1409?1412 Konrad II. z Vechty ? 1412?1416 Vaclav Kralik z Bu?enic ? 1416?1430 Jan XII. ?elezny ? 1416?1418 ( Ale? z B?ezi ) ? 1430?1434 Kune? ze Zvole ? 1434?1450 Pavel z Mili?ina ? 1450?1454 Jan XIII. ? 1454?1457 Bohuslav ze Zvole ? 1457?1482 Tas z Boskovic ? 1483/1484?1490 Jan Filipec ? 1487?1489 Jan XIV. Vitez ? 1489?1493 Ardicino della Porta ml. ? 1493?1497 Jan XV. Borgia ? 1497?1540 St. I. Thurzo ? 1540?1541 Bern. Zoubek ze Zd?tina ? 1541?1553 Jan XVI. Dubravius ? 1553?1565 Marek Khuen z Olomouce ? 1565?1572 Vilem Prusinovsky z Vickova ? 1572?1574 Jan XVII. Grodecky ? 1574?1575 Toma? Albin z Helfenburka ? 1576?1578 Jan XVIII. Mezoun z Tel?e ? 1579?1599 St. II. Pavlovsky ? 1599?1636 Franti?ek z Ditrich?tejna ? 1636?1637 Jan XIX. Arno?t z Platten?tejna ? 1638?1662 Leopold I. Vilem (za n?ho administrovali: 1638 Ond?ej Orlik , 1638?1640 Ka?par Karas , 1640?1642 Jan Ka?par Stredele , 1643?1646 Ka?par Karas , 1642?1650 Roderich Santhiller , 1650?1653 Jak. Merkurian , 1654?1664 Fr. Elia? Kastelle ) ? 1663?1664 Karel I. Josef ? 1664?1695 Karel II. z Lichtenst.-Castelcorna ? 1695?1711 Karel III. Lotrin. ? 1711?1738 Wolfgang Hannibal ze Schrattenbachu ? 1738?1745 Jak. Arn. z Lichtenst.-Castelcorna ? 1745?1758 Ferd. Jul. Troyer z Troyersteinu ? 1758?1760 Leopold II. Fridrich z Egkhu ? 1761?1776 Max. z Hamiltonu
Pomocni
biskupove
olomou?ti
(1304?1777)
1304?1324 Martin z Brna ? 1347 D?t?ich z Portic ? 1442?1482 Vilem z Kolina ? 1482?1501 Ond?ej Wismann ? 1498 Konrad Altheimer z Vaserburgu ? 1509?1529 Martin Goschl ? 1547?1549 Martin P?emyslovic ? 1551?1561 Vaclav ? 1603?1607 Melchior Pyrnesius z Pyrnu ? 1608?1617 Jan K?titel Civalli ? 1618?1628 Hynek Jind?ich Novohradsky z Kolovrat ? 1629?1632 Caesar Nardus z Montopole ? 1630?1639 Filip Fridrich Breuner ? 1637?1642 Jan Ka?par Stredele z Montani a Bergenu ? 1640?1646 Ka?par Karas z Rhomsteinu ? 1639?1650 Zikmund Miutini ze Spillimbergu ? 1652?1665 Jan Gobbar ? 1665?1668 Bernard Bredimus (nepotvrzen ?imem) ? 1668?1669 Ond?ej Dirre ? 1670?1695 Jan Jos. Breuner ? 1690?1692 Fr. Ant. von Losenstein ( koadjutor ) ? 1696?1702 Ferd. Schroffel ze Schroffenheimu ? 1703?1727 Fr. Julian von Braida ? 1729?1748 Otto Honorius z Egkhu ? 1749?1771 Jan Karel Leopold von Scherffenberg ? 1771?1776 Jan Vaclav Xaver Frey von Freyenfels ? 1775?1777 Matya? Fr. Chorinsky z Ledske
ARCIBISKUPSTVI OLOMOUCKE
Olomou?ti
arcibiskupove
(od r. 1777)
1. 1777?1811 Antonin Theodor z Colloredo-Waldsee ? 2. 1811?1819 Maria Tadea? z Trauttmansdorffu ? 3. 1819?1831 Rudolf Jan ? 4. 1832?1836 Ferdinand Maria Chotek ? 5. 1836?1853 Maxmilian Josef Sommerau-Beckh ? 6. 1853?1892 Bed?ich z Furstenberka ? 7. 1893?1904 Theodor Kohn ? 8. 1904?1915 Franti?ek Salesky Bauer ? 9. 1916?1920 Lev Skrbensky z H?i?t? ? 10. 1921?1923 Antonin Cyril Stojan ? 11. 1923?1947 Leopold Pre?an ? 12. 1948?1961 Josef Karel Matocha ? 1973?1987 ap. admin. Josef Vrana ? 13. 1989?1991 Franti?ek Va?ak ? 14. 1992?2022 Jan Graubner ? 15. od 2024 Josef Nuzik
Pomocni
biskupove
olomou?ti
(od r. 1779)
1779?1800 Karel Godefried z Rosenthalu ? 1801?1812 Alois Jos. Krakovsky z Kolovrat ? 1817?1830 Ferdinand Maria Chotek ? 1832?1868 Rudolf von Thyssebaert ? 1831 Fr. Ant. Gindl ? 1837?1838 Alois Jos. Schrenk ? 1839?1841 Ant. Arno?t Schaffgotsche ? do 1851 Ignaz Feigerle ? 1880?1895 Gustav de Belrupt-Tyssac ? 1904-1905 Jan Weinlich ? 1904?1925 Karel Wisnar ? 1906?1912 Vilem Bla?ek ? 1922?1944 Jos. Schinzel ? 1927?1938 Jan Stav?l ? 1941?1969 St. Zela ? 1943?1947 Jos. Martin Nathan ? 1949?1965 Fr. Toma?ek ? 1990?1992 Jan Graubner ? 1990?2017 Jos. Hrdli?ka ? 2017?2024 Jos. Nuzik ? od 2017 Ant. Basler
Pozn. kurz. = pomocny biskup , administrator a ostatni; tu?. kurz. = arcibiskup ; tu?. = kardinal
Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jan_IX._ze_St?edy&oldid=22604225 “