Irving Fisher

Datum narozeni	27. unora 1867
Misto narozeni	Saugerties , New York
Datum umrti	29. dubna 1947 (ve v?ku 80)
Misto umrti	New York , New York
Narodnost	Spojene staty americke
Ekonomicka ?kola	Neoklasicka ekonomie
Pole p?sobeni	Ekonomie , Ekonometrie , Matematika
Vzd?lani	Yale University
Vlivy	William Stanley Jevons , Willard Gibbs , William Graham Sumner , Eugen von Bohm-Bawerk
Ovlivnil	Milton Friedman , James Tobin , Franco Modigliani , Ben Bernanke
P?isp?vky	Makroekonomicka rovnice sm?ny , Fisherova rovnice , Fisher?v efekt , cenovy index , dluhova deflace , Phillipsova k?ivka , model mezi?asove volby , pen??ni iluze
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Irving Fisher ( 27. unora 1867 ? 29. dubna 1947 ) byl americky ekonom, statistik, matematik, vynalezce, pr?kopnik v oblasti ekonometrie a jeden z prvnich americkych neoklasickych ekonom? , a?koli jeho pozd?j?i prace o dluhove deflaci se staly domenou postkeynesianske ?koly . Joseph Schumpeter ho popsal jako ?nejv?t?iho ekonoma, jakeho kdy USA stvo?ily“. ^[1] Tento vyrok byl pozd?ji opakovany ekonomy Jamesem Tobinem ^[2] a Miltonem Friedmanem . ^[3]

Proslavil se zejmena jako autor transak?ni rovnice sm?ny . Byl take jednim z prvnich vyznamnych teoretik? kvantitativni teorie pen?z 20. stoleti. Jeho vyzkum teto teorie umo?nilo otev?eni ?koly tzv. makroekonomickeho my?leni zname jako ?monetarismus“. ^[4] Fisher vyznamn? p?isp?l k teorii u?ite?nosti a obecne rovnovahy. ^[5] Byl take pr?kopnikem ve studii  tzv. p?echodne volby na trzich, co? ho dovedlo k vytvo?eni teorie kapitalu a urokovych sazeb. ^[2] Byl take pr?kopnikem ekonometrie a vyvoje indexovych ?isel. N?ktere terminy, ktere jsou po n?m pojmenovane, zahrnuji Fisherovu rovnici, Fisherovu hypotezu, mezinarodni Fisher?v efekt, Fisherovu teorii o odd?leni a Fisher?v trh.

Irving Fisher byl mo?na prvni ekonomickou ?celebritou“, ale jeho pov?st b?hem jeho ?ivota byla nenavratn? po?kozena jeho ve?ejnymi prohla?enimi, t?sn? p?ed havarii na Wall Street z roku 1929, ?e akciovy trh dosahl ?trvale vysoke hladiny“. Jeho nasledna teorie deflace dluhu (jako vysv?tleni Velke deprese), stejn? jako jeho obhajoba pln? rezervniho bankovnictvi a alternativnich m?n, byly do zna?ne miry ignorovany ve prosp?ch prace Johna Maynarda Keynese . ^[2] Fisherova reputace se od te doby zotavila v neoklasicke ekonomii, zejmena pote, co byla jeho prace znovu nalezena koncem padesatych let, a z velke ?asti diky zvy?enemu zajmu o deflaci dluhu po recesi koncem roku 2000. ^[6]

Pote, co ?etn? p?isp?l k ekonomicke teorii, se a? do sve smrti stal nejp?edn?j?im zastancem uplne rezervni bankovni reformy. Byl jednim z autor? Programu pro m?novou reformu, kde jsou nastin?ny obecne koncepce 100% rezervniho systemu. ^[7]

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Irving Fisher se narodil v Saugerties v New Yorku. Jeho otec byl u?itel a cirkevni ministrant, ktery vychoval sveho syna s my?lenkou, ?e musi byt u?ite?nym ?lenem spole?nosti. I p?es to, ?e byl vychovan v nabo?enske rodin?, se pozd?ji stal ateistou. ^[8]

Jako dit? m?l pozoruhodne matematicke schopnosti a smysl pro vynalezavost. Tyden po p?ijeti na vysokou ?kolu Yale mu zem?el otec ve v?ku 53 let. Irving po smrti sveho otce pracoval p?eva?n? jako dou?ovatel, aby zaopat?il svoji matku a bratra. V roce 1888 ziskal bakala?sky titul s vybornymi studijnimi vysledky a byl rovn?? zvolen za ?lena spole?nosti Skull and Bones. ^[9]

V roce 1891 Fisher ziskal doktorat na Yale University . Po absolvovani univerzity Yale studoval Fisher v Berlin? a Pa?i?i.

Jeho poradci byli teoreticky fyzik Willard Gibbs a sociolog William Graham Sumner. Jako student ukazal Fisher mimo?adny talent a sklony k matematice, ale zjistil, ?e ekonomie nabizi v?t?i prostor pro jeho ambice a socialni zajmy. Jeho diplomova prace, publikovana Yalem v roce 1892 pod nazvem Matematicka vy?et?ovani v teorii hodnoty a cen , byla d?kladnym vyvojem teorie obecne rovnovahy. Kdy? za?al Fisher praci psat, nebyl si v?dom toho, ?e francouzsky matematicky ekonom Leon Walras a jeho evrop?ti u?ednici ji? pokryli podobnou tematiku. Nicmen?, Fisherova prace byla velmi vyznamnym p?isp?vkem a byla evropskymi mistry, jako je Francis Edgeworth, okam?it? uznana jako prvot?idni. V letech 1895?1935 p?sobil na univerzit? Yale jako profesor ekonomie a od roku 1935 jako emeritni profesor.

Mezi lety 1896-1910 editoval literarni ?asopis Yale Review a byl aktivni v mnoha nau?nych spole?nostech, institucich a socialnich organizacich. V roce 1918 se stal prezidentem Americke ekonomicke asociace. Americka matematicka spole?nost ho vybrala jako sveho laureata na cenu Gibbs pro rok 1929. ^[10] V roce 1918 se stal prezidentem Americke ekonomicke spole?nosti . Jeho prace na poli matematicke ekonomie byla vysoce sofistikovana a uznavana p?ednimi ekonomy tehdej?i doby. V roce 1930 Fisher spoluzakladal s Ragnarem Frischem a Charlesem F. Roosem Ekonometrickou spole?nost a stal se te? jejim prvnim prezidentem.

Ziskal take cenu New York Medical Society za vynalez stanu pro le?bu ob?ti tuberkulozy .

Fisher byl plodnym spisovatelem, produkujicim ?urnalistiku, technicke knihy a ?lanky zabyvajici se r?znymi spole?enskymi otazkami, ktere se tykaji prvni sv?tove valky, dvacatych a t?icatych let 20. stoleti. Vytvo?il n?kolik praktickych vynalez?, z nich? nejpozoruhodn?j?im byl tzv. ?index viditelneho registra?niho systemu“ , ktery nechal patentovat v roce 1913 a pozd?ji v roce 1925 ho prodal Kardexu Randovi. Toto a jeho nasledne akciove investice z n?ho ud?laly bohateho mu?e, dokud nebyl zasa?en velkou hospoda?skou krizi v roce 1929.

Fisher byl take aktivnim bojovnikem za spole?nost a zdravi, zastancem vegetarianstvi, prohibice a eugeniky. ^[11]

V 1893 se o?enil s Margaret Hazardovou, vnu?kou pr?myslnika na Rhode Islandu a socialniho reformatora Rowland G. Hazarda.

Zem?el v New Yorku v roce 1947 ve v?ku 80 let.

Ekonomicke teorie [ editovat | editovat zdroj ]

Teorie u?itku [ editovat | editovat zdroj ]

Americky ekonom James Tobin tvrdil, ?e k intelektualnim pr?lom?m, ktere ozna?uji neoklasickou revoluci v ekonomii, do?lo v Evrop? kolem roku 1870. Dal?i dv? dekady byly sv?dky ?ivych debat, ktere vedly k tomu, ?e nova ekonomicka teorie byla vice ?i men? za?len?na do klasicke tradice, je? ji p?edchazela. ^[12] Podle n?meckeho ekonoma Josepha A. Schumpetera nebyli ameri?ti ekonomove p?itomni u vzniku nove teorie. Aktivn? se budovani u?astnili a? mezi lety 1870 a 1914 dva ekonomove, John Bates Clark a Irving Fisher. Oni a dal?i p?inesli neoklasickou teorii do americkych novin, ?kol a u?ebnic. Nakonec jejich paradigma ovlivnilo celou ekonomickou v?du v teto zemi. ^[13]

V revizi historie teorie u?itku ekonom George Stigler napsal, ?e Fisherova diserta?ni prace byla ?brilantni“ a zd?raznil, ?e obsahovala ?prvni pe?live zkoumani m??itelnosti u?itkove funkce a jeji relevantnosti k teorii poptavky.“ ^[5] Zatimco jeho publikovana prace vykazovala neobvykly stupe? matematicke sofistikovanosti na ekonoma sve doby, Fisher se v?dy sna?il o?ivit svou analyzu a prezentovat sve teorie co nejjasn?ji. Nap?iklad pro dopln?ni d?kaz? ve sve diserta?ni praci postavil propracovany hydraulicky stroj s ?erpadly a pakami, co? mu umo?nilo vizualn? demonstrovat, jak se rovnova?ne ceny na trhu upravovaly v reakci na zm?ny nabidky nebo poptavky.

Urok a kapital [ editovat | editovat zdroj ]

Fisher je dnes pravd?podobn? v neoklasicke ekonomii nejlepe znamy pro svou teorii kapitalu, investice a urokove sazby, ktera byla poprve zmin?na v jeho dile Povaha kapitalu a p?ijmu (1906) a dale rozpracovana v dile Urokova sazba (1907).

Jeho pojednani Teorie uroku z roku 1930 shrnovalo celo?ivotni vyzkum kapitalu, kapitaloveho rozpo?tovani, uv?rovych trh? a faktor? ur?ujicich urokove sazby (v?etn? inflace). Fisher vid?l, ?e subjektivni ekonomicka hodnota neni jen funkci mno?stvi zbo?i a slu?eb, ktere vlastni nebo sm??uje, ale take okam?iku, kdy jsou nakupovany za penize. Zbo?i, ktere je k dispozici nyni, ma jinou hodnotu ne? stejne zbo?i, ktere je k dostani pozd?ji; hodnota ma ?asovy i kvantitativni rozm?r. Relativni cena zbo?i dostupneho k pozd?j?imu datu se m??i urokovou sazbou. Fisher voln? vyu?il standardni diagramy pou?ivane k vyuce vysoko?kolske ekonomiky, ale ozna?il osy jako ?spot?eba nyni“ a ?spot?eba p?i?ti obdobi“ (misto obvyklych schematickych alternativ ?jablka“ a ?pomeran?e“). Vysledna teorie byla podrobn? p?edstavena v jeho Teorii zajmu. Tento model, pozd?ji zobecn?ny na p?ipad zbo?i K a obdobi N (v?etn? p?ipadu nekone?n? mnoha obdobi), se stal standardni teorii kapitalu a uroku a je popsan v dilech ekonom? Gravella a Reese, ^[14] Aliprantise, Browna a Burkinshawa. Tento teoreticky pokrok vysv?tluje take americky ekonom Hirshleifer. ^[15]

Monetarni politika [ editovat | editovat zdroj ]

Fisher?v vyzkum zakladni teorie cen a urokovych sazeb nereflektoval p?imo socialni problemy sve doby. Na druhou stranu, jeho pen??ni ekonomika ano a ta se take stala st??ejnim bodem jeho kariery. Byl to prav? Fisher (nasledujici pr?kopnickou praci Simona Newcomba ), ktery zformuloval kvantitativni teorii pen?z z hlediska ?sm?nne rovnice“:

“Nech? M je celkova zasoba pen?z, P cenova hladina, T mno?stvi transakci pou?ivajicich penize a V rychlost ob?hu pen?z, tak?e plati: M ? V = P ? T “

Pozd?ji ekonomove nahradili T realnou produkci Y (nebo te? Q), ?asto kvantifikovanou realnym hrubym domacim produktem (HDP). Fisherova publikace Appreciation and Interest byla abstraktni analyzou chovani urokovych sazeb p?i zm?n? cenove hladiny.

Fisher v??il, ?e investo?i a spo?itele byli v r?zne mi?e zaslepeni iluzi pen?z. V idealnim sv?t? by zm?ny cenove hladiny nem?ly ?adny vliv na vyrobu nebo zam?stnanost. Ve skute?nem sv?t? spolu s iluzi pen?z zp?sobila inflace (a deflace) va?ne ?kody. Po vice ne? ?ty?icet let vymy?lel Fisher r?zna schemata pro stabilizaci pen?z, tj. stabilizaci cenove hladiny. Byl jednim z prvnich, kdo podrobil makroekonomicke udaje v?etn? stavu pen?z, urokovych sazeb a cenove hladiny statistickym analyzam a test?m. Ve dvacatych letech p?edstavil techniku nazyvanou distribuovane zpo?d?ni. Indexova ?isla hrala d?le?itou roli v jeho monetarni teorii a jeho kniha Tvorba indexovych ?isel je dodnes vyznamna. Fisher za sveho hlavniho soupe?e pova?oval ?vedskeho ekonoma Knuta Wicksella . Fisher se zasazoval o stru?n?j?i vysv?tleni kvantitativni teorie pen?z, ktera dle n?j spo?ivala tem?? vyhradn? na dlouhodobych cenach. Wicksellova teorie byla podstatn? slo?it?j?i, po?inaje urokovymi sazbami v systemu zm?n realne ekonomiky. A?koli oba ekonomove ze svych teorii dosp?li k zav?ru, ?e jadrem hospoda?skeho cyklu (a hospoda?ske krize) byla vladni m?nova politika, s ostatnimi ?astmi svych praci po cely ?ivot nesouhlasili a vskutku tuto debatu vedli o p?l stoleti pozd?ji i zastupci keynesianstvi a monetarismu. ^[16]

Dluhova deflace [ editovat | editovat zdroj ]

Po padu akcioveho trhu v roce 1929 a na po?atku za?inajici Velke hospoda?ske krize vyvinul Fisher teorii hospoda?skych krizi nazvanou deflace dluhu, ktera p?ipsala krizi za vinu prasknuti tzv. ekonomicke bubliny. Fisher p?edpoklada, ?e jakmile dojde k prasknuti ekonomicke bubliny, spusti se ?ada reakci, ktere maji va?ny negativni dopad na realnou ekonomiku:

1. Likvidace dluhu a nouzovy prodej

2. Vyplaci se kontrakce pen??ni zasoby v podob? bankovnich uv?r?  

3. Pokles cen aktiv

4. Stale v?t?i pokles ?isteho jm?ni podnik?, co? urychluje bankroty

5. Pokles zisku

6. Sni?eni produkce, obchodu a zam?stnanosti

7. Pesimismus a ztrata d?v?ry

8. Hromad?ni pen?z

9. Pokles nominalnich urokovych sazeb a zvy?eni urokovych sazeb zbavenych o deflaci. Deflace dluhu je nyni hlavni teorii, s ni? je spojeno Fisherovo jmeno. ^[17]

Krach na newyorske burze 1929 [ editovat | editovat zdroj ]

Krach na newyorske burze a nasledna velka hospoda?ska krize stala Fishera zna?nou ?ast jeho osobniho bohatstvi a akademicke reputace. Znama je jeho p?edpov?? dev?t dni p?ed krachem, kdy p?edpov?d?l, ?e ceny akcii z?ejm? dosahly tzv. trvale vysoke hladiny. ^[18] 21. ?ijna 1929 Fisher prohlasil, ?e se trh pouze zbavuje extremnich slo?ek spole?nosti a nasledn? vysv?tlil, pro? si mysli, ?e ceny stale zatim nedosahly sve opravdove hodnoty a m?ly by tak je?t? nar?st. Ve st?edu 23. ?ijna na zasedani banke?? oznamil, ?e ?bezpe?nostni hodnoty ve v?t?in? p?ipad? nebyly navy?eny“. M?sice po krachu stale uji??oval investory, ?e se situace co nejd?ive napravi. Ov?em jakmile krize ude?ila v plne sile, varoval, ?e probihajici deflace byla p?i?inou katastrofalni kaskadove platebni neschopnosti, ktera v tu dobu trapila americkou ekonomiku, jeliko? deflace navy?ila realnou hodnotu dluh? v americkych dolarech. Fisher byl natolik zdiskreditovan, jednak svymi prohla?enimi z roku 1929 a jednak zkrachovanim jeho vlastni firmy, kterou zalo?il, ?e se pouha hrstka lidi pozastavila nad jeho analyzou hospoda?ske krize o deflaci dluhu. Namisto toho se v?t?ina lidi obracela k my?lenkam Keynese , ov?em od 80. let se Fisherova teze o deflaci dluhu op?t vraci do ekonomickeho podv?domi.

Konstruktivni zdan?ni p?ijm? [ editovat | editovat zdroj ]

Profesor ekonomie pravnicke ?koly v Miami Lawrence Lokken ud?lal ?est ^[19] knize Irvinga Fishera z roku 1942 konceptem, ktery stal za reformou zvanou Unlimited Savings Accumulation Tax, ktera byla zavedena americkym senatem v roce 1995 t?mito senatory: Pete Domenici ( Nove Mexiko ), Sam Nunn ( Georgie ) a Bob Kerrey ( Nebraska ). Koncept spo?ival v tom, ?e zbyte?ne vydaje (je? jsou zakonem obti?n? definovatelne) lze zdanit tim, ?e se zdani p?ijem vyjma v?ech ?istych investic a uspor a vyjma rozpo?tu na nezbytne nakupy, ?im? se ziskaji prost?edky dostupne pro investice.

Kampan? v oblasti socialni a zdravotni [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1898 byla Fisherovi diagnostikovana tuberkuloza , tata? nemoc, na kterou zem?el jeho otec. Po t?ech letech stravenych v sanatoriu se nakonec pln? zotavil. Tato zku?enost ho dovedla k tomu stat se aktivistou v oblasti zdravotnictvi. Byl jednim ze zakladatel? Life Extension Institute, v jeho? ramci vydal bestsellerovou knihu Jak ?it: Pravidla pro zdravy ?ivot na zaklad? moderni v?dy v roce 1915 . Doporu?oval pravideln? cvi?it a omezit po?ivani ?erveneho masa, tabaku a alkoholu .  V roce 1924 napsal pro ?asopis Reader’s Digest ?lanek proti kou?eni , ve kterem argumentoval, ?e tabak redukuje svalovou hmotu, jeji odolnost a ?ivotni silu a ?e v men?i mi?e p?sobi jako narkoticky jed, opium a alkohol. ^[20] Fisher podporoval vladni prohibici alkoholu ve 20. letech a napsal t?i p?iru?ky, ve kterych se zastaval prohibice ve Spojenych statech z d?vodu zlep?eni ve?ejneho zdravi a ekonomicke produktivity. ^[21] Take obhajoval eugeniku , kdy? slou?il ve v?decke poradni rad? Eugenics Record Office a jako prvni prezident americke eugenicke spole?nosti. ^[22]

Kdy? byla jeho dce?i diagnostikovana schizofrenie , nechal ji Fisher le?it ve statni nemocnici v Trentonu v New Jersey . ?editel teto nemocnice, psychiatr Henry Cotton , v??il v teorii ohniska nakazy , podle ni? jsou du?evni poruchy vysledkem p?sobeni infek?ni tkan? v ko?enech zub?, utrobach st?ev a dal?ich mistech v t?le. Cotton take tvrdil, ?e odstran?ni teto tkan? m??e pomoci zmirnit pacientovu du?evni poruchu. V Trentonu podstoupila Margaret Fisherova operaci, kdy ji byly odstran?ny ?asti st?eva , co? nakonec vedlo k jeji smrti. Irving Fisher p?esto z?stal p?esv?d?eny o platnosti le?by Cottona.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Irving Fisher na Wikimedia Commons

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Irving Fisher na anglicke Wikipedii.

Tento ?lanek je p?ili? stru?ny nebo postrada d?le?ite informace . Pomozte Wikipedii tim, ?e jej vhodn? roz?i?ite . Nevkladejte v?ak bez opravn?ni cizi texty.