Joszef Bajza
Narozeni	31. ledna 1804 Sz?csi , Rakouske cisa?stvi ( Uhersko )
Umrti	3. b?ezna 1858 (ve v?ku 54 let) Pe?? , Rakouske cisa?stvi ( Uhersko )
Misto poh?beni	Kerepesi temet?, dnes Budape??
Povolani	spisovatel , literarni kritik a teoretik
Narodnost	ma?arska
Alma mater	Kralovska uherska univerzita
Temata	Ma?arska literatura
Literarni hnuti	romantismus
Man?el(ka)	Julianna Csajaghy (1817-1887) [1]
D?ti	Lenke, Jen?, Iren [1]
P?ibuzni	Agatha Beniczka a Ferenc Beniczky (vnou?ata)
multimedialni obsah na  Commons
Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Joszef Bajza ( 31. ledna 1804 , Sz?csi , Heveska ?upa ? 3. b?ezna 1858 , Pe?? , nyni Budape?? ) byl ma?arsky spisovatel , literarni kritik a teoretik , spole?n? s Mihalym Vorosmartym a Ferencem Toldym nejvyznamn?j?i propagator romantickych tendenci v ma?arske literatu?e. ^[2]

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Pochazel ze vzd?lane ?lechticke rodiny. V letech 1822 ? 1824 vystudoval prava na univerzit? v Pe?ti . Od roku 1823 spolupracoval s almanachem Aurora Karola Kisfaludyho , ktery po jeho smrti sam a? do roku 1837 redigoval. Roku 1829 se v Pe?ti stal advokatem , ale v?noval se p?edev?im estetice , literatu?e a historii . Roku 1832 se stal ?lenem Uherske akademie v?d a roku 1836 se stal zakladajicim ?lenem Kisfaludyho spole?nosti ( Kisfaludy Tarsasag ), co? byla literarni spole?nost v Pe?ti, pojmenovana po dramatikovi Karolym Kisfaludym , ktera pat?ila k nejvyznamn?j?im literarnim institucim v Uhrach. V letech 1837 - 1838 p?sobil jako prvnim ?editel ma?arskeho Narodniho divadla a v teto funkci podporoval p?edev?im p?vodni ma?arskou produkci. Zalo?il rovn?? ?asopis Athenaeum , ktery spole?n? s Vorosmartym a Toldym redigoval do roku 1843 . ^[3]

Roku 1848 jej Lajos Kossuth jmenoval redaktorem svych politickych novin Kossuth Hirlapja . Po pora?ce ma?arske revoluce se proto musel skryvat a teprve roku 1851 se mohl vratit do vlasti. V zim? roku 1852 u n?ho projevila nevyle?itelna du?evni choroba, ?il proto a? do sve smrti v ustrani. ^{[3] [4]}

Bajza za?inal jako basnik , kdy? roku 1835 vydal sve Versei ( Basn? ), kterymi se za?adil mezi p?edni ma?arske lyriky. Krom? toho p?elo?il n?kolik dramat , v?etn? praci Herdera , Goetheho a Uhlanda . Sna?il se v?ak p?edev?im o vytvo?eni objektivni a teoreticky fundovane ma?arske literarni a divadelni kritiky, za jejiho? zakladatele je pova?ovan. Zd?raz?oval vlasteneckou funkci literatury a vyzvedaval francouzske romanticke drama pro jeho demokraticky duch oproti dramatu n?meckemu . Pro sve nazory byl napadan jako politicky ultraliberal. ^[2]

Dilo [ editovat | editovat zdroj ]

• Az epigramma teoriaja ( 1828 , Teorie epigramu ).
• A roman koltesr?l ( 1833 , O skladani romanu ).
• As Apotheozis ( 1834 , Apoteoza ), base?.
• Versei ( 1835 , Basn? ).
• Dramaturgiai es logikai leckek, magyar szinhazbiralok szamara ( 1836 , Dramaturgie a logicke lekce pro kritiky ma?arskeho divadla ).
• Szozat a Pesti Magyar Szinhaz ugyeben ( 1839 , Vyzva ve v?ci Ma?arskeho divadla v Pe?ti ).
• Torteneti Konyvtar ( 1843 - 1845 , Historicka knihovna ), ?est svazk?.
• A kiralyra ( 1844 , Kral ), base?.
• Uj Plutarch (1845-1847, Novy Plutarch).
• Nemzetiseg es nyelv ( 1846 , Narodnost a jazyk ).
• Vilagtortenet' ( 1847 , V?eobecne d?jiny ).
• Nyugtalansag ( 1851 , Neklid ), base?.
• Osszegy?jtott munkai ( 1852 , Sebrana dila ), dva svazky.
• Osszegy?jtott munkai ( 1861 - 1863 , Sebrana dila ), vydano posmrtn?, ?est svazk?

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R , jejich? autorem nebo tematem je Jozsef Bajza
• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Jozsef Bajza na Wikimedia Commons
• Dilo Szerz?:Bajza Jozsef ve Wikizdrojich (ma?arsky)
• (ma?arsky) Bajza Jozsef osszes koltemenye
• (anglicky) Bajza, Joseph ? Encyclopædia Britannica 1911