Tento ?lanek pot?ebuje upravy.

M??ete Wikipedii pomoci tim, ?e ho vylep?ite . Jak by m?ly ?lanky vypadat, popisuji stranky Vzhled a styl , Encyklopedicky styl a Odkazy .

Je navr?eno rozd?leni tohoto ?lanku a p?esunuti ?asti obsahu na novy nazev na rozcestnik .

K navrhu se m??ete vyjad?it v diskusi .

Inspirace (z lat. in-spirare , vdechnout) m??e znamenat:

• v leka?stvi vdechovani
• v b??ne ?e?i podn?t, napad , vnuknuti
• tvo?ive nad?eni, naval kreativity , nap?iklad basnicka inspirace
• v k?es?anske teologii pojem pro zvla?tni p?vod a povahu Pisma ( Bible )

Basnicka a um?lecka inspirace [ editovat | editovat zdroj ]

Ve vztahu k um?lc?m a zejmena k basnik?m vyjad?uje slovo inspirace udiv poslucha?? nad tim, co doka?e basnik vyvolat jen prost?ednictvim slov, ?e?i. Ale i basnici sami ?asto vyjad?ovali zku?enost ?napadu“, ne?ekane my?lenky, kterou si nevymysleli, nybr? ktera je ?p?epadla“, p?ipadn? i pronasledovala. Na tom je zalo?ena romanticka p?edstava muz nebo genia , p?vodn? ?eckych polobo?stev, ktera lidem p?ina?eji a ?vdechuji“ my?lenky. Podobn? jako v??tci pokladali se i basnici n?kdy za pouhe mluv?i nadlidske inspirace. Platon ve "Faidru" mluvi o ?ilenosti ( mania ) a o vytr?eni ( enthusiasmon ) nad krasou. ^[1] Basnickou inspiraci se zabyval nap?iklad Friedrich Nietzsche .

Starov?ka p?edstava inspirace navazala na posvatne nad?eni ( entuziasmus ) v??tc?, kte?i p?i slavnostech upadali do extaze, a p?enesla je i na basniky a um?lce. V k?es?anskem pojeti znamena inspirace vnuknuti, ktere pochazi od Boha . V silnem vyznamu u?ivali slovo inspirace romantici a pat?ilo take k uct? geni? v 19. stoleti .

Teologie [ editovat | editovat zdroj ]

My?lenka p?imeho Bo?iho vnuknuti se vyskytuje u starozakonnich prorok? , nap?iklad: ?Lidsky synu, mluv k izraelskym star?im a ?ekni jim: ?Toto pravi Panovnik Hospodin: ...“ ^[2] K?es?anska teologie tuto my?lenku p?evzala a vyjad?ila pojmem inspirace, ktery znamenal bo?sky p?vod Bible jako Bo?iho zjeveni. U? ve st?edov?ku se ale objevuje my?lenka, ?e Pismo je p?imy diktat Bo?i ? my?lenka doslovne ?ili verbalni inspirace . Tu pak zastavali mnozi teologove a? do 19. stoleti a objevuje se i dnes u takzvanych fundamentalist? .

Fundamentaliste take ?asto argumentuji pozdnim deuteropavlovskym listem Timoteovi , kde pisatel mj. pi?e, ?e "ve?kere pismo pochazi z Bo?iho Ducha" (?ec. theopneustos ?ili "vdechnute Bohem"), sr. 2 Tm 3, 16.

Katolicky postoj je ale takovy, ?e Bible byla Bohem inspirovana ve v?ech ?astech, ale nikoli Bohem p?imo sepsana ?i nadiktovana. Prav? proto se pou?iva pojem inspirace. Nejen B?h ale i svatopisci jsou pova?ovani za skute?ne autory, proto?e ?z popudu Ducha svateho mluvili lide“ a B?h tak mluvi lidskym zp?sobem. Proto je pro porozum?ni tomu, co cht?l svatopisec vyjad?it, pot?ebne patrat po jeho dobove a kulturni situaci, po zp?sobech vyjad?ovani b??nych v jeho dob? a rozum?t pou?itemu dobovemu literarnimu stylu. ^{[3] [4]} Inspirace tak garantuje to, co cht?l svatopisec skute?n? vyjad?it, i kdy? se to neomezuje na ?ist? nabo?enske tema. Negarantuje ale autorovo kulturni pozadi, ktere je v autorov? textu patrne ale neni p?edm?tem vypov?di (nap?. biologicke ?i astronomicke znalosti).

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• S. Fischerova ? J. Stary, P?vod poezie: prom?ny poeticke inspirace v evropskych a mimoevropskych kulturach. Praha: Argo, 2006 - 302 s. 21 cm ISBN   80-7203-852-4
• P. Pokorny, Literarni a teologicky uvod do Noveho zakona . Praha: Vy?ehrad, 1993 - 333 s. ISBN   80-7021-052-4

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Inspirace na Wikimedia Commons
• Tema Inspirace ve Wikicitatech
• Slovnikove heslo inspirace ve Wikislovniku