Tento ?lanek pot?ebuje aktualizaci, nebo? obsahuje zastarale informace.
M??ete Wikipedii pomoci tim, ?e ho
vylep?ite
, aby odra?el aktualni stav a nedavne udalosti. Historicke informace nema?te, rad?ji je p?eve?te do minuleho ?asu a p?ipadn? p?esu?te do ?asti ?lanku v?novane d?jinam.
Spole?ne instituce
Evropske unie
vychazeji ze zasady sdileni pravomoci, zakladniho principu fungovani Evropske unie. Jednotlive organy disponuji pravomocemi, ktere d?ive podlehaly kompetenci jednotlivych ?lenskych zemi. Jadro tvo?i sedm organ? Evropske unie. Zbytek tvo?i r?zne poradni (
Hospoda?sky a socialni vybor
,
Vybor region?
) a jine instituce (nap?iklad
Evropsky ve?ejny ochrance prav
?i
Evropsky inspektor ochrany udaj?
) ?i agentury a u?ady (
Evropska agentura pro ?ivotni prost?edi
, Evropska agentura pro leteckou bezpe?nost,
Agentura Evropske unie pro zakladni prava
, U?ad pro harmonizaci ve vnit?nim trhu,
Europol
a
Eurojust
).
Zakladni organy Evropske unie jsou vymezeny v ?l. 13 Smlouvy o Evropske unii:
Zakladni ramec ?innosti
Evropskeho parlamentu
(EP) vymezuje ustanoveni ?l. 14 Smlouvy o Evropske unii.
Evropsky parlament
je legislativnim a kontrolnim organem Evropske unie. Jeho hlavni pravomoci je spole?n? s Radou EU p?ijimat legislativni akty. Schvaluje slo?eni
Evropske komise
a ma pravo kontrolovat jeji ?innost, podili se na tvorb? zakon?, vyslovuje souhlas s mezinarodnimi smlouvami a p?ijimanim novych ?lenskych stat?. Ma take zna?ne pravomoci v oblasti spole?neho rozpo?tu EU.
Na zaklad?
Smlouvy z Nice
a jeji nasledne novelizace
Lisabonskou smlouvou
ma dnes - po poslednim roz?i?eni EU o
Chorvatsko
- Evropsky parlament 751 poslanc?, kte?i jsou od roku 1979 voleni obyvateli EU na obdobi p?ti let. Po
Brexitu
klesne po?et europoslanc? o 46 mist na 705.
[1]
T?chto 46 z celkovych 73 k?esel, ktere dosud pat?i
Spojenemu kralovstvi
, se zamrazi pro p?ipadne dal?i roz?i?eni EU. Zbyvajicich 27 k?esel se rozd?li mezi 14 jinych ?lenskych stat?, ktere jsou v sou?asnem rozd?leni mandat? mirn? znevyhodn?ny (jmenovit?
Francii
,
Italii
,
?pan?lsko
,
Polsko
,
Rumunsko
,
Nizozemsko
,
?vedsko
,
Rakousko
,
Dansko
,
Slovensko
,
Finsko
,
Irsko
,
Chorvatsko
a
Estonsko
).
[2]
Posledni
volby do Evropskeho parlamentu
se konaly v roce 2019. Po?et volenych zastupc? (tzv. europoslanc?) se odvozuje od po?tu obyvatel jednotlivych zemi. ?eska republika obsazuje celkem 21 europoslaneckych mist. Poslanci maji mo?nost sdru?ovat se do poslaneckych klub? na zaklad? politicke p?islu?nosti do jednotlivych tzv.
frakci
, nejsou tedy rozsazeni podle narodnosti.
Sidlem EP je
?trasburk
, ale parlament pracuje take v
Bruselu
a
Lucemburku
. Ve ?trasburku se odehrava dvanact m?si?nich plenarnich zasedani (v?etn? rozpo?toveho zasedani). Evropsky parlament se usna?i
prostou v?t?inou
svych ?len?.
Rada Evropske unie
(d?ive
Rada ministr?
, dnes oficialn? pouze
?Rada“
) p?edstavuje organ, v n?m? jsou zastoupeny
?lenske staty
, jejich? zajmy Rada zastupuje. Jeji hlavni pravomoci spole?n? s Evropskym parlamentem je p?ijimani legislativy - schvalovani pravnich p?edpis? EU a koordinovani politiky EU.
[3]
Zasedani Rady probihaji v r?znych slo?enich, ktere se obm??uji podle urovn? d?le?itosti a podle projednavane oblasti. Celkem se Rada schazi v deseti r?znych konfiguracich. Nejvy??i urove? tvo?i minist?i jednotlivych stat?. Frekvence jejich setkani probiha zpravidla dle pot?eby. Nej?ast?j?i zasedani maji minist?i zem?d?lstvi (p?ibli?n? ?trnactkrat do roka), minist?i financi (oficialni nazev
Ecofin
) a minist?i zahrani?nich v?ci (
V?eobecna rada
), kte?i se schazeji p?ibli?n? jednou za m?sic. Jednani probihaji v
Bruselu
a
Lucemburku
. Na ni??i urovni agendu Rady p?ipravuje
Vybor stalych zastupc?
(COREPER), kde se schazi stali zastupci ?lenskych stat? v Bruselu (obvykle velvyslanci p?i EU), p?ip. jejich zastupci, a to zpravidla jednou a? dvakrat tydn?.
Dal?i urovn? tvo?i p?ipravne organy Rady - vybory a jednotlive stale a ad hoc pracovni skupiny.
[4]
V zavislosti na tematu provadi Rada rozhodnuti bu? jednomysln?, kvalifikovanou nebo prostou v?t?inou hlas?. Ke schvaleni je obvykle pot?eba
kvalifikovana v?t?ina
, tj. 55 % zemi (u sou?asnych 27 ?lenskych stat? musi byt pro celkem 15 zemi), ktere dohromady po?tem obyvatel zastupuji minimaln? 65 % v?ech obyvatel EU. K zablokovani rozhodnuti jsou zapot?ebi alespo? 4 zem?, ktere zarove? p?edstavuji minimaln? 35 % obyvatel EU. Vyjimkou jsou citliva temata, jako je nap?. zahrani?ni politika ?i dan?. Tyto oblasti vy?aduji jednomyslne schvaleni zastupci v?ech ?lenskych stat?. Prostou (tj. nadpolovi?ni) v?t?inou se hlasuje pouze o proceduralnich a administrativnich otazkach a n?kterych aspektech spole?ne obchodni politiky jako nap?.
antidumpingova ochrana
.
[3]
Ka?dy p?lrok p?edseda Rad? jina zem? EU. Hlavni ukoly p?edsedajici zem? je organizovat setkani Rady a reprezentovat EU navenek.
Evropska rada
(?asto zam??ovana s
Radou Evropske unie
, pop?.
Radou Evropy
) vymezuje zakladni politicke priority Evropske unie. Sklada se z nejvy??ich p?edstavitel? exekutivy
?lenskych stat? EU
(za ka?dy stat jeden ?len ? bu? prezident, nebo premier, pop?ipad? kancle?), p?edsedy Evropske rady a p?edsedy
Evropske komise
. Ti dohromady vytva?eji zakladni spole?ny politicky program EU. Rada p?edstavuje nejvy??i urove? politicke spoluprace mezi zem?mi EU.
[5]
Evropska rada rozhoduje o celkovem sm??ovani EU a politickych a ekonomickych prioritach a zabyva se nejslo?it?j?imi a nejcitliv?j?imi otazkami, v?etn? spole?ne zahrani?ni a bezpe?nosti politiky. Take nominuje a jmenuje kandidaty do vyznamnych funkci v EU, nap?iklad na pozice v Evropske komisi.
[6]
Vymezuje tak sm?ry, kterymi se ma Unie ubirat. Evropska rada v?ak nevykonava legislativni funkce, tj. neschvaluje pravni p?edpisy.
[6]
Rozhoduje na zaklad? jednomyslnosti.
Na zaklad?
Lisabonske smlouvy
vznikla pozice tzv. staleho p?edsedy Evropske rady, ktery svolava a ?idi zasedani rady obvykle ?ty?ikrat ro?n?. Staly p?edseda je volen na 2,5 roku a zastupuje Evropskou unii na jednanich s okolnim sv?tem. Prvnim p?edsedou byl
Herman Van Rompuy
, ktereho 1. prosince 2014 nahradil polsky premier
Donald Tusk
. Od 1. prosince 2019 p?edseda Evropske rad? byvaly belgicky premier
Charles Michel
.
Evropska komise
je vykonny nadnarodni organ Evropske unie. Je nezavisla na ?lenskych statech a sleduje zajmy Evropske unie jako celku. Tvo?i tak protivahu zajm?m jednotlivych ?lenskych stat? reprezentovanym p?edev?im Radou EU.
[7]
Evropska komise navrhuje a vymaha dodr?ovani pravnich p?edpis? a provadi politiky EU.
[8]
Komise dohli?i na dodr?ovani zakladajicich smluv Evropske unie. D?le?itou pravomoci je tvorba evropske legislativy. Komisi p?islu?i vyhradni pravo iniciovat navrhy legislativnich p?edpis? (na?izeni, sm?rnic a rozhodnuti), doporu?eni a stanovisek.
Komise vypracovava rozpo?et EU a dohli?i na jeho pln?ni. Dale kontroluje prosazovani prava EU a nakladani s finan?nimi prost?edky EU v jednotlivych ?lenskych statech. Komise ma na starosti udr?ovani diplomatickych styk? navenek EU, reprezentaci Unie p?i mezinarodnich jednanich, p?i?em? disponuje pravem sjednavat s t?etimi staty dohody.
[7]
Ma vyznamne pravomoci p?i p?ijimani novych ?len? do Unie a zaji??uje kontakty s ne?lenskymi staty EU.
Evropskou komisi tvo?i kolegium komisa??
[9]
(tzv. eurokomisa?i) a p?islu?ny administrativni aparat. Na zaklad?
Smlouvy z Nice
pochazi ka?dy komisa? z jine ?lenske zem?, v sou?asnosti je jich tedy 28. P?esto?e jsou komisa?i vysilani jednotlivymi ?lenskymi staty, nesm?ji p?ihli?et k jejich zajm?m.
Lisabonska smlouva
p?vodn? navrhovala sni?eni po?tu eurokomisa?? a zavedeni rota?niho principu obsazovani jednotlivych post? ?lenskymi staty.
[10]
Po poti?ich se schvalovanim Lisabonske smlouvy v souvislosti z?stal po?et 28 komisa?? zachovan s tim, ?e pokud by do?lo k roz?i?eni EU o dal?i ?leny, pak se podle dosavadni p?edstavy po?et komisa?? nebude zvy?ovat (z?stane na 28) a dojde zavedeni principu rotace komisa??. V Evropske komisi ?eska republika dosud vyst?idala ?ty?i zastupce. Prvnim byl v roce 2004
Pavel Teli?ka
, nasledovany
Vladimirem ?pidlou
(2004?2010),
?tefanem Fulem
(2010?2014) a
V?rou Jourovou
(od roku 2014).
V?ra Jourova
je v sou?asnosti (od roku 2019) te? mistop?edsedkyni komise.
Rozhodnuti schvaluje Evropska komise na zaklad? proste v?t?iny hlas?, v praxi se v?ak ?ast?ji pou?iva konsenzus.
[7]
Sidlo Evropske komise je v
Bruselu
. Jeji sou?asnou
p?edsedkyni
je
Ursula von der Leyenova
z N?mecka.
Evropska komise ma mistni zastoupeni jak ve ?lenskych statech EU, tak po celem sv?t?.
[11]
V ?eske republice sidli zastoupeni Evropske komise v Praze.
[12]
N?ktere organiza?ni slo?ky:
Soudni dv?r Evropske unie
dohli?i na jednotny vyklad evropskeho prava. Ma sidlo v
Lucemburku
.
Evropska centralni banka
se sidlem ve
Frankfurtu nad Mohanem
, ktera spolu s narodnimi
centralnimi bankami
tvo?i
Evropsky system centralnich bank
, je m?novou bankou pro Eurozonu, pat?i od Lisabonske smlouvy mezi organy Evropske unie.
Sidlo Evropskeho u?etniho dvora v Lucembursku
Evropsky u?etni dv?r
ma za ukol kontrolovat, zda finan?ni prost?edky Unie jsou vynakladany podle spravnych zasad na spravne u?ely, sidli te? v
Lucemburku
.
Evropskemu parlamentu, Rad? a Komisi jsou napomocny dv? poradni instituce. Ob? maji konzultativni funkci, v n?kterych p?edepsanych p?ipadech je konzultace povinna.
- Hospoda?sky a socialni vybor
, z?izen ji? 1957 ?imskymi smlouvami, a sdru?ujici zastupce organizaci zam?stnavatel?, zam?stnanc? a dal?ich subjekt? sdru?ujicich ob?anskou spole?nost. Po?et jeho ?len? nesmi p?ekro?it 350.
- Vybor region?
, z?izen Maastrichtskou smlouvou, slo?eny ze zastupc? regionalnich a mistnich samosprav, kte?i v takovem samospravnem celku maji voleny mandat.
K
evropskym agenturam
pat?i subjekty zalo?ene
sekundarnim pravem
EU. Mezi nimi:
Evropska agentura pro ?ivotni prost?edi
,
Evropska agentura pro leteckou bezpe?nost
,
Agentura Evropske unie pro zakladni prava
,
U?ad pro harmonizaci ve vnit?nim trhu
, ?i
Europol
a
Eurojust
.
Evropsky konvent
byl vytvo?en v roce
2001
a pov??en praci na navrhu
ustavy EU
. Svou praci skon?il v roce
2003
a pote byl rozpu?t?n. V evropske politicke diskusi se objevily nazory, ?e by se ale Konvent, v te ?i one form?, m?l stat instituci trvalou a zejmena pod?izen
suverenit?
ob?an?
EU, v?etn? prava na
iniciativu
a
referendum
ve v?cech
ustavy
a
zakon?
EU (inspiraci jsou
politicka prava
?vycarska
).
- ↑
Po?et poslanc? Evropskeho parlamentu se po brexitu sni?i | Zpravodajstvi | Evropsky parlament.
www.europarl.europa.eu
[online]. 2018-07-02 [cit. 2019-01-13].
Dostupne online
.
- ↑
Po?et poslanc? Evropskeho parlamentu se po brexitu sni?i | Zpravodajstvi | Evropsky parlament.
www.europarl.europa.eu
[online]. 2018-07-02 [cit. 2019-01-29].
Dostupne online
.
- ↑
a
b
ANONYMOUS. Rada Evropske unie - EUROPA.
Evropska unie
[online]. 2016-06-16 [cit. 2018-12-14].
Dostupne online
. (anglicky)
- ↑
P?ipravne organy Rady - Consilium.
www.consilium.europa.eu
[online]. [cit. 2019-01-13].
Dostupne online
.
- ↑
ANONYMOUS. Evropska rada - EUROPA.
Evropska unie
[online]. 2016-06-16 [cit. 2019-01-13].
Dostupne online
. (anglicky)
- ↑
a
b
ANONYMOUS. Evropska rada - EUROPA.
Evropska unie
[online]. 2016-06-16 [cit. 2018-12-14].
Dostupne online
. (anglicky)
- ↑
a
b
c
Evropska komise.
www.euroskop.cz
[online]. [cit. 2018-12-14].
Dostupne online
.
- ↑
ANONYMOUS. Evropska komise - EUROPA.
Evropska unie
[online]. 2016-06-16 [cit. 2018-12-14].
Dostupne online
. (anglicky)
- ↑
Komisa?i.
Evropska komise
[online]. 2014-10-22 [cit. 2019-01-13].
Dostupne online
.
- ↑
HOSNEDLOVA, Pavla.
euractiv.com
[online]. 2018-06-05 [cit. 2019-01-13].
Dostupne online
.
- ↑
Sidlo Komise a jejich zastoupeni.
Evropska komise - European Commission
[online]. [cit. 2019-01-13].
Dostupne online
.
- ↑
PRZYBYLSKI, Piotr. O nas.
Czech Republic - European Commission
[online]. 2016-07-04 [cit. 2019-01-13].
Dostupne online
.