Jakub I.
kral Skotska , Anglie a Irska
Jakub I.
Doba vlady	24. ?ervence 1567 ? 27. b?ezna 1625 (Skotsko) 24. b?ezen 1603 ? 27. b?ezen 1625 (Anglie)
Korunovace	29. ?ervenec 1567 (Skotsko) 25. ?ervenec 1603 (Anglie)
K?est	17. prosince 1566
Narozeni	19. ?ervna 1566 Edinburgh , Skotsko
Umrti	27. b?ezna jul. / 6. dubna 1625 greg. (ve v?ku 58 let) Londyn , Anglie
Poh?ben	Westminsterske opatstvi 7. kv?ten 1625
P?edch?dce	Marie I. Al?b?ta I.
Nastupce	Karel I.
Man?elka	Anna Danska
Potomci	Jind?ich Al?b?ta Karel
Rod	Stuartovci
Otec	Jind?ich Stuart
Matka	Marie Stuartovna
Podpis
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Jakub I. Stuart ( 19. ?ervna 1566 ? 27. b?ezna 1625 ) byl kral Skotska jako Jakub VI. a Anglie jako Jakub I. Ve Skotsku vladl od 24. ?ervence 1567 , kdy se ve v?ku jednoho roku stal nastupcem sve matky Marie Stuartovny . Do roku 1578 jeho jmenem vladli regenti. 24. b?ezna 1603 se stal nastupcem posledniho panovnika Anglie a Irska z rodu Tudorovc? Al?b?ty I. Vladl Anglii, Skotsku a Irsku 22 let a? do sve smrti roku 1625 a ?asto pou?ival titul kral Velke Britanie.

Za jeho vlady pokra?ovala zlata era literatury a divadla s takovymi osobnostmi jako byli William Shakespeare , John Donne , Ben Jonson a sir Francis Bacon . Jakub sam byl literarn? ?inny a je autorem d?l Daemonologie , True Law of Free Monarchies a Basilikon Doron .

Mladi [ editovat | editovat zdroj ]

Narodil se 19. ?ervna 1566 v Edinburghu jako jediny syn skotske kralovny Marie a Jind?icha Stuarta, vevody z Albany , b??n? znameho jako lord Darnley. Jeho nastupnicke pravo k anglickemu tr?nu bylo odvozeno od jeho prababi?ky Markety Tudorovny , star?i sestry Jind?icha VIII.

Jakub?v otec byl zavra?d?n 10. unora 1567 v Edinburghu . Marie byla jako kralovna nepopularni a jeji s?atek s Jamesem Hepburnem, ktery byl podez?ivan ze spoluu?asti na smrti jejiho man?ela, tuto neoblibenost jen zvy?il. V ?ervnu 1567 ji protestant?ti vzbou?enci zajali a uv?znili. V ?ervenci byla p?inucena abdikovat ve prosp?ch sveho syna Jakuba, jeho? regentem byl stanoven James Stewart, hrab? z Moray. Jakub byl sv??en do pe?e hrab?te a hrab?nky z Maru. Formaln? byl ve v?ku t?inacti m?sic? korunovan jako Jakub VI. a v souladu s p?esv?d?enim v?t?iny skotske ?lechty byl vychovavan v protestantskem duchu.

Roku 1568 se Marii poda?ilo z v?zeni uniknout, ale po pora?ce v bitv? u Langside byla nucena uprchnout do Anglie, kde byla kratce nato Al?b?tou uv?zn?na. 22. ledna 1570 byl hrab? z Moray zabit a Jakubovym regentem se stal Matthew Stewart, hrab? z Lennoxu, ktery asi po roce zem?el na nasledky zran?ni. Dal?i regent John Erskine zem?el v ?ijnu 1572 na otravu jidlem. Po n?m byl regentem ustanoven bratranec Jakubova otce Esme Stewart, hrab? z Lennoxu, ktereho Jakub v ?ervnu 1581 jmenoval vevodou.

Vychovu maleho Jakuba zaji??ovali r?zni opatrovnici a p?stouni, jako nap?. Peter Young a dramatik a humanista George Buchanan . Zpo?atku Jakub Buchanana nem?l rad, pozd?ji v?ak byl na jeho vychovu hrdy. Byl to prav? on, kdo v?tipil mlademu krali p?esv?d?eni o bo?ske kralovske moci, podle ni? se sna?il vladnout nejen Jakub, ale i jeho nasledovnici.

Vychovatele vyp?stovali v mladem Jakubovi vztah k um?ni a poezii. ?etl dila latinskych a ?eckych autor? a zajimal se i o divadlo, hlavn? hry Williama Shakespeara , vzd?laval se, studoval um?ni, teologii a sam psal poezii. Roku 1584 vydal svoji prvni sbirku basni, v ni? projevoval oddanost bohu, ktera se odra?ela i ve zp?sobu jeho vlady. Jeho pozd?j?i man?elka Anna Danska s nim sdilela podobne zajmy v um?ni.

Skotsko [ editovat | editovat zdroj ]

Vevoda z Lennoxu nebyl mezi skotskou ?lechtou obliben. V srpnu 1582 protestantska hrabata Gowrie a Angus vylakali Jakuba na hrad Ruthven, tam ho uv?znili a p?inutili vevodu z Lennoxu prchnout ze zem?. Pote, co byl v ?ervnu 1583 Jakub propu?t?n, p?evzal (a? je?t mlad ? byl teprve ?estnactilety) moc nad Skotskem do vlastnich rukou. V letech 1584 a? 1603 vybudoval mlady kral efektivni vladu a urovnal spory mezi ?lechtici. Hlavnim pomocnikem mu byl John Maitland, ktery vedl vladu a? do roku 1592 . Roku 1586 podepsal s Anglii mirovou dohodu z Berwicku. Tato dohoda a poprava jeho matky pomohla p?ipravit cestu k jeho pozd?j?imu nastupu na anglicky tr?n.

Anglie [ editovat | editovat zdroj ]

Po?ate?ni obdobi [ editovat | editovat zdroj ]

V poslednich letech Al?b?tiny vlady probihala mezi Jakubem a sirem Robertem Cecilem, hlavnim p?edstavitelem anglicke vlady, tajna korespondence, ktera m?la p?ipravit klidne p?edani anglickeho tr?nu Jakubovi. Al?b?ta zem?ela 24. b?ezna 1603 a odpoledne byl Jakub prohla?en anglickym kralem. Jakub se vydal do Londyna, aby se ujal anglickeho tr?nu. Byl korunovan 25. ?ervence .

Navzdory hladkemu p?edani moci a v?elemu p?ijeti musel Jakub v po?ate?nim obdobi ?elit dv?ma spiknutim. To vedlo mimo jine k uv?zn?ni lorda Cobhama a Waltera Raleigha . Vzbou?enci p?edpokladali, ?e Jakub bude provad?t reformy a byli pobou?eni tim, ?e tajna kralovska rada z?stala, tak jak bylo dojednano mezi Jakubem a Cecilem, beze zm?ny. Jakub ji nicmen? pozd?ji roz?i?il o sve spojence Jind?icha Howarda, Thomase Howarda a dal?ich p?t skotskych ?lechtic?. V po?ate?nim obdobi ?idil ka?dodenni spravu zem? Robert Cecil, ktery byl pozd?ji jmenovan hrab?tem ze Salisbury. Jakub se tak mohl v?novat otazkam personalni unie , zahrani?ni politice a svym zalibam, p?edev?im lovu.

Jakubovou cti?adosti bylo vytvo?eni personalni unie Skotska a Anglie, aby tak vzniklo jednotne kralovstvi s jednim panovnikem, jednim parlamentem a jednotnymi zakony. Tento plan se setkal s odporem v obou zemich. V dubnu 1604 Dolni sn?movna odmitla na zaklad? pravnich rozbor? jeho po?adavek, aby byl titulovan jako kral Velke Britanie .

V zahrani?ni politice byl Jakub usp??n?j?i, kdy? se mu poda?ilo ukon?it anglo-?pan?lskou valku . V srpnu 1604 diky diplomatickym schopnostem Roberta Cecila a Jind?icha Howarda byla podepsana mirova dohoda mezi ob?ma zem?mi. Mo?nost provozovat katolicke bohoslu?by, co? byl hlavni zajem ?pan?lska, byla v Anglii tolerovana. V dob? jeho vlady dochazelo k expanzi anglickeho obchodu a vlivu p?edev?im prost?ednictvim Vychodoindicke spole?nosti . Byla nap?iklad vybudovana anglicka osada v Indonesii .

Vztahy s parlamentem [ editovat | editovat zdroj ]

V p?edve?er uvodniho jednani parlamentu 5. listopadu 1605 byl ve sklepeni Westminsterskeho palace dopaden Guy Fawkes nedaleko od sud? napln?nych st?elnym prachem . Byl jednim ze ?len? spiknuti st?elneho prachu , kte?i cht?li nasledujici den vyhodit do vzduchu budovu parlamentu a zabit tak krale i ?leny parlamentu. Spiklenci byli odhaleni a Fawkes byl po mu?eni popraven.

Spoluprace mezi kralem a parlamentem po odhaleni spiknuti byla odchylkou od b??nych vztah?. V ?ervenci 1604 Jakub rozpustil jednani parlamentu pote, co neziskal podporu ani pro personalni unii ani pro finan?ni subvence. V dal?im obdobi jeho vlady se Jakub potykal s finan?nimi problemy zp?sobenymi inflaci a nekompetenci jeho u?ednik?. V unoru 1610 Robert Cecil p?edlo?il plan, ktery zahrnoval p?edani deseti kralovskych koncesi parlamentu za schvaleni jednorazoveho p?ijmu ve vy?i 600 000 liber a pravidelneho ro?niho p?isp?vku ve vy?i 200 000 liber. Nasledna jednani nevedla k vysledku, Jakub ztratil trp?livost a 31. prosince 1610 parlament rozpustil. Podobn? se zachoval i roku 1614 , kdy rozpustil jednani parlamentu po dvou tydnech neusp??neho jednani o zvy?eni p?ijmu dvora. Jakub pak vladl bez parlamentu a? do roku 1621 . Z finan?nich d?vod? vytvo?il ?lechticky titul baronet .

Za vlady Jakuba I. se politicka situace v Anglii stabilizovala, lid mu v?ak vy?ital tem?? sedm let vlady bez parlamentu; je ale pravda, ?e jeho radce, Robert Cecil, se sna?il nastolit reformy, ktere p?eru?ila jeho smrt. Cecil?v nastupce lord Buckingham posilil absolutismus a byl odp?rcem puritan?, po?adujicich laickou cirkev. Jakub se obaval zasah? parlamentu do statni politiky. Parlamentu a lidem se jeho praktiky s bo?skou moci nelibily. Pozd?ji m?l Jakub spory s parlamentem ohledn? financi, pot?eboval toti? splatit dluhy po Al?b?t? I. Parlament se v?ak v?dy obhajil, nebo? argumentoval v souladu se zakonem.

Zahrani?ni politika [ editovat | editovat zdroj ]

Za Jakubovy vlady za?ala od roku 1621 kolonizace americkeho kontinentu, hlavn? Severni Ameriky , a to p?edev?im p?esidlenci z ?ad nespokojenych puritan?.

Jakubovu zahrani?ni politiku charakterizuji p?edev?im ustupky ?pan?lsku. V?no ze s?atku mezi Jakubovym synem Karlem a ?pan?lskou princeznou Marii bylo dal?im mo?nym zdrojem p?ijm?. Tento svazek m?l take pomoci udr?et mir se ?pan?lskem a vyhnout se tak vale?nym vydaj?m. Vyhody teto politiky mohly byt vyu?ity po dobu, kdy probihala tato jednani a byl to z?ejm? d?vod, pro? Jakub jednal o tomto svazku tem?? deset let.

Po?atek t?icetilete valky Jakubova mirova jednani ohrozil. Jeho ze? Fridrich Falcky , jen? byl na podzim roku 1619 zvolen a korunovan ?eskym kralem , byl ji? nasledujiciho roku 1620 z ?ech vyhnan Ferdinandem II. Jakub svolal na rok 1621 jednani parlamentu, aby ziskal prost?edky na vale?ne ta?eni na podporu sveho zet? Fridricha. Dolni sn?movna odsouhlasila finan?ni podporu, ale ve vy?i, ktera nedosta?ovala na financovani odpovidajici vypravy, a dale p?ipomn?la p?ijmy, ktere Anglie ziskavala v dob? vlady Al?b?ty z p?epadavani lodi dova?ejicich zlato z Ameriky. Tato p?ipominka jasn? sm??ovala proti ?pan?lsku. V listopadu 1621 skupina ?lechtic? vydala petici, v ni? po?adovala vyhla?eni valky ?pan?lsku a po?adavek, aby se princ Karel o?enil s n?kterou z protestantskych princezen. Jakub jim odpov?d?l, aby se nepletli do kralovskych zale?itosti. To vyprovokovalo mezi ?leny dolni komory vydani prohla?eni po?adujici dodr?ovani prava na svobodu projevu. Jakub tento protest odmitl a parlament znovu rozpustil.

Roku 1623 se princ Karel v doprovodu vevody z Buckinghamu vydal tajn? do ?pan?lska, aby p?imym jednanim dohodli jeho s?atek s Marii. Te se ale Karel nelibil a ?pan?le navic po?adovali, aby Karel konvertoval ke katolicke vi?e a z?stal ve ?pan?lsku jeden rok jako rukojmi. Karel a vevoda z Buckinghamu se po neusp??nem jednani vratili do Anglie, vzali politiku v??i ?pan?lsku do svych rukou a cht?li vyhlasit Habsburk?m valku. Pro shroma?d?ni dostate?nych prost?edk? na jejich financovani bylo svolano jednani parlamentu na unor 1623 . Jakub necht?l valku proti ?pan?lsku vyhlasit, hlavni politickou silou se v?ak ji? staval jeho syn Karel podporovany vevodou z Buckinghamu .

Soukromy ?ivot a zajmy [ editovat | editovat zdroj ]

Zajem o lov a zvi?ata [ editovat | editovat zdroj ]

Jakub I. miloval lov. Pokud se nemohl zu?astnit teto zabavy, mival mrzutou naladu, kdy? si v?ak vyjel do les?, zapominal na cely okolni sv?t, lov byl jeho nejv?t?i va?ni, na kterou plytval ?asem a financemi. Zvla?tn? se choval ve chvilich, kdy? se mu poda?ilo skolit jelena ? tu udajn? sesko?il s kon?, pro?izl ulovenemu zvi?eti hrdlo a krvi pomazal tva?e dvo?an?, kte?i ho provazeli. M?l rad i kohouti zapasy a souboje byk? ?i medv?d?. Rad se kochal i pohledem na svou zoologickou sbirku ? choval lvy, krokodyly, antilopy, velbloudy a dal?i exoticka zvi?ata.

Literarni ?innost [ editovat | editovat zdroj ]

V letech 1597 a? 1598 Jakub napsal dv? knihy ? The Trew Law of Free Monarchies a Basilikon Doron , ve kterych pojednaval o ideologickych zakladech monarchie . V Trew Law vyjad?il my?lenku o bo?skem p?vodu kral?, kte?i jsou timto postaveni na urove? nad ostatni obyvatele. Kniha popisuje absolutistickou monarchii, kde panovnik vydava zakony kralovskym vynosem, p?i?em? v?ak by m?l zarove? brat ohled na tradici a Boha. Jakub zde mimo jine uvadi, ?e panovnik je vlastnikem sveho kralovstvi. Basilikon obsahuje prakticke rady pro spravu kralovstvi a byl ur?en jako soubor rad pro jeho syna Karla. Je pova?ovan za jedno z nejlep?ich Jakubovych d?l.

Kral Jakub I. Stuart byl vyznamny intelektual a krom? shora uvedenych praci o zp?sobu vlady zasahoval i do debaty o teologickych otazkach. Ne?inil tak v?ak s nale?itym taktem a od Jind?icha IV. Francouzskeho si vyslou?il cejch ?nejmoud?ej?i hlupak v celem k?es?anstvu“. ^[1] Napsal ?adu teologickych pojednani, p?edev?im spis Daemonologie [1] , ktery byl vyti?t?n roku 1597 ve Skotsku (v Edinburghu) a v n?m? hajil pronasledovani ?arod?jnic. ?ty?i jeho teologicke traktaty za?adila katolicka cirkev na Index zakazanych knih . ^[2]

V roce 1604 sepsal a vydal sve pojednani Protiuder proti tabaku. ^[3] V tomto spise vy?ital ku?ak?m, ?e podlehaji d?tinske slabosti pro novinky a napodobovani indian?, ktere nazval otroky ?pan?l?. ^[4]

Vztahy s mu?i [ editovat | editovat zdroj ]

Jakub m?l blizke vztahy s n?kolika mu?i, p?edev?im Esme Stewartem, hrab?tem z Lennoxu, Robertem Carrem, hrab?tem ze Somersetu a Ji?im Villiersem, vevodou z Buckinghamu . N?kte?i historikove vyvozuji z jeho korespondence s nimi, ?e byl homosexual nebo bisexual . Ve skute?nosti je tato domn?nka zahalena nejasnostmi. V dob?, kdy mu bylo 23 let, podnikl Jakub se svymi mu?i dobrodru?nou vypravu na zachranu sve budouci man?elky Anny. Pozd?ji se vzali a m?li spolu n?kolik d?ti. Je take dolo?en Jakub?v dvoulety vztah s Annou Murrayovou. Na druhe stran? p?i obnov? Apethrope Hall v letech 2004 a? 2008 byla objevena tajna chodba mezi jeho lo?nici a lo?nici jeho oblibence Ji?iho Villierse.

Man?elstvi a potomci [ editovat | editovat zdroj ]

Pro zaji?t?ni nastupnictvi se Jakub rozhodl hledat vhodnou man?elku. Vybral si ?trnactiletou Annu Danskou , mlad?i dceru protestantskeho danskeho krale Frederika II. Kratce po dojednani s?atku vyplula Anna do Skotska, ale bou?e zahnala jeji lo? k norskemu pob?e?i. Kdy? se tato zprava donesla Jakubovi, vyrazil do Leithu, aby Annu doprovodil do Skotska osobn?. Par byl oddan 23. listopadu 1589 v biskupskem palaci v Oslu a po kratke dob? se vratil do Skotska. V po?ate?nim obdobi jejich vztahu projevoval Jakub Ann? naklonnost, nicmen? v letech 1593 a? 1595 m?l vztah s Annou Murrayovou, kterou ozna?oval za svou milenku. Z man?elstvi Jakuba a Anny Danske vze?lo dev?t d?ti:

• Jind?ich Frederik (19. unora 1594 ? 6. listopadu 1612), princ z Walesu, vevoda z Cornwallu a Rothesay, hrab? Carrick a Lord ostrov?, zem?el na b?i?ni tyfus , svobodny a bezd?tny
• bezejmenny syn (*/† 1595)
• Al?b?ta (19. srpna 1596 ? 13. unora 1662), ? 1613 Fridrich Falcky (26. srpna 1596 ? 29. listopadu 1632), kral ?esky v letech 1619?1620, falckrab? Rynske Falce, cisa?sky kurfi?t, vevoda bavorsky, markrab? moravsky, vevoda slezsky a markrab? oboji Lu?ice
• Marketa (24. prosince 1598 ? b?ezen 1600)
• Karel (19. listopadu 1600 ? 30. ledna 1649), jako Karel I. Stuart kral Anglie , Skotska a Irska od roku 1625 a? do sve smrti, ? 1625 Henrietta Marie Bourbonska (25. listopadu 1609 ? 10. za?i 1669)
• Robert (18. ledna 1602 ? 27. kv?tna 1602), vevoda z Kintyre a Lorne
• bezejmenny syn (*/† 10. kv?tna 1603)
• Marie (8. dubna 1605 ? 16. za?i 1607)
• ?ofie (*/† 1606)

Soudobe ve?ejne min?ni o Jakubovi [ editovat | editovat zdroj ]

Jakub byl vzd?lany a inteligentni mu?, n?ktere povahove rysy mu v?ak vynesly pov?st podivina . Kral m?l nevyrovnanou povahu, v ni? se st?idaly chvile veseleho a p?iv?tiveho chovani s mrzutymi naladami; neni vylou?eno, ?e mo?na trp?l maniodepresivni psychozou . Za podivne bylo ozna?ovano Jakubovo voyeurske chovani. Nav?t?voval lo?nice ?erstv? ?enatych dvo?an? a kladl jim dot?rne otazky, tykajici se intimnich detail? z jejich svatebni noci. S rozpaky byla u dvora p?ijimana i jeho homosexualita a zajem o magii . Kral Jakub ziskal za sveho ?ivota pov?st nesympatickeho, svarliveho a netaktniho mu?e.

Ani u ve?ejnosti nebyl obraz Jakuba I. p?ili? lichotivy. Za jeho vlady do?lo k mnohym skandal?m (nap?. tajny s?atek, ut?k a uv?zn?ni Jakubovy sest?enice Arabelly Stuartovny), ?arod?jnickym proces?m , uplatka?skym aferam (uplatka?stvi lorda ze Suffolku), k neusp??nym pokus?m o reformu statni spravy a financi, k prodej?m ?lechtickych titul? a k hospoda?ske stagnaci.

Z dne?niho hlediska jsou zvla?t? pova?live jeho aktivity p?i pronasledovani ?arod?jnic. Profesor Vladimir Vondra?ek o tom napsal: ?Jakub I. za?al hned po svem nastoupeni na anglicky tr?n piln? pronasledovat ?arod?jnice. Byl v tom ?odbornikem‘, sam napsal pojednani o ?arod?jnictvi. Byl v?bec velmi u?eny, jine jeho vlastnosti byly ov?em men? chvalitebne. A? po svem nastoupeni na anglicky tr?n p?estoupil ? syn horlive katoli?ky Marie Stuartovny ? k anglikanstvi a zaujal tim nep?atelsky postoj nejen ke katolik?m, ale i k puritan?m , nicmen? byl proniknut pochmurnym duchem puritanstvi a zejmena jeho virou v ohromnou moc satanovu. Rad pry byval p?i vyslechu osob obvin?nych z ?arod?jnictvi. Mu?enym ?arod?jnicim pry p?ikazoval, aby mu zpivaly nap?vy, je? zaznivaji p?i ?abelskych pr?vodech. Nesmirn? se zaradoval, kdy? od jisteho obvin?neho usly?el, ?e ho ?abel nazyva mu?em bo?im a svym uhlavnim nep?itelem.“ ^[5]

N?kte?i jeho sou?asnici se v?ak o Jakubovi I. vyjad?uji pozitivn?, nap?. tehdej?i benatsky velvyslanec ho ozna?il za mu?e vysoke inteligence a podle londynskeho pravnika Rogera Wilbrahama byl tento kral ostrovtipny a vynalezavy ?lov?k s vyjime?n? dobrou pam?ti a p?atelskou povahou.

Smrt [ editovat | editovat zdroj ]

Posledni obdobi jeho vlady bylo poznamenano vzr?stajicim vlivem vevody z Buckinghamu na Jakubova syna Karla a Jakubovym zhor?ujicim se zdravotnim stavem. Na po?atku roku 1625 se jeho zdravotni stav nadale zhor?il a 27. b?ezna 1625 Jakub zem?el na uplavici.

Odkaz [ editovat | editovat zdroj ]

P?es v?echny sve kontroverzni vlastnosti Jakub nikdy neztratil zajem o to, jak se da?i obyvatel?m jeho kralovstvi a obyvatele se t??ili z dlouheho obdobi miru a relativn? nizkych dani. Jeho naslednik Karel p?ivedl zemi do mnoha vale?nych dobrodru?stvi. Jakub v?tipil svemu synovi nazor na bo?sky p?vod kral? dopln?ny pohrdanim parlamentem, ktery vyvrcholil ob?anskou valkou . Jakub ?asto zanedbaval sve vladni povinnosti pro sve zabavy, z nich? ho nejvice t??il lov. Jeho vztahy s mu?i take sni?ily autoritu panovnika, kterou tak pe?liv? budovala Al?b?ta.

Stabilita vlady ve Skotsku a v po?ate?nim obdobi vlady v Anglii, stejn? tak jako relativn? osvicenecky nazor na cirkevni zale?itosti a vale?na ta?eni zm?nily p?vodni protistuartovske nazory, pochazejici p?edev?im z obdobi 17. stoleti , na plasti?t?j?i obraz jeho osobnosti. P?eklad Bible , publikovany roku 1611 ^[6] , vznikl pod patronaci krale Jakuba I. a jeho plny nazev zni Authorized King James Version [Schvalena verze krale Jakuba]; je oficialn? u?ivan anglikanskou cirkvi a u?iva ho i mnoho cirkvi protestantskych .

Vyvod z p?edk? [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku James I of England na anglicke Wikipedii.

James Stewart z Moray (1531)

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Jakub I. Stuart na Wikimedia Commons
• Osoba Jakub I. Stuart ve Wikicitatech
• Anglicky ?lanek o Jakubovi I.
• http://thepeerage.com/p10137.htm#i101370

P?edch?dce: Marie Stuartovna

Skotsky kral Jakub VI. 1567 ? 1625

Nastupce: Karel I. Stuart

P?edch?dce: Al?b?ta I.

Anglicky kral Jakub I. 1603 ? 1625

Nastupce: Karel I. Stuart

P?edch?dce: Al?b?ta I.

Irsky kral Jakub I. 1603 ? 1625

Nastupce: Karel I. Stuart

Angli?ti panovnici
Alfred Veliky ? Eduard I. Star?i ? Æthelstan ? Edmund I. ? Eadred ? Edwy ? Edgar ? Eduard II. Mu?ednik ? Æthelred II. ? Sven Vidli vous ? Edmund II. ? Knut I. Veliky ? Harold I. ? Hardiknut ? Eduard III. Vyznava? ? Harold II. Godwinson ? Vilem I. Dobyvatel ? Vilem II. Ry?avy ? Jind?ich I. ? ?t?pan III. z Blois ? Jind?ich II. Plantagenet ? Richard I. Lvi srdce ? Jan Bezzemek ? Jind?ich III. Plantagenet ? Eduard I. ? Eduard II. ? Eduard III. ? Richard II. ? Jind?ich IV. ? Jind?ich V. ? Jind?ich VI. ? Eduard IV. ? Jind?ich VI. ? Eduard IV. ? Eduard V. ? Richard III. ? Jind?ich VII. ? Jind?ich VIII. ? Eduard VI. ? Marie I. Tudorovna ? Al?b?ta I. ? Jakub I. Stuart ? Karel I. Stuart ? Oliver Cromwell , lord protektor ? Richard Cromwell , lord protektor ? Karel II. Stuart ? Jakub II. Stuart ? Marie II. Stuartovna a Vilem III. Oran?sky ? Anna Stuartovna

Skot?ti panovnici
Kenneth I. ? Donald I. ? Konstantin I. ? Aedh ? Giric ? Donald II. ? Konstantin II. ? Malcolm I. ? Indulf ? Dubh ? Cuilen ? Kenneth II. ? Amlaib ? Kenneth II. ? Konstantin III. ? Kenneth III. ? Malcolm II. ? Duncan I. ? Macbeth I. ? Lulach ? Malcolm III. ? Donald III. ? Duncan II. ? Edgar ? Alexandr I. ? David I. ? Malcolm IV. ? Vilem I. ? Alexandr II. ? Alexandr III. ? Marketa I. ? Jan ? Robert I. ? David II. ? Robert II. ? Robert III. ? Jakub I. ? Jakub II. ? Jakub III. ? Jakub IV. ? Jakub V. ? Marie I. ? Jakub VI. 1 ? Karel I. Stuart 1 ? Oliver Cromwell , lord protektor ? Richard Cromwell , lord protektor ? Karel II. Stuart 1 ? Jakub VII. 1 ? Marie II. Stuartovna 1 a Vilem III. Oran?sky 1 ? Anna Stuartovna 1
1 Rovn?? vladce Anglie a Irska