Iracionalismus (z lat. irrationalis nerozumny) je obvykle pejorativni ozna?eni pro filosoficke i ?ivotni postoje a nazory, ktere zpochyb?uji nebo popiraji:

• A) schopnost lidskeho rozumu pravdiv? poznavat skute?nost (epistemologicky iracionalismus),
• B) rozumovou poznatelnost skute?nosti jako takove (metafysicky iracionalismus),
• C) mo?nost rozumneho a rozumoveho vedeni ?ivota (eticky iracionalismus).

Misto toho hledaji jine, zpravidla vnit?ni a neov??itelne zp?soby poznani ? intuici, cit, mysticke vid?ni, esoteriku. Maji zpravidla bli? k um?ni ne? k v?d? .

Filosoficky iracionalismus [ editovat | editovat zdroj ]

Nazory a postoje, ozna?ovane jako iracionalisticke, se vyskytuji v zapadnim my?leni od poloviny 19. stoleti , a to jako reakce na osvicensky racionalismus stoleti 18. i na n?mecky idealismus , nap?iklad na slavny Hegel?v vyrok: ?Co je rozumne, to je skute?ne, a co je skute?ne, to je rozumne“. ^[1]

Søren Kierkegaard [ editovat | editovat zdroj ]

Prvni, kdo se proti tomu hlasit? ozval, byl dansky k?es?ansky myslitel Søren Kierkegaard ; vadily mu hlavn? dv? v?ci:

• ?e se tu filosof stylizuje do role neu?astn?neho pozorovatele , jako kdyby se ho drama sv?ta a ?ivota v?bec netykalo;
• ?e se navic stavi do role svrchovaneho soudce , ?absolutniho Ducha“, ktery v?echno posuzuje ? a nakonec schvaluje.

Proti tomu postavil Kierkegaard tragicky osud jednotliveho ?lov?ka, ktery se musi rozhodovat, i kdy? nevi a nechape, a za v?echno se bude jednou odpovidat p?ed Bo?im soudem. Sam byl ov?em natolik pod Hegelovym vlivem, ?e si sv?j postoj nedovedl p?edstavit jinak ne? jako ?antitezi“ ? a tak sve vyroky nale?it? p?ehnal, ?im? si vyslou?il nalepku iracionalismu.

Schopenhauer a Nietzsche [ editovat | editovat zdroj ]

V?t?im pravem ji lze p?ipsat jinemu velkemu mysliteli, Arthuru Schopenhauerovi , ktery za zaklad cele skute?nosti pokladal v?li a nakonec usoudil, ?e se se stavem sv?ta ?lov?k musi smi?it. Schopenhauer m?l velky vliv na Friedricha Nietzscheho , mimo?adn? ostreho pozorovatele a kritika, jemu? ov?em na Schopenhauerovi vadilo zhruba tote?, co Kierkegaard vytyka Hegelovi. Nietzsche ale take vystihl, co je na Kierkegaardov? postoji asi nejd?le?it?j?i: ?e ?lov?k je kone?na bytost, ?smrtelnik“, ktery vi jen to, co m??e vid?t a poznat, kde?to celek sv?ta mu z?stava nep?istupnym tajemstvim.

D?dictvi iracionalismu [ editovat | editovat zdroj ]

Skute?nost, ?e ?lov?k i jeho poznani je z povahy v?ci v?dy omezene, ?e se starym idealem rozumoveho vedeni ?ivota doka?e ?idit jen do jiste miry a ?e je v?dy ovladan p?edev?im jinymi silami, se od te doby stala obecnym vlastnictvim pozd?j?i filosofie. Ta si take za?ala lepe v?imat i ostatnich stranek a schopnosti ?lov?ka, jeho jedine?ne osoby, jeho pot?eb a ?adosti i jeho temnych stranek.

Pozd?j?i filosofie u? nem??e byt tak bezelstn? racionalisticka jako byli osvicenci, nem??e si p?edstavovat, ?e se ?lov?k stane ?ist? racionaln? uva?ujici bytosti bez va?ni a podivnosti. Rozumne jednani z?stava stale idealem, ne danou vlastnosti ?lov?ka. Po?inaje W. Diltheyem si za?ala take vic v?imat podivuhodneho faktu ?ivota, ktery ?lov?ka za?azuje do p?irody i do sv?ta, a po?inaje M. Buberem take toho, ?e ?lov?k ?ije ve vztazich, ktere nelze rozd?lovat na racionalni a iracionalni.

D?raz na iracionalni stranky ?lov?ka nicmen? vyvolava nap?ti v??i v?d? a p?ibli?uje se naopak estetickemu a um?leckemu vnimani sv?ta. N?kte?i myslitele 20. stoleti si vzali lekci iracionalismu tak k srdci, ?e dokonce racionalitu v?bec odmitali (nap?iklad tak zvana postmoderna ), nicmen? p?esto psali v rozumnych v?tach, proto?e jinak se ?lov?k druhym sd?lovat nem??e.

P?edstavitele iracionalismu [ editovat | editovat zdroj ]

• Arthur Schopenhauer ( 1788 ? 1860 )
• Soren Kierkegaard ( 1813 ? 1855 )
• Friedrich Nietzsche ( 1844 ? 1900 )

Iracionalismus se n?kdy p?isuzuje i dal?im filosof?m, kte?i v?novali velkou pozornost jinym ne? racionalnim funkcim ?lov?ka, nap?iklad intuici nebo citu. Britsky politicky filosof Isaiah Berlin hledal p?vod iracionalismu u? u n?meckeho filosofa a pedagoga J. G. Hamanna a domnival se, ?e iracionalismus m?l vyznamny podil na vzniku nacismu . V postojich nacistickych p?edak? bylo sice hodn? iracionalnich motiv?, na druhe stran? ale bylo p?sobeni nacismu take neoby?ejn? racionalizovane. Za iracionalisty se n?kdy pokladaji take filosofove jako Schelling , Henri Bergson , Wilhelm Dilthey , Michel Foucault , Martin Heidegger , Jean-Paul Sartre a dal?i. D?je se to ov?em spi?e nepravem: v?ichni toti? pou?ivaji racionalni postupy analyzy a argumentace, jen si lepe ne? jini uv?domili, ?e ?lov?k ani zdaleka neni bytost pouze racionalni.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Poznamky [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Existencialismus
• Filosofie ?ivota
• Racionalismus
• Romantismus
• Voluntarismus

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Irrationalism - en
• ?lanek v Enc. Britannica - en ^{[ nedostupny zdroj ]}