한국   대만   중국   일본 
Jacopo Bellini ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Jacopo Bellini

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Jacopo Bellini
Zázrak sv. Kříže u mostu San Lorenzo (Vpravo dole klečí Jacopo Bellini, za ním jeho synovec Leonardo a zeť Andrea Mantegna; skupinu uzavírají Jacopovi synové Gentile a Giovanni)
Zazrak sv. K?i?e u mostu San Lorenzo (Vpravo dole kle?i Jacopo Bellini, za nim jeho synovec Leonardo a ze? Andrea Mantegna ; skupinu uzaviraji Jacopovi synove Gentile a Giovanni )
Narozeni 1395/ 1400
Benatky
Umrti 1470 /1471
Benatky
Narodnost Ital
Vzd?lani ?ak Gentileho da Fabriano; pracoval v jeho diln? ve Florencii
Povolani mali? obraz? s nabo?enskou a mytologickou tematikou
D?ti Gentile Bellini
Nicolosia Bellini
Giovanni Bellini
P?ibuzni Andrea Mantegna ( ze? )
Vyznamna dila Uk?i?ovani ( Verona ), dv? Knihy skic (Londyn a Pa?i?)
Ovlivn?ny byzantskou malbou a mezinarodni gotikou
Vliv na rozvoj benatske malby 15. stoleti
Ocen?ni ?len Scuola di San Giovanni Evangelista
Logo Wikimedia Commons multimedialni obsah na  Commons
Seznam d?l v databazi Narodni knihovny
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Jacopo Bellini ( 1395 /1400 Benatky ? p?ed 5. listopadem 1471 Benatky) byl italsky ran? renesan?ni mali?, ktery do Benatek p?enesl ducha florentskeho um?ni . P?esto?e se z jeho dila dochovaly jen ?ty?i bezpe?n? prokazatelne malby, jeho dv? knihy skic poslou?ily benatskym mali??m, p?edev?im jeho syn?m Gentilemu a Giovannimu , nejen jako zdroj obrazovych temat, ale p?inesly i pou?eni o zakladech perspektivy . [1]

?ivotopisna data [ editovat | editovat zdroj ]

Jacopo Bellini se narodil v rodin? benatskeho cina?e Niccoly Belliniho a jeho man?elky Franceschini mezi roky 1395 a 1400. Je?t? jako jinoch se seznamil s Gentilem da Fabriano , ktery v letech 1408 a 1409 pracoval v Benatkach na vyzdob? Sala del Maggior Consiglio Do?eciho palace . [2] V letech 1411 a 1412 Jacopo pracoval s Gentilem ve Folignu na cyklu fresek v Palazzo Trinci . V roce 1414 s nim ode?el do Florencie , kde p?sobil v jeho diln? a? do roku 1423. Nasledujiciho roku, ji? jako samostatny mali?, zalo?il v Benatkach vlastni dilnu. [3] N?kdy v t?chto letech nav?tivil Bruggy , aby se tam seznamil s technikou olejomalby na platn? . V roce 1430 pracoval na objednavce pro kostel San Michele v Padov? a v roce 1436 namaloval velkou fresku Uk?i?ovani ve veronske katedrale Duomo Santa Maria Matricolare , ktera se v?ak nedochovala. K tematu Uk?i?ovani se vratil je?t? v roce 1459, ale ji? ve spolupraci s ob?ma syny - Gentilem (narozen asi 1429) a Giovannim (narozen asi 1430). Toto v?ite rodinne uspo?adani v?ak bylo v nedavne dob? zm?n?no tak, ?e Giovanni Bellini je ozna?ovan za bratra (!) Jacopa Belliniho. Jeho otcem se tak stal Nicolo Bellini. To vedlo i k posunu data Giovanniho narozeni. [4]

Uk?i?ovani (asi 1459/60, Jacopo Bellini, pravd?podobn? za spoluu?asti obou syn?; dnes Museo Correr, Benatky, Italie)

Od roku 1437 byl ?lenem benatskeho spole?enstvi Scuola di San Giovanni Evangelista , pro ktere pozd?ji namaloval cyklus vyjev? z Noveho zakona . V letech 1440 a 1441 pobyval ve Ferra?e , kde pracoval pro Niccolu d'Este . Mezi 1459 a? 1460, spole?n? se svymi syny, vyhotovili olta?ni obraz pro poh?ebni kapli rodiny Gattamelata v bazilice sv. Antonina v Padov? . Pravd?podobn? vlivem synovce Leonarda , ktery byl mali?em kni?nich iluminaci , Jacopo za?al kreslit r?zne sceny obsa?ene ve dvou skica?ich , ktere mali??m 16. stoleti slou?ily jako vzorniky pro jejich obrazove kompozice . [5] Krom? t?chto dvou skica?? a n?kolika obraz? se v?t?ina Jacopovych praci nedochovala. P?ibli?n? 20 obraz? mu bylo p?ipsano a? v nedavne dob?. Datum jeho smrti je kladeno p?ed 5. listopad 1471 , co? je datum zav?ti Jacopovy man?elky Anny Rinversi, ve ktere je ozna?ena ji? jako vdova. [3]

Um?lecka tvorba [ editovat | editovat zdroj ]

Fresky a v?t?ina obraz?, ktere Jacopo Bellini namaloval, byla po jeho smrti zni?ena nebo se ztratila, tak?e s jistotou mu lze p?ipsat jen ?ty?i prace. Neni v?ak pochyb o tom, ?e jeho tvorba vychazela je?t? z byzantskeho stylu malby.

Obrazy a fresky

Madona s dit?tem (asi 30. leta 15. stoleti, Accademia Carrara , Bergamo , Italie )

Vyvoj Jacopovy malby ovlivnil mali??v pobyt ve Florenci, kde spolupracoval s Gentilem da Fabriano (1370 ? ? 1427). Jeho obdiv vzbudily i prace Masacciovy , Andrey del Castagno , ale p?edev?im obrazy Madon, jejich? autorem byl Jacop?v sou?asnik Fra Filippo Lippi (1406?1468). Nep?ekvapi proto, ?e jednou z prvnich praci, ktere jsou Jacopovi p?ipisovany, je obraz Madona s dit?tem (kolem 1430; dnes Accademia Carrara , Bergamo ).

Madon s dit?tem a s Lionellem d’Este jako donatorem (asi 1440, dnes Louvre , Pa?i? , Francie )

B?hem Jacopova pobytu ve Ferra?e (1440/41) vznikl jeden z jeho nejkrasn?j?ich obraz? ? Madona s ?ehnajicim Je?i?kem (spolu s donatorem Lionellem d’Este ). V obraze bylo zlate pozadi nahrazeno krajinou charakterizovanou n?kolika m?sty pod horami.

Zv?stovani (1444, kostel Sant'Alesandro, Brescia, Italie)

Asi v roce 1444 vznikl obraz Zv?stovani , p?vodn? p?ipisovany Gentilemu da Fabriano, za jeho? autora byl pozd?ji ozna?en Jacopo Bellini. Olta?ni obraz s p?ti vyjevy ze ?ivota Panny Marie na olta?ni predele se nachazeji v kostele Sant´Alessandro v Brescii. [3] V roce 1449 pobyval Jacopo s ob?ma syny v Padov? , kde realizovali objednavku olta?e pro kapli Gattamelat? v bazilice sv. Antonina . P?edpoklada se, ?e predela tohoto olta?e obsahovala dochovanou desku zobrazujici Uk?i?ovani (dnes Museo Correr, Benatky) a dale desky Klan?ni mag? (Pinacoteca Nazionale, Ferrara) a Kristus v p?edpekli (Museo Civico, Padova). V roce 1453 Jacopo spolu s Giovannim namalovali cyklus deviti obraz? ze ?ivota Je?i?e Krista a Panny Marie pro Scuola di San Giovanni Evangelista . P?t z t?chto po?kozenych obraz? je v soukromych sbirkach, dva restaurovane - Narozeni Panny Marie a Zv?stovani , jsou v turinske Galleria Sabauda. Tento cyklus v?ak n?kte?i historici um?ni pova?uji za velmi ?asne dilo samotneho Giovanni Belliniho. [6] Pozd?ji se na dal?im cyklu obraz? podilel i Gentile Bellini , ktery kolem roku 1500 namaloval pro tuto Scuolu je?t? t?i z osmi rozm?rnych platen s p?ib?hem Zazrak sv. K?i?e , ale bez Jacopovy u?asti, nebo? v te dob? ji? ne?il. [7] , [8] Historici um?ni v?ak p?edpokladaji, ?e na platn? Zazrak sv. K?i?e na most? San Lorenzo zobrazuje Caterinu Cornaro , v letech 1474 a? 1489 kyperskou kralovnu (vlevo dole v ?ernych ?atech) a p?t kle?icich postav, snad rodinu Bellini?, v?etn? Jacopo Belliniho (vpravo) ? viz infobox.

Kresby

Ka?ici Jan K?titel (asi 1450, uvodni list skica?e, Louvre, Pa?i?, Francie)

Jacop?v zajem o krajinu a objekty v ni se nachazejici dokladaji jeho dva skica?e z doby kolem 1450, ktere obsahuji celkem 229 kreseb. Pa?i?sky skica? v sou?asnosti ma 93 stran, londynsky tvo?i 99 stran. Kresby na pergamenu ve skica?i z Louvre, zvyrazn?ne perem a hn?dym inkoustem, zobrazuji nejen biblicke a mytologicke vyjevy, ale i studie budov, soch, relief? a minci . Skica? na 184 stranach obsahuje 95 v?t?inou dvoustrankovych kreseb. Uvadi se, ?e tento skica? ukazal Gentile Bellini sultanovi Mohamedovi II. b?hem sveho pobytu v Konstantinopoli v letech 1479?1480. [9] Kresby v londynskem skica?i byly malovany ol?vkem na papirove listy, tak?e dnes je v?t?ina vyobrazeni malo z?etelna. Tato skute?nost nasv?d?uje tomu, ?e oba skica?e plnily odli?nou ulohu. Take temata kreseb v obou skica?ich jsou odli?na. N?ktere kresby v nich obsa?ene v?ak umo?nily p?iznat Jacopo Bellinimu autorstvi u n?kolika nesignovanych obraz?. [10]

Kni?ni miniatury

Jacopo Antonio Marcello p?edava rukopis Renemu, vevodovi z Anjou (1453 nebo 1459 ? miniatura p?ipisovana Jacopu a Giovannimu Bellini?m a pochazi ze Strabonova spisu De situ orbid geographia (Mediatheque, d'Albi-Centre Pierre de Amalrie, Albi, Italie)

Leonardo Bellini , Jacop?v synovec, byl od roku 1431 po dvanact let ?kolen jako miniaturista ve strycov? diln?. Historici um?ni se proto domnivaji, ?e Jacopo sam, nebo se svym synem Giovannim, byli rovn?? schopnymi miniaturisty. P?edpoklada se proto, ?e Jacopo by mohl byt autorem nebo spoluautorem n?kterych velkoplo?nych

ilustraci ve dvou rukopisech ur?enych pro Jacopa Antonia Marcella, ?lechtice, ktery byl pov??en spravou benatskych armad. Jednalo se o Passio Mauritii et sotiorum eius , ur?ene jako dar pro Jeana Cossa , kancle?e neapolskeho krale Reneho z Anjou . Obsa?n?j?i druhy rukopis De situ orbis de geographica , co? byl prvni p?eklad Strabonova sedmisvazkoveho dila Geographia do latiny . V prvnim rukopise byl p?ipsan Jacopovi podil na ?ty?ech celostrankovych miniaturach, ve druhem pak dv? celostrankova vyobrazeni zachycujici okam?ik p?edani rukopisu J. A. Marcellovi a druhe vyobrazeni doklada pozd?j?i Macellovo darovani rukopisu Renemu z Anjou. Vznik obou rukopis? se klade do let 1453 nebo 1459., [6] [11]

' Sochy

Jacopo Bellini p?sobil nejen jako mali? , ale i jako socha? . Dokladaji to jeho sebev?dome navrhy na jezdeckou sochu pro Lionella d´Este , ktery byl v letech 1441 a? 1450 ferrarskym markyzem . Navrhy p?edlo?ene na po?atku 40. let 15. stoleti sice nebyly p?ijaty, ale dokladaji, jak hluboce byl Jacopo ovlivn?n Donatellem (1386?1466) a Lorenzem Ghibertim (1378?1455). [12]

Um?lecko-historicky vyznam dila Jacopa Belliniho [ editovat | editovat zdroj ]

Rok 1424 , kdy si Jacopo Bellini zalo?il v Benatkach mali?skou dilnu, ve ktere pozd?ji pracovali nejen oba jeho synove a synovec Leonardo, ale i jeho ze? Andrea Mantegna , lze pova?ovat za rok, kdy vznikla a nasledn? se i dale rozvijela benatska mali?ska ?kola . Vychazela je?t? z byzantske mali?ske tradice, k ni? p?idala prvky mezinarodni gotiky , ale na rozdil od muranske mali?ske ?koly , p?evzala i nove trendy nastoupene florentskymi um?lci, p?edev?im jimi uplat?ovanou plastickou modelaci postav. [13] Jacopo Bellini byl t?mito trendy natolik ovlivn?n, ?e je nasledn? zavzal do sve mali?ske tvorby. Tuto mali?ovu fascinaci objemem p?edm?t? a perspektivni zkratkou nejlepe odra?eji jeho kresby z 50. let 15. stoleti. Kresby obsa?ene ve dvou Jacopovych skica?ich jsou toho dokladem. [14] Neni proto divu, ?e kresby ve skica?ich obsa?ene se staly inspiraci nejen pro Gentileho a Giovanni Belliniho , ale take pro mali?e tvo?ici v Benatkach v prvni polovin? 16. stoleti .

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ Kolektiv autor? . Bellini, Jacopo. In: Slovnik sv?toveho mali?stvi (p?eklad z n?meckeho originalu). Vydala nakladatelstvi Odeon a Artia, Praha, 1991. Str. 45?47.
  2. ↑ Kolektiv autor? . Gentile da Fabriano. In: Slovnik sv?toveho mali?stvi (p?eklad z n?meckeho originalu). Vydala nakladatelstvi Odeon a Artia, Praha, 1991. Str. 227.
  3. ↑ a b c Jacopo Bellini. https://cavallinitoveronese.co.uk/general/view_/32 [ nedostupny zdroj ]
  4. ↑ Maze D. W. Giovanni Bellini: Birth, Parentage, and Independence. Renaissance Quartely , 66/?.3 (2013) 783?823.
  5. ↑ Archivovana kopie. www.walkaboutbooks.net [online]. [cit. 2019-12-11]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2019-11-13.  
  6. ↑ a b Mazzotta A. In his father’s workshop: Giovanni Bellini’s paintings for Scuola di San Giovanni Evangelista, Venice. In: The Burlington Magazine , 160, April 2018.
  7. ↑ Vasari G. ?ivot benatskych mali?? Jacopa, Giovanniho a Gentila Bellinih?. In: ?ivoty nejvyznamn?j?ich mali??, socha?? a architekt? . Vydal Odeon, nakladatelstvi krasne literatury a um?ni, Praha, 1976. Str. 381?391.
  8. ↑ Nepi Seire G., Valcanover F. Bellini, Gentile. In: Accademia Galleries of Venice . Vydala Electa SpA, Milan (English Edition), 1985. Str. 86?87.
  9. ↑ Jacopo Bellini. https://cavallinitoveronese.co.uk/general/view_artist/32
  10. ↑ Vowles S., Korbacher D. . Jacopo Bellini and the Formation of Giovanni. The Drawing Books. In: Mantegna and Bellini (katalog vystavy). Vydala National Gallery v Londyn? ve spolupraci se Staatliche Museen zu Berlin, 2018. Str. 100?103.
  11. ↑ Vowles S., Korbacher D. . Jacopo Bellini and the Formation of Giovanni. Miniature painting. In: Mantegna and Bellini (katalog vystavy). Vydala National Gallery v Londyn? ve spolupraci se Staatliche Museen zu Berlin, 2018. Str. 104?107.
  12. ↑ Vowles S., Korbacher D. . Jacopo Bellini and the Formation of Giovanni. In: Mantegna and Bellini (katalog vystavy). Vydala National Gallery v Londyn? ve spolupraci se Staatliche Museen zu Berlin, 2018. Str. 95.
  13. ↑ Kolektiv autor? . Benatska ?kola. In: Encyklopedie sv?toveho mali?stvi (S. ?abouka a spol., eds.). Vydala Academia, nakladatelstvi ?eskoslovenske akademie v?d, Praha, 1975. Str. 29/B.
  14. ↑ Brown, P. F. The Antiquarinism of Jacopo Bellini. In: Artibus et Historiae, 13(1992). Str. 65?84.

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • BELLINI, Jacopo; GOLUBEW, Victor Die Skizzenbucher Jacopo Bellinis. Vydal G. van Oest and Co., Brussels, 1912.
  • CAMPBELL C. a spol. Mantegna and Bellini (katalog vystavy). Vydala National Gallery v Londyn? ve spolupraci se Staatliche Museen zu Berlin, 2018. Stran 303.
  • KOLEKTIV AUTOR? Encyklopedie sv?toveho mali?stvi (S. ?abouka a spol. eds.). Vydala Academia, nakladatelstvi ?eskoslovenske akademie v?d, Praha, 1975. Stran 374.
  • STEER J. A Concise History of Venetian Painting (paperback). Vydal Thames and Hudson, London, 1970. Stran 216. ISBN   0-500-20101-3

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jacopo_Bellini&oldid=23022958 “