한국   대만   중국   일본 
Jaghnob?tina ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Jaghnob?tina

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Jaghnob?tina ( yaγnob?? z i vok / я?ноб? зивок )
Mapa rozšíření jazyka
Mapa roz?i?eni jazyka
Roz?i?eni Tad?ikistan
Po?et mluv?ich asi 12 500
Klasifikace
Pismo cyrilice
Postaveni
Regulator neni stanoven
U?edni jazyk neni u?ednim
Kody
ISO 639-1 neni
ISO 639-2 yai (B)
ISO 639-3 yai
Ethnologue yai
Wikipedie
testovaci verze
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .
Oblasti, ve kterych ?iji mluv?i jaghnobskeho jazyka ?i tad?ickojazy?ne obyvatelstvo jaghnobskeho p?vodu (intenzita ?rafovani vyzna?uje relativni homogenitu jaghnobskych komunit v danych oblastech)

Jaghnob?tina (jaghnobsky jazyk) ? jaghnobsky я?ноб? зивок ( yaγnob?? z i vok [j??n?:'bi: z??'vo:k?]) je ?ijicim jazykem severovychodni skupiny iranskych jazyk? . Jaghnob?tina se u?iva zejmena v oblasti Jaghnobskeho udoli na hornim toku ?eky Jaghnob v severozapadnim Tad?ikistanu , mluv?i tohoto jazyka v?ak ?iji i v dal?ich oblastech Tad?ikistanu , v oblasti Varzobu, Zafarobodu a v severnich ?astech m?sta Du?anbe . Po?et mluv?ich je odhadovan na 12 500 jedinc?.

Jaghnob?tina je pova?ovana za potomka sogd?tiny , jazyka Sogdiany , tedy oblasti Samarkandu , Buchary a Pand?ikentu , sogd?tinu v?ak pou?ivali obchodnici a u?enci na ?ir?im uzemi St?edni Asie , mno?stvi pisemnych pamatek zname zejmena z Turfanske oazy v ?inskem Turkestanu . Na rozdil od sogd?tiny v?ak jaghnob?tina vykazuje ur?ite odli?nosti, ktere ukazuji, ?e jde spi?e o jazyk velice p?ibuzny sogd?tin?, ale nelze s jistotou stanovit, ?e by se jaghnob?tina byla vyvinula p?imo ze sogd?tiny.

Pismo [ editovat | editovat zdroj ]

Jaghnobske pismo je?t? nebylo pln? kodifikovano ? b??n? se pou?iva tad?icka cyrilice , ve v?deckych textech se ozna?uji delky ( ? , ? ) a rozli?uje se mezi hlaskami /v/ a /w/ ? pro druhou uvedenou hlasku se pou?iva latinske pismeno ? , v b??nych textech se v?ak pro ob? hlasky pou?iva cyrilske в .

А а Б б В в ? ? Г г ? ? Д д Е е
Ё ё Ж ж З з И и ? ? Й й К к ? ?
Л л М м Н н О о П п Р р С с Т т
У у ? ? Ф ф Х х (Х? х?) ? ? Ч ч ? ?
Ш ш ъ / ? Э э Ю ю Я я

Cyrilska pismena odpovidaji nasledujicim symbol?m v latinskem v?deckem p?episu: а (a, ?) б (b) в (v) ? (w, u?) г (g) ? (γ) д (d) е (e / ye / ?) ё (yo) ж (?) з (z) и (i, ?) ? (i, ?) й (y) к (k) ? (q) л (l) м (m) н (n) о (o) п (p) р (r) с (s) т (t) у (u, ?) ? (?) ф (f) х (x) х? (x°) ? (h, ?) ч (?) ? (?) ш (?) ъ / ? (?) э (e) ю (yu, y?, y?) я (ya, y?)

Fonetika a fonologie [ editovat | editovat zdroj ]

Jaghnob?tina ma 10 samohlasek ? 3 kratke, 7 dlouhych ? a 27 souhlasek.

Samohlasky [ editovat | editovat zdroj ]

Jaghnobske samohlasky ( IPA )
Edituj P?edni
Tem??
p?edni
St?edni
Tem??
zadni
Zadni
Zav?ena
iː  ?   yː
 ?   uː
?  ?  
?  ?
eː  ?  


?ː  ?  
 ?   ?ː


a  ?  
?ː  ?  
Tem?? zav?ena
Polozav?ena
St?edova
Polootev?ena
Tem?? otev?ena
Otev?ena

kratke: i [i-?-e], a [(æ-)a(-?)], u [(y-)u-?-o] (samohlasky /i/ a /u/ jsou siln? redukovany v otev?ene slabice p?ed p?izvukem)

dlouhe: ? [i:], ? [?:], e [(?:-)e:], ? [(a:)-?:], o [(?:-)?:(-o:-u:)] (/o/ se ?asto m?ni na /?/ p?ed /m, n/), ? [u:], ? [(u:-)y:-y: i? (-i:)]

dvojhlasky: ay [ai?] (/ay /se objevuje v?t?inou ve vyp?j?kach, v domacich slovech se vyskytuje pouze v zapadnim na?e?i, ve vychodnim na?e?i mu odpovida /e/ [?:]), oy [?:i?], uy [?i?], ?y [u:i?], ?y [y:i?], iy [?i?]; ow [?:u?], aw [au?]

Souhlasky [ editovat | editovat zdroj ]

plozivy: [p?] /p), [b], [t?] /t/, [d], [k?] /k/, [?] /g/ (/k/ a /g/ jsou palatalizovany na [c?] a [?] p?ed samohlaskami p?edni ?ady anebo na konci slova) , [q?] /q/ (nezn?le plozivy ztraceji svou aspiraci, nasleduje-li za nimi jiny konsonant)

frikativy: [f], [v], [s], [z], [?] /?/, [?] /?/, [χ] /x/, [?] /γ/, [χ?] /x°/, [h] ( [?] se objevuje jako alofon /h/ mezi samohlaskami anebo v kontaktu se zn?lou souhlaskou) , [ħ] /?/, [?] /?/

affrikaty: [t?] /?/, [d?] /?/

nazaly: [m], [n] (ob? hlasky mohou mit alofony [ŋ] a [?] p?ed /k, g/, respektive /f, v/)

vibranty: [r]

lateraly: [l]

approximanty: [β?] /w/ (alofon [u?] po samohlasce na konci slabiky ?i p?ed konsonantem) , [j] /y/

Zn?le souhlasky jsou b??n? vyslovovany nezn?le na konci slova. Nasleduje-li slovo za?inajici zn?lym konsonantem, je posledni konsonant p?edchazejiciho slova asimilovan ke zn?lemu konsonantu ? v tomto p?ipad? je hlaska /q/ zn?lostn? asimilovana jako /γ/, nikoliv [?].

Hlasky /b, g, h, ?, ?, q, l ?/ se v?t?inou objevuji ve slovech ciziho p?vodu, v p?vodnich jaghnobskych slovech jsou tyto konsonanty vzacne.

P?ehled jaghnobskych souhlasek ( IPA )
Bila?
bialy 		Labio?
dentaly 		Alveolary Post?
alveo?
lary 		Pala?
taly 		Velary Uvu?
lary 		Faryn?
galy 		Glo?
taly
Nazaly     m     n
Plozivy p b t d c ? k ? q   
Afrikaty t? d?
Frikativy f v s z ? ? χ ? ħ ? h   
Labializovane frikativy χ?   
Vibranty     r
Aproximanty     β?     j
Lateralni aproximanty     l

Gramatika [ editovat | editovat zdroj ]

Podstatna jmena [ editovat | editovat zdroj ]

Padove koncovky:

pad ko?en kon?ici konsonantem ko?en kon?ici vokalem jinym ne? -a ko?en kon?ici vokalem -a
Sg. p?imy pad (nominativ) ? ? -a
Sg. nep?imy pad (obliquus) -i -y -ay (Zap.dial.), -? (Vych.dial.)
Pl. p?imy pad -t -t -ot
Pl. nep?imy pad -ti -ti -oti

P?iklady:

  • kat (d?m)  : obl.sg. kati , pl. katt , obl.pl. katti
  • mayn (Zap.dial.) / m?n (Vych.dial.) (vesnice)  : obl.sg. mayni/m??ni , pl. maynt/m?nt , obl.pl. maynti/m??nti
  • poda (noha)  : obl.sg. poday/pod? , pl. podot , obl.pl. podoti
  • ako (star?i bratr)  : obl.sg. akoy , pl. akot , obl.pl. akoti
  • zindag?? (?ivot)  : obl.sg. zindag??y , pl. zindag??t , obl.pl. zindag??ti
  • morti (mu?)  : obl.sg. mortiy , pl. mortit , obl.pl. mortiti

Zajmena [ editovat | editovat zdroj ]

Jaghnobska osobni zajmena:

Osoba P?imy pad singularu Nep?imy pad singularu Enkliticky tvar singularu P?imy pad pluralu Nep?imy pad pluralu Enkliticky tvar pluralu
1. man man -(i)m mox mox -mox
2. tu tau? -(i)t ? u mox ? u mox -?int
3. ax, i? awi, it(i) -(i)? axtit, i?tit awtiti, ititi -?int

?islovky [ editovat | editovat zdroj ]

?islovka vychodni dialekt zapadni dialekt vyp?j?ene tad?icke ?islovky
1 ? ? yak, yag, ya
2 d? d? du
3 saray t i ray se, say
4 tafor t u for, t i for ?or
5 pan? pan? pan?
6 ux? ux? ?i?, ?a?
7 avd aft haft
8 a?t a?t ha?t
9 nau? nau? nu h
10 das das da h
11 das ? das ? yozda h
12 das d? das d? d u wozda h
13 das saray das t i ray senzda h
14 das tafor das t u for / t i for ?orda h
15 das pan? das pan? ponzda h
16 das ux? das ux? ?onzda h
17 das avd das aft habda h , havda h
18 das a?t das a?t ha?da h
19 das nau? das nau? n?zda h
20 b?st
30 b??st-at das b??st-at das s?
40 d? b?st d? b?st ?il
50 d? n??ma b?st d? n??ma b?st pin?o h , pan?o h
60 saray b?st t i ray b?st ?ast
70 saray n??ma b?st t i ray n??ma b?st haftod
80 tafor b?st t u for / t i for b?st ha?tod
90 tafor n??ma b?st t u for / t i for n??ma b?st navad
100 sad
1000 hazor

Po ?islovkach od dvou vy?e nasleduje po?itana entita v nep?imem pad? singularu, nap?. tafor mortiy (?ty?i mu?i) , saray mesi (t?i dny) , ?il aspi (?ty?icet koni) .

Ukazkovy text [ editovat | editovat zdroj ]

"Falγar-at Yaγnob asos?? lafz-?int ?-x gum??n, neki axtit to??k??-pi wo(v)o?t, mox yaγnob??-pi. 'M???tif' wo(v)omi?t, axtit 'Mu?div' wo(v)o?t." [?fal??rat? ?j??n??b as???siː ?lafz??nt? ?iːχ ???moːn ?neːc?e ??χt??t? t???d?i??c?iːp?e ?β?oː????t? moː? j??n???biːp?e ?myː?t??f ?β?oː?o?m??t? ??χt??t? m???d?v ?β?oː????t?]

"Ve Falgharu a v Jaghnobu je vlastn? jen jeden zakladni jazyk, ale oni mluvi tad?icky a my mluvime jaghnobsky. My ?ikame 'My?tif', oni ?ikaji 'Mu?div'."

(V cyrilskem pravopise by text vypadal z?ejm? takto: "Фал?арат Я?ноб асос? лафзшинт ?х гумун, неки ахтит то?икип? ?овошт, мох я?нобип?. 'М?штиф' ?овомишт, ахтит 'Муждив' ?овошт." )

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jaghnob?tina&oldid=21285676 “