한국   대만   중국   일본 
Jan Chryzostom Korec ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Jan Chryzostom Korec

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Jeho Eminence
Jan Chryzostom Korec
Kardinal-kn?z
Emeritni biskup nitransky
Cirkev ?imskokatolicka
Dieceze nitranska
Jmenovani 6. unora 1990
Emeritura 9. ?ervna 2005
P?edch?dce Jan Pasztor
Nastupce Viliam Judak
Titularni kostel Ss. Fabiano e Venanzio a Villa Fiorelli
Heslo ? Ut omnes unum sint “
? Aby v?ichni byli jedno “
Znak Znak
Zasv?ceny ?ivot
Institut Tovary?stvo Je?i?ovo
Postulat 1939
Sv?ceni
Kn??ske sv?ceni 1. ?ijna 1950
sv?titel  Robert Pobo?ny
Biskupske sv?ceni 24. srpna 1951
sv?titel  Pavol Hnilica
Kardinalska kreace 28. ?ervna 1991
kreoval  Jan Pavel II.
Titul Kardinal-kn?z
Vykonavane u?ady a funkce
Zu?astnil se
Osobni udaje
Zem? Slovensko Slovensko Slovensko
Datum narozeni 22. ledna 1924
Misto narozeni Bo?any , ?eskoslovensko
Datum umrti 24. ?ijna 2015 (ve v?ku 91 let)
Narodnost slovenska
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Jan Chryzostom kardinal Korec ( 22. ledna 1924 , Bo?any ? 24. ?ijen 2015 , Nitra [1] ) byl diecezni biskup nitranske ?imskokatolicke dieceze , autor knih nejen s nabo?enskou tematikou.

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1939 vstoupil do Tovary?stva Je?i?ova (jezuite). Studoval na gymnaziu v Kla?tore pod Znievom , pozd?ji a? do roku 1950 studoval filozofii a teologii v Ru?omberku , v Trnav? a v Brn? . B?hem noci z 13. na 14. dubna 1950 komunisticky re?im nasiln? zlikvidoval ?ehole . Po teto noci se ocitl v zachytnem tabo?e. Po propu?t?ni z internace ode?el do civilniho ?ivota a pracoval jako d?lnik a? do roku 1960 . Na kn?ze byl vysv?cen tajn? v Ro??av? 1. ?ijna 1950 biskupem ThDr. Robertem Pobo?nym . U? o rok pozd?ji, 24. srpna 1951 , jej jako 27leteho biskup Pavol Hnilica vysv?til v Bratislav? na biskupa (tajne sv?ceni mu bylo ud?leno na zaklad? rozhodnuti, ktere vydal pape? Pius XII. pro komunisticke staty).

Od biskupskeho vysv?ceni pou?iva roz?i?ene jmeno Jan Chryzostom Korec. V nasledujicim obdobi se v?noval student?m teologie a pomahal jim ku kn??skemu sv?ceni. Velkou pozornost v?noval i laickym pracovnik?m v cirkvi. Ve?kerou tuto ?innost v?ak musel vykonavat tajn?, proto?e nem?l od komunistickeho re?imu oficialni souhlas ke kn??ske ?innosti. V roce 1958 se o n?j za?ala zajimat Statni bezpe?nost . Zatkli jej a 11. b?ezna 1960 byl odsouzen za vlastizradu ke 12 rok?m v?zeni. Pro?el si v?znicemi v Praze na Pankraci , Ruzyni , ve Valdicich , Leopoldov? a v Ilav? . Z v?zeni byl propu?t?ny v roce 1968 . Po propu?t?ni z v?zeni a? do dosa?eni d?chodoveho v?ku v roce 1984 pracoval v r?znych d?lnickych profesich. P?itom ov?em neustaval ve sve kn??ske slu?b?, i kdy? stale nem?l statni souhlas. B?hem teto doby se stal jednim z nejvyznamn?j?ich osob v tajne cirkvi na Slovensku . Oficialni biskupske insignie dostal a? v roce 1969 , 18 let po vysv?ceni biskupem, na audienci u pape?e Pavla VI.

V roce 1990 se stal rektorem bratislavskeho semina?e. 6. unora 1990 jej pape? Jan Pavel II. jmenoval sidelnim biskupem Nitry . Kratce nato, 28. ?ervna 1991 , jej pape? jmenoval kardinalem a p?id?lil mu titularni kostel sv. Fabiana a Venancia v ?im? . Od te doby byl ?lenem kongregace pro Instituty zasv?ceneho ?ivota a Spole?enstvi apo?tolskeho ?ivota, a i ?lenem pape?ske komise pro kulturu. V roce 1999 v souladu s Kodexem cirkevniho prava , podle ktereho musi ka?dy biskup po dovr?eni 75. roku sveho ?ivota podat abdikaci do rukou pape?e, po?adal o uvoln?ni z u?adu nitranske dieceze . 9. ?ervna 2005 Svaty stolec oznamil, ?e pape? Benedikt XVI. p?ijal jeho rezignaci a jmenoval novym nitranskym biskupem Viliama Judaka , ktery byl slavnostn? vysv?cen 16. ?ervna 2005 .

Ocen?ni [ editovat | editovat zdroj ]

Za pevne postoje a nezlomnou viru mu byla ud?lena ?ada ocen?ni a ?estnych doktorat?. Jeho celo?ivotni praci ocenily nap?. Univerzita Notre Dame Indiana v USA ( 1986 ), Univerzita v Bridgeport v USA ( 1992 ), Katolicka univerzita ve Washingtonu ( 1993 ), ziskal i ?estny doktorat Univerzity Konstantina Filozofa v Nit?e . V roce 1993 ziskal statni vyznamenani Francouzske republiky , v roce 1995 statni vyznamenani ?ad ?udovita ?tura I. t?idy a v roce 1999 statni vyznamenani ?ad Andreje Hlinky I. t?idy.

Postoj ke Slovenskemu statu [ editovat | editovat zdroj ]

Korec v obdobi komunistickeho re?imu v ?ijnu 1987 jako biskup podepsal Vyhla?eni k deportacim ?id? na Slovensku , ve kterem on i dal?i p?edstavitele slovenskeho naroda prosili ?idovsky narod o odpu?t?ni [2] [3] . V roce 1990 se v?ak zviditelnil pote, co odhalil prezidentovi fa?istickeho Slovenskeho statu Jozefu Tisovi pam?tni desku v Banovcich nad Bebravou , co? vyvolalo protesty [4] a pobou?ene reakce ?asti slovenske [5] [6] [7] a ?eske [8] ve?ejnosti, ?idovske organizace B'nai B'rith [9] , zahrani?nich denik? [5] , sekularnich [10] a lidskopravnich [11] organizaci. Korec se tehdy udajn? omlouval tim, ?e stal daleko a dob?e nevid?l, co posv?cuje [12] .

18. dubna 1997 p?i p?ile?itosti 50. vyro?i Tisovy popravy a pozd?ji take v roce 2008 [13] slou?il v Nit?e zadu?ni m?i za Tisa. Tisa vidi jako toho, kdo v dob? Slovenskeho statu branil zlym v?cem, ktere prosazovalo nejen nacisticke N?mecko, ale i sloven?ti radikalove. [9] V srpnu 1997 se ve?ejn? zastal exiloveho historika Milana Stanislava ?urici v souvislosti s jeho kontroverzni knihou Dejiny Slovenska a Slovakov .

Tvorba [ editovat | editovat zdroj ]

Jeho kni?ni tvorba p?edstavuje vice ne? 80 titul?. Vy?ly ve vice vydanich a jsou sou?asti slovenske k?es?anske literatury 20. stoleti. Jeho spisovatelska ?innost je obsa?ena i v po?etnych samizdatech a r?znych ?asopisech.

Dilo [ editovat | editovat zdroj ]

vyb?r
  • 1949 ? O povode ?loveka
  • 1971 ? Nad vznikom a vyvojom ?ivota
  • 1971 ? O kompetencii vied
  • 1982 ? Zachrana v Kristovi
  • 1985 ? Vo svetle blahozvesti
  • 1986 ? Uvahy o ?loveku
  • 1987 ? Kristov k?az
  • 1987 ? O poslani k?aza
  • 1987 ? Cirkev uprostred problemov
  • 1987 ? Cirkev v rozvoji

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Jan Chryzostom Korec na slovenske Wikipedii.

  1. ↑ Umrtie: Zomrel nitriansky emeritny biskup, kardinal Jan Chryzostom Korec
  2. ↑ KOREC, Jan Chryzostom. Slova pre ?ivot . Bratislava: Lu?, 2005. ISBN   80-7114-499-1 . S. 108 ? 111. (slovensky)  
  3. ↑ Slovenske dokumenty k semina?i ?esko-slovenske vztahy, Rok 1989 na dohled Archivovano 15. 3. 2016 na Wayback Machine ., K deportaciam ?idovskych ob?anov zo Slovenska
  4. ↑ HACKER, Paul. Slovakia on the road to independence: an American diplomat's eyewitness account . [s.l.]: Penn State Press, 2010. Dostupne online . ISBN   9780271036236 . S.  108 . (anglicky)  
  5. ↑ a b Tisove tabule sa hybu. U? 20 rokov
  6. ↑ Frans Hoppenbrouwers: NATIONALISTIC TENDENCIES IN THE SLOVAK ROMAN CATHOLIC CHURCH
  7. ↑ PLAQUE TO FASCIST UNNERVES SLOVAKS , New York times
  8. ↑ RAMET, Sabrina P. The radical right in Central and Eastern Europe since 1989 . [s.l.]: Penn State Press, 2010. ISBN   9780271018119 . S. 112. (anglicky)  
  9. ↑ a b Po Sokolovi poburil ?idov aj Korec
  10. ↑ Why Slovakia? Archivovano 26. 12. 2010 na Wayback Machine ., National Secular Society
  11. ↑ Why Slovakia?
  12. ↑ Ke? chyba svedomie, spolo?nos? musi ma? na minulos? zakon
  13. ↑ Sokol slu?il om?u za Tisa

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jan_Chryzostom_Korec&oldid=23754040 “