IFA
Logo
Zakladni udaje
Pravni forma	konglomerat
Datum zalo?eni	1948
Datum zaniku	1991
Adresa sidla	Saska Kamenice , N?mecko
Charakteristika firmy
Oblast ?innosti	automobilovy pr?mysl
Produkty	kamion
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Industrieverband Fahrzeugbau , zkracen? IFA (Pr?myslove sdru?eni pro stavbu vozidel), bylo sdru?eni automobilovych firem v  NDR . IFA krom? osobnich a nakladnich automobil? vyrab?la i autobusy , motocykly a jizdni kola .

IFA se skladala z 65 pr?myslovych firem, ktere byly na p?ikaz sov?tske vojenske spravy v N?mecku (SMAD) spojeny do jedne. Byla zalo?ena v roce 1948.

Automobilova produkce [ editovat | editovat zdroj ]

Automobily IFA byly zalo?eny na zaklad? p?edvale?nych vozidel DKW a byly vyrab?ny v tovarn? ve Zwickau . Typ F8 pou?ival dvouvalcovy a typ F9 t?ivalcovy motor. Design karoserie ?erpal z p?edvale?nych model?. Celkem bylo vyrobeno kolem 56 tisic osobnich vozidel. Nastupcem voz? IFA F8 a F9 byly automobily Wartburg .

Krom? nich automobilka produkovala nakladni typ IFA W50 a leh?i nakladni automobily Robur . Pod sdru?eni IFA pat?ily i zna?ky Trabant , EMW , Multicar , Barkas , Robur , Simson , MZ (motocykly) a dal?i.

Struktura sdru?eni [ editovat | editovat zdroj ]

Jednotlive podniky sdru?ene do uskupeni byly roz?len?ny do jednoho ze t?i kombinat?. ^[1]

IFA-Kombinat Nutzfahrzeuge Ludwigsfelde [ editovat | editovat zdroj ]

Hlavni zavod Ludwigsfelde , okres Postupim .

• Automobilwerke Ludwigsfelde
  • p?edch?dcem byl v roce 1936 postaveny zavod na letecke motory Daimler-Benz Motoren GmbH .
  • produkce: po roce 1945 byl v Ludwigsfelde jen opravarensky zavod, v letech 1954 a? 1956 se zde vyrab?l motor 20 KVD 25 (p?vodem lodni motor Mercedes-Benz zde o vykonu 2500 koni) a vzniklo i 1420 kus? vozidel Multicar DK 2002. Nasledovala vyroba skutr? ( Pitty , Wiesel , Berlin a Troll a p?iv?s? za skutry Campi . Od roku 1965 byly ve vyrobnim programu nakladni vozy IFA W50 a IFA L60 (od roku 1970).
  • nastupcem je od roku 1995 Mercedes-Benz Ludwigsfelde GmbH
• Robur-Werke
  • p?edch?dcem byl v roce 1888 zalo?eny podnik na vyrobu textilnich stroj?, pozd?ji jizdnich kol, motocykl? i automobil?, po roce 1917 znamy jako Phanomen Werke Gustav Hiller ,
  • produkce: vyrab?ly se zde autobusy a nakladni vozy Robur , specialni vozidla a nastavby (nap?. hasi?ske) a take t?ikolova vozitka pro invalidy DUO .
• Fahrzeugwerk Waltershausen (dnes Multicar )
  • p?edch§dcem byl ADE-Werk od roku 1920 vyrab?jici zem?d?lske stroje.
  • produkce: od roku 1956 zde byly vyrab?ny motorove a elektricke voziky. Univerzalni voziky Multicar byly vyrab?ny ve Waltershausenu .
  • nastupcem je Hako GmbH
• Lokomotivbau Karl Marx Babelsberg (od roku 1984): vyroba autoje?ab? ADK 125
• Motorenwerk Cunewalde
• Schlepperwerk Nordhausen
• slevarna Lipsko od roku 1988
• Getriebewerk Brandenburg
  • produkce: p?evodovky pro IFA W50 a IFA L60
  • nastupcem je ZF Friedrichshafen AG Betrieb Brandenburg
• Getriebewerk Pirna
• Gelenkwellenwerk Stadtilm
• Gelenkwellenwerk Halberstadt
• IFA Ingenieurbetrieb Hohenstein-Ernstthal
  • produkce: zvla?tni stroje a projek?ni kancela?
  • nastupce: firma Drauz
• Fahrzeuggetriebewerk Joliot Curie
• Fahrzeuggetriebewerk ?Wilhelm Friedel“ Karl-Marx-Stadt
• Metallgusswerk Wernigerode
• Automobilwerk Heidenau
• Fahrzeugwerk Lubtheen
• Zwickauer Eisenwerk
• Kfz-Zubehorwerk Meißen
  • produkce: vahadla , pisty , brzdove bubny , automaticke brzdy, ale i spot?ebni zbo?i (modela?ske motory)
  • pobo?ka: Justizvollzugsanstalt Torgau
  • nastupce: UKM Meißen

VEB IFA-Kombinat Pkw Karl-Marx-Stadt [ editovat | editovat zdroj ]

Mate?sky zavod p?sobil v Karl-Marx-Stadtu (dnes Chemnitz ).

• VEB Barkas-Werke Karl-Marx-Stadt
  • produkce: ve Frankenbergu vozidla Framo, pozd?ji Barkas (mj. B1000).
• Automobilwerke Zwickau (AWZ)
  • p?edch?dcem byly firmy VEB Sachsenring Kraftfahrzeug- und Motorenwerke Zwickau (Horch) a VEB Automobilwerk Zwickau (Audi) spojene s Schumann Anhangerbau ve Werdau . V roce 1958 vznikl slou?enim VEB Automobilwerk Zwickau (AWZ).
  • produkce: po druhe sv?tove valce se zde vyrab?ly nakladni vozy a traktory . Koncem 40. let se op?t rozb?hla vyroba osobnich voz? ( IFA F8 , AWZ P70 , P 240 Sachsenring ). Od poloviny padesatych let se zde vyrab?ly automobily Trabant .
• VEB Automobilwerk Eisenach (AWE)
  • p?edch?dcem byl BMW Werk Eisenach (v roce 1945 vyvlastn?n a spojen s n?mecko-sov?tskym podnikem Awtowelo )
  • produkce: BMW/EMW 327 , EMW 340 a motocykly BMW/EMW R 35 . Nasledovaly vozy IFA F9 a Wartburg .
• VEB Wissenschaftlich-Technisches Zentrum Automobilbau. (WTZ)
• VEB Achsen-, Federn- und Schmiedewerke Roßwein.
• VEB Karosseriewerk Dresden (KWD)
  • p?edch?dce: Glaser-Karosserie GmbH
• VEB Karosseriewerk Halle (KWH)
• VEB Karosseriewerk Meerane (KWM)
  • p?edch?dce: Gustav Hornig Wagenfabrik Meerane
  • produkce: karoserie pro vozy IFA F9 Cabriolet, Wartburg 311 Coupe, Framo Bus, r?zne nastavby pro Barkas B1000 a v obdobi 1959 a? 1991 v?echny karoserie pro Trabant Kombi a Trabant Kubel

VEB IFA-Kombinat fur Zweiradfahrzeuge [ editovat | editovat zdroj ]

Mate?sky zavod v Suhlu .

• VEB Simson Suhl take VEB Fahrzeug- und Geratewerk Suhl
  • p?edch?dce: Simson Suhl/Thuringen
  • produkce: odsud pochazi motocykly a mopedy SR1 , SR2 , KR50 , Schwalbe , Spatz , Star , Sperber , Habicht , S50 , S51 , AWO 425 a AWO 425 S.
• VEB Motorradwerk Zschopau
  • p?edch?dcem byl zavod DKW spole?nosti Auto Union .
  • produkce: zpo?atku zde byly vyrab?ny p?edvale?ne stroje DKW/IFA RT 125 , pote nov? vyvinute motocykly BK 350 ( B oxermotor, K ardanwelle, 350 cm³). Pozd?ji to byly modelove serie ES- ( E inzylindermotor, S chwingenfahrwerk), ETS- ( E inzylindermotor, T eleskopgabel vorn, S chwinge hinten), TS- ( T eleskopgabel vorn, S chwinge hinten) a ETZ ( E inheits- T yp Z schopau) produziert.
• VEB MIFA Fahrradwerke Sangerhausen
  • produkce jizdnich kol
• VEB Elite-Diamant Fahrradwerke Karl-Marx-Stadt
  • produkce jizdnich kol

Dal?i zavody [ editovat | editovat zdroj ]

• VEB IFA-Kombinat Spezialaufbauten und Anhanger
  • VEB Kraftfahrzeugwerk ?Ernst Grube“ Werdau : do roku 1965 vyroba nakladnich voz? H6 , H3 , G5 a S4000 , pote byly ve Werdau vyrab?ny specialni nastavby a p?iv?sy HW 80 .
  • VEB Spezifa Berlin, p?idru?en od roku 1984
  • VEB Feuerloschgeratewerke Luckenwalde ? FLG slou?en s VEB Spezifa v roce 1984
  • VEB Feuerloschgeratewerke Gorlitz ? FLG
• VEB IFA-Kombinat fur Kfz-Teile, dodavatel nahradnich dil?
• VEB IFA-Vertrieb, pro prodej automobil? (i dovezenych) obyvatelstvu, obdoba ?eskoslovenske Mototechny

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu IFA na Wikimedia Commons
• P?ed 30 lety skon?ila era vlastnich voz? NDR
• Stru?na historie vychodon?meckych automobil? IFA