Informa?ni architektura (anglicky information architecture , zkratka IA) je spojeni v?dy a um?ni , ktera vytva?i organizovany prostor. Je to tedy sb?r informaci, ktery je t?eba zorganizovat a nasledn? spravn? prezentovat, aby pro u?ivatele bylo nalezeni informace co nejjednodu??i.

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Termin informa?ni architektura pou?il poprve v roce 1975 americky architekt a grafik Richard Saul Wurman , ktery pojmenoval ?lanek Beyond Graphics: The architecture of information. O rok pozd?ji Wurman vystupuje na konferenci American Institute of Architecture a spojuje terminy informa?ni a architektura v jeden celek. Sam se pak ozna?il jako informa?ni architekt. V rozhovoru s Dirkem Knemeyerem v roce 2004 Wurman pronesl: ? Myslim si, ?e exploze dat pot?ebuje architekturu, pot?ebuje ?adu system?, pot?ebuje systematicky design a ?adu vykonnostnich kriterii k m??eni. “ ^[1] Tim se sna?il Wurman nastartovat termin informa?ni architektura a doufal, ?e se uchyti. ?ablona:Disputed-section Bohu?el jeho vize nebyla pov?imnuta, z?ejm? z toho d?vodu, ?e vyu?itelnost informa?ni architektury byla uzka a komunika?ni technologie, jako nap?iklad internet nebo r?zne informa?ni systemy, je?t? neexistovaly. Tento termin se znovu objevuje a? za dal?ich vice ne? 20 let, kdy se ujal.

Pojem informa?ni architektura jako v?dni disciplina se objevuje v roce 2000 na konferenci American Society for Information Science and Technology v Bostonu , kde se v?dci zamy?leli nad jejim vymezenim a sm??ovanim. ^[2] Prav? v roce 2000 na Summitu ve sve prezentaci definoval informa?ni architekturu Louise Rosenfeld takto: ?Informa?ni architektura zahrnuje navrh organizace, ozna?ovani, navigaci a vyhledavaci systemy, ktere pom??ou lidem najit a spravovat informace usp??n?ji. ” ^[3]

Definice [ editovat | editovat zdroj ]

Louis Rosenfeld a Peter Morville ve sve knize podobn? jako Wurman p?irovnavaji informa?ni architekturu k architektu?e budov. Pokud je budova architektonicky dob?e vy?e?ena, tak se v ni citi u?ivatele spokojen? a snadno se v ni orientuje, podobn? jako na internetu. D?le?ite je tedy, aby architekt zjistil pot?eby u?ivatel?, zanalyzoval je a navrhl spravne ?e?eni. Z pohledu Rosenfelda a Morvilla by informa?ni architekt m?l zodpov?d?t tyto otazky: ^[4]

• Komu a jak bude slou?it stranka?
• Jaky bude obsah a urove? funk?nosti?
• Jak se budou u?ivatele na strance orientovat?
• Jak ma byt stranka p?izp?sobena na dal?i vyvoj a r?st?

Cilem informa?ni architektury na internetu je zavest principy architektury a designu do digitalniho sv?ta. Definice se sklada podle Rosenfelda a Morvilla ^[4] takto:

• Struktura informa?niho prostoru pro usnadn?ni vyhledavani a intuitivniho p?istupu k obsahu.
• Kombinace organiza?nich, popisnych a naviga?nich system? v ramci webovych stranek a intranetu.
• Um?ni a v?da strukturovat a klasifikovat webove stranky tak, aby pomahaly lidem najit a spravovat informace.
• Vznikajici disciplina a spole?enska praxe s cilem zavest principy designu a architektury do digitalniho sv?ta.

Zde je velmi d?le?ite si uv?domit, ?e informa?ni architektura neni jen v?da, ale i um?ni strukturovat a klasifikovat informace na internetu tak, aby u?ivatele mohli snadno najit a za?adit informace.

Popis [ editovat | editovat zdroj ]

Nejobecn?j?i popis informa?ni architektury je diagram t?i prolinajicich se rovin tzv. informa?ni ekologie, kontextu, obsahu a u?ivatel?. ^[4] P?i tvorb? a navrhovani je velice d?le?ite mit na pam?ti tyto t?i roviny, jeliko? jsou stavebnim kamenem a jejich p?ehli?eni se negativnim zp?sobem projevi na kvalit? vysledku informa?ni architektury.

U?ivatele [ editovat | editovat zdroj ]

Stejn? jako ve fyzickem sv?te, je d?le?ite uspo?adat obsah tak, aby se v n?m u?ivatel snadno orientoval a byl schopen snadno a rychle najit to co hleda. U?ivatelem se samoz?ejm? rozumi ?lov?k. Informa?ni architekt proto stale zkouma chovani u?ivatel?, jejich pot?eby a my?leni. Sna?i se vytvo?it a p?izp?sobit web podle jejich p?edstav.

Obsah [ editovat | editovat zdroj ]

Obsah zahrnuje v?e nezbytne, co u?ivatel pot?ebuje najit nebo pou?it. V p?ipad? webovych stranek je ?asto kladen d?raz spi?e na text. Zarove? je to schopnost pracovat s velkymi objemy dat a nasledn? jejich spravne zpracovani a zp?istupn?ni. D?le?ite, co musi mit informa?ni architekt na pam?ti, je spravne ukladani, ozna?ovani, sprava a tvorba dat.

Kontext [ editovat | editovat zdroj ]

Zna?i prost?edi a mo?nosti pro tvorbu informa?ni architektury. Zahrnuje i obchodni cile, firemni cile nebo samotny ukol, ktery ma mit jasny cil. Jde tedy o to, aby informa?ni architekt pochopil nap?iklad strategii firmy, cile nebo postupy a zahrnul je do tvorby informa?ni architektury.

Reference [ editovat | editovat zdroj ]